autor: Muckátko :o*
Myšičko, myš…
Shane postával opřený o futro dveří jako vždy se sklenkou alkoholu v ruce a bedlivě sledoval práci svých poskoků a práci poskoků těch svých poskoků. Všichni se zdáli být do práce zabráni a nanejvýš angažováni až na jednu osobu, kterou Shane tu a tam propaloval pohledem a snažil se najít něco, co možná ani neexistovalo, ale kdyby přece jen ano, hodlal to najít a včas to po svém vyřešit.
Derek seděl mírně stranou na pohovce s roztaženýma nohama, o stehna opíral svá předloktí a nepřítomně zíral do své vlastní sklenky. Točil s ní v ruce a sledoval, jak obsah kroužil po dně kolem do kola podle toho, jak sklenku zrovna naklonil. Na Shanův vkus byl až příliš pasivní a bez zájmu a takové chování se v Shanových kruzích považovalo za dosti podezřelé a zasluhující si vysvětlení.
„Nelíbí se mi, jak se tváříš! Skoro to vypadá, jako by tě obtěžovalo tady být,“ pronesl tvrdým hlasem, aniž by muže, kterého tím myslel, předem oslovil. Byl to test. A Derek bohužel neprošel. Automaticky zareagoval zvednutím hlavy a spojením pohledu se Shanovým podezíravým. Derek v jeho obličeji jasně viděl, že tuší, že se do jejich práce nezapojuje tak aktivně a oddaně, jak by měl a jak se od něj očekávalo.
„Už mě to nudí, okay?“ vyjel na něj bez varování. Rozhodl se ctít heslo, že nejlepší obrana je útok, aby si zachránil holou kůži. „Každej den to samý a já už toho mám po krk!“ odfrkl si znechuceně.
„Tak něco dělej a budeme s tím problémem hotovi daleko rychleji,“ zavrčel Shane.
„A co bych měl dělat? Co jsem mohl udělat, jsem už udělal,“ podotkl, že svůj díl práce splnil. Nikdo nemusel vědět, že kdyby chtěl, Kaulitzova hlava by už dávno visela vycpaná v Shanově kanceláři, ale proč by měl všechno oddřít sám? Čím méně aktivního zapojení, tím menší trest dostane, až je jednoho dne chytnou.
„Ano, trochu se mi nezamlouvá tvůj postoj,“ zahučel Shane varovně.
„A co po mně chceš? Abych chodil dům od domu po celém městě a Kaulitze našel sám?“ zvedl Derek vyzývavě obočí. Pohyboval se na velmi tenkém ledě, ale když strhne pozornost na svoje drzé chování, bude to lepší, než kdyby v Shanovi zasel semínko podezřívavosti a nedůvěry.
„Dávej si pozor na hubu,“ zasyčel Shane a odpíchl se od futra. „Jestli zjistím, že…“
„Jsme tam!“ přerušilo ho zvolání od jednoho z mužů, který pracoval u počítače. Shane zastavil své kroky směrem k Derekovi a naposled mu věnoval vražedný pohled. Prioritní pro něj byl Kaulitz a ne nějaký drzý zmetek, se kterým se může vypořádat, kdykoli to tak bude cítit.
„Co máme?“
„Štěstí,“ odpověděl muž. „Vypadá to, že máme pořádné štěstí. Hovor ze soukromého čísla do komisařovy kanceláře dnes dopoledne kolem desáté hodiny,“ informoval muž šéfa.
„Vsadím se, že vím, kdo volal,“ usmál se vítězně. „Přehraj to,“ přikázal a zapřel se dlaněmi o stůl. Chvíli se ozývalo zběsilé klikání myši a tlačítek na klávesnici, dokud se nakonec z reproduktorů neozval komisařův a především Davidův hlas.
Shane naslouchal každému slovu, a jak se rozhovor blížil ke svému konci, na jeho rtech se rozprostíral zlomyslný úsměv čím dál rychleji. Komisařova poslední věta byla sice utnutá jejich narušením systému, ale to nevadilo. Shane si dokázal představit, co chtěl komisař Jostovi říct a jak dlouho ho chtěl přesvědčovat, že převoz rozhodně nedoporučuje. To ještě ani jeden z nich netušili, že žádný převoz už nebude třeba.
„Per-fekt-ní,“ vyhláskoval Shane spokojeně a promnul si dlaně, když se napřímil a s očima plnýma plánů se zahleděl před sebe, jako by si všechno přehrával před sebou.
„Šéfe, tak to se nemusíme ani držet původního plánu. Stačí využít tady toho,“ dovolil si poznamenat jeden z mužů.
„Slyšel jsi, nebo ne?“ obořil se na něj Shane. „Plánuje ho převést až během příštího měsíce a tak dlouho já čekat nehodlám. Na Vánoce si chci užívat čisté hlavy a dalšího skalpu na seznamu, takže se držíme původního plánu,“ rozhodl.
„Takže… jaký je tedy další krok?“
„Nejdříve zablokujete to číslo, ze kterého Jost volal. Úplně ho odstřihněte od mezistátních hovorů, a když to půjde, ujistěte se, že ze svého mobilu nezavolá ani do nejbližší pizzérky kvůli obědu. Nemůžeme si dovolit, aby dal chlupatejm echo, nebo se ještě pokoušel dovolat někomu o pomoc.“
„Co když se s policií spojí jinak? E-mail, skype…“
„Už jsi někdy viděl, aby si policajti skypovali s obyčejnýma lidma? Mají jen oficiální telefonní linky a ty stejně jdou přes lidi, než se dostanou někam vejš. Když odřízneme jeho telefon, nespojí se s nima, ani kdyby chtěl. Leda by nasedl na letadlo a přijel si sem, ale na to je moc posranej.“
„Takže telefon,“ přikývl muž a dal se do práce.
„Jak je na tom Emir?“ zeptal se Shane nepříjemným tónem a otočil se na Dereka, který opět civěl do prázdna a dění v místnosti ho vůbec nezajímalo.
„Nevím,“ pokrčil Derek rameny.
„Pokud vím, tak jsem tím pověřil tebe!“
„Nakonec se toho ujal Franco,“ řekl a doufal, že se Shane nebude vyptávat, jakým způsobem došlo k tomu, že se toho ujal někdo jiný. Derek rozhodně neměl v plánu, aby Shane zjistil, že k tomu muže prakticky přinutil a ještě mu lhal, když mu řekl, že je to Shanův rozkaz.
„Já s Francem ráno mluvil,“ zasáhl do toho další muž, aby předešel nějakému vzteklému výbuchu, který by stoprocentně skončil krvavě. „Říkal, že zůstane u Emira, aby mu s tím pomohl, a jak budou hotovi, tak vám dají vědět, ale moc už jim prý nechybí,“ informoval Shana, který se stále díval na Dereka, a vypadal, že je jen pár sekund od toho, aby muže na pohovce zbavil života.
„Zapojím se až do něčeho, co bude stát za to, okay?“ vyjel Derek netrpělivě. „Tohle ať zařídí někdo jinej. Až se pojede pro Kaulitze, můžeš si být jistej, že budu čekat v autě dřív, než se vy vůbec rozhodnete, že se někam pojede,“ házel Derek kolem sebe silnými slovy, aby Shana přesvědčil.
„Když nejsi schopnej zařídit jednu ubohou věc, můžeš zapomenout na to, že se budeš podílet na něčem větším. Ještě chvilku mě budeš srát a posloužíš nám leda tak jako živý štít,“ sykl Shane. „A zmiz odsud! Když nemáš nic, čím bys nám přispěl, tak odsud táhni!“ ukázal na dveře a nechal ruku vztaženou tak dlouho, dokud se vykázaný muž nezvedl a neodešel pryč. Shane měl pro Derekovo vyhození z místnosti i jiný důvod, než ten který mu nabídl. Než zjistí, co stojí za jeho podivným chováním, raději ho nebude zasvěcovat do svých plánů. Čím méně bude vědět, tím klidnější Shane bude, že jeho plán nic neohrozí.
„Chci, abyste začali připravovat vhodné místo na naše setkání s panem Kaulitzem,“ pronesl Shane.
„Výrobní hala za městem?“ naklonil se muž, aby na šéfa přes počítač dobře viděl. Shane se otočil, aby se ujistil, že jsou dveře zavřené a teprve pak zavrtěl hlavou.
„Vzhledem k tomu, jak to dopadlo při poslední akci, zvolíme město. Čím blíž k centru, tím líp. Podívejte se, jak je na tom ten starý sklad nedaleko odsud.“
„Centrum města? Není to příliš riskantní?“
„Ne pro nás. To policie bude mít problém. Bude se snažit nevyvolat zbytečnou paniku, takže sem rozhodně nepošle všechny jednotky, které budou mít k dispozici, aby tu část města úplně nezacpali, a pro nás bude daleko snazší zdrhnout v uličkách, než kdyby nás naháněli někde na poli za městem, kde bychom byli snadné terče.“
„A co kdybychom zkrátka využili té výhody, že máme přístup do jejich telefonní databáze? Mohli bychom zjistit, kde se ukrývá a už si pro něj jen dojít,“ zauvažoval jeden muž.
„Přesně s touhle variantou policie počítá, ty idiote!“ obořil se na něj Shane. „Je jasný, že jakmile zjistí, že se jim někdo naboural do systému, tak utnou veškeré hovory, abychom nezjistili něco, co bychom neměli. Rozhodně ale nebudou počítat s tím, že my půjdeme sice složitější cestou, ale zato cestou, se kterou by oni ani ve snu nepočítali. Nech si svoje nápady a myšlení přenech mně. Mám za sebou víc akcí, než bys myslel!“ usadil muže.
„Co teda s tím skladem šéfe?“
„Chci plány toho skladu. Někde bychom je měli ještě mít z posledních akcí. Vy pojedete na místo a zkontrolujete jeho stav. Chci mít k dispozici 3 únikové východy. Jeden falešný co nejblíž ke vchodu dovnitř, jeden, který povede zadem ven, a jeden, co povede poklopem do podzemí. Ujistěte se, že na zemi v tom skladu je všude rozházený bordel. Krabice, hadry, pytle, cokoli, co bude po ruce. Ten poklop umístěte spíš ke středu toho prostoru a věci, který budou ležet na něm, tam předem přilepte, aby se nepohnuly a neodhalily ten poklop, když někdo projde kolem,“ rozdával příkazy.
„A auto?“
„Auto přistavte o dvě ulice na sever. Ne dodávku. Ta by byla moc nápadná. Budeme ale potřebovat něco delšího pro případ, že by se do toho připletl Trümper, protože ten zmetek neví, kdy se má ztratit ze scény. Strká rypák, kam nemá, takže je možné, že do kufru budeme muset narvat oba a Trümpera oddělat později, ušklíbl se. „Z toho skladu nám už myšička nesmí pláchnout,“ zasmál se jízlivě. „Z toho skladu půjde po svejch buď s pistolí v žebrech, nebo vůbec,“ zavrčel výhrůžně.
„Možná bychom si mohli ještě trochu vypomoct, šéfe, a naklonit si okolnosti na naši stranu,“ dovolil si promluvit jeden z mužů. Shane se na něj otráveně podíval, ale poslouchal. „Hlavní banka je na úplně jiném konci města. Falešné loupežné přepadení s rukojmími a už několika mrtvými by mohlo policii na chvíli zaměstnat,“ pokrčil rameny. Přes Shanův obličej se přehnal psychopatický úšklebek.
„To ale není vůbec špatný nápad,“ pronesl se spokojeným zabručením. „To je dokonce moc dobrý nápad. Za tohle budeš odměněn,“ přislíbil muži. „Jsem rád, že alespoň někdo je na stejné vlně jako já,“ podotkl.
„Takže to bychom měli. Pošlete někoho do toho skladu, aby to tam začal připravovat. Je mi jedno, jestli to bude trvat týden nebo dva. Chci, aby to bylo perfektní a bezchybné, takže si na to vezměte čas. Až budete hotovi. Chci, abyste mi to nafotili, abych si to mohl předem projít, než dojedeme na místo.“
„Pojedete osobně, šéfe?“
„Tohle bych si nenechal ujít, ani kdyby to měla být poslední akce, které se zúčastním, a jestli chcípnu, tak ty dvě krysy půjdou se mnou a Trümpera si obzvlášť vychutnám,“ zavrčel.
Dobře si vybavoval všechny akce, které mu Trümper překazil.
S novou vlnou nechuti a nenávisti do sebe hodil zbytek alkoholu, co měl ve sklence, a třískl s ní o stůl.
„Dodělejte to, zařiďte, co je potřeba, a pak přijďte za mnou!“ rozkázal a zamířil ke dveřím.
Kdyby byl jen o chvilku rychlejší, nebo kdyby svůj odchod nedával tak hlasitě najevo, přistihla by Dereka, který byl zády přitisknutý ke špinavé zdi hned vedle dveří a vyslechl každé slovo, které v místnosti padlo.
Než ale Shane stihl stisknout kliku, byl Derek dávno pryč i s informacemi, se kterými prozatím nevěděl, jak naloží a co z nich případně vytěží on sám.
**
Příště: „Podmínky„
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Tak přece jen měl ten výpadek na svědomí Shane. Zajímalo by mě, jak chce využít informace, které získal, když už má dávno vymyšlený jiný plán. Otázka je, jak chce Toma dostat do toho skladu, protože ten se jen tak po městě neprochází.
Teď se jenom modlit, aby Derek ty informace někde pustil.
Děkuji za další díl a těším se na pokračování.
Obavám se, že tohle policajti projedou na celé čáře. Ledaže by se Derek rozhodl jednat…
Díky za díl
také si myslím že to policie projede ale věřím že Bill to zvládne a nic se jim nestane.
Ja sa prikláňam k Naše – ako sa chce Shane dostať k Tomovi? Rátala by som s tým, že unesie Tyoma pri prevoze, alebo sa pokúsi dostať k Davidovi, ale zatiaľ to tak nevyzerá. Tak som zvedavá, ako to napokon celé dopadne. Ďakujem za časť.
Docela by mě zajímalo, jak chce Shane dostat Toma? Protože jestli vniknou do domu, aby si pro Toma přišli, předpokládám, že to policie velice brzy zjistí. Nebo mají nějaký spešl plán? Každopádně o Toma i Billa se šíleně bojím. Vypadá to, že se pomalu a jistě blížíme do finále, protože Shana už nebaví čekat (což chápu) a myslím, že si na obou klucích pořádně smlsne. Billa nesnáší z pracovní stránky, protože je Bill až moc dobrý a Tom? Ten byl chudák ve špatnou dobu na špatném místě a tak si to teď musí odskákat. Vážně se začínám bát, protože Shane je velké zvíře a má k dispozici spousty chlapů. Navíc Tvoje dřívější poznámky o tom, že někdo umře?! Bože……..
Začínám svoje naděje trochu upírat na Dereka. Třeba by mohl posbírat veškerou odvahu a jít na policii. Vím, že je to neuvěřitelně bláhové, protože by tak udal i sám sebe, že k Sahovi patřil a při všem mu pomáhal, ale udělal by dobrou věc! Snad se stane zázrak!!!
Moc děkuji za další pokračování a snad se další díl objeví brzy, protože je to napínavé!!!