Little White Lies 6.

autor: HollyWoodFix
Zbytek zkušební večeře ubíhal snad ještě pomaleji než předtím, jakmile se Bill s Tomem rozhodli to ´zmírnit´. Oba se stali velmi nejistí sami sebou a nevěděli, co by k nim přitáhlo příliš mnoho pozornosti a co ne. Rozhodně se jim ulevilo, když večeře skončila, ale ta úleva byla jen krátkodobá, protože málem zapomněli na to, co mělo přijít potom.
Rozlučka se svobodou… to bylo něco, na co se Tom původně těšil, ale teď to prostě jen vypadalo jako další překážka, kterou museli překonat. Možná by se z toho dokonce snažil i vykroutit, kdyby nebylo toho, že byl jedním z ženichových mládenců, a tak se od něj očekávalo, že tam bude.
Všichni muži se ocitli v místním striptýzovém klubu, který měl překvapivě vysokou úroveň, pokud jste samozřejmě ignorovali nahé ženy, které byly všude.

„Seš si jistý, že jsi v pohodě s tím tady být?“ Zašeptal Tom Billovi, když k nim přišla servírka nahoře bez a dala jim pivo, než s mrknutím odešla.

„Jsem gay, Tome, to neznamená, že na místě vzplanu nebo tak něco jen proto, že vidím prsa.“
Tom nad Billovou odpovědí obrátil oči v sloup; jen se chtěl ujistit, že se mladší muž cítí pohodlně, protože kdyby byl upřímný, on sám se tam necítil příliš pohodlně. Nebylo to tak, že by mu ženy náhle nepřišly atraktivní, protože přišly, jen celá ta situace to všechno dělala ještě rozpačitější.
„Opravdu?“ Zavtipkoval Tom, „Protože mě připadáš celkem planoucí.“
„Ha ha ha,“ předstíral Bill smích.
Noc pokračovala a každý byl víc a víc pod vlivem alkoholu, víc hlasitější a zatvrzelejší.
„Já to prostě nechápu!“ prohlásil Andreas, Georgův bratr a svědek, nezřetelně. „Jak se můžeš dívat na tohle,“ Andreas ukázal směrem k blonďaté tanečnici svíjející se kolem tyče, „a nic necítit!“
Tom protočil oči; nebyl to první člověk, který se jich tu noc ptal na něco podobného. Tom jen pokrčil rameny a snažil se toho opilého blonďáka ignorovat, co nejlépe to šlo.

„No tak, Andreasi! Nech ty gaye na pokoji!“ Řekl další z ženichových mládenců a tahal blonďáka pryč.
„Ježíííš,“ zasténal Tom, „nikdy by mě nenapadlo, že návštěva striptýzového klubu by mohla být tak mizerná zkušenost.“ V boxu zůstali sedět jen Bill s Tomem, všichni ostatní muži byli roztroušeni po celém klubu, a buď získávali více drinků, nebo se snažili flirtovat s některými z tanečnic.
„Nemusí to tak být, Tome,“ Bill si povzdechl a popadl druhého muže za ruku. „Proč se prostě nejdeš bavit? Pokud tě drží zpátky to, že tady jsem já, mohl bych jít zpátky do hotelu… nebo nabourat holčičí rozlučkový večírek,“ rozesmál se Bill.
„Ne, Bille, ty nejsi důvod, proč se moc nebavím.“ Tom si povzdechl a dokončil své páté pivo. „Celé té situaci je prostě těžší se přizpůsobit, než jsem si myslel… a teď nevím, jestli to příliš přeháníme, anebo jestli je to naopak málo… Je to matoucí, a ty víš, jak dokážu být lehce zmatený.“
Bill se jen rozesmál. „Každým okamžikem dostaneš svůj bakalářský titul a ty seš lehce zmatený?“
„Víš, co tím myslím!“ Tom zavrčel, začínal čím dál více cítit účinky těch pěti piv.
„Myslím, že nad tím až moc přemýšlíš, Tome,“ odpověděl Bill také po pěti pivech.
„Co tím myslíš?“
„Pokud opravdu chceš, aby tohle bylo přesvědčivé, musíš nad tím přestat tolik přemýšlet a analyzovat každou konkrétní věc. Musíš to nechat plynout přirozeněji.“
„Co tím myslíš?“ Zopakoval Tom svou otázku.
„Zapomeň na to, co tvá matka předtím řekla o tom, že jen vytváříme podívanou… Pokud ji opravdu chceš přesvědčit, prostě se ke mně chovej jako ke své holce.“

„No, kdybys byl moje holka… Pak bych vážně vyslovil své pochybnosti, proč jsi se mnou na pánské rozlučce se svobodou.“

Bill se rozesmál. „Dobrý postřeh.“
„Taky bych kolem tebe právě teď měl nejspíš svou ruku,“ řekl Tom s lehkými potížemi se slovy, zatímco natáhl ruku kolem těla mladšího muže, „a asi bych řekl něco jako, jak si myslím, že vypadáš daleko líp než všechny tyhle tanečnice,“ řekl a hleděl Billovi přímo do očí.
„Jo?“ Vypískl Bill, najednou nejistý ohledně toho, co by měl říct.
„Jo, ujistil bych se, že bys věděla, že jsi ta jediná osoba, pro kterou mám oči.“
„Jak bys to udělal?“ Zeptal se Bill, cítil se odvážně, ačkoliv nevěděl, odkud ta jeho nově nabytá kuráž přicházela.
„Řekl bych ti, jak jsi krásná,“ řekl Tom, uchopil Billovu tvář a naklonil se ještě blíž, „a pak bych ti ukázal, jak jsi krásná.“
Billův žaludek udělal divoký kotrmelec a on se skoro bál, že je mu z toho alkoholu špatně, ale vyloučil to, když ucítil chvění, které se mu šířilo celým tělem. Začal se naklánět kupředu, když k nim promluvil něčí hlas a celý ten okamžik přerušil.

„Dali byste si, kluci, další pivo?“ Byla to jedna z těch polonahých servírek, stála před nimi a vypadala stejně koketně jako předtím. Bill si nebyl jistý, jestli po nich bylo požadováno, aby si za všech okolností zachovaly určitou úroveň flirtování, anebo jestli si jen opravdu nevšimla, co se právě málem stalo, ale tak jako tak, v tomto okamžiku ji Bill prostě chtěl uškrtit jedním z jejích falešných pramenů prodloužených vlasů.

„Jo jasně,“ odpověděl Tom, zněl skoro stejně tak otráveně, jako se cítil Bill. Servírka zachytila negativní vibrace a rychle se vydala k odchodu přesně ve chvíli, kdy ke stolu přistoupil zbytek pánského osazenstva a účinně tak zničil jakoukoliv možnost toho, aby se ta předchozí chvilka vrátila.
A ačkoliv to Billa zklamalo, nemohl si pomoct a po zbytek noci se cítil dobře, protože Tomova ruka nikdy neopustila jeho bok.

~*~*~

Následující ráno se Bill probudil se zasténáním. Předchozí večer sám sobě řekl, že nebude pít… ale pokud se dalo soudit podle intenzivní bolesti hlavy a celkové nevolnosti, pak zřejmě selhal.

Pohlédl na Toma ležícího vedle sebe, který vypadal, že se bude po probuzení cítit stejně na hovno.
Bill si nemohl pomoct a usmál se, když si vzpomněl na události předchozího večera, ale rychle si řekl, aby se vzpamatoval. Pili a prostě se nechali pohltit situací. Nebral v úvahu chvění ve svém žaludku, které bylo způsobeno převážně alkoholem, ale také věcmi, které mu Tom říkal. Byly to sladké věci a on si byl jistý, že by reagoval stejně, ať už by mu to řekl i jakýkoliv jiný kluk.
Sám pro sebe si přikývl, přesvědčený, že to nic nebylo, ale když pohlédl zpátky na spící tělo svého nejlepšího přítele, nedokázal zastavit další erupci chvění ve svém žaludku.
Snažil se ty myšlenky vytlačit z hlavy, když najednou uslyšel zvuk odemykání dveří. Bill přesně věděl, kdo to musel být, a rozhodl se, že pokud se chystá vtrhnout do jejich pokoje nepozvaná, přinejmenším ji přinutí, aby toho litovala.
Rychle se překulil, propletl své nohy s Tomovýma, hlavu mu položil na hruď a volnou ruku na jeho vypracované břicho. Zavřel oči a předstíral, že spí. Bylo těžké udržet tvář nehybnou, když uslyšel šokované zalapání po dechu, rychle následované znovu otevřením a zavřením dveří.

„To bylo dobré,“ zamumlal Tom, Bill překvapeně vyjekl.

„Do prdele, Tome, vyděsil jsi mě!“
„Promiň!“ Tom se rozesmál, „ale tys mě vyděsil jako první… nemluvě o tom, žes mě kolenem praštil do koulí.“
„Sakra! Promiň!“ Bill se rozesmál a odkulil se zpátky na svou stranu postele, „ale je to tvoje vina, opravdu. Udělal jsem to jen proto, abych podpořil tvou lež.“
„Teď nelži, sám sis to trochu užil.“
Bill se začal červenat, pamatoval si, na co myslel, než zaslechl Simone u dveří, a snažil se vymyslet, co by měl říct. Naštěstí ho Tom zachránil.
„Strašně rád ji šokuješ a sleduješ, jak se kroutí, stejně tak moc jako já.“
Tom se rozesmál a Bill se k němu přidal s úlevou, že to Tom myslel takhle.
„Přiznávám, přináší mi to malý kousek radosti.“
„No, tak se připrav na den plný radostí. Máš s ní a s nějakými dalšími ženami strávit den v lázních.“

Bill zasténal, úplně zapomněl, že s tím souhlasil, když ho o to Natálie požádala. Souhlasil, protože neuměl hrát golf a nechtěl ze sebe před ostatními muži udělat pitomce, ale teď, vzhledem k současné situaci, by mnohem raději vypadal uboze, než aby uvízl na celý den se Simone.

„No nejsem já ten nejšťastnější?“ Zeptal se Bill hraně, mnul si spánky a snažil se zabránit tomu, aby se jeho bolest hlavy ještě zhoršila.
„Nebude to tak zlé, přece jen tam bude tolik dalších lidí, že se pravděpodobně budeš schopný mé matce bez problémů vyhnout.“
„Opravdu doufám, že máš pravdu.“

autor: HollyWoodFix

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

11 thoughts on “Little White Lies 6.

  1. Opravdu se my, heteráči, chováme ke gayům tak idiotsky? Jak to s námi můžou vydržet? 😀 Vážně, všechny ty rádoby vtipné narážky a stupidní otázky, to je peklo. 😀 A to je ještě ta lepší varianta…
    Snad jednou přijde doba, kdy to prostě nikdo nebude řešit.
    Ovšem to ranní vyrušení mě rozsekalo. Bill je opravdu pohotový a dobře jí tak. Takhle si tam lozit, není padlá na hlavu? No jo, ona čeká na potvrzení své teorie. Smůla. Doufám, že na kluky neušije nějakou sviňárnu.
    Díky za překlad a těším se na pokračování.

  2. Vážně to ti chlapci nemají jednoduché, ale cesta ke štěstí je dlážděná překážkami a těch mají kluci víc než dost. Doufejme, že na té trnitá cestě připraví drahé mamince ještě hodně tak peprných chvilek, jako při ranním vstávání.
    Moc se těším na další díleček a moc, moc díký za překlad.

  3. Stala lepsie a lepsie. Skoda ze som na tuto poviedku nenarazila niekde v dokoncenych, by som ju zhltla na jeden sup! Som fakt zvedava, ajo to bude pokracovat. Dakujem za preklad!

  4. Skoro ma kleplo keď tú pusu zase nedotiahli do zdárneho konca. Simone je totálbna blbka zase:) a Billa ľutujem už vopred za ten deň strávený so ženskými.

  5. Jsem ráda, že to kluci ustáli a pokračují i nadále ve svém plánu! 😛 Simone mě opět děsně pobavila, patří jí to! Snad bude Bill vždycky takhle pohotový a bude Simone chystat peprné chvilky, protože ona si to rozhodně zaslouží!

    Ale k situaci Toma a Billa.. 😛 Ha, ti jsou neuvěřitelně jasní! To jejich postupné zamilovávání se je rozkošné! Nemůžu se téhle povídky nabažit! Naprosto souhlasím s Jasaliou, protože tuhle povídky bych přečetla na jeden zátah a bylo by mi naprosto jedno, že mám něco dělat do školy. 😀

    Moc děkuji Zuzu! Miluju tuhle povídku!

  6. Do čerta s tou servírkou! Musela im takto prerušiť chvíľku? 😀 Už sa to tak krásne k niečomu schyľovalo a naraz Bum! vlezie tam servírka 😀
    Ale to ráno – páči sa mi, ako krásne bol Bill pohotový. Dobre tej Simone tak! Nemá im čo liezť do izby. Takto aspoň videla niečo, čo určite nečakala a ostala z toho mimo 😀 Len sa trochu bojím nadchádzajúceho wellness dňa, pretože mám také tušenie, že s Simone Billa predsa len nejako odchytí.
    Ďakujem za preklad.

  7. Mno, tak vzhledem k tomu, že ty narážky znám taky, tak mě to opravdu nepřekvapuje:D Jak TYPICKÉ:D  pokud jsou narážky myšleny v kamarádském duchu, je to v pohodě, lidi jsou prostě zvědaví:D Ale pokud ne, mají zjevně problém sami se sebou a to už jejich problém.

    Já se budu opakovat, ale tohle je prostě mega romantické! Ooo bože, děkuji za to přerušení, že se nepolíbili hned, krásně to udržuje napětí, chci si ty chvíle PŘED užít co nejdéle! Tohle už je nad slunce jasné, jsou v tom oba až po uši^^ Miluju tuhle povídku, nečekala jsem, že mě nějaká zase takto strhne!… Haha a Billova reakce mi přišla skvěle načasovaná!:-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics