autor: Adriandarc
Když se Tom druhý den ráno probudil, měl plnou náruč Billa. Neměl to v úmyslu, a byl si docela jistý, že kdyby byl vzhůru, tak by to nedopustil. Ale on spal a tulil se k Billovi, evidentně.
Tom napnul ruce a Bill si povzdechl a přitulil se blíž. Tom cítil jeho nahou, horkou kůži a jeho sladce vonící vlasy. Pamatoval si, že si s ním byl takhle blízko ve Vegas, jen se jej dotýkal a sladce jej držel, dokud věci nezačaly být žhavější. Nějakým podivným způsobem Tomovi ta blízkost chyběla.
Tom si všiml, že mají oba ještě čtyřicet pět minut spánku, opřel se rty o vrchol Billovy hlavy a zavřel oči. Mohl prostě opět usnout, užít si skutečnost, že je Bill u něj, a chovat se, jako by se vůbec neprobudil.
Se zavřenýma očima se pokoušel znovu usnout, když k němu přišla další vzpomínka na noc ve Vegas.
„No tak, chci ti něco ukázat,“ říká Bill a tahá za Tomovu ruku.
Tom se zazubí, drží své pivo a Billa následuje. Nemůže ho pustit z dohledu, proč by to dělal? Bill je ta nejatraktivnější osoba, jakou kdy viděl. „Co je to?“ Ptá se Tom.
„Chci ti ukázat… tohle,“ říká Bill a ukáže prstem. Stojí pod falešnou Eiffelovou věží a Bill k ní toužebně vzhlíží. „Není to otřepané?“
„Ne, je to cool.“ Tom omotá ruce kolem Billova pasu a přitáhne jej pod věž. „Víš, já jsem byl na té skutečné. Je daleko větší než tahle, a vůbec ne tak útulná.“
„Já nechci útulnou, já chci velkou,“ říká Bill a zaboří tvář do Tomova krku.
„Já chci tebe,“ odpoví Tom.
Bill se zachvěje. „Jasně, že ano.“
„Já chci, já…“ Tom pohlédne k hlavní třídě na zářící neonový nápis. „Bille…“ Dostává nápad, úžasný nápad. „Podívej se tam.“
Bill odtáhne tvář od Tomova krku a pohlédne tam, kam směřuje Tomova ruka. „The Little White Chapel, jo. Je to jedna z těch proslulých vegaských svatebních kaplí.“
„Nekecej,“ Tom na to zírá a zatahá za Billovu ruku. „Pojďme to udělat.“
„Udělat co?“
„Chci si tě vzít,“ říká Tom se širokým úsměvem. „Pojďme to prostě udělat. Je to tak zatraceně správný pocit, ty a já.“
„Špatný nápad,“ rozesměje se Bill. „Ani nejsi odsud, vůbec se neznáme, a i když jsi řekl, že mě miluješ, tak já ti nevěřím.“
„Je to ten nejlepší nápad, jaký jsem kdy měl.“
„Ne,“ říká Bill tiše a políbí Toma na tvář. „Pojďme si dát další párek v rohlíku.“
„Vezmi si mě,“ říká Tom nahlas, upřímně. „A později ti koupím párek v rohlíku.“
Billovi se rozzáří oči. „Ale vážně, vždyť mě ani neznáš.“
„A proto je to tak dobré!“ Prohlásí Tom. „No tak, máš strach?“
„Nemám strach.“
„Tak pojď.“ Tom se zubí, cítí se šťastnější, než se cítil už věky. Bill se na něj jen usměje a sáhne do svého batohu, vytáhne fotoaparát.
„Okay, kanče, ale nejdřív,“ říká Bill a podrží fotoaparát před nimi, „řekni sýr.“
PÍP PÍP PÍP
Tom se rychle posadil a hlasitě zanadával. Spustil se budík.
Bill ze spánku zasténal a natáhl se až k Tomovu tělu, kde jej udeřil do tváře. Tom zasténal a alarm dál pípal. Bill ho znovu praštil.
„Ugh, proč se nevypneš?“ Zasténal Bill znovu z polospánku. Zvedl ruku, aby ho opět praštil, a Tom jej za ni jemně popadl a položil ji na matraci. Bill nakrčil čelo a poté se vzbudil, zamžoural.
„Kde to jsem?“ Zeptal se s rozostřeným pohledem.
Tom pustil jeho ruku a vypnul budík. „Jsi… v mojí posteli,“ řekl Tom, cítil se hloupě.
Bill několikrát potřásl hlavou a poté se plně probudil. „Ach bože, promiň, tahle postel je prostě až příliš pohodlná. Myslel jsem, že jsem někde jinde.“
Tom přikývl, odstrčil budík z nočního stolku a znovu si lehl. I přestože se Bill ještě před okamžikem zdál být zcela vzhůru, je také zpátky v limbu. Jeho dech opět ztěžkl, a Tom do něj šťouchl.
„Mmph, ne, ještě chvilku,“ zamumlal Bill a schoulil se u Tomova boku. „Jen ještě chvilku.“
Bill vypadal tak malý takhle zahrabaný v přikrývkách, až si Tom přál, aby existoval nějaký způsob, jak zastavit čas a nechat Billa spát déle. Ale nemohl, a to nejlepší, co pro něj právě teď mohl udělat, bylo vytáhnout jej z postele.
„Bille, probuď se,“ řekl Tom a stiskl Billovu paži.
„Já jsem vzhůru!“ Bill pootevřel jedno oko. „Oh, to jsi ty.“
„Oh, to jsem já?“ Tom se zašklebil. „Nemůžu být to nejhorší, vedle čeho ses kdy probudil.“
„Ani zdaleka.“
Tom přikývl, spokojený. „Musíš se připravit na konkurzy. Dám ti nějaké peníze na taxi, dobře?“
Bill se posadil a zazíval. „Děkuju… ale já můžu jít pěšky.“
„Ne, vezmeš si taxi,“ řekl Tom pevně. „Teď se běž udělat krásným.“
„A teď nejsem?“ Bill se ospale ohlédl přes rameno, až se Tom málem složil, byl tak ohromující. „Jo, jo, já vím. Už jdu.“
Tom málem zaprotestoval, ale pak Bill vstal a začal odcházet. Měl na sobě ty miniaturní červené boxerky, které mu málem sklouzávaly z těla. Tom zahlédl tetování na spodní části Billových zad, nějaký spletitý obrazec, a přemýšlel, jak mu to mohlo dříve uniknout. Zavrtěl hlavou. Možná má čas na rychlou honičku, než začne jeho den.
***
Když se Tom toho večera vrátil domů po velmi snaživém dni v práci, byl celkem překvapený, že tam Bill není. Myslel si, že ho opět najde schouleného na gauči s mísou zmrzliny v klíně a planoucí Oprah v televizi. Dokonce se rozhodl, že by nebyl naštvaný, že by Billovi odpustil a objednal by čínu nebo tak něco.
Ale v bytě bylo mrtvolné ticho a tma, když Tom hodil klíče na kuchyňský stůl a posadil se. Bylo trochu divné být v bytě sám bez Billovy otravné přítomnosti. Byly to teprve dva dny, ale on už si zvykl na tuto malou nepříjemnost ve svém životě, na toho malého Billa.
Uvolnil si kravatu a opřel se v křesle. Jeho den byl dlouhý, otec na něj byl pěkně tvrdý. Neschvaloval Tomovu absenci v práci, zejména absenci na důležitých schůzkách.
Tom si na druhou stranu myslel, že je to tak trochu vtip. Nebyl stvořený pro podnikání svého otce, nebyl žádný designer, žádný architekt. Měl tu práci jen proto, že byl synem svého otce, a proto, že Greg, Tomův starší bratr, se před lety přestěhoval do Kanady a stal se návrhářem interiérů. A jeho sestra byla kdesi v Jižní Africe, kde pracovala pro Mírové sbory.
Tom byl otcova poslední šance k uvedení Kaulitze jako nástupce ve své stavební firmě. Velká škoda, že Tom v sobě neměl pro tento druh podnikání ani špetku vášně. Byl chytrý, ale neměl ani motivaci ani touhu jít tvrdě proti konkurenci – dvě věci potřebné v práci jeho otce.
Pokud měl být Tom sám k sobě upřímný, věděl, že tam jsou jiní, mnohem vhodnější následovníci jeho otce, Andreas, například. Tom vykopl nohou, trefil křeslo a zasyčel bolestí. Mohl jen doufat, že mu Andreas nemá za zlé, že mu ve firmě zabírá jeho právoplatné místo. Tom dělal všechno správně, vykonával všechny ty správné kroky. Bude si brát svou přítelkyni, úspěšnou módní návrhářku, a bude následovat stopy svého otce. Kromě toho mírného zaškobrtnutí v Las Vegas by na něj byl každý rodič pyšný. Tak proč se cítil se svým životem tak nespokojený? Proč byla ta věc ve Vegas tou nejzajímavější, co se mu stala… za celý život?
Tiché zaklepání na dveře jej vytrhlo z myšlenek. Jak dlouho tam seděl a přemítal? Pohlédl na hodiny a zakašlal, když si uvědomil, že byl mimo skoro hodinu.
„Už jdu,“ řekl a zamířil ke dveřím. Otevřel je, byl přivítán Billem a jeho srdce vynechalo jeden úder. „Ach, jsi zpátky.“
„Jo,“ řekl Bill, vešel dovnitř a zatřepal hlavou. „Chytil mě déšť… Perfektní zakončení příšerného dne.“
Tom sledoval, jak Bill vyváděl, otřepával si vlasy a uhlazoval si džíny. Odhodil na zem svou tašku přes rameno a povzdechl si, když si v zrcadle zkontroloval make-up.
„Špatný den?“ Zeptal se Tom se zamračením.
„No… jo,“ řekl Bill. „Prostě jsem… všechny konkurzy zbabral. Hádám, že jsem opravdu pozadu… Netančil jsem klasický tanec už víc než rok. Bože, byl jsem tak hloupý, když jsem si myslel, že prostě přikráčím do New Yorku a dostanu úžasnou práci jako tanečník.“
„Ne, jsi vážně dobrý,“ řekl Tom.
„To nemůžeš ani vědět.“
„Já v tebe věřím.“ Tom si povolil kravatu, když cítil, jak se červená. „Myslím, že jsi… skvělý.“
Bill se usmál. „Díky… ale být skvělý v posteli mě nedostane tam, kam chci, tentokrát ne.“
„Tak jsem to nemyslel,“ řekl Tom rychle. „Myslel jsem-„
„Co?“ Rozesmál se Bill a Tom se cítil jako idiot. Nevěděl, jestli je Bill dobrý tanečník nebo ne. Jediné, co věděl, bylo, že si dokáže dát nohu za hlavu a docela dobře poskakovat. Tom tu myšlenku odstrčil a rozpačitě se setkal s Billovým pohledem. „No, já jsem dobrý,“ řekl Bill. „Nebo jsem byl. Takže jen potřebuju o trochu víc trénovat. Mnohem víc. Kurva, to už nikdy nedoženu.“
Bill frustrovaně dupnul nohou a rozešel se do obývacího pokoje, kde s povzdechem dopadl na pohovku.
„Možná si nikdy nenajdu práci,“ řekl se zamračením. Tom vkročil do místnosti a mnul si ruce. „Nedívej se tak ustaraně, když během pár měsíců neseženu práci, nechám toho a odstěhuju se zpátky do Vegas.“
„Pár měsíců?“ Zeptal se Tom lehce panicky. „Co když se do té doby budu chtít oženit?“
Bill k Tomovi vzhlédl, zpola potopený v polštářích. Vypadal rozkošně, dokud jeho oči neztmavly a nezačal se opět tvářit smyslně. „Nikam nespěcháš,“ řekl mu Bill.
„Jak to víš?“
„Podle těch zvuků, které děláš v posteli,“ řekl Bill s pokrčením ramen.
„O čem to mluvíš?“
„No.“ Bill se napřímil a opřel si nohu i s botou o konferenční stolek. „Se mnou jsi byl celý jako, ´Ano! Ještě! Ach! Bože! Kurva! Jooooo!´“
Tom zasténal a promnul si oči.
„A s tou svou malou přítelkyní to bylo více… utlumené.“
„Už jsem slyšel tvé dojmy dříve,“ řekl Tom. „Nepotřebuju je slyšet znovu.“
„Ach, Gen, ty jsi tak… krásná,“ napodoboval Bill.
„Jdi do prdele,“ zamumlal Tom, po celém těle cítil horko. „Prostě si naser, nevíš o mně vůbec nic.“
„Ty před každým tak předstíráš, že jsi úplně někdo jiný,“ řekl Bill nevzrušeně. „Vsadím se, že o tobě nikdo nic neví. Ani tvoje snoubenka.“
Na to Tom neměl co říct.
„Možná bys o tom měl popřemýšlet,“ řekl Bill, vstal a začal si rozepínat pásek. „Možná bys měl…“ Rozepnul si džíny a začal si sundávat boty. „Přehodnotit svůj život.“
„Co to děláš?“
„Vím, že dokážeš být vášnivý, protože to je všechno, co jsem o tobě věděl, když jsme se poprvé setkali,“ pokračoval Bill, začínal si rozepínat svou černou košili. „´Ach Bille, chci ti ukázat celý svět. Miluju tě, Bille, pojďme se vzít! Ani se neznáme, bude to tak dobré!´ Bože, Tome.“ Bill stál před Tomem téměř nahý. „Možná bys měl být herec.“
„Já jsem nic nehrál,“ řekl Tom skrz zaťaté zuby.
„Ale hraješ… Alespoň od chvíle, co jsem sem přišel,“ řekl Bill. Stál před Tomem pouze ve svých drobných, černých boxerkách. „To je jedno, jdu se osprchovat. Mám na sobě snad celé město.“
Bill prošel kolem Toma až ke schodům. Před prvním schodem se zastavil a vykroutil se z boxerek, než se přes rameno ohlédl na Toma.
„Chceš se připojit?“ Zeptal se.
Tom zavrtěl hlavou tak rychle, až dostal křeč do krku.
„To by mohlo být něco, co budeš chtít taky přehodnotit,“ řekl Bill. „Protože já vím, že mám lepší zadek než ona.“ Bill se usmál a vydal se po schodech nahoru. Tom sledoval každý jeho krok, ale jeho oči nebyly na Billových nohách.
Co to s ním sakra bylo?
„Já ho neošukám,“ zamumlal si Tom pro sebe. „Znovu.“
autor: Adriandarc
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Bože či som sa len nevedela dočkať 16h, kedy opäť pribudne nová časť tohto skvostu! 🙂 Začiatok bol sladký.. ako sa Tom prebudil s Billom prilepeným všade okolo neho a tá spomienka, ktorá viedla až ku svadbe vo Vegas 🙂 Je vidieť, že Tom to vtedy vážne chcel spraviť,.. niečo zmeniť na svojom živote. Jasne, z určitej časti za to mohol alkohol ale nezdá sa mi, že by toho až nejako extra ľutoval, obzvlášť keď je teraz Gen aspon na nejaký čas z dosahu 😀 .. a ten záver! Bill bol frustrovaný a celkom okato provokoval Toma 😀 No,.. neviem ako dlho mu vydrží toto odhodlanie "neošukať Bill". Úprimne dúfam, že nie pridlho 😀
Ale ošukáš Tome a ještě se ti to bude líbit. A konkrétně já se na to moc těším. 😀 😀
Dneska ta povídka dostala trochu větší hloubku. Zatím to bylo jen o tom, že Tom uletěl v Las Vegas a teď si nese následky. Ale tentokrát jsme měli možnost se na to trochu víc podívat. Tom je očividně nešťastný v životě jaký žije. A Bill je přesně ten typ, co mu do toho vletí a trochu nabourá ten smutný stereotyp.
Moc děkuji za překlad Zuzu
Vidím, že Tom vyloženě potřebuje tu vichřici jménem Bill. Opravdu by měl přehodnotit svůj život. Když bude dělat jen to, co se od něho očekává, možná si zvykne a bude spokojený, ale nikdy nebude opravdu šťastný. Navíc zřejmě stejně nikdy nesplní očekávání svého otce, tak proč to neodpískat, najít si vlastní cestu.
A Bill je tááák rozkošný, stejně mu Tom neodolá. Už teď s tím má potíže. 😀
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Mně tenhle díl přišel docela smutný už jen kvůli tomu jak stereotypní život Tom má a že s tím očividně není spokojený. Mám sice možnost vidět to, co se stalo ve Vegas jen v útržcích, ale i z toho vím, že Tom byl tu noc skutečně šťastný, otevřený a poprvé dělal to, co chtěl. To, že si chtěl ´neznámého´ Billa vzít nebylo jen kvůli alkoholu a já myslím, že to Tom ví. Jen je škoda, že se tomu všemu pořád brání a chce dostát tomu, v čem už vlastně teď žije. Stejně by v manželství s Gen nebyl nikdy spokojený a po pár letech by to možná dospělo k rozvodu. Jen je škoda, že Tom přebral tuhle roli a nechce jít za tím, co jej činí šťastným! jak už holky napsaly, taky si myslím, že Tom Billa potřeboval. Snad si díky němu uvědomí, co od života skutečně chce a rozhodne se tak, aby byl šťastný!
Moc děkuji za překlad tohohle hezkého, i když smutného dílu!
Ty poslední větě vůbec nevěřím.
Hm, zaujímavé. Nebola som si istá, nakoľko je Bill úprimný a nakoľko to len hrá… A on presne z toho istého obvinil Toma. A oprávnené. Ďakujem za časť, bola dokonalá ako vždy.
Ale ano, Tomíku. Je to zajímavý kousek, díky!
Myslela som si, že to Bill s prácou nebude mať až tak jednoduché:D len nech si Tom užíva svojho novomanžela, čo si navaril, nech si spapá. Som zvedavá, či do tej sprchy naozaj vydrží nejsť. Veľmi pekne ďakujem za kapitolu.