Sweet Desire 20.

autor: The_poltergeist
Kluku, přemýšlím o tom každou noc a celý den. Jsem závislý a pořád nemám dost…

Tom frustrovaně zasténal, když už posté kontroloval svůj Facebook. Pořád nic nového souvisejícího s Billem. Žádná zpráva, žádný status, ani se mu nic nelíbilo. Ani ho třeba nešťouchnul. Dobře, nikdy se na Facebooku nešťouchali, ale… Tom od Billa něco očekával. Myslel si – doufal – že Bill udělá mnohem víc pro to, aby spolu znovu mluvili. Že třeba bude Toma spamovat svýma zprávama tak dlouho, až se to celé zasekne.

Teď se ale cítil hloupě. O čem to vůbec přemýšlel? Co ho, k čertu, nutilo si myslet, že je pro Billa jejich přátelství cenné? Donutil sám sebe věřit tomu, že pro Billa něco znamená? Naštvaně vzal svůj telefon a volal Georgovi. Chudák jeho hloupý kamarád pravděpodobně spal, ale nemohl se donutit o to zajímat. Tohle byla krize nebo něco takového.

„Hej,“ zamumlal Georg. Zněl opravdu, jako kdyby tvrdě spal.

„Kámo, nic neudělal,“ stěžoval si Tom. Nevysvětlil co, kdo, jak, protože věděl, že Georgovi bylo naprosto jasné, proč mu volá.
„Sakra, vážně musíš začít žít,“ zaúpěl Georg a odkašlal si. „Tome, je to jen 24 hodin. Dej tomu čas.“
„Přál bych si, aby to bylo tak jednoduché,“ odvětil Tom. Byl otrávený a frustrovaný. „Udělal jsem vše, co jsem mohl. Snažil jsem se sám sebe rozptýlit, ale nefungovalo to. Pořád se mi zjevuje v hlavě. Přál bych si, abych ho z ní mohl dostat…“ téměř popotahoval. Byl unavený z toho všeho, z toho, jaký je.
„Tome, pokud to je opravdu tak špatný, prostě mu napiš,“ řekl Georg. Tom věnoval svému telefonu opravdu ošklivý a naštvaný pohled.
„Cože? Ne!“ protestoval, ačkoliv hluboko uvnitř mohl říct, že to nebylo tak, že by se mu ten nápad nelíbil. Pokoušelo ho to. Mohlo by to být tak jednoduché, tak dobré, uklidnilo by ho to. Bylo by jednodušší i dýchat.
„Proč ne?“
„Zatraceně… ty víš proč,“ odsekl Tom. Věděl, že může dělat tenhle druh věcí, aniž by se na něj Georg naštval. „Byl to test a jemu se zatím nedaří špatně. Já… myslím… proč bych v tom měl pokračovat?“
„Vypadá to, že jsi už došel k závěru,“ prohlásil Georg. Zněl stejně otráveně jako před malou chvílí Tom.
„Ne,“ zakroutil Tom rychle hlavou. Ne, on rozhodně k žádnému závěru nedošel. „Nedošel jsem k závěru. Já… potřebuju, abys mi pomohl.“
„Tome, cokoliv řeknu… máš k tomu námitky,“ vysvětlil Georg. „Kromě toho… v tomhle musíš poslouchat svoje srdce. Vím, že tohle celé byl můj nápad, ale… Pokud necítíš, že je to správné, něco s tím udělej.“

Tom o tom na chvíli přemýšlel.


„Georgu, zatraceně,“ zanaříkal a plácl se do čela. „Občas jsi horší než Bill, víš? Různá znamení a pořád měníš svůj názor…“
„Vím,“ vydechl Georg. „Kámo, jsem si toho vědom, ale tahle situace se pořád mění. Občas je vážně těžké udržet přehled a vyznat se v tom.“
„Já vím,“ povzdychl si Tom, náhle pociťoval vinu. „Omlouvám se, že tě s tím pořád otravuju…“
„Hej, v pohodě,“ řekl Georg. Tón jeho hlasu byl mnohem milejší. „Víš, že za mnou můžeš vždycky přijít se svými problémy a já se ti budu snažit pomoct tak, jak to jen půjde. Okay?“
Tomovo srdce pookřálo. Byl vděčný za to, že má tak dobrého kamaráda, jakým byl Georg. Doufal, že to ví, protože tohle mu nemohl přiznat, aniž by nezněl až moc teple. Už mu to Georg jednou řekl, když se mu snažil vysvětlit, jak si moc váží toho, že ho má.
„Já vím, ale i tak. Omlouvám se,“ řekl nakonec.
„Neomlouvej se,“ odpověděl Georg. „Tome?“
„Ano?“
„Půjdu znovu spát,“ řekl a znovu zazíval, aby zdůraznil svá slova. „Prostě… buď silný a zkus to tak moc neřešit, jo?“
Jako kdyby se to tak mohlo stát, pomyslel si Tom. Nejraději by si svoji hloupou hlavu, která všechno řeší, utrhl.
„Zkusím,“ odpověděl. „Čau.“
„Čau,“ rozloučil se Georg a zavěsil.

Tom si povzdychl a zahodil telefon pryč. Nebyl si jistý, co by tak mohl dělat, aby se zabavil a vyplnil tak svůj čas. Věděl, že by mohl zkusit usnout a trochu si odpočinout, ale v jeho hlavě vířilo až moc myšlenek, díky kterým pravděpodobně neusne.

Sešel dolů, do misky si nasypal cereálie a vrátil se zpátky do pokoje. Rozhodl se, že by se mohl podívat na další díl Lovců duchů.
Stal se z toho nejdelší díl, který kdy ve svém životě viděl. Pořád ho stopoval, aby zkontroloval svůj telefon, protože měl pocit, že jeho telefon zavibroval. Bylo to pořád a pořád dokola a on se přistihl, že doufá, že je to zpráva od Billa, který se konečně rozhodl, že mu znovu napíše. Pokaždé, když měl telefon v ruce, si četl jejich staré konverzace.

Po chvilce pročítání starších a starších konverzací se dostal k těm mnohem… intimnějším. Jak jimi procházel, mysl se mu začala točit a tělo se mu trochu chvělo. Jen trochu. Ne, špatně. Celé jeho tělo se zatraceně chvělo a on mohl cítit, jak ho vzrušovalo jen to, jak si to vše četl. Cítil, jak se mu stahují břišní svaly, jak se chvěje. Byl zničehonic tak moc rozpálený a otrávený. Ztratil se v konverzaci, ztratil pojem o čase a naprosto zapomněl na to, že sledoval Lovce duchů. Místo toho televizi vypnul a nestydatě roztáhl od sebe nohy. Byl tak tvrdý a připravený alespoň na trochu pozornosti. Cítil se jako podivný zoufalec, když si pročítal jejich erotické zprávy.
Zasténal, když došel ke zprávě, ve které byl Bill docela konkrétní o tom, co chtěl, aby spolu dělali.

Bill Kaulitz:

Oh, kdybys tady byl, strhal bych z tebe oblečení… Nemilosrdně bych ho někam zahodil, potom tě zatlačil do svojí postele a dělal bych si s tebou, co bych chtěl. Bylo by to tak úžasné… Tak dobré. Kurva, chci cítit to tvoje krásné, silné tělo proti svému.

Tom zasténal, zavřel oči. Znovu se přistihl, jak si představuje Billa kompletně nahého, zpoceného, lapajícího po dechu a svíjejícího se pod jeho tělem. Byl si naprosto jistý, že by Bill takhle vypadal smrtelně dobře, že jeho tváře by byly celé červené, byl by rudý v celém obličeji. Jeho krásné černé vlasy by byly úplně všude a Tom by si s nimi hrál. Probíral by je svými prsty a určitě by miloval jejich jemnost. Poté by Billa chytil za zátylek, samozřejmě ne tvrdě, ale opatrně. Spojil by jejich rty ve vášnivý a hrubý polibek. V polibek, o kterém si myslel, že by zatemnil mysl jich obou. Ztracen v polibku by cestoval po Billově štíhlém těle níž. Dotýkal by se každého centimetru jeho kůže, příjemně ji opečovával, než by se dostal k jeho neuvěřitelně dlouhým nohám. Hluboce by se podíval do těch sladkých, okouzlujících očí a věnoval mu ten nejsladší pohled vůbec. Ujistil by se, že se Billovi líbí vše, co dělá.

Bill ho obdařil přikývnutím a malým, sladkým úsměvem. Omotal si Billovy nohy kolem pasu a absolutně ztratil kontrolu nad svým tělem. Díval se dolů na toho krásného, zářícího chlapce pod sebou. Pevně jej stiskl, jako kdyby to už dělali. Nemohl si pomoct, byl tak horlivý, tak moc připravený udělat se. Doslova po tom chlapci hladověl. Položil se na něj, aby si byli tak blízko, jak jen to bylo možné. Potřeboval s ním být spojený každým způsobem. Bill hlasitě zasténal, více stiskl kolem Toma své dlouhé nohy a prohnul se v zádech. Tomova tvrdá lesknoucí se erekce klouzala mezi tak těsnými, krásnými hýžděmi. Tom zavzdychal. Chvěl se, jak se dostával k Billovu vstupu blíž. Přejel špičkou své tvrdé erekce po jeho vstupu. Nechal z hrdla vyjít hlasitý sten a promnul jeho boky, Billa zároveň škádlil a mučil. Chtěl ho vybláznit k nepříčetnosti, aby ho prosil, ať to už udělá. Přistihl se, že přemýšlí nad tím, že by to bylo příjemnější… intenzivnější. Pokud to vůbec bylo možné.
Bill mu stiskl ramena, zaryl nehty do jeho kůže. Tom usykl – bolestí, ale zároveň to bylo tak příjemné. Byl to sladký mix všeho a on to miloval. Miloval škádlit Billa. V jeho nemravných myšlenkách byl Bill neslušný a netrpělivý, když ho škádlil. Důrazně, téměř agresivně by skousl jeho ušní lalůček, zesílil stisk svých nohou, kousal a sál by Tomův piercing v jazyku tak tvrdě, jak by jen zvládl. Vzdychal by pro Toma a prosil by ho, aby si ho hned a tady vzal.

Tom zasténal, trochu vypadl ze svých nemravných myšlenek. Bylo těžší a těžší dělat svou práci tam dole, protože měl na sobě stále džíny. Skopnul je ze sebe rovnou i s boxerkama a pospíšil si, aby se posadil zpátky. Hlava se mu točila, srdce mu zběsile tepalo v hrudníku, prsty u nohou se mu kroutily, měl je zabořené v koberci.
Normálně by se v takové situaci trochu styděl, ale právě teď byl moc tvrdý. Až moc nadržený na to, aby se o to alespoň trochu zajímal. Může si s tím dělat starosti později. Omotal prsty kolem svého pulsujícího ptáka. Zakláněl hlavu a zase ji zvedal, jak zběsile rukou pumpoval. V jednu chvíli to bylo tak moc intenzivní, až si byl jistý, že ztratí dech. Přejel palcem přes štěrbinu. Dráždil svůj vlhký vrcholek, díky čemuž se rychle vrátil zpátky do svých nemravných fantazií.
Opravdu to už dělali. Bill měl položené své dlouhé nohy na Tomových ramenech, díky čemuž měl perfektní úhel na to, aby si ho vzal. Dával do toho všechno. Zuřivě přirážel do toho sladkého těla, přesně se svým ptákem strefoval do Billovy prostaty a ten hrdelně křičel. Vyměňovali si žhavé, vlhké polibky. Jediné, co mohlo být slyšet, bylo klouzání kůže proti kůži a neutichající, téměř zoufalé vzdychy a skuhrání. Sebejistý a na vrcholku blaha přetočil Tom Billa na břicho. Vytáhl ho na všechny čtyři a donutil ho vystrčit zadek. Už jen díky tomu pohledu se Tom málem udělal, aniž by dodělal svoji rozdělanou práci. Oba vykřikli, když Tom vklouzl zpátky do Billova těla. Přirážel do Billova těla tak tvrdě, až postel skřípala a čelo tlouklo do zdi. Tom dokonce slyšel, že se něco zlomilo.

„Ano! Ano! Ano!“ křičel Bill. Přirážel se na Toma. Chtěl, aby byl tvrdší, aby se dostal hlouběji do jeho těla. Chtěl se udělat víc než kdykoliv předtím!

Tom uchopil Billovu erekci a jemně ji masíroval. Silně za ni tahal a honil ho přesně tak, jak to měl sám rád. Po chvíli cítil, jak se Bill stáhl kolem jeho bolestivě tvrdého ptáka, zatímco se mu udělal do ruky. Bill se celý chvěl, sténal a křičel.
„Bože. Kurva, Bille!“ zakřičel Tom. Silně se udělal do svojí ruky, téměř si byl jistý, že omdlí – nebyl si ovšem jistý, jestli to bude z toho všeho potěšení, anebo z té dokonalé porno scény, kterou si představoval. Možná z obojího dohromady.
Ano, pravděpodobně.
Stále lapal po dechu a jeho stehna se chvěla. Byla vlhká od potu a spermatu. Nemohl se ale donutit, aby se zvedl z gauče. Místo toho se natáhl a vzal deku, která nebyla až tak daleko. Přikryl se, zavřel oči, zhluboka se nadechl a konečně se mu podařilo usnout.

~*~

„Proboha!“ vyjekl Bill a rychle si zakryl ústa paží. Zavřel oči a zadržel dech, třásl se. Prohnul se v zádech, když se udělal, pravděpodobně mnohem víc než jindy. Pořád mu připadalo, jako kdyby bylo jeho tělo v jednom ohni. Snažil se necítit pocit viny, který přicházel. Hnal se k němu jako rozzuřená přívalová vlna.

Opravdu byl blbec. Neskutečně debilní člověk.

autor: The_poltergeist

překlad: Catherine
betaread: J :o)

original

9 thoughts on “Sweet Desire 20.

  1. Moc bych nedala za to, že při své intimní chvilce mysleli oba na to samé.
    A potomci jsou taky oba. Doufám, že se to brzy zase znovu rozhýbe, jinak tu depresi neustojím. 🙂
    Díky za překlad a těším se na pokračování.

  2. Tak jo no, tohle mě nebavilo tolik, jako romantický scény:D Jednu chvíli se mi zdálo, jestli to není doopravdy. Tome Tome… proš***nej díl xD
    Bože a Bille… Pokud do toho nejsi nucenej, tak klesáš hodně hluboko… Alespoň ten Georg je pořád stejně super kámoš, díky bohu asi jedinej normální!:D Jsem zvědavá na další díl! Díky moc za překlad!^^

  3. Zatial by som zhrnula par poslednych dielov takto : obaja honia o sto sest nad fantaziami :D…co tak ich premenit na realitu? Tesim sa co bude dalej 🙂

  4. unikly mi asi poslední dva díly tak sem to teď doháněla ale panebože…co je to zase za konec?! 😀 shiit to je jako naschvál! z téhle povídky se asi zblázním oO každopádně díky!

  5. Jsem docela zvědavá, jak Tom to ignorování Billa dlouhou vydrží a hlavně, jestli to přinese kýžené ovoce!

    Děkuji za překlad. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics