„Omluv mě na chvíli.“ Zašeptal jsem mu do ucha a vykolébal se ven. Potřebuji trochu čerstvého vzduchu, už se mi začínal obracet žaludek, možná Andyho strategie sněz, co můžeš není špatná. Zapřel jsem se rukama o kolena a vydýchával se. Moc alkoholu.
„Neměl jsi tolik pít.“ Povzdechl si za mnou a přejel mi rukama po zádech. Zamžoural jsem na osobu za sebou.
„Tome?“ Kurva.
„Chce se ti zvracet?“ Starostlivě si mě prohlížel. Nebo nasraně, nějak to nemohu poznat.
„Myslím, že to ustojím. Díky.“ Napřímil jsem se a udělal krok dozadu.
„Opatrně.“ Chytil mě za boky tam, kde se mě ještě před chvílí dotýkal někdo cizí. Teď se opravdu stydím a asi i červenám.
„Tome, ty jsi?“ Nic neviděl.
„Jo, viděl. Pojď, vezmu tě domů.“ Podepřel mě a vedl od klubu pryč. Čím déle jsem byl na čerstvém vzduchu, tím víc se mi projasňovala mysl. Líbal jsem ho, začal jsem si? Pravděpodobně. Bude se Tom zlobit? Pravděpodobně. A nejspíš i dostanu padáka, až mě nabonzuje. Kurva.
„Máš klíče, Bille?“ Jen jsem přikývl a Tom mi prohledával kapsy, než našel tu správnou. Odemknul a dovedl mě do bytu.
„Potřebuješ s něčím pomoct?“ Otočil se na mě. Jen jsem na něj koukal, potřebuju?
„Pojď prosím dál.“ Otevřel jsem dveře, aby mohl projít.
„Bille, já asi ani nechci.“ Korunovaný, ožralý kretén jsi, Bille.
„Tome, prosím.“ Nakonec přikývl a vešel dovnitř. Zavřel a zamknul jsem za námi dveře. Od jisté doby za sebou pořád zamykám. Jistota. Nadechoval jsem se s velmi pochybně připravenou omluvou, ale Tom mě přitiskl na dveře. Chytil jsem ho za boky, abych si ho přitáhnul blíž k sobě, ale chytil mi ruce a přišpendlil je nad mojí hlavou. Vrhl se na mé rty, líbal mě drsně, jinak, než to dělá.
„Tome?“ To nejsi ty. Odtrhnul se ode mě a poodešel.
„Pojď, uložím tě.“ Podepřel mě a vedl do ložnice, pomohl mi se vysvléct a uložil mě do postele.
„Zůstaneš?“ Upřel jsem na něj pohled, jen přikývl a lehl si ke mně. Schoval mě, do náruče kde jsem během chvilky usnul.
Když jsem se ráno probudil, nebyl tam. Myslel jsem si, že odešel, než jsem zaslechl rachot z koupelny. Za chvíli vyšel Tom.
„Dobré ráno, jak ti je?“ Přišel k posteli a posadil se vedle mě.
„Špatně. Hodně špatně.“ Ale ze mě, z toho, co jsem udělal. Takový nejsem přeci.
„Tak se ještě prospi.“
„Ne, není mi špatně z alkoholu, ale ze mě, Tome. Tohle nejsem já.“ Schoval jsem obličej do dlaní. Proč už neodešel?
„Bille, já hodně přemýšlel.“ Nakonec to bude on, kdo bude mít rozum a z tohohle vycouvá. „Já vím, že tohle mezi námi je zakázané, aspoň co se školy týká, a že jsem to už taky několikrát posral, stejně jako ty. A včera jsem na tebe byl tak strašně naštvaný. Nechci, aby se tohle opakovalo.“ Jen jsem přikyvoval.
„Chápu to. A asi jsem to měl udělat už dávno.“ Povzdychl jsem a podíval se na něj. Natáhl se ke mně a políbil mě. Přivřel jsem oči a vychutnával si tento krátký polibek.
„Takže chceš být můj oficiální přítel?“ Zamrkal jsem. Co?
„Ty, ty chceš? I potom… včera?“
„Ano. Chci, Bille. Já tě nebudu provokovat s Jessicou a ty se nebudeš líbat s cizími muži.“ Blázínek můj. Přitáhl jsem si ho do náruče a políbil ho.
„Slibuju. Zůstaneš u mě? Do pondělí?“ Tom jen přikývl a svalil mě do lehu. Moje hlava.
„Až do pondělí.“ Usmál se a políbil mě. No potěš koště, to bude víkend.
autor: Bína
tak som sa pustila do čítania od začiatku je to super poviedka velmi som zvedava ako to bude dalej 🙂 mimochodom krasny banner 😀
Tak doufám že už dostali rozum.
Tom se zachoval překvapivě dospěle, teda na rozdíl od Billa. Ale nakonec to dobře dopadlo. Ale… pořád je to vztah učitel-žák, takže problémy na sebe nenechají dlouho čekat.
Díky za kapču. 😀