autor: elvisfan
Bill a Tom odnesli všechny Billovy věci do pokoje pro hosty během jediné cesty a nyní Tom stál s rukama v bok a porovnával velikost šatní skříně s velikostí Billova šatníku.
„Kdybys potřeboval další místo, můžeš použít i mou skříň,“ nabídl. „Mám tam spoustu volného místa.“
„Díky,“ odpověděl Bill tiše. S povzdechem se posadil na kraj postele. „Vážně jsem to udělal, že, Tome?“ Otočil se s vykulenýma očima na muže před sebou. „Odešel jsem od něj.“
„Opravdu jsi to udělal,“ souhlasil Tom trochu překvapený, že Bill nevypadal, jako by se mu příliš ulevilo.
Bill zvedl svou tašku a vytáhl z ní svazek hotovosti, který sebral ze sejfu. Oddělil několik bankovek a podal je Tomovi.
„Bille,“ protestoval Tom. „To nemusíš…“
„Já chci, Tome. Vezmi si to,“ trval na svém Bill. „Na nákupy, nebo na cokoliv. Já nechci… být úplný somrák, zatímco jsem tady.“
Tom se konečně nechal obměkčit a zastrčil si peníze do kapsy. Oči se mu přesunuly od zbývající hotovosti v Billově ruce až k jeho zamyšlenému obličeji.
„Hádám… že bych si teď klidně mohl najít nějaký hotel,“ uvažoval Bill.
„To bys mohl,“ souhlasil Tom.
„Bylo by v pohodě… kdybych ještě zůstal s tebou?“ Bill vzhlédl se smutným pohledem. „Já… opravdu už nechci být sám.“
„Rozhodně je to v pohodě. Chceš pomoct s vybalováním nebo tak něco?“
„Ne,“ zavrtěl Bill hlavou. „Myslím, že to zvládnu. „Á, ehm… najdu tě, až budu hotový.“
Tom si uvědomil, že byl právě propuštěn, a tak jen přikývl a odešel z místnosti.
***
„Je mi toho kluka líto, Gusi.“ Tom držel telefon v jedné ruce, zatímco druhou rukou prohrabával obsah své spíže. „Musel se dostat od svého ex, který je zřejmě ztělesněním ďábla, a nemá kam jinam jít. Jen se mu snažím pomoct.“
„Jsi až moc hodný, Tome,“ informoval ho Gustav, jeho nejlepší přítel. „Nevím, jak to v tom Hollywoodu budeš dělat.“
„Takže co? Měl jsem ho nechat venku v dešti?“
„Zachraňuješ svět ve filmech, Tome. Ne ve skutečném životě.“
„Nesnažím se nikoho zachránit,“ protestoval Tom.
Zaslechl Harleyho kňučení, a tak otevřel dveře, aby ho pustil ven. Na druhém konci domu se ozvala tichá rána, ale rozhodl se, že to nebude vyšetřovat.
„Už tě požádal o autogram?“ Zeptal se Gustav.
„Buď je sám dost dobrý herec, nebo nemá tušení, kdo jsem.“
„Odpusť mi, jestli jsem skeptický. Pravděpodobně se ráno vzbudíš a bude ti chybět pořádný kus vlasů.“
„Gusi…“
„Pravděpodobně najdu na eBay tvoje použité kapesníky.“
„Mohl bys přestat?“ Rozesmál se Tom.
„Kdy bude další naše noc plná pizzy a piva?“ Zeptal se Gustav a efektivně tak změnil téma.
„Asi bude lepší chvilku počkat,“ odpověděl Tom. „Bill se kolem mě pořád cítí nepohodlně. Měl bych asi počkat, než přivedu svého paranoidního, přespříliš opatrného nejlepšího kámoše.“
***
Bill si vytrhl sluchátka z uší, když se dveře do pokoje otevřely a umožnily tak Tomovi a Harleymu vstoupit. Harley si okamžitě položil hlavu na stranu postele, na přikrývku stále pokrčenou z předchozí noci, a zavrtěl ocasem, jakmile na temeni ucítil Billovy prsty.
„Ahoj. Ehm…“ Tom ukázal palcem ke dveřím. „Klepal jsem, ale… hádám, že jsi mě neslyšel.“
„Myslel jsem, že se pokusím rozptýlit,“ přikývl Bill a ukázal na iPod ve své ruce. „Já… dal jsem si pár věci do tvé skříně, pokud to nevadí.“
„Žádný problém.“ Tom vklouzl rukama do kapes a cítil, jak se mezi ně blíží jejich obvyklá rozpačitost. „Já, ehm… jedu do obchodu. Chtěl bys… jít se mnou?“
„Ach.“ Billovi se rozšířily oči a nervózně polkl. „Ehm, myslím… že zůstanu tady. Pokud to…“
„Jasně, v pohodě,“ ujistil ho Tom. „Chtěl bys něco konkrétního?“
„Cokoliv, co obvykle kupuješ.“
Tom se zamračil. „Bille, vážně,“ pokusil se o úsměv. „Co máš rád?“
„Kuřecí prsa?“
Billův hlas byl tak nesmělý, až Tom uvažoval, jestli mu někdy vůbec bylo dáno na výběr, co bude jíst.“
„A… nějakou čerstvou zeleninu?“ Požádal Bill.
„Docela jednoduché.“ Tentokrát se Tom naplno usmál. „Něco dalšího?“
„Možná nějakou… dietní Pepsi?“ Bill sklopil hlavu a Tom rozhodně viděl počátek úsměvu, když na něj vzhlédl plaše skrz své dlouhé černé řasy. „A taky Skittles?“
„Skittles?“
„Jsou moje oblíbené, a nedostanu se k nim moc často, a…“
„Hej, já sám bych dokázal projíst svou vlastní hmotnost v gumových medvídcích,“ přiznal Tom. „Kdo jsem, abych soudil?“
Bill ze sebe vydal tichý smích, který Tom mohl popsat pouze jako roztomilý.
„Okay, takže kuře, zelenina, Pepsi a Skittles,“ zopakoval. „To je všechno?“
„To je všechno,“ přikývl Bill.
„Myslím, že to zvládnu.“ Tom poklepal na stranu své nohy. „Tak pojď, Harley.“
Harley se ohlédl na svého pána a poté vyskočil na Billovu postel a uvelebil se.
„Harley, nech Billa na pokoji.“
„Mně to nevadí,“ trval na svém Bill s úsměvem, když si Harley položil hlavu na jeho nohu. „Může zůstat.“
„Tak, ehm… za chvíli budu zpátky.“
Bill se na něj usmál, ale Tom si všiml, že ten úsměv zmizel, jakmile se otočil k odchodu.
***
Bill opustil pokoj pro hosty dost dlouho na to, aby pomohl Tomovi uklidit nákup, a pak znovu o několik hodin později na večeři. Tom udělal kuřecí fajitas a Bill zhltnul vše, co měl na talíři, jako by celé dny nejedl. Po jídle se pohodlně usadili na venkovní terase spolu s Harleym a cigaretami. Jako obvykle žádný z nich nepromluvil, ale oba dva si byli velmi dobře vědomi přítomnosti toho druhého. Tom si všiml Billova fialového roláku a černých kožených kalhot, stejně jako stříbrných řetízků kolem krku, a uvažoval, proč cítil potřebu se k večeři tak vyšňořit.
„Už jsi byl někdy v tom bazénu?“
Tom prudce trhl hlavou směrem k druhému muži, překvapený, že skutečně slyšel jeho hlas. Pohlédl ke svému bazénu a přikývl.
„Co jsem se nastěhoval jen párkrát,“ odpověděl. „Harley tam taky jednou skočil. Jediná věc, která smrdí víc než mokrý pes, je chlorovaný mokrý pes.“
Harley při zvuku svého jména zvedl hlavu Tomovým směrem a poté ji položil zpátky na přední tlapy. Znovu se napřímil, když si uvědomil, že někdo je uvnitř domu, a zaštěkal, když poznal, kdo to je. Tom se ohlédl přes rameno a zaklel při pohledu na ženu procházející jeho kuchyní.
Skleněné dveře se otevřely a Bill vyskočil na nohy, oči měl rozšířené zjevným strachem. Trochu se uvolnil, když spatřil, jak na terasu vstoupila menší blonďatá žena.
„To je v pořádku, Bille,“ ujistil ho Tom. „Není tak úplně zlá.“
„Musíš ke mně být milejší, Tome,“ řekla žena. „Dělám pro tebe spoustu dobrých věcí.“
Žena si všimla Billa stojícího poblíž a naklonila hlavu s úsměvem jeho směrem.
„Tome?“ Zeptala se, její oči Billa ani na okamžik neopustily. „Ty jsi adoptoval nového mazlíčka?“
„Kristepane, Natálie,“ zasténal Tom. „Je to lidská bytost, ne zatoulané štěně.“ Pohlédl na stále ostražitého Billa. „Bille, to je Natálie, moje… asistentka… publicistka… ať už jí chceš říkat jakkoliv. Natálie, tohle je Bill. Bydlí se mnou.“
Natálie pomalu otočila hlavu směrem k Tomovi.
„Aha,“ odpověděla stroze. „Bille, mohl bys být takový drahoušek a dát nám chvilku?“
S uvědoměním, že ta podivná žena mluví k němu, Bill pohlédl na Toma a bez jediného slova se vrátil zpátky do domu.
„Okay, Natálie.“ Tom se posadil a zapálil si další cigaretu. „Do čeho jsi mě zase dostala?“
„Hm, popořadě, Tome.“ Natálie se posadila na židli, kterou Bill právě uvolnil. „Kdo je Bill?“
„Je to… kamarád? Možná?“ Tom pokrčil rameny. „Já nevím. Jenom tady na chvíli zůstane.“
„Okay, Tome. Chápu to. Jsi chlap, máš své potřeby. Ale musel sis toho svého zajíčka pozvat do…“
„Hej!“ Vykřikl Tom. „O tohle tady nejde, Nat. Našel jsem Billa…“
„Tys ho našel?“ Objasnila si Natálie. „On se ztratil?“
„Vlastně jo. Podívej, je to dlouhý příběh…“
„Viděl tě někdo?“ Vyštěkla Natálie. „Na tom nezáleží. Jakákoliv reklama může být pro tebe v tomto okamžiku jen dobrá reklama. Takže jak tohle vymyslíme?“
„Vymyslíme co?“
„Lidé už tě teď znají, Tome,“ vysvětlovala Natálie trpělivě. „Nebo tě začínají poznávat, přinejmenším.“ Věnovala Tomovi důkladný pohled. „Hádám, že bys stále mohl uhrát celkem hodnověrné popření, pokud se na něj někdo zeptá. Nevyzařuje z tebe zrovna gay pride.“
„Tohle jsme už probírali, Natálie,“ varoval ji Tom.
„Studio se domnívá, že…“
„Nehodlám být jednou z těch celebrit, které několik let samy sebe prohlašují za hetero, a pak nikoho nepřekvapí, když náhle zcela obrátí.“ Tom si zhluboka, otráveně povzdechl. „Vydělávám studiu peníze, a s trochou štěstí jim je budu vydělávat i dál. Neměli by se starat, a rozhodně by neměli rozhodovat o tom, s kým spím. A pokud se mě nějaký reportér nebo kdokoliv zeptá, nebudu nic skrývat.“
„Možná bys mohl… jen zvolit trochu jiná slova.“
„Možná bychom s touhle konverzací měli přestat,“ naléhal Tom. „To je jediný důvod, proč jsi tady? Spustil se ti tvůj publicistický radar a řekl ti, že jsem měl tu drzost pokusit se někomu pomoct a dát mu střechu nad hlavou?“
„Okay, okay.“ Natálie poraženě zvedla ruce. „Ukázal jsi mi svůj pohled na věc. Teď je čas vrátit se do práce.“
„To jsem si myslel,“ vzdychl Tom. „Co se děje?“
„Je čas udělat ti trochu reklamu, to se děje.“ Natálie nahlédla do svého telefonu. „Poslala jsem ti v emailu seznam všeho, co jsme prozatím naplánovali. Většinou večerní talkshows, a pracujeme na reklamním spotu na Extras a E News.“
Tom si otevřel seznam na vlastním telefonu a hvízdl.
„A potom?“ Zaváhal Tom s otázkou.
„Pokud všechno půjde dobře, oni přiběhnou za námi. Budeš si moct vybírat, do kterých show chceš jít, a pokud vše půjde dobře, tak i filmy, které bys chtěl dělat.“
„Hádám, že si teď budu držet palce.“
„Budeš skvělý, kluku!“
Tom byl skutečně překvapený tou projevenou důvěrou od své obvykle stoické publicistky.
„Jsi dobrý v tom, co děláš, Tome,“ poukázala Natálie. „Dokonce i já to přiznávám. Nedostal by ses tak daleko, kdybys nebyl.“
„Páni. Díky Nat…“
„Jen doufejme, že tu šanci nepromarníš.“
Tom se rozesmál, zatímco Natálie vstala a šla zpátky do domu.
Tohle byla Natálie, na kterou byl zvyklý.
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Takže Tom je vycházející moviestar? No to je pecka. Ovšem Natalie mi připadala trochu neomalená, i když při její práci je to asi výhoda.
Bill mi připadá tak nejistý a ztracený. Jako by si svou nově nabytou svobodu ani neuměl užít.
Děkuji za překlad a těším se na další.
Tak že Tom je hvězda jen jsem zvědavá kdy se na scéně objeví David.
Zdá sa mi to ako ticho pred búrkou:) Bill je naozaj také stratené šteniatko ako ho označila Nat. Bola trochu drzá ale celkom jej to sekne, keďže má takú prácu.
Ďakujem za preklad 🙂
Bill je strašně roztomiloučký a křehký! Být Tomem, tak se bojím okolo jenom našlapovat, že Billa nějak polámu. Každopádně mě to nutí se usmívat.
Že bude Tom začínající hvězda, jsem vůbec nečekala, a možná i tak dobře. Třeba David Jost nic nebude podnikat, když je Bill s Tomem, který je skoro slavný. Pak by se to začalo rozmazávat, všichni by o všem věděli, tak mi to docela dává naději toho, že to bude fajn!
Těším se na pokračování! 🙂
Děkuji za překlad!!!