autor: emraud
„Ne.“
„Ne?“
„Ne!“
„K čertu, ano!“ Bill dupl nohou jako malé dítě a zamračil se, když pohlédl na Toma.
„Říkám ti, že tohle nebude fungovat,“ konstatoval Tom skutečnost. Podal papír zpátky Billovi, který teď trucovitě špulil rty jako desetileté dítě.
„Ale šéfe,“ pokračoval Bill, „tohle je jasně o hodně lepší než to první! Kdybys mě jen mohl nechat to prezentovat, tak já-„
„Ne, Bille,“ řekl Tom pevně. „Nemůžu tě nechat. Je to důležitý klient-„
„To je důvod, proč jsem se snažil to zlepšit!“ Protestoval Bill. Ruce měl nyní v bok a stále špulil rty.
Dokonce i bez make-upu mohl Tom díky tomu stále vidět a cítit v Billovi tu jeho svůdnou a nemravnou část, která mu vždy způsobovala chvění, jakmile jen pomyslel na to, že jej to vzrušovalo.
„Líbí se ti to, já vím, že jo,“ dodal Bill se zvednutým obočím.
Dredatý muž v duchu zasténal. Jistě, ten nápad se mu líbil – víc než ten první, který mu byl prezentován, ale nebyl si jistý, jestli by byl podle klientova vkusu. Povzdechl si a znovu si papír od Billa vzal. „Dobře, znovu to promyslím. Ale nedělej si moc velké naděje…“
„Šílenče,“ zabručel Bill, když zamířil do kuchyně.
„Mrcho,“ odsekl Tom nazpět.
Bill ho slyšel, a tak se otočil čelem k Tomovi se zvednutým obočím a sarkastickým úsměvem na tváři. „Páni, díky, šéfe,“ řekl ironicky. Mrcha byla v dřívějších dobách jeho přezdívka. Dokázal s tím žít. Otočil se zády a pokračoval do kuchyně.
„V ledničce není žádné pivo,“ řekl Tom a zastavil tím Billa v polovině kroku.
Mladšímu muži poklesla čelist a tvář se mu protáhla hrůzou. „Není tam co?!“
„Když já nemůžu kouřit, pak ani žádné pivo pro tebe, pamatuješ?“ Řekl Tom a vyplázl na něj jazyk. Cítil se jako fracek, ale opravdu jej to bavilo, když mohl mladšího muže takhle popichovat.
„T-ty zas – zatracený kreténe!“ Zavrčel Bill.
„To přežiješ,“ odpověděl Tom. „A pravděpodobně budeš žít déle. Ber to jako laskavost, idiote.“
„Aaarrgghh!“ Bill se frustrovaně zatahal za vlasy a stejně zamířil do kuchyně. Tom slyšel, jak otevřel dveře ledničky, a následovalo hlasité zasténání. Tiše se uchechtl, když mu myslí blýskl Billův frustrovaný obličej.
Před nedávnem seděli večer oba muži na verandě u zadních dveří. Bill držel v ruce třetí pivo, zatímco Tom potahoval ze své cigarety.
„Měl bys přestat kouřit,“ poznamenal Bill, zatímco sledoval, jak Tom potahuje z cigarety. Nakrčil nos, když jeho šéf vyfoukl kouř.
„A tohle bude tvoje poslední pivo,“ odpověděl Tom nazpět a bradou kývl směrem k jeho pivu. „Já přestanu s tímhle a ty s tamtím.“
Bill se zamračil a napil se svého piva. „Jak myslíš…“
„Myslím to vážně,“ řekl Tom, naposledy potáhl z cigarety a odhodil nedopalek na beton, než ho zašlápl. „Přestanu kouřit, když ty přestaneš pít.“
Tom si nebyl tak docela jistý, proč uzavírá takovou dohodu. Možná, že se pro jednou chtěl pokusit skoncovat s něčím, co dělal od doby, kdy mu bylo třináct. A možná, že by bylo fér, kdyby se něčeho vzdal výměnou za to, že se i Bill vzdá své závislosti. Nedokázal pochopit ty souvislosti, ale i přesto to chtěl udělat.
„Vykopnu tě z domu, i když se jednoho i jen opovážíš dotknout,“ řekl mu Tom.
„Já tvůj zatracený zadek vykopnu dřív,“ odpověděl Bill, „ty náruživý kuřáku.“
„Opilecký bastarde.“
Bill se konečně vynořil z kuchyně, v jedné ruce měl sklenici mléka. Zdálo se, že trochu vychladl, protože se už nemračil. „V kolik hodin zítra pojedeme?“
„Zítra?“ Zeptal se Tom s nakrčeným obočím.
„Gillianin recitál, haló,“ odpověděl Bill a protočil oči.
„Ach…“ Odpověděl Tom, s ústy dokořán. „Odejdeš dřív z práce?“
„Samozřejmě. Nemůžu si to nechat ujít.“ Bill vyprázdnil svou sklenici a olízl si rty potažené mlékem, ten pohyb jazyka Toma rozptýlil. „A ty půjdeš se mnou. Gillian tě tam chce.“
„Budu tam,“ ujistil ho Tom. „Nebudeš si s sebou brát své ´rande´?“
Bill se na chvíli odmlčel a lehce svraštil obličej.
„Co?“ Zeptal se ho Tom.
Černovlasý muž sklopil pohled a kousl se do spodního rtu. „Já… Já jsem mu neřekl…“
„O tom recitálu?“
„O Gillian,“ zamumlal Bill. „Já – já mu to ještě nemůžu říct…“
Starší muž se poškrábal na čele a odfrkl si. „Ale brzy mu to budeš muset říct.“
„Já vím…“ odpověděl mladší muž s grimasou, „já jen… víš… co když mě už nebude mít rád, až to zjistí?“
„Myslím, že s tím bude v pohodě – pokud tě skutečně miluje,“ odpověděl Tom. „Stejně si nemyslím, že by někdo dokázal odolat Gillian.“ Věnoval mu jemný úsměv a Bill se na něj na oplátku zazubil. Tom to viděl optimisticky. On sám té holčičce nedokázal odolat. Dokázala lidi přitahovat jako magnet, stejně jako její otec.
„Takže už jste oficiálně spolu?“ Zeptal se Tom. Tak nějak se cítil nervózně, když se na tu otázku ptal, ale z pro něj neznámého důvodu byl daleko nervóznější z Billovy odpovědi.
Mladší muž zavrtěl hlavou. „Ještě ne, ale my ehm…“
„Uch, žádné podrobnosti,“ řekl Tom se znechuceným pohledem. Byl si jistý, že nic z toho nechtěl slyšet.
„Hej! Nic jsme nedělali – zatím,“ odpověděl Bill s růžovými tvářemi.
Tom zvedl obočí. „Opravdu? A odkdy jsi tak… konzervativní? To nejsi ty.“
„Sklapni,“ zasyčel Bill a zíral na staršího muže, který se mu pochechtával. Moc na to nebyl, protože byl náhle nejistý a vystrašený. Sex byl součástí jeho života od chvíle, kdy se v životě osamostatnil. Mohl kdykoliv dostat jakoukoliv holku nebo kluka pro uspokojení svým potřeb, a tato jeho část zcela vymřela ve chvíli, kdy ztratil svou nejlepší kamarádku a narodilo se mu dítě.
„On je pro tebe tak důležitý?“ Zeptal se Tom tichým hlasem.
„Já nevím… Možná…“ Bill opět nakrčil obličej a kousal se do rtu. „Jsem tak trochu… já nevím… vyděšený?“
„Vyděšený z čeho?“
„Ze ztráty…?“ Zamumlal Bill. „Ze ztráty toho… pocitu?“
„No, pro to, co chceš, musíš bojovat,“ odpověděl Tom s pokrčením ramen. „Pokud nechceš čehokoliv litovat…“ Obrátil svůj pohled k Billovi, který na něj zíral tím laním pohledem.
Na okamžik na sebe oba zírali ztraceni v myšlenkách, když zazvonil zvonek. Bill vyskočil a přerušil tak oční kontakt se starším mužem. Tom si odkašlal a poškrábal se na krku.
„Dojdu tam,“ pronesl Bill a spěšně zamířil ke dveřím.
O chvíli později se vrátil s hnědou obálkou v ruce. Tom na ni zíral, když mu ji Bill podal.
„Je to ehm… tvoje,“ řekl černovlasý muž.
Tom si obálku převzal a přečetl si jméno odesilatele. Najednou ztuhl a sevřel se mu žaludek, jak zíral na jméno své ženy.
„Ehm, šéfe?“
Tom se probral ze svých myšlenek a vzhlédl od obálky k Billovi. Znovu si odkašlal a pousmál se na něj. „Ehm, jo, díky.“ Mohl cítit, jak se mu v krku vytváří knedlík, ale snažil se zůstat v klidu. „Půjdu teď nahoru,“ zamumlal, než spěšně prošel kolem Billa a směrem ke schodům.
„Šéfe…?“ Zamumlal Bill, zatímco sledoval staršího muže.
Po dosažení svého pokoje za sebou Tom zavřel dveře, zatímco v ruce svíral obálku. Nedbale ji odhodil na noční stolek a sesunul se na postel. Nepotřeboval ji otevřít, aby věděl, co je uvnitř. Zcela přesně to věděl hned v okamžiku, kdy ji chytil do ruky. Věděl, že to přijde. Akceptoval to už dlouho předtím, ale ta náhlá bolest v hrudi jej překvapila a zachytila nepřipraveného. Vydal ze sebe tichý a ubohý smích nad tím náhlým a podivným chováním.
„Selene, ty děvko,“ zamumlal Tom s hořkým úsměvem na tváři. Zabořil si obličej do dlaní a zhluboka vydechl. Tělo se mu při tom procesu otřáslo a on konečně dovolil slzám, aby se dostaly ven – ty, které se snažil zadržovat už tak dlouho. Nechal své emoce vytrysknout na povrch, tak nějak se jedné jeho části konečně ulevilo. Brzy to všechno skončí a on bude moct začít znovu.
***
„Tati, už jsme hotoví?“ Zeptala se Gillian.
„Za minutku, princezno,“ zamumlal Bill, zatímco se snažil zaplést poslední copánek na krátkých vlasech své dcery. Poté ji otočil a zazubil se. „Perfektní. Se všemi tam otřeseš, princezno.“
„To teda jo! Díky, tati,“ řekla Gillian s chichotáním. Dala svému otci pusu na obě tváře.
„Jsme připraveni?“
Objevil se před nimi Tom a Billovi poklesla čelist. Dredatý muž měl na sobě velké bílé tričko a extrémně velké kalhoty a k tomu čepici, pod kterou měl vysoko svázané své dredy.
„Co ten gangsterský vzhled, šéfe?“ Řekl Bill a zvedl obočí.
„Možná sis toho nevšiml, ale tohle nosím odjakživa,“ odpověděl Tom. Olízl si koutek rtů a nějak mu chyběl pocit chladného kroužku, který tam kdysi měl. Sundal si jej už dávno, když začal pracovat pro společnost.
„Pan Tomi je gangster?“ Zeptala se Gillian, která se postavila před dredatého muže a hrála si s lemem jeho trička. Zahihňala se a vzhlédla k jeho čokoládovým očím. „Vypadáš legračně, pane Tomi…“
„A ty jsi prostě oslňující,“ řekl Tom a zvedl si dívenku do náruče.
„Sluší ti to,“ řekl Bill s úsměvem, jak si svého šéfa znovu prohlížel.
Tom obrátil svůj pohled k Billovi a na chvíli se zarazil. Mladší muž měl na sobě bílou košili, těsné, tmavé džíny a kšandy. Měl na sobě méně doplňků, než jak jej kdy předtím viděl. Černý náramek na pravé ruce, a druhý, obrovský černý náramek, na levé ruce. Zdálo se, že také změnil svůj make-up, protože měl na sobě slabý odstín hnědých, lehce načervenalých očních stínů a černé linky, a jeho rty se leskly od lesku na rty. Vlasy měl svázané do culíku a stranu obličeje mu zdobilo několik pramenů.
„Ty… ses taky převlíknul,“ zamumlal Tom bez dechu, zatímco zíral na mladšího muže.
„Je tohle okay?“ Zeptal se Bill nervózně. „Nechci je vyděsit, takže…“
„Jsi krásný,“ odpověděl dredatý muž. Musel přiznat, že byl ještě nádhernější než předtím.
„Tatínek je krásný,“ opakovala Gillian.
Bill se zazubil a tváře mu lehce zrůžověly. „Díky.“
„Tak pojďme,“ řekl Tom.
***
Oba muži sledoval recitál zezadu. Všechny děti byly na pódiu roztomilé a energické. Když byla na řadě Gillian, oba tleskali ještě hlasitěji. Gillian se oslnivě usmála a téměř každý přítomný rodič byl ohromen její krásou. Holčička se posadila na stoličku a spustila si mikrofon na úroveň úst. Lehce pro kontrolu zabrnkala na kytaru, nad čímž se Bill tiše uchechtl.
„Přesně jako její máma,“ zašeptal Bill, úsměv neopouštěl jeho tvář.
„Ahoj všichni,“ pozdravila Gillian a zachichotala se, což všechny rozesmálo. Když pohledem našla Toma a Billa, spojila své oči s Billovými totožnými a zazubila se. Bill na ni kývl a ukázal jí zvednuté palce.
„Já… chci tuhle písničku věnovat mamince a tatínkovi, kteří jsou nejlepší na celém světě,“ řekla.
A Gillian pak hrála, její prsty vybrnkávaly pro Billa známou melodii. Černovlasý muž náhle ztuhl, oči měl upřené na svou dceru. Gillian začala zpívat; její sladký a něžný hlas se nesl vzduchem a zdálo se, jako by náhle všichni kolem zadrželi dech.
Tomův úsměv se rozšířil, když pozoroval holčičku na jevišti. On a Gillian strávili hodiny tím, aby tu písničku zvládla, aniž by o tom Bill věděl. Snažil se ji pro ni zjednodušit, protože původní verze byla pro ni těžká. Ale učila se rychle a měla talent. Nebylo tak těžké celou tu písničku dokončit.
Don’t hide your face… You cannot erase…
(Neschovávej svou tvář… Nemůžeš smazat…)
The pain, that stays in your eyes,“ broukal si tiše Bill roztřeseným hlasem.
(Tu bolest, která zůstává ve tvých očích)
Lay down your guard… Show them who you are…
(Odlož svou ostražitost… Ukaž jim, kdo jsi…)
„…Behind your disguise…“ Bill se pousmál a jeho mysl zaplavila vzpomínka.
(… Za tvým přestrojením…)
„Nikdy jsi žádnou píseň nenapsala, ty blázne,“ odfrkl si Bill, když hodil chips směrem na svou nejlepší kamarádku.
„Samozřejmě, že ano,“ vykřikla Lillian, „vlastně jsem napsala píseň o tobě.“
Černovlasý kluk zvedl obočí. „Opravdu? A jmenuje se Sexy Diva nebo tak nějak?“
Dredatá dívka ho hravě plácla po rameni a zasmála se. „Ne, ty mrcho. Prostě jen poslouchej a buď ohromen.“
Bill protočil oči a posadil se vedle své nejlepší kamarádky. „Fajn. Zahraj mi tu píseň.“
Byla to Lillianina píseň. Ta, kterou napsala výhradně pro Billa. Černovlasý muž si nahrávku té písně nechal a dovolil Gillian, aby ji poslouchala a seznámila se tak s matčiným hlasem. Lily dříve jen sotva zpívala a psala s ním písně, takže pro něj tato píseň byla opravdu speciální. Přece jen, byla pro něj.
Tom se obrátil k mladšímu muži vedle sebe, který byl nyní v slzách. Na tvář se mu vplížil jemný úsměv a položil mu ruku na rameno. Bill se nad tím kontaktem zachvěl, ale uvolnil se, jelikož věděl, že je to Tom.
Bill nakrčil nos a zamumlal: „To tys ji to naučil, že?“
Tom jen pokrčil rameny a oba se tiše zasmáli. Tom nakonec zvedl ruku ke tváři mladšího muže a stíral mu slzy.
„Ach,“ Bill se dotkl rukou druhé strany svého obličeje a uvědomil si, že pláče. Vytáhl si z kapsy kapesník a pečlivě si slzy setřel.
Když Gillian píseň dohrála, téměř všichni byli v slzách, zejména matky. Byl to Tom, který jako první vstal a začal tleskat, než jej ostatní následovali. Bill vstal a tleskal ještě hlasitěji, zjevně pyšný na svou dceru.
„To je moje holka,“ zamumlal.
***
Po recitálu se Bill, Tom a Gillian vydali na večeři do restaurace. Bylo to trochu trapné, když se po programu oba muži pozdravili s Gillian v zákulisí a někteří z rodičů si mysleli, že Tom je otec a Bill matka. Tom se snažil nesmát Billově zamračené tváři, když se konečně vydali na cestu k parkovišti a jeho Escaladě. Přišlo mu to zábavné, protože Bill tentokrát vypadal opravdu zženštileji s tím novým make-upem.
Všichni tři spolu vesele klábosili jako skutečná rodina. Byly chvíle, kdy se spolu Bill s Tomem začali hašteřit, ale Gillian zasáhla a pak se všichni tři opět smáli. Po jídle se oba muži podělili o účet, jelikož Bill trval na tom, že by měl taky platit.
Po zaplacení odešli, Tom po Gillianině levé ruce a Bill po její pravé. Gillian je oba držela za ruce a vesele poskakovala, když mířili k autu zaparkovanému na druhé straně ulice.
Už byli na druhé straně, když Tom náhle zastavil a Gillianina ruka mu vyklouzla ze sevření. Druzí dva se okamžitě zastavili a otočili se čelem ke dredatému muži, který zíral na druhou stranu ulice.
„Pane Tomi…?“ Zeptala se Gillian.
„Šéfe…?“ Bill následoval Tomův pohled a spatřil vysokou zrzku, která zaneprázdněně mluvila do telefonu. Znovu se otočil ke svému šéfovi, pak zpátky k ženě, znovu k šéfovi, až to nakonec pochopil.
„To je tvoje-„
Náhle se vedle zrzky zjevil muž a vklouzl rukama kolem jejího pasu. Ona se na něj podívala a široce se usmála, než jej políbila.
„Moje žena,“ zamumlal Tom, jeho pohled byl stále uzamčený na té krásné zrzce v náruči jiného muže. Polkl knedlík v krku a hluboce vzdychl. „Pojďme domů.“
Bill najednou udělal krok směrem ke druhé straně ulice. Tom ho okamžitě chytil za ruku a táhl jej zpátky na chodník.
„Co to děláš?“ Zasyčel.
„Co ty to děláš?“ Odpověděl Bill hlasitěji, což otočilo několik hlav jejich směrem.
„Bille, pojďme domů,“ řekl Tom stroze.
„Ona tě, kurva, podvádí,“ zasyčel Bill.
„To-na tom nezáleží,“ zamumlal dredatý muž a sklopil zrak. Cítil, jak na něj mladší muž zírá, ale prostě nedokázal vymyslet nic jiného. „Pojďme domů,“ řekl a táhl mladšího muže k autu.
„Tome,“ řekl Bill pevným hlasem, až k němu Tom překvapeně otočil hlavu. Nikdy předtím jej neoslovil křestním jménem.
„Tati…?“ Zvolala najednou Gillian.
„Nastup do auta, zlato,“ nařídil jí Bill s malým úsměvem na tváři.
Holčička přikývla, věděla, že se děje něco divného, a nebyla to její věc, aby se do toho pletla. Vlezla si na zadní sedadlo a sledovala oba muže, jak na sebe mlčky zírají.
„Pojďme domů,“ trval si na svém Tom.
„Ona ti ubližuje,“ zasyčel Bill. „Co se stalo s tím ´bojuj za svou lásku´, hm?“
„Tohle se tě netýká,“ odsekl Tom nazpět rozzlobeným hlasem, až se Bill zachvěl.
Bill na něj zíral, viditelně ublíženým pohledem. Snažil se něco najít v hloubce očí druhého muže, ale nic nenašel. „Fajn,“ zavrčel. Odtáhl se z Tomova sevření a nastoupil do auta. Dredatý muž jej pomalu následoval a dosedl na místo řidiče.
Po cestě domů mlčeli. Když Tom konečně zastavil, Bill okamžitě vystoupil a vzal Gillian do náruče, než vešel do domu a zcela se přitom vyhýbal Tomovu pohledu.
***
Bylo už po půlnoci, když Tom vyšel ze zadních dveří se sklenkou whisky v ruce a zahlédl černovlasého muže, jak tam sedí na terase s cigaretou v ruce.
„Ty kouříš,“ řekl Tom.
Mladší muž se k němu překvapeně otočil. Pak se zamračil, když si všiml nápoje v jeho ruce. „Ty piješ.“
„Není to proti Pravidlům.“
„Tohle taky ne,“ odpověděl Bill a mávl rukou s cigaretou.
Tom se vedle něj pomalu posadil. Oba nějakou dobu mlčeli, nebyli si moc jistí, co by měli tomu druhému říct.
„Omlouvám se,“ zamumlali oba najednou. Otočili hlavy čelem k sobě a začali se pochechtávat, než se znovu rozhostilo ticho.
„Přehnal jsem to,“ řekl Bill.
„Nechal jsem se unést,“ řekl Tom s povzdechem, „nemyslel jsem vážně to, co jsem řekl.“
„Omlouvám se, že jsem se do toho snažil plést,“ odpověděl mladší muž. „Myslel jsem, že bych měl něco udělat. Myslel jsem, že jsme přátelé.“
To poslední prohlášení Toma silně udeřilo, žaludek se mu sevřel s pocitem viny. „Samozřejmě, že jsme přátelé.“
„Rozvádíte se, že?“ Zeptal se Bill.
„Tys to viděl?“ Zeptal se Tom nazpět překvapeně.
„Uhádl jsem to,“ řekl mladší muž. „Choval ses divně, když jsi včera dostal ten zatracený dopis. Viděl jsem, že byl od tvé ženy.“ Naposledy potáhl ze své cigarety, než ji odhodil na zem a zašlápl. „Důležité dokumenty jsou zasílány právě v takovýchhle obálkách. A tys dneska řekl, že už na tom nezáleží…“
„Tu bitvu jsem prohrál už dávno,“ zamumlal dredatý muž.
„Lituješ teď něčeho?“
Tom pokrčil rameny. „Možná budu, později, ale teď ne.“ Napil se svého pití a obrátil se k Billovi. „Ale nemyslím si, že budu.“
„Pořád ji miluješ?“
„Miloval jsem ji,“ odpověděl Tom, „ale… nefunguje to, když jen jedna osoba miluje tu druhou… Vlastně jsem rád, že už bude po všem.“
„Svoboda?“
„Svoboda,“ přikývl Tom. Konečně vyprázdnil svou sklenici a postavil ji na betonovou podlahu vedle své nohy.
„To jsem rád.“
„Rád za co?“
„Že mi něco říkáš. Alespoň něco,“ odpověděl Bill a vyhýbal se očnímu kontaktu.
„Opravdu se omlouvám,“ řekl Tom, tentokrát ještě upřímněji.
„Já taky…“
„Byl jsem hloupý.“
„Jsi,“ odpověděl Bill s úšklebkem. Zasmál se, když na něj Tom trucovitě našpulil rty. „Roztomilé,“ poznamenal a štípl staršího muže do tváře.
„Ruce pryč,“ zasyčel Tom. Snažil se znít a vypadat rozzlobeně, ale záškuby koutků jeho rtů jej prozradily.
„Není zase tak krásná,“ poznamenal mladší muž. „Můžeš si najít někoho ještě nádhernějšího, než je ona. A stejně je stará.“
„Možná,“ odpověděl Tom a zíral zpátky na Billa s úšklebkem. Pokud šlo o něj, byla tu jen jedna nádherná osoba, na kterou mohl Tom v tu chvíli pomyslet; jedna osoba, kterou mít také nemohl.
autor: emraud
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Recitál byl krásný, a moc se mi líbí, jak se všichni tři sžili. Tom by měl Billovi říct pravdu, dokud je čas. Copak to ani jeden nevidí, že už teď tvoří harmonickou rodinku? 🙂
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Krásna kapitola byli by nádherná rodina.
To bylo úžasný, těm by to spolu slušelo…..
Joooj prečo musí Bill randiť keď má doma pod nosom taký objekt na rande ako je Tom. Sú rozkošní všetci traja aj s Gillian.
Oni tři dohromady jsou čím dál větší rodinka! 🙂 I ostatní lidé si toho začínají všímat a myslí si, že Tom s Billem tvoří pár, což mi přijde maximálně rozkošné!
Je mi trochu líto, že se Tom rozvádí, ale jen proto, že je z toho smutný. A samozřejmě, že jej to mrzí. Jinak se těším na Tomovu novou etapu a to, jak spolu (snad) v budoucnosti budou tvořit skutečný pár! 🙂
Jsem i docela zvědavá, kdo je ten Billův objev a jak to mezi nimi bude pokračovat.
Děkuji za skvělý překlad, Zuzu! 🙂