autor: Adriandarc
Večer se rýsoval perfektně. Byly provedeny všechny správné telefonáty, bylo zataháno za všechny správné nitky, byla řečena všechna správná slova. Tom se chystal svou přítelkyni zahltit vínem a večeří a zapomenout na svůj výlet do Vegas, i kdyby jej to mělo zabít.
Vedl si celkem dobře, to musel přiznat. Ovšem jen do chvíle, kdy byli na půl cesty do Parapluie a Tom si uvědomil, že má na sobě ten oblek.
Byl to ten oblek, ve kterém Genevii málem požádal o ruku, a taky ten oblek, ve kterém šukal, někoho jiného.
Byl elegantní, černý a jeho oblíbený. Ale nyní byla jeho mysl zpátky ve Vegas, zatímco Genevie chrlila do svého mobilního telefonu objednávky na oblečení na poslední chvíli. Jak romantické, a to ještě ani nebyli v restauraci.
Ale jakmile se dostali dovnitř a byli usazeni u okouzlujícího stolku u okna s výhledem na město, zdálo se, jako by se věci uklidnily. Genevie vypadala krásně, jako vždy, a odložila svůj telefon, aby chytla Toma za ruku.
„Tohle je od tebe opravdu milé,“ řekla s úsměvem. „Mám pocit, jako bychom na sebe už vůbec neměli čas, ale tohle dokazuje, že to můžeme zvládnout tak, aby to fungovalo. Můžeme to mít všechno.“
Tom se na ni upřímně usmál a pohladil ji po ruce. „Moc se omlouvám za to, jaký jsem v poslední době byl… Byl jsem trochu mimo, ale přísahám, že se zlepším.“
Genevie zamrkala. „Tome, jsi v pořádku. My jsme perfektní. Vidíš, někdy se nemusíme vůbec vidět, a přesto si můžeme užít takové pěkné chvilky, jako je tato.“
„Oh… jo,“ jeho ruka se napjala kolem Geneviiných prstů. „Jsme v pohodě.“
„Měli bychom si brzy vyjet někam na dovolenou,“ řekla stále s úsměvem. „Pojeďme do Paříže. Zanedlouho musím do Paříže na Fashion week, zlato. Mohl bys letět se mnou! Ukážu ti Paříž, zamiluješ si ji!“
„Já jsem tam byl,“ řekl Tom. „Fashion week? Já nevím. Zní to tak trochu… jako nic pro mě.“
„Já tam budu, a já jsem pro tebe,“ odpověděla Genevie s laním pohledem. Opravdu jí to slušelo v černých večerních šatech s blond vlasy, které jí spadaly přes ramena. „Budeš o tom přemýšlet?“
„Kdy to je?“
„Příští týden…“
Tomova tvář povadla. „Gen!“
„Já vím, já vím,“ odpověděla Genevie energicky, zatímco otevřela menu. „Co si dáš? Pro jejich filet mignon by stálo za to zemřít.“
„Já nevím,“ zamumlal Tom a sklopil pohled k vlastnímu menu. Možná, že by mu výlet do Paříže prospěl, i když bude obklopený samými robotickými módními typy. „Možná, že pojedu, jasně.“
„Skvělé!“ Zazubila se Genevie. „Já si dám určitě filet mignon, ale tentokrát je požádám, aby nahradili dresing nějakým slazeným octem.“
„Ty jsi oslazený ocet,“ poškádlil ji Tom.
Genevie vzhlédla. „Promiň, cože?“
„Nic,“ zamumlal Tom.
Genevie se usmála, její telefon zapípal. Popadla ho a začala psát zprávu, zatímco k Tomovi přes telefon znovu vzhlédla. „Říkal jsi něco, miláčku?“
Tom zavrtěl hlavou a zíral dolů na stůl.
***
Trošku to přehnali s pitím, což se v poslední době stávalo zvykem, a prolétli dveřmi se spojenými rty.
Tom nevěděl, co to do něj náhle vjelo, proč byl najednou tak troufalý, tak vášnivý. Líbal Genevii tvrdě na rty, tlačil ji proti dveřím a jeho hormony se bouřily. Tak strašně moc ji nepotřeboval už… no, ani si nemohl vzpomenout, kdy naposledy ji tak moc chtěl.
Když na to Tom tak pomyslel, vlastně nebyl příliš sexuální člověk. Nebýval hnaný sexem a jen málokdy se jím nechával řídit. Samozřejmě někdy…
Zavřel oči a ve stejnou chvíli, kdy se chystal Genevii zatlačil proti opěradlu pohovky, se náhle zastavil.
Vybavilo se mu, jak klesá hlouběji do vany ve tvaru srdce, omotává ruce kolem svého tmavovlasého barmana a líbá jej na krku. Rozevře mladíkova stehna a prstem najde jeho vstup. Tom neví, co dělá, ale velení převezme instinkt a on tlačí dva prsty dovnitř a zkroutí je tak pevně, až ten krásný barman padá zpět do jeho náruče a křičí: „Tome, ach, Tome!“
Tom otevřel oči a zíral na Genevii. Byla tam, přímo před ním. Nebyla žádná žhavá vzpomínka, která jej pronásledovala od té prohýřené noci, byla to jeho skutečná přítelkyně a právě teď byla v jeho náruči.
„Gen,“ zamumlal, hlas se mu zasekl v hrdle. Omámeně na něj pohlédla, víčka měla ztěžklá. „Gen, zlato…“
„Mmm,“ zasténala a nechala svou hlavu klesnout vzad. Tom se pohnul kupředu, potlačil vzpomínky na Vegas, a olíznul široký pruh na její klíční kosti. Znovu zasténala a zaklonila se, až málem srazila konec stolku, zatímco ji Tom s ohnivou vášní líbal. „Ach!“
Genevie zalapala po dechu, jak ze stolku spadla hromádka papírů, a s nakloněním hlavy se podívala přes rameno a rozesmála se nad rozházenými papíry a obálkami.
„Účty, jen účty,“ řekla a otočila se zpátky k Tomovi. „Nebyl čas je zaplatit. No, myslím, že bychom měli zaplatit alespoň účet za elektřinu.“
Tom ztuhnul.
Bill. (Poznámka: účet se v anglickém jazyce řekne bill, to jen aby vám bylo jasné, proč Toma ty účty tak vzaly)
Ten barman v Las Vegas, jmenoval se Bill.
Bill.
Bill. Bill. Bill.
Genevie líbala Tomův krk a tiskla se k němu, a jemu proběhla hlavou ta nejsilnější, nejjasnější vzpomínka.
„Ale já jsem si s sebou nevzal plavky,“ řekne Bill s chichotáním, zatímco stojí vedle okázalé vířivky. Tom se zazubí a rozesměje, zatímco si už sundává kravatu a sako.
Narazí do Billa a jemně jej přitlačí ke zdi vedle vany. „Nepotřebuješ je,“ říká Tom. Líbá Billův krk a sténá, když se proti němu ten krásný mladík prohne v zádech.
„Já nevím,“ řekne Bill a zamotá své dlouhé prsty do Tomových dredů. Tom obvykle nesnáší, když si lidé pohrávají s jeho vlasy, ale způsob, jakým je Bill drží a přitahuje si jej k sobě, jej nutí akorát zavrčet.
„Nemusíš,“ řekne Tom. Spojí dohromady jejich rty a Bill jej líbá nazpět s takovou vášní a touhou, že to Tom bere jako svolení a začne jej svlékat.
Bill mu neříká, aby přestal, prostě ho nechá, aby mu sundal těžký kožený opasek a následně i černý kašmírový rolák. Brzy se oba vzájemně zbavují i svých kalhot a zůstávají k sobě přitisknutí pouze ve svých boxerkách.
„Ach můj bože,“ řekne Bill bez dechu. Se zapředením omotá nohy kolem Tomových boků. „Pojďme do té vany.“
A tak jdou. Tom dostane Billa do vany ve tvaru srdce nahého a svíjejícího se mu na klíně. Obklopuje je horká voda a Tom, který ohledně žádného penisu nikdy dříve nic necítil, je náhle velmi potěšen, že mu ten Billův klouže po břiše.
„Pojď sem,“ zamumlá Tom. „Blíž, jsi moc daleko.“
Bill se na něj podívá. „Sedím ti na klíně,“ vzdychne, přesto se přisune blíž a oždibuje Tomovu klíční kost. „Jsi tak panovačný.“
„Hm,“ souhlasí Tom, sklouzne prsty po Billových zádech a chytá jej za zadek. „Můžu se tě tady dotknout?“
„To bys měl.“ Bill se na něj zašklebí a zavrtí se v Tomově držení. „Oooh, ano, dotkni se mě…“
Dříve, než si to Tom uvědomí, má uvnitř Billa tři prsty, a Bill sténá a těsně jej uvnitř svírá. Všechno jde rychle, skoro až příliš rychle, protože Tom se snaží si to vychutnat. Bill je ta nejžhavější věc, kterou kdy proti sobě měl, a ve svém opilém stavu ví, že to je pravděpodobně ten jediný okamžik, kdy to bude moct zažít.
A to ještě neví, že to tu noc zažije ještě čtyřikrát.
„Víc, víc,“ úpí Bill, jezdí na Tomových prstech, až voda stříká z vany ven na podlahu. „Ošukej mě, prosím, prosím.“
Tom nemůže říct ne, ne když jsou jeho prsty tak lákavě tisknuty, ne když jsou ty horké rty proti jeho vlastním, ne když jeho penis je tak tvrdý, až to bolí. A Bill má kondomy, spoustu kondomů.
A tak Tom nechá Billa a alkohol, aby převzali vedení, a když Bill usedá na jeho penis a kolem nich stále bublá voda, má pocit, že se nikdy dříve necítil víc pod vlivem alkoholu.
Otřepal se z té vzpomínky a snažil se cítit tu stejnou vášeň i pro Genevii, která se o něj trýznivými způsoby otírala. Jistě, bylo to hezké, ale jeho vzpomínka na Billa byla pekelně žhavá a všechno ostatní ve srovnání s tím bledlo.
Ale Billa už nikdy znovu neuvidí, a je oddaný Genevii.
„Ach bože,“ zamumlal Tom, když se vzpamatoval. Díval se na svou přítelkyni, která přestěhovala své prsty k jeho opasku, aby byly věci ještě zajímavější. „Gen, přestaň!“
Genevie k němu vzhlédla s rozšířenýma očima. „Mám přestat?“
Tom ztuhnul. „Ani se nehni,“ řekl. „Zůstaň tady. Zůstaň. Okay?“
„Co to děláš?“ Zeptala se Genevie a mračila se přitom.
„Já… hned jsem zpátky,“ řekl Tom, odklopýtal a zmizel do své kanceláře. Opřel se o stůl, polykal vzduch a snažil se uklidnit ten oheň ve svém břiše. Byl tak přemožený, tak přemožený vzrušením z něčeho, co tam ani vůbec není.
Musel to zastavit, musel všechno napravit. Jednou provždy.
Jeho oči přistály na malé, sametové krabičce, schované za exotickou rostlinou. Klekl si a krabičku popadl, přejel prsty po jejím měkkém povrchu.
Nedokázal zastavit vzpomínky, které přicházely; Billovu jemnou, sametovou kůži pod svými prsty. Způsob, jakým se kolem něj Billův zadek svírá, jak jej Tom hladí po zádech a svírá jeho malé boky. Způsob, jakým jsou Billovy nohy omotány kolem jeho pasu a kotví jej na místě, zatímco jezdí na Tomově penisu, způsob, jakým je jeho hlas také sametově jemný při kňourání komplimentů, jak se spolu pohybují.
Tom stiskl krabičku v ruce a vstal. Bylo na čase, takhle je to správně. Seběhl ze schodů, aby našel Genevii, jak sedí na pohovce a nervózně podupává nohou. Když Tom vešel do místnosti, vzhlédla k němu a jemně se usmívala.
„Co se… děje?“ Zeptala se. Tom ji takhle ještě nikdy neviděl, tak nejistou, tak zranitelnou. V žaludku mu zavířilo a on před ní poklekl. „Panebože,“ řekla. Panebože…“
Tom pouze přikývl, stále se usmíval. „Genevie…“
„Ne,“ zamumlala ohromeně. „Chci říct, oh… chci říct… Co to… Co to děláš?“
„Ne?“
„Ne, to ne, jen…“ Genevie se kousla do rtu. „Už sklapnu.“
Tom se rozesmál. „Jo, radši jo.“ Řekl škádlivě. Byl nervózní, tak nervózní, a cítil se lehce nemocně. Bylo to správné? Muselo být. Vše to do sebe zapadalo, dávalo to smysl. Tom měl rád, když vše dávalo smysl.
Pohladil Genevii po vlasech a poté z kapsy saka vytáhl sametovou krabičku. Genevie zalapala po dechu, v očích jí zajiskřilo a zachvěla se.
„Miluju tě, Genevie Grace Rosenová,“ řekl Tom a lehce přitom zčervenal. „A budu… budu i po zbytek svého života. Chci, abys byla šťastná, a chci být s tebou a… a…“ Napřáhl ruku s krabičkou kupředu a cítil se trapně. „Chci říct, hups.“ Otevřel krabičku a pokusil se o úsměv.
„Ach můj bože, Tome,“ vydechla Genevie. „Nikdy jsem si nemyslela, že bys skutečně… Chci říct… Panebože.“
„Chceš,“ začal Tom, ale hlas se mu zasekl v hrdle. „Ugh. Ehm. Vezmeš si mě?“
Genevie vypadala, že se možná rozpláče, což bylo podivné, zvláště u ní. Tom ji pozorně sledoval, nervózně, ruka se mu třásla, když jí podával sametovou krabičku. Snažil se přitom ignorovat ten samet, ten způsob, jakým mu připomínal křivku Billova zadku.
„Ano,“ řekla s vykulenýma očima. „Ano, Tome Kaulitzi, já… já si tě vezmu!“
Skočila kupředu, hodila mu ruce kolem krku a políbila ho.
„Miluju tě,“ řekla.
Mělo by to Toma zahřát u srdce, měl by se cítit jako na vrcholku světa, ale z nějakého důvodu se cítil otřeseně. Nicméně věděl, že to Genevii nesmí dát najevo. Zvedl hlavu a políbil ji nazpět.
Přitáhl si ji do náruče a nesl ji nahoru po schodech. Zalíbal ji do matrace jejich postele, svlékl jí oblečení a prsten jí nasadil na prst.
Poté do ní vklouzl a tvář schoval do jejího krku, jak se snažil zjistit, co se to uvnitř něj dělo. Společně se pohybovali a on ji rukama hladil po zádech. Pevně se kolem něj sevřela a on zavřel oči a snažil se dostat Billa ze své hlavy, ale neustále selhával.
Když se Tom probudil, cítil kocovinu a nebyl si jistý proč. Postel byla prázdná, Genevie odešla do práce o několik hodin dříve.
Bylo téměř deset hodin dopoledne a on se dokonce ani nestaral, jestli přijde pozdě do práce. Kurva, už teď měl zpoždění několik hodin.
Pocítil téměř nevolnost, když se postavil na nohy. Byl zasnoubený. Zasnoubený, aby se oženil. S Genevií. Bože, jak tohle řekne Andreasovi? Andreas nebude naštvaný, alespoň ne nadlouho, ale rozhodně to dá Tomovi sežrat.
Byla žádost o ruku ta správná věc? Tom nad tím začínal uvažovat. Odklopýtal do koupelny a zíral na sebe do zrcadla. Vypadal jako úplná troska. Měl tmavé kruhy pod očima a jeho vlasy trčely do všech stran.
Odkašlal si a naklonil se kupředu. Bože, byly to vrásky na jeho obličeji? Byl už starý muž v útlém věku dvaceti pěti let? Po bližším prozkoumání si uvědomil, že to jsou jen otisky od polštáře. „Ugh…“
Odklopýtal zpátky do ložnice, mnul si tvář a málem zakopl o pár bot, když se ze spodního patra ozvalo hlasité klepání na dveře.
„Uf,“ zasténal. Dokázal si představit, že je to Andreas připravený nadávat mu za to, že zmeškal ranní setkání společnosti. Sehnul se a zvedl ze země kalhoty z předchozího večera, natáhl si je a vydal se ven z pokoje a dolů po schodech. Hlasité klepání pokračovalo a on si povzdechl a strčil si ruce do kapes, jak procházel kolem obývacího pokoje.
Jeho prsty v kapse něco nahmataly, jakoby kus papíru, možná účtenku. Zastavil se přede dveřmi a papír vytáhl.
Byla to účtenka. Zamžoural na ni a poté vytřeštil oči.
„Co to kurva…“ Ozvalo se další zaklepání na dveře. „Jen vteřinku!“ Vykřikl.
V ruce měl účtenku z Little White Chapel, Las Vegaské malé svatební kaple. Byl to poplatek 299 dolarů za ´Balíček Milenců´. Zíral na jména na spodní straně účtenky: Tom Kaulitz a Bill Trümper-Kaulitz.
Klepání bylo čím dál hlasitější, naléhavější, a Tomova ústa byla široce dokořán. „To, kurva, ani náhodou,“ řekl, pocítil závrať. „Ani náhodou.“ Ještě jedno zaklepání a Tom uprostřed nervového zhroucení prudce otevřel dveře, připravený Andrease uškrtit.
Až na to, že ve dveřích nestál Andreas.
Byl to Bill, jeho právoplatný novomanžel, zabijácky oblečený v kůži.
„Nazdar, kanče,“ řekl Bill. Barmanův kufr dopadl na zem, a stejně tak Tom.
autor: Adriandarc
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 34
Vypadá to Perfektne 😀 Som zvedavá, čo bude Billan zač 😀
Nene 😀 Ten konec je zabijácký 😀 šíleně jsem se těšila až se Bill ukáže a až se zjistí, že se vzali a všechno v jedné kapitole 😀 Naprosto úžasné
Tak tohle je nejvíc! To bude peklo! Nevím, jestli mám smát nebo brečet. Jen si říkám, proč to Billovi trvalo tak dlouho a ani se neozval. Určitě si dali i telefonní čísla, nebo ne?
A Tom se mezitím stačil zasnoubit. Každopádně Andreas bude nadšený. :-DDD
Díky za překlad a pekelně se těším na pokračování.
Néééééé 😀
Tak ten konec mě skutečně pobavil. Upřímně se směji ještě teď a ne, kupodivu mi není Toma líto. 😀 Tohle se jednoduše může stát jenom mu, že v noci se zasnoubí a ráno zjistí, že je už dávno ženatý a ještě k tomu úplně s někým jiným. 😀
Každopádně Tomovi jako by se vyplnil malý sen. Stejně o Billovi pořád přemýšlí a ne a ne na něj zapomenout… 😀 Celá ta situace je jednoduše děsně komická. Ohromně moc mě zajímá názor Billa na to všechno, ale dle toho kufru to asi bere vážně, i když kdo ví. 😀 Mám takový pocit, že nás čekají ještě krušné, ale zíroveň vtipné chvilky!
Moc děkuji za báječný překlad a už teď se nemůžu dočkat pokračování! 🙂
Teda, nečekala jsem, že se Billa dočkáme tak brzy. Myslela jsem si, že se na to přídje až budou žádat o svatební povolení a pak teprve zjistí, že už je ženáč a vydá se Billa hledat. Ale že se mu Bill takhle přižene do života s kufrem v ruce, to by mě teda nenapadlo. 😀
Luxusní dílek, jsem zvědavá jak se s tím Tom teď vypořádá. 😀
Moc děkuji za překlad.
Teda.. páni!:D Priznám sa,že takýto záver tejto časti som vážne nečakala. No mám taký pocit ,že Toma teraz rozhodne nečaká jeho stereotypné usporiadané obdobie 😀 Som zvedavá, ako to bude medzi nimi ďalej pokračovať.
Ďakujem za preklad 😉
Já se zblázním :DDD tak Tome hodně štěstí 😀
Děkuji za překlad :3
Dnes som dostala darček! Túto časť. A úplne mi rozhádzaná koncepciu! Prvá časť bola jasná. Tom sa cítil previnilo a tak urobil, čo urobil. Druhú časť som tiež očakávala – Tom nájde dôkaz o ich svadbe. Ale ten koniec… Jasné, nemalo by ma prekvapovat Billovi správanie – bol to barman tancujuci na bare, pijuci a zavádzajúci… Ale z Tomovho rozpravania som ho skôr vnímala ako príjemného chalana. Lenže keď sa tam teraz zjavil s kufrom a slovami nazdar kanče… Po tom, čo sa spolu od tej udalosti vôbec nebavili, to mi skôr pripadá, ako že sa pohádal s priateľom a tak si povedal, že sa na všetko vykasle a zavesiť sa na krk Rómovia, nech sa stará. Prosto mám pocit, že je to vypočítavý grázlik. No, som ešte zvedavejšia ako doteraz. Kedy bude
ďalšia časť? Neviem sa jej dočkať! :-p
[8]: sorry, nenávidím, keď si mobil prepisuje slová podľa seba! Bill sa zavesí na krk Tomovi, samozrejme.
No do háje… 😀 masakrální;) musím říct, že Toma mi je líto jenom trošku – to že má přítelkyni ledovou královnu, je jeho problém, takže podvádět by fakt neměl a nemá koule to přiznat, takže to vyřešil žádostí o ruku – jsi fakt borec, kanče. Teda na chvíli jsem myslela, že když tu krabičku otevře, že tam prstýnek nebude, že už ho má na prstíku Bill, ale tak Bill má buď jiný, nebo zatím žádný. Myslela jsem, že Bill je fajn týpek a on možná bude, ale teda podle Tomovo vzpomínek měl Bill mnoho mnoho kondomů, takže kdo je připraven 😉 mno, ono to s tímhle hřebečkem bude asi taky zajímavé.
Kde se nám ale schovával, že dorazil za Tomem až teď a s kufrem jako by se nechumelilo? A co jeho přítel? Mno, jsem natěšená, co bude dál.
Moc moc děkuji za překlad zuzu, jsi nejlepší "muck"
Nazdar kanče? 😀 myslím, že Bill bude taky docela zajímavá postavička 😀 perfektní konec, zasmála jsem se. Tom dostane asi ještě solidně zabrat 😀
Děkuji za překlad 🙂
Vôbec som nečakala, že Bill dokvitne sám a k tomu ešte s kufrom:D bola som si istá, že Tom to nevydrží a keď ho už bude mať tak veľmi v hlave, že ho pôjde hľadať alebo sa stretnú náhodou ale takto??? teším sa na pokračovanie:) Je mi trochu ale ľúto Genewiew no čo už:D
Uf, zase pecka peckoidní. Tom to dá. Stopro.
Tom odpadol 😀 😀 😀 ? Mňa švihne 😀 . Nemal sa zasnúbiť s Gen…iba to viac skomplikoval…a aj tak si ju nebude môcť vziať, je ženatý s Billom :D! Paráda, teším sa ďalej ♥