autor: Ema21
Další jednodílka, kterou pro vás přeložila Catherine, je z roku 2013 a napsala ji kanadská autorka Ema21. Doufám, že si ji užijete a pořádně okomentujete, protože Catherine slíbila Emě, že jí vaše komentáře přeloží, a ta se na ně samozřejmě moc těší, tak ať má na co. Užijte si povídku, myslím, že stojí za to. Pa J. :o)
Poprvé dostal Bill dámské sexy kalhotky 1. dubna. Ono spodní prádlo přišlo poštou od fanynky a balíček se jako první dostal do rukou zbylých tří členů jeho kapely. Kluky nenapadlo nic lepšího, než je znovu zabalit a dát je Billovi jako opravdový dárek. Mysleli si, že takový aprílový žertík by mohl být opravdu vtipný.
Zatímco Tom a Géčka upíjeli ze svojí ranní vroucí kávy, rozespalý Bill vešel do místnosti. Tom dloubl Georga do boku a Gustav rychle vytáhl červenou krabičku, na které byla růžová mašle, speciálně vybraná pro Billa.
„Ehm,“ odkašlal si Gustav. Všichni napjatě čekali, až se Bill, který hledal hrníček, otočí k nim a věnuje jim alespoň trochu pozornosti.
„Dobré ráno, Bille,“ začal Georg, snažil se znít vážně. Rozhodl se, že nejlepší bude, když to udělají rychle; stejně jako sundávání náplasti, kde při rychlém trhnutí téměř necítíte bolest. Bylo mu nad slunce jasné, že za chvíli se bude smát tak, že nebude schopen slova. „Máme pro tebe dárek,“ převzal si krabičku od Gustava a strčil ji do Billových rukou.
Bill si změřil Georga pohledem. Jeho úsměv byl tak široký, že dárek rozhodně nemohl být tak úplně nevinný. Ani Gustav s Tomem se příliš neovládali, jak si všiml.
„No tak, Bille. Otevři to,“ popostrčil ho Tom.
Černovlásek měl Toma přečteného, konec konců, byli dvojčata. Byl si naprosto jistý, že je obětí dalšího z jejich vtípků. Nicméně po tom, co vytáhl nespokojeně obočí, se rozhodl, že dárek opravdu otevře. Při pohledu do krabice mu překvapením málem spadla čelist. Naštěstí se ale udržel a místo toho jen rozzlobeně zavrčel. Očekával praštěný vtip a praštěný vtip bylo přesně to, co dostal.
Bill vyndal červené krajkové kalhotky z krabičky a pověsil si je na ukazováček, aby je ostatní dobře viděli. Ušklíbl se stylem, že dětinským žertem svých kamarádů nebyl ani překvapen, ani pobaven.
„Vtipné. Vážně vtipné, to se vám povedlo. Georgu, proč dáváš kalhotky svojí holky mně?“
„Ne, Bille. Tyhle jsou tvoje,“ Georgův úsměv se ještě zvětšil.
„Já jsem to věděl. Včera ses mi díval na zadek, když jsem se srazil s tvou přítelkyní. Takže… komu závidíš? Mně nebo jí?“ odsekl Bill nazpátek. Věděl, že to nemyslel nijak špatně, ale i tak ho vytočil, takže si tón jeho hlasu a i tato slova Georg zasloužil.
„Hej, nech mou holku na pokoji. My jen chtěli být milí na svého kámoše a dát mu nějaký dárek. Proč prostě nejdeš a nezkusíš si je?“
Tom si odfrkl a podíval se pryč. Bill stočil svůj pohled k němu namísto ke Georgovi. Hodil tu proklatou krajkovou věc zpátky do červené krabičky a s dramatickým dupotem odešel z kuchyňky. Schoval se do mini tourbusové ložnice. I tak k němu ale doléhal smích a posměšky tří nedospělých teenagerů, které nechal za sebou. Přemýšlel, co by asi tak mohl dělat. Rozhodně už neměl náladu na snídani.
Bill si uvědomoval, že vypadá hodně zženštile. Nepotřeboval tyhle typy dárků, aby mu to došlo. Neuvědomoval si Tom snad, že by ho to mohlo ranit? Po tom, co se Bill chvíli mračil a chvíli usmíval, se rozhodl, že je dost velký chlap na to, aby proti ohni bojoval ohněm. Za tenhle dárek dá svým kamarádům co proto. Potřeboval na to jen trochu času.
Trvalo týden, než Bill sesbíral odvahu. Nyní měl ale na sobě oblečené jen ty proklaté červené kalhotky a uznale se prohlížel. Musel sám sobě přiznat, že to nevypadá zas až tak špatně. Stál před zrcadlem a prohlížel se ze všech stran. Byl rozhodnutý si je na sobě nechat. Proč by je taky sundával, když to vypadalo tak dobře? Byl spokojený. Oblékl si tepláky, které sotva držely na bocích, vyčistil si zuby a učesal vlasy.
Po snídani se černovlásek rozhodl, že svůj plán opravdu uskuteční a vyvolá tím poprask. Nechtěl být příliš nápadný, ale chtěl, aby se na něj všichni podívali. Zvedl se tedy od stolu s prázdnou miskou od cereálií a jako by náhodou ji upustil. Hned se sehnul, aby mohl sesbírat střepy. Byl to jen nepatrný kousek červené látky, co vykouklo, ale i tak se za ním rozhostilo ticho. Georg vyprskl snídani, Gustav zalapal po dechu a Tom si odkašlal.
Bill se otočil na své přátele. Prohlédl si jejich šokované tváře a byl spokojený. Aniž by někdo cokoliv řekl, otočil se a odešel do jejich ložnice s vítězným úsměvem na rtech.
Tom nevěděl, jak by se právě teď měl chovat.
„Viděli jsme právě teď to, co si myslím, že jsme viděli?“
Gustav se téměř zadusil, jak rychle se snažil dostat od stolu. Přísahal, že on rozhodně nic neviděl.
Georg nevěděl, jestli se má začít smát nebo brečet, ale donutil se odpovědět Tomovi. „Jo, myslím, že jo.“
Po chvíli ticha se oba chlapci rozesmáli.
„Myslíš, že když mu dáme další kalhotky, že je taky bude nosit?“ zauvažoval Georg.
Tom si vzal minutu na rozmyšlení, než odpověděl. „Vlastně si myslím, že je to skvělý nápad.“
Bill dostal kalhotky podruhé ani ne o týden později.
Georg a Tom nechali pěknou malou krabičku na Billově polštáři, aby ji našel on sám. Tomovi, jelikož byl Billův bratr, bylo víc než jasné, že za další takový vtípek mu Bill už skutečně vyškrábe oči. Nicméně se tou myšlenkou nezabýval příliš dlouho, protože momentálně byl spokojený. Takhle to Kaulitzové prostě dělali.
Černovlásek narazil na stříbrnou krabičku se stejně barevnou mašlí brzy ráno, když se vrátili do tourbusu po koncertě z předešlého večera. Bill se chtěl prostě zhroutit do postele, zabořit obličej do polštáře, ale ten objekt ho zastavil. Ohledně krabičky měl zvláštní pocit. Rozhlédl se, jestli ho někdo nesleduje, a když nikoho neviděl, rychle skočil do své postele a zatáhl těžký závěs, který postel odděloval od malé chodby. Tentokrát byla na krabičce cedulka.
Pro: Billa, Od: Toma + Georga
Bill se zamračil. Špatný pocit se znovu ozval, tentokrát už věděl, co může v krabičce očekávat. Sundal víko a opravdu nebyl překvapený tím, co viděl. Nemýlil se. Uvnitř krabičky byly opět dámské kalhotky. Tentokrát ale minimálně desetkrát více ponižující než ty předešlé, pokud to vůbec bylo možné. Růžová saténová tanga doplněná o maličkou mašličku. Nitka vzadu byla tak tenká, že si Bill dokázal živě představit, jak se zařízne do zadku. Zasténal.
Jak jim tohle k čertu oplatí? Nebyl tady žádný způsob, jak by si tyhle kalhotky oblékl. Ani jako odplatu. V žádném případě.
Tom s Georgem možná vyhráli. Nebylo možné, aby Bill tohle překonal. Rozhodně se nechtěl až takhle ponížit. Ani nepomýšlel na to, že by si ty kalhotky oblékl.
Díky bohu uteklo několik týdnů a nikdo se o kalhotkách ani nezmínil. Bill si už znovu neoblékl ty červené, a už vůbec ne ty nové růžové. Dokonce celou tu záležitost vypustil z hlavy, dokud ale na ně opět nenarazil ve spodu tašky se svými boxerkami, mezi které je schoval. Nebylo to tak, že by Bill neměl pěkné spodní prádlo pro chlapce, ba naopak. Když ale mezi svým normálním spodním prádlem opět narazil na dámské kalhotky, znovu si pohrával s myšlenkou, že by si mohl opět obléknout ty červené. Svým způsobem byly vážně hezké.
Černovlásek se rozhlédl. Naštěstí nebyl nikdo kolem, aby si pomyslel, že se snad zbláznil. Po chvíli stál tedy před zrcadlem a natahoval si červené krajkové spodní prádlo. Opravdu se mu líbilo, jak famózní zadek v nich má. Bill se spokojeně usmál a rozhodl se, že si zapomenuté kalhotky na sobě už nechá po zbytek dne. Nikdo jiný nevěděl, co se ukrývá pod jeho kalhotami, bylo to jeho malé tajemství.
Jelikož se do červených kalhotek opravdu zamiloval, druhý se den rozhodl, že by si opravdu mohl ty růžové alespoň vyzkoušet. Jak se tak prohlížel v zrcadle, začínal si myslet, že má pravděpodobně o kolečko navíc. Zhluboka vydechl. Přišlo mu, že v kalhotkách vypadá trochu jako prostitutka, ale pořád to nebylo neslušné. Bylo to vlastně docela sexy. Rozhodl se, že bude nosit i tyhle druhé.
Netrvalo dlouho a Bill nosil oboje kalhotky co nejčastěji, střídal je s normálními boxerkami. Neplánoval se s tím nikomu svěřovat, bylo to jeho malé sladké tajemství.
Co se ale nestalo. Jednoho dne se Bill musel sehnout pro něco na podlahu a zrovna měl na sobě oblečené růžové dámské spodní prádlo a svoje nejoblíbenější volné tepláky. Tom si všiml, jak vykoukla tenká růžová nitka. Ze začátku tomu nemohl ani uvěřit. Stál jako zařezaný s pusou dokořán a díval se na místo, kde se ještě před chvílí jeho bratr ohýbal k zemi. Jako zázrakem se mu po chvíli podařilo konečně pusu zase zavřít, aby nevypadal jako ryba na suchu. Po chvíli hloupého zírání do prázdna si odkašlal a rychle utekl ze stísněného prostoru. Neměl čas na to, aby zjišťoval, jestli Bill vůbec ví, že byl přistižen.
Už uteklo několik dní ode dne, kdy Tom bratra přistihl. A on na to pořád nemohl přestat myslet. Nebylo to stejné, jako když Billovi věnovali červené kalhotky. To byl vtip. Stoprocentní vtip, kterým chtěli poukázat na Billovu zženštilost. A to, co před pár dny viděl, bylo hodně vzdálené tomu, kdy viděl červené spodní prádlo. Prve to byla jen jasná odplata.
Ano, Tom byl překvapený. A zaujatý. A taky zvědavý. Proto dali Billovi ty druhé kalhotky. On ale nebyl připravený na to, že to dopadne takhle.
V Tomově mysli pořád byla ta zpropadená růžová šňůrka. Nemohl přestat myslet na ohýbajícího se Billa, kterému zpod tepláků vykoukly růžové kalhotky. Sám sebe proklínal za to, jaké spodní prádlo vybral. Zprvu si myslel, že to bude tak dobré, že budou s Georgem jasní vítězové. Nikdy by si nepomyslel, že by je Bill opravdu někdy nosil. Až doteď.
Momentálně nebyl ani jeden z nich vítězem.
Tom proklínal svého bratra za to, jak zženštilý je. Co ho k čertu donutilo, aby tu zatracenou věc nosil na sobě? Jeho žaludek udělal kotrmelec, když si uvědomil, že Bill vlastně ani neví, že ho načapal. A taky si uvědomil, že to rozhodně nemohlo být poprvé, kdy Bill na sobě ty kalhotky měl. Zatraceně.
Tom si myslel, že o svém bratrovi ví naprosto všechno. Konec konců, byli dvojčata a všechno spolu sdíleli. Tohle všechno byl až moc velký šok. Nicméně Tom se rozhodl o celé situaci nadále nezmiňovat a jejich životy běžely normálně dál, jako kdyby se nic nestalo.
Snažil se tu myšlenku vytlačit z hlavy, ale i po měsíci mu obrázek Billa vyskakoval před očima. Hlavně tedy v těch nejnehodnějších chvílích, jako například v posteli, když se uspokojoval před spaním. Přichytil se u toho, že si představuje Billa v růžových tangách, a hned na to se udělal.
Dost dobře si uvědomoval, že byl odsouzen k smrti.
Když Bill dostal pěknou krabičku potřetí, byl opravdu překvapen. Na lístečku bylo napsáno: Doufám, že se ti to bude líbit.
Bylo to Tomovo písmo, tím si byl stoprocentně jistý. Bylo to divné, ale opravdu si myslel, že teď to mělo být vážně osobní. Georg ani Gustav do toho nebyli zapleteni.
Bill mě pocit, jako by mu v břiše poletovali motýlci. Netušil, proč je tak nervózní ohledně pomyšlení na otevření krabičky. Bylo mu jasné, co se ukrývá uvnitř, ale nebyl připraven na to, co to mělo vlastně znamenat. Tom musel zjistit, že měl na sobě ty růžové kalhotky, a ani se o tom nezmínil, namísto toho mu věnoval další.
Otevřel krabičku a vyndal kalhotky, které jako by byly přesně pro Billa. Černé, z opravdu jemné látky s potiskem lebek s překříženými hnáty. Nebyly takové jako ty růžové, ale stejně byly z dámského oddělení. Žádný heterosexuál by si je neoblékl.
Bill si nebyl úplně tak jistý, co si o tom má myslet. Na jednu stranu, přesně takovéhle by si sám pro sebe vybral, kdyby se vydal na nákup on. Na druhou stranu to byl ale Tom, kdo je pro něj vybral. Co tím jeho bratr k čertu zamýšlel?
Obával se, že tohle opravdu už nebyl vtip. Vlastně si byl jistý na 80%.
Po pár dnech Billovy obavy vyprchaly a on zařadil nový dárek do svého šatníku. Přemýšlel, jestli by měl Tomovi říct nebo ukázat, že ty kalhotky nosí. Vlastně se mu ten dárek líbil a kalhotky si zamiloval. Bylo to divné. Dvojčata byla ale vždycky trochu divná.
Jedné noci černovlásek ležel na posteli, na uších měl sluchátka a díval se na film na svém notebooku, když si k němu Tom přisedl. Jejich pohledy se spojily, ale ani jeden nepromluvil. Bill si myslel, že se Tom pravděpodobně bude ptát na něco ohledně filmu, pravděpodobně na to, co sleduje, místo toho, aby se sám díval.
Bill si přiložil ukazováček na rty a pohledem sjel ke své kyčli. Trochu stáhl gumu svých nejoblíbenějších tepláků, jen tak, aby se ukázala jeho vytetovaná hvězda a okraj černého spodního prádla, co dostal od Toma. Vytáhl si gumu zpátky a podíval se Tomovi do očí. Nemohl plně identifikovat Tomův výraz. To, co viděl, bylo víc než překvapení. Radost?
Tom se zvedl a odešel dřív, než na to Bill byl schopný přijít.
Přemýšlel, jestli bylo hloupé, že se Tomovi takhle přiznal. Jeho bratr se choval pořád stejně, ale v jeho mysli se tvořila spousta otázek.
Tom si nemohl pomoct, ale musel Billovi darovat čtvrté kalhotky. Něco bylo na tom, když věděl, že je doopravdy nosí. Bylo mu jasné, že to celé bylo pravděpodobně nebezpečné a vstupoval za zakázanou hranici, ale mohl si snad pomoci? Konec konců, byl taky jenom chlap. Jeho bratr vypadal zatraceně dobře a jeho tělo si nemohlo pomoci.
Tom taky věděl, že je opravdu pošahané, když si představuje Billovu odhalenou kyčelní kost při sebeuspokojování. Ale když jednou začal, už nemohl přestat. V tomhle čase koupil onen čtvrtý kousek. Byl praštěný, ale to byl i Bill.
No dobře.
Nebyl tedy až tak překvapen, když později toho týdne viděl Billa, jak se protahuje. Bylo tak moc zřejmé, že to celé je jen divadlo pro Toma, protože zpod Billových kalhot na cvičení vykukovaly kalhotky, které dostal posledně.
Bill se na bratra významně podíval. A jako by to bylo nepsané pravidlo, ani jeden z nich nepromluvili. Tom se na něj jen usmál a otočil se k odchodu. Netřeba říkat, že Tom měl tu noc opravdu dobrý orgasmus.
A takhle začal řetězec dávání zakázaných dárků.
Černé saténové kalhotky s červenou krajkou.
Tmavě fialové s bílými mašlemi.
S tenkými proužky, které byly i tak pořád sexy.
A samozřejmě tucet dalších.
Tom mu podstrkával kalhotky všeho druhu. A Bill vždy našel nějaký způsob, jak mu nenápadně ukázat, že je všechny vážně nosí.
Tom měsíce neviděl známky toho, že by Bill nosil ještě něco jiného než dámské kalhotky. Občas to došlo až tak daleko, že když byli sami, tak šel těsně k bratrovi a sám kontroloval, jaké spodní prádlo má zrovna na sobě. A Bill ho nechával, aby kousek stáhl okraj jeho kalhot a podíval se. Cítil, že ani nedýchá, když si byli tak moc blízko.
Starší z dvojčat si začal přiznávat, že tím vším je posedlý. Opravdu nevěděl, jak se má ovládat, protože bylo zatraceně těžké držet se daleko od Billa a ani se ho nedotknout. To bylo to, co ho opravdu děsilo. Jedna věc byla představovat si to všechno v soukromí, aniž by to věděl někdo další. To, že se bratra chtěl dotýkat, bylo něco úplně jiného.
Bill měl naprosto stejné dilema.
Pokud byla celá skupina pohromadě, vše bylo víceméně normální. Jakmile se ale dvojčata dostala do soukromí, vše se obrátilo. Bill si přál, aby se na něj Tom díval tím svým způsobem. Nebo aby se ho dotkl. Tím způsobem, za který by jim spousta lidí přála smrt. On kolem celé té věci zůstával naprosto pozitivní, protože to nebyl jediný divný zvyk, který s Tomem měli. I tak ale neznal jiné bratry, kteří by se takhle osahávali.
Pokaždé, když Bill obdržel nový balíček, dostal téměř závrať. Od třetí krabičky s dárkem už nebyly na víčku žádné poznámky. Bylo totiž jasné, od koho to asi tak mohlo být. Bill zatraceně chtěl, aby se k tomu Tom nějak vyjádřil, ale zároveň se toho k smrti bál. Celé to byla sranda a tak, ale když se nad tím víc zamyslel, nebylo na tom nic k smíchu.
Bill byl zamilovaný.
Ano, Bill byl romantický a tak trochu děvka. To především pro Toma.
Když v noci uspokojoval sám sebe, s rukou zaraženou v posledních kalhotkách, které od Toma dostal, přemýšlel, nad čím asi tak přemýšlí jeho bratr.
Doufal, že nad tím samým, co on sám.
pokračování
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 24
Tak to je parádní povídku kde by se zbližili díky kalhotkám jsem nečetla.
Fantastický a naprosto originální nápad. 😀
Wow, to mě hodně překvapilo!!!!!!
Haha, tak tohle mě doopravdy baví! Nic takového bych nikdy nečekala, ale je to božíí! 🙂
A začalo to tak nevinne:) Tom spadol do svojej vlastnej pasce. Predstava Billa v krajke je dokonalá:)
Wauu, toto je perfektný námet :)) gaťky ako nevinný darček a Tom má hned plnšie v nohaviciach, uplietol si na seba bič :D. Rozosmiala som sa pri tej časti gaťkománie , Bill ma už väčšiu zbierku ako ja :))