autor: adriandarc
Sladké koláčky a nudní suchaři
Tom seděl v křesle v přízemí a soustředěně pozoroval dveře. Seděl tam už přes hodinu a začínalo se stmívat. Cítil se jako ustaraný otec, čekající, až jeho dcera přijde domů ze svého prvního rande s kapitánem fotbalového týmu.
Kromě toho, že Bill nebyl jeho dcera a… No, Georg nebyl žádný fotbalový hrdina.
Naklonil se dopředu a stiskl si kořen nosu. Byl příliš starý na tenhle druh stresu. Byl zahořklý starý muž ve zralém věku dvaceti čtyř let.
Brzy na příjezdové cestě zastavilo auto a Tom se napjal, žaludek mu prudce klesl k podlaze. Rychle vstal a sám sebe zaměstnal v kuchyni. V žádném případě to nemohlo vypadat, jako by sledoval vstupní dveře jako ostříž, jakmile Bill vstoupí dovnitř. V žádném případě.
Světla auta na příjezdové cestě zhasla a dveře auta se otevřely a zase zavřely. Tom začal umývat v dřezu čistý talíř, klouby měl téměř bílé. Přední dveře se otevřely a Tomova ramena se napřímila. Jak bude reagovat, až uvidí Billovu krásně zarudlou, šťastnou tvář? Co bude Tom dělat?
„Tome?“
Tom se otočil. Vůbec to nebyl Bill. Byl to Georg.
„Co?“ Zeptal se Tom a vešel do haly.
Georg si povzdechl a vstoupil do domu. „Hele, musím s tebou o něčem mluvit.“
Tom začal cítit vztek. Co mu mohl chtít?
„Měl jsi hezký večer?“ Zeptal se Tom ostře.
Georg vypadal provinile a Tomovi poklesl žaludek. „To je to, o čem s tebou chci mluvit. Slib mi, že na mě nebudeš naštvaný.“
„Kde je Bill?“
„Cože?“
„Je, kurva, deset hodin večer, co jsi mu udělal?“ Zakřičel Tom.
„Aha, takže se staráš?“ Zeptal se Georg. „A odkdy se staráš? Je ti u prdele, co Bill dělá. Proč by ses měl starat, jestli ho vezmu na rande, jestli ho ošukám?“
„Tys s ním šukal?“ Zeptal se Tom tichým hlasem, tvář měl děsivě klidnou.
„Já jsem neřekl-„
„Já tě zabiju!“ Tom na Georga skočil a tvrdě ho udeřil do tváře, přímo do úst. Jeho ruce se omotaly kolem Georgova krku a zahájily škrcení. Byl pro udušení. Pomalé, bolestivé udušení.
Naštěstí pro Georga, Tom měl v horní části těla sílu desetileté holky, takže byl lehce odstrčen stranou.
„Tys mě praštil!“ Prohlásil Georg, hlas se mu zlomil. „Můj hlas! Moje živobytí!“
Tom funěl, vypadal, jako by se chystal na Georga znovu vystartovat.
„Stůj,“ zachraptěl Georg s nataženou rukou. Přiložil si dlaně na hrudník a odkašlal si. „Mé, mé, mé, mé, mé,“ procvičoval Georg svůj hlas, „la, la, la, la, la, la, la!“
„Co to k čertu?“
„Huskies, krmivo pro psy,“ zaburácel.
Tom na Georga zíral a mnul si své bolavé klouby. Praštil opravdu důkladně.
„Dobře, můj hlas je v pořádku. Nemusím tě zabít,“ řekl Georg. „Máš vůbec tušení, na kolik jsou mé hlasivky pojištěné?? Na víc, než kolik vyděláš za rok, to ti říkám!“
„To je kurva vedlejší!“ Vyštěkl Tom. „Řekni mi, žes ho ošukal, řekni mi to!“
„Co je ti vůbec do toho?“ Georg se zlostně ušklíbal a to mu dávalo zlověstný nádech. „Proč bych ti měl říkat, koho jsem ošukal?“
Tomovi se rozšířily nozdry. „Protože… Protože! Oh… Bože, a co, to jsi tak zasraně skvělý? Jsi zatracený hlasový herec, Georgu. Kdo kurva jsi? Proč by kdokoliv… Co můžeš kurva nabídnout? Přestaň se šklebit!“
„Ty kreténe,“ řekl Georg rozhořčeně. „Tím směrem nechoď.“
„Příliš pozdě. Nemohls prorazit jako opravdový herec? Musel jsi místo toho mluvit do mikrofonu o psím žrádle? Bože, Georgu, ty jsi tak ubohý,“ vyprskl Tom.
„To mě bolí,“ řekl Georg měkce. Ale ten ďábelský úšklebek byl stále na jeho tváři a Tom se cítil připravený opět vybouchnout.
„Tak se pro jednou přestaň šklebit a ukaž nějakou zasranou emoci!“ Zařval Tom. „Jsem už tak unavený ze samolibosti, Georgu. Kdo vůbec jsi?“
Georg sklopil hlavu. „Býval jsem herec,“ řekl.
„Cože?“
„Řekl jsem,“ vzhlédl, úšklebek byl stále na svém místě, „že jsem býval herec. Natáčel jsem úvodní díl pro dobře hodnocenou televizní show, mělo to vystartovat vzhůru. Moje kariéra začínala být rozjetá… a pak…“
„A pak?“
„Pracoval jsem na svém obličeji příliš tvrdě,“ zašeptal Georg. „Jednoho večera jsem dělal obličejová cvičení, víš, snažil jsem se vyždímat nové výrazy pro různé emoce a… Pak jsem utrpěl menší mrtvici.“
„Cože.“
Georg přikývl. „Utrpěl jsem menší mrtvici, která mi ochromila téměř polovinu obličeje. A teď mám kontrolu jen nad třiceti procenty svalů svého obličeje. Vše, co můžu dělat, je šklebit se, chlape. To je všechno, co zvládnu. A tak jsem hlasový herec.“ Georg frustrovaně rozhodil ruce. „Nedokážu ukázat emoce, nikdo nebere můj obličej vážně. Všechny mé obchody a pracovní dohody probíhají po telefonu. Právě teď, Tome, jsem… Právě teď jsem naštvaný. Jsem vnitřně rozpolcený a všechno, co můžu dělat, je se kurva šklebit. Tohle není život, Tome. Kdysi jsem býval někdo.“
Tom na Georga zíral. „To je… To je strašné. Proč jsi mi to neřekl? Celou tu dobu jsem si prostě myslel, že jsi… blbec.“
V Georgových očích se zaleskly slzy. „Já vím, já vím. Už nemůžu ukazovat svou tvář, ne na obrazovce. Selhal jsem, Tome. Kdyby nebylo mého silného hlasu, nebyl bych… nic.“
Tom zvedl ruce a pokynul Georgovi, aby přišel blíž pro objetí. Několik vteřin se nešikovně objímali a vzájemně se poplácali po zádech, když si Tom vzpomněl, jak naštvaný byl.
„Ošukal jsi Billa!“ Vykřikl Tom, odstrčil Georga a zazíral na něj.
Georg sebou trhl. „Tome, děláš si srandu?“
„Ty… Udělal jsi to, že? Vzal jsi ho na rande, on propadl tvému úšklebku – promiň – a pak jsi ho ošukal,“ řekl Tom, konečně se cítil zdrcený. Byl kompletně zdrcený.
„Víš co, Tome? Přišel jsem se omluvit, ale teď prostě odejdu. A nemusel jsi do toho tahat ten úšklebek. Právě teď je mi na zhroucení.“ Jeho úšklebek ztvrdl a on se otočil ke dveřím. „Sbohem.“
Tom sledoval, jak odchází, hněv, smutek a zmatek stále procházely skrz něj. Byla to ta nejhorší chvíle na světě k tomu, aby se dveře znovu otevřely a odhalily Billa, usmívajícího se a zčervenalého.
„Ty!“ Řekl Tom. „Všechno jsi zničil.“
Billovy oči se rozšířily. „Tome, co tím myslíš?“
„Rozbil jsi mé nejdelší přátelství!“ zařval. „Ty… děvko!“
„O čem to, sakra, mluvíš?“ Zeptal se Bill.
„Spal jsi s Georgem,“ řekl Tom. „Nemůžu uvěřit, že jsi po včerejším večeru vůbec souhlasil, že s ním půjdeš na rande. Využil jsi mě, že? Myslel sis, že se mnou můžeš takhle vyjebávat, až budu nakonec tak zoufalý, že vysázím klíče na stůl a ty tak dostaneš to, co chceš?“
Bill tam stál jako omráčený, s ústy dokořán.
„Novinka, neznamenáš pro mě vůbec nic. Byl jsem opilý!“
Nad tím Billovy oči zaplály a on vykročil vpřed a tvrdě Toma šťouchl do hrudi svým dlouhým prstem. „Jak se opovažuješ!“
„Jak se opovažuješ!“ Řekl Tom nazpět dětinsky. „Byl to můj nejlepší kámoš, Bille!“
„Já jsem s ním nespal,“ řekl Bill. Jeho tón byl ledový, prázdný.
„Tak kde jsi, sakra, byl? Proč ses vrátil tak pozdě?“
„Pracoval jsem! Psal jsem ti to ve svém vzkazu,“ řekl Bill. „Co to do tebe k čertu vjelo? Zapomněl sis dneska vzít své léky, ty šílenče?“
„Nelži mi, Georg mi řekl, že tě pozval na rande a-„
„Co?! Neviděl jsem Georga už týdny!“ Vykřikl Bill. „Ježíši kriste. Pekl jsem!“ Popadl svou pánskou kabelku a vytáhl z ní malý sáček koláčků, který strčil směrem k Tomovi. „Dělal jsem je pro tebe, ty kreténe.“
„Bille…“ Tom se ho snažil chytnout za ruku.
„Nesahej na mě, nic pro tebe neznamenám,“ vyprskl Bill nazpět. „Jsem jen děvka, že?“
„Ne, chci říct… Já nevím, Georg říkal, že tě vzal na rande a pak už bylo tak pozdě-„
„Pozdě? Ještě není ani deset třicet! Bože, jsi jako nějaký dědek!“ Bill vystřelil kolem Toma a vyběhl po schodech, celou cestu se při tom rozčiloval a nadával. Tom jej následoval, cítil se neuvěřitelně zmatený. Sáček s koláčky si nacpal do kapsy.
„Bille, poslouchej mě…“
„Proč bych měl poslouchat?“ Vyštěkl Bill. Vytáhl svůj kufr a začal do něj házet své oblečení a věci. „Ty mě neposloucháš. Ani mě neznáš.“
„Co to děláš?“ Zeptal se Tom. „A co tím myslíš, že tě neznám? Znám tě!“
„Balím se. Nemůžu tady zůstat. Jsi zasraný maniak,“ řekl Bill, popadl bundu a oblékl si ji. „Ty… tak zatraceně jsem se pletl, když jsem si myslel… A pak sis ty myslel, že minulá noc byla o tom, že chci ten dům? Jsi nemocný.“
„Seru na dům!“ Vykřikl Tom. „Na tom domě mi, kurva, nezáleží! Přestalo mi na tom domě záležet, když mi začalo záležet na tobě!“
„A prostě jsi mě jen tahal za nos proč, abys mě mohl ojet? Ani jsi mě nedokázal ošukat. Jsi ubohý, Tome,“ řekl Bill, hlas se mu při tom třásl. „Vážně o mně nevíš vůbec nic, jak se opovažuješ cokoliv předpokládat?“
„Vím, že jsi hodiny brečel ve svém šatníku, když zemřel tvůj dědeček, bylo ti sedm,“ řekl Tom tiše, snažil se sám sebe uklidnit. „Vím, že ses snažil na zahradě vykopat díru do Číny a našel jsi zakopaný poklad, jen krabici plnou knoflíků, ale stejně jsi to miloval. Vím, že ke konci svého manželství s Audrey jsi už ani nespal ve stejné posteli jako ona.“
Bill upustil botu, kterou držel, a zíral na Toma. „Cože?“
„Dopisy,“ řekl Tom a přistoupil blíž. „Četl jsem je.“
„Ty… dopisy?“
„Všechny ty dopisy, které jsi poslal Audrey, dostal jsem je,“ řekl Tom. „Já nechtěl… Nechtěl jsem je číst, ale pak jsem si zranil nohu a Georg je přinesl dolů a já… Bille, jsi nádherný člověk.“
Po Billově tváři se rozlily slzy a on si přitiskl dlaň k ústům. „Ty,“ řekl. „Ty jsi ten nejvíce manipulativní člověk, jakého jsem kdy potkal. Už tě nechci nikdy znovu vidět.“ Bill svůj kufr s prásknutím zavřel a protlačil se kolem Toma ven ze dveří a ke schodům. Tom běžel za ním.
„Prosím, Bille! Prosím!“
Bill se zastavil v půli cesty dolů po schodech a otočil se, aby se na Toma podíval. „Ne. Tys tenhle dům pro mě zničil. Nech si ho, teď je tvůj.“ Popotáhl a otřel si slzy z tváří. „Ani se nestarám o to, žes mi řekl, že jsem děvka, protože víš, že nejsem. Ale četl jsi ty dopisy a byl… Byl jsi uvnitř mě a já jsem ti věřil!“
„Neodcházej, nech mě to vysvětlit,“ řekl Tom zoufale.
„Už jsi toho řekl dost, už jsi toho udělal dost,“ řekl Bill. „Cítím se špinavý, a teď odejdu.“
Bill věnoval Tomovi poslední pohled a poté byl pryč ze dveří. Tom jej se zoufalým povzdechem následoval a zastavil se vrcholu verandového schodiště. „Bille, nedělej to.“
Bill zvedl ruku, jak scházel ze schodů a poté po cestě k silnici. V dálce zahoukal trajekt, zatímco Tom sledoval, jak od něj Bill odchází s kufrem v ruce.
Tom vyhrál dům, byl úplně sám, a cítil se příšerně.
autor: adriandarc
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Takže je to zase v háji. Ale tentokrát to není jenom Tomova vina. Kdyby mu Georg nenakecal spoustu blbostí a nesnažil se v něm vyvolat žárlivost, nemuselo to dojít takhle daleko.
Jediná pozitivní věc je, že si Tom konečně naplno uvědomil co k Billovi cítí. Jen jestli už není pozdě…
Díky za díl
Vůbec nechápu, o co vlastně Georgovi šlo. Nakonec to dopadlo jen tak, že si s Tomem vzájemně ublížili. Naprosto zbytečně. A Tom vzápětí, s něžností buldozeru, vyrukoval na Billa a celé to kardinálně podělal. Doufám, že se mu to podaří nějak vyžehlit.
Děkuji za překlad a těším se na další.
Toto je fakt že… Ja neviem. Aj som chcela niečo napísať, ale nez som to dočítala, tak som aj zabudla. Bodaj by nie, po všetkých tých emociach a zvratoch. Snáď sa to nejako urovna. Ďakujem za časť.
Georg je vůl doufám že Tom dokáže Billa přesvědčit aby se vrátil.
Zeby konecne poviedka bez happy-endu :O? Tom to ozaj posral, sprava sa velmi zvlastne,maniakalne,hystericky….je to riadny cudak. Georg je tiez divny,hlasovy herec po mrtvici, ktory chce pozvat Billa na rande – riadne komicke :D. Tesim sa co bude dalej
To je blb ten Georg, Bill prostě musí a happy end bude na dosah!
No jééééje!
Tady došlo tedy k pěknému nedorozumění, a to jak mezi Georgem a Tomem a pak i mezi Tomem s Billem. Strašně moc doufám, že to ještě půjde všechno slepit dohromady. Tom s Geem jsou kamarádi, tak snad se udobří a Tom ať se sebere a běží za Billem a prosí, vysvětluje jak jen bude moci. Konečně si uvědomil, že Billa skutečně miluje a má jej rád přesně takového, jaký je. Tak ať se sebe a něco dělá!! Tohle prostě musí skončit dobře!!
Moc děkuji za skvělý překlad, Zuzu! 🙂
Tom to zase poriadne pos**al ale aspoň mu docvaklo zase niečo viac. Bude žehliť nielen u Billa ale aj u Gea. Dúfam, že to nebude príliš boľavé. Ďakujem za preklad veľmi veľmi veľmi:)
Páni, tak Tom to teda tentoraz poriadne zvoral. Síce za to nemôže úplne len on, ale aj Georg, ktorý mu nakecal, že vezme Billa na rande, len aby donútil Toma žiarliť.. na jednej strane to síce malo pozitívny účinok, že si Tom uvedomil, že chce Billa pre seba, ale všetky tie negatíva, ktoré z toho nakoniec vyplynuli, to úplne prevýšili.
Teraz ostal Tom sám a docvaklo mu, ako sa správal, Dúfam, že sa mu podarí s oboma, Billom aj Georgom uzmieriť, čo najskôr.
Ďakujem za preklad.