autor: Becs
L. A. Stars.
Co nám Tom tají? Včera večer se nám podařilo pořídit exkluzivní záběry ze známé Los Angelské restaurace Jungle, kterou s oblibou navštěvují celebrity. Mezi nimi, ukrytý v rohu, aby na něj nebylo vidět, se schovával Tom Kaulitz. A pozor! Nebyl tam sám. Společnost mu dělal zatím neznámý mladík. „Společně přišli a poté zase společně odešli.“ Potvrdil nám zaměstnanec restaurace. Tak o co tady jde? Kdo je náš pan neznámý? Na pracovní schůzku to vypadá až moc intimně, nezdá se vám? Jsme si jisti, že totožnost Tomova „kamaráda“ již brzy odhalíme. Sledujte tuto záhadu spolu s námi v jedinečném L. A. Stars.
„Jsem moc rád, že ses konečně ozval, chlape,“ poplácal svou mohutnou rukou Georg Toma, tak jak to měl ve zvyku pokaždé. Dnes se všichni v klubu cítili v povznesené náladě. Energie pulzující na tanečním parketu se dala skoro hmatatelně cítit. Byl to jeden z těch večerů, kdy se sejde ta správná směsice lidí a chemie mezi nimi funguje naprosto bezvadně.
„Jsi rád, že jsem tě sem konečně zase pozval. A to je rozdíl, Geo,“ pochechtával se Tom. Upil ze svého drinku a nadšeně si prohlížel okolí. „Málem bych zapomněl,“ vyhrkl, jakmile si na něco vzpomněl. Z kapsy kalhot vytáhl zlatý proužek a připevnil jej kamarádovi na zápěstí.
„Co je to? Teď jsme něco jako pokrevní bratři? Patřím do tvého gangu?“ žertoval a prohlížel si náramek s nepředstíraným zájmem.
„To, kamaráde, znamená, že dneska můžeš schovat peněženku,“ vysvětlil mu a pokynul na servírku, aby jim donesla další pití. Rozhodl se, že dnešní noc si opravdu užije, a tak Georga pozval, aby se k němu připojil v jeho diamantovém VIP boxu. Už měl po krk toho, jak se trápil kvůli celé té situace okolo Billa. Bratr se mu od onoho incidentu na zadním dvorku vyhýbal. Nejdřív si myslel, že to pro něj bude v prvé řadě obrovská úleva. Ale nemít Billa na očích pro něj bylo den ode dne těžší. Na půl doufal, že černovlásek spolkne svoji hrdost a přijde za ním jako první. Nic takového se však nestalo. Bill si dál bezchybně plnil všechny své úkoly stejně jako kdokoliv jiný. Jeho vnitřní jiskra ale tak nějak pohasla. Působil smutně a nepřítomně.
Dnes večer se tím Tom nechtěl zabývat. Hodlal se opít do němoty a užít si společnost přátel. Čas od času se u jejich stolu některý zastavil a prohodil s nimi pár slov.
„Tome, zdá se mi to, nebo je tady dneska nějak moc sexy holek?“ naklonil se k němu kamarád, aby ho přes hlasitou hudbu slyšel.
„To se ti, můj milý Georgu, nezdá,“ mrkl na něj s rošťáckými hvězdičkami v očích. „Modelky z Victoria´s secret tady dneska mají večírek.“ Ukázal prstem na rozvášněný hlouček až příliš atraktivních dívek, který se svíjel na tanečním parketu.
„Né,“ zařval hlasitě Georg, zadupal nohama do země a tvářil se u toho jako pětiletý kluk o Vánocích.
„Jo, přece jsem ti to slíbil,“ potvrdil Tom. „A za hodinu budou všechny tak na plech, že by tě mohly shledat atraktivním.“
„Blbče,“ praštil jej do ramene, ale nadšený výraz mu nezmizel.
„Tome?“ přistoupil k němu vedoucí ochranky Tony a pokynul mu rukou, aby šel blíž k němu a měli tak víc soukromí. „Hosté v jednom z VIP salonků v bronzové zóně slyšeli křik. Rád bych to prověřil, mohl byste prosím zajít pro klíče?“ mluvil naléhavě a s jasnou obavou vepsanou do zamračeného obličeje. Tom měl k Tonymu důvěru a nikdy by nezpochybňoval jeho úsudek. Vzal si z jeho rukou tablet a několikrát do něj ťukl.
„Salonek číslo 4,“ instruoval jej bodyguard.
„To je pan Wallker, měl tady nějakou návštěvu z Japonska,“ mumlal si pro sebe.
„Ano pane, ale ti Japonci už odešli nejméně před půl hodinou,“ osvětlil mu situaci.
„Kdo je obsluhuje?“ zeptal, ale než mu Tony stihl odpovědět, na displeji mu zasvítilo Billovo jméno. Tom měl pocit, jako by měl v žaludku něco těžkého a studeného.
„Tony, běž pro ten klíč. Počkám na tebe přede dveřmi.“ Vrátil mu do ruky tablet a pokynul Georgovi, aby ho následoval. Vyběhli po schodech nahoru a zastavili se před dveřmi s bronzovým číslem 4. Tom se k nim naklonil a zaposlouchal se. Zevnitř se však neozývalo vůbec nic.
„Co se děje?“ Chtěl vědět Georg. Než mu Tom stihl odpovědět, uslyšeli dusání do schodů a vzápětí se objevil Tony. Podal Tomovi černou katru a ten ji bez čekání přiložil na štítek u dveří. Bliklo to zeleně, zámek povolil a dveře se otevřely.
Scénu, kterou měl Tom před sebou, mu z hlavy nikdo nevymaže do konce jeho života. Do sítnice se mu vypálil obrázek Jerryho Wallkera s rozepnutým knoflíčkem u kalhot, jak své tlusté břicho tiskne k černovlasému chlapci a špendlí ho do gauče pod sebou. Jednou rukou mu držel pusu a druhou ruce nad hlavou.
„Co to do prdele?“ vyskočil překvapeně, když si všiml, že už v salonku nejsou sami.
Tom stál přimražený na místě, neschopen se pohnout nebo promluvit. Z transu jej dostalo až bratrovo vzlyknutí. Honem se odtahoval od staršího muže na gauči, kolena si pevně tiskl k hrudníku v obranné pozici.
„Bille, pojď ke mně,“ přikázal rázně Tom. Černovlásek nezaváhal ani na vteřinu, vyskočil a vběhl Tomovi do náruče. Vzlyky tlumil do Tomových širokým ramen. Ten jej několikrát pohladil po zádech a uklidňoval jej chlácholivými slovy. „Bude to v pořádku.“ Očima probodl muže sedícího na pohovce, rozcuchaného a dosud lapajícího po dechu. Teď se bude muset vypořádat s tímhle.
„Bille, podívej se na mě,“ odtáhl si jej na délku paží, aby se mu mohl zahledět do uplakaného obličeje. „Georg tě teď zavede do mé kanceláře a počká tam s tebou, dokud nepřijdu, ano? Nikdo ti už neublíží.“
Bratr se vzmohl jen na slabé přikývnutí. Dovolil Georgovi, aby jej objal paží kolem ramen a poslušně se nechal odvézt pryč.
„A co s vámi, pane Wallkere?“ obrátil svou pozornost k sedícímu muži. „Pravděpodobně jste si můj klub spletl s nějakým bordelem.“
Tony prozřetelně zavřel dveře, aby je nikdo neslyšel, a rozkročil se před nimi v obranné pozici. Pan Wallker několikrát polkl a přejížděl očima z jednoho na druhého.
„To nějak vyřešíme,“ řekl s ustrašeným výrazem, když mu došlo, že není úniku.
„To teda vyřešíme, ty nechutné prase,“ sykl Tom hrozivě a došel až před něj. „Ty už sem nikdy nepáchneš a k Billovi se už nikdy nepřiblížíš. Je ti to jasné, ty hajzle?“
Pan Wallker pár vteřin vypadal, že začne protestovat. Hrozivě vypadající Tony mu nakonec pravděpodobně sebral vítr z plachet, takže jen přikývl.
„A já se postarám o to, aby sis už v tomhle městě ani neškrtl. Všichni se dozvědí, jaké jsi nechutné hovado. Vážený člen společnosti. To tak,“ prskl na něj zuřivě Tom.
„Neměl jsi mi sem nastrčit tu malou děvku,“ štěkl muž, a než stihl říct cokoliv dalšího, přepadl zády na opěradlo gauče, jak se po něm Tom ohnal pěstí a udeřil jej do nosu.
„Tony tě teď vezme ven, ty hajzle, aby ti vysvětlil, jak to tady u nás chodí,“ štěkl mu do tváře, kterou teď zaléval potůček krve.
Bodyguard popadl pana Wallkera pod krkem a nadzvedl ho. Pak ho chytil za paži a vyváděl ho směrem k zadnímu východu. Tomovi to všechno připadalo jako z nějakého šíleného snu. Pořád měl před očima Billův vyděšený výraz. Protřepal si ruku, aby jej přestala bolet, a několikrát se nadechl. Valné uklidnění mu to nepřineslo, takže vyšel ven ze salonku a znovu jej zamkl. Neměl v úmyslu tam dnes večer ještě někoho pouštět. Rychle se rozběhl ke své kanceláři.
Když vešel, uviděl Billa třesoucího se na pohovce a Georga, jak nervózně přechází sem a tam. Vděčně se na přítele pousmál a pokynul mu, aby odešel pryč.
„Vůbec nepromluvil,“ šeptl Georg ještě, než za sebou zavřel dveře.
Tom si povzdechl a posadil se vedle té hromádky neštěstí. Bill mu okamžitě ovinul paže kolem krku a znovu se rozplakal. Třásl se po celém těle a sotva se stíhal mezi jednotlivými vzlyky nadechovat. Tom mu neříkal, ať přestane. Hladil jej uklidňujícímu kroužky po zádech a nechal ho zamokřovat mu předek trička svými slzami. Když se Bill uklidnil natolik, že jen občas popotáhl, Tom vstal a došel ke skřínce za psacím stolem.
„To chce panáka.“ Vytáhl láhev s jantarově zlatou tekutinou. Nalil do jedné skleničky a podal ji Billovi. Sám se napil přímo z lahve a pak se znovu připojil k bratrovi. Bill jen vyplašeně hleděl a svíral sklenici v obou rukách. Pak ji jedním pohybem celou kopl do sebe, až se hlasitě rozkašlal. Tom mu ji sebral z rukou a znovu naplnil.
„Pij,“ přikázal.
„Já nemám moc velkou výdrž,“ špitl Bill, ale poslechl. Tom se znovu napil z láhve a vypil dávku, která obsahovala tak tři panáky.
„Děkuju,“ zamrkal Bill svými dlouhými řasami. „Žes tam pro mě přišel.“
„Bille, takhle se tady nikdo chovat nesmí,“ promnul si Tom oči a zapřel se zády o gauč.
„Nevadí, když si pro věci přijdu až zítra?“ zeptal se bratr a znovu vzlykl.
Tom na něj několik vteřin nechápavě zíral, neschopen tak úplně vstřebat, co mu právě řekl. Když všechna kolečka zapadla na správná místa, vyhrkl: „Myslíš si, že tě vyhodím?“
„Konflikt se zákazníkem,“ pokrčil Bill smířeně rameny.
„Pane bože, Bille. Myslíš si, že jsem stejné hovado jako on, nebo co? Máš strach, že se naštvu, žes mu nevyhověl? Žes nesplnil jeho přání?“ vybuchl Tom, až černovlásek vyskočil.
„Promiň. Řvát teď na tebe, asi není to nejlepší,“ omluvil se mírněji. „Bille, nevyhodím tě. Ty za nic nemůžeš. To on je prase. Myslí si, že když má prachy, může si dovolit všechno.“
„Nevyhodíš mě?“ otevřel Bill překvapeně pusu. Tom mohl zahlédnout malou stříbrnou kuličku v jeho jazyku a podbřišek se mu sevřel.
„Nevyhodím,“ přisvědčil a znovu se mocně napil.
Hodnou chvíli seděli v tichosti a jen popíjeli. Zdálo se, že se Bill už úplně uklidnil a teď jen pocucával ze svého drinku. Čím vším si ten kluk už musel projít? Zamrkal a snažil se potlačit vidinu toho, čeho byl dnes svědkem.
„Proč se mi stávají tyhle věci?“ zamumlal Bill, když už víc jak půl láhve zmizelo v jejich útrobách. Seděli oba pohodlně opření, ramena přitisknutá k sobě. Tom cítil, jak Bill příjemně hřeje přes dlouhý rukáv své košile. „Tihle ti prasáci. Jako bych byl nějaká děvka.“
„Nedivím se jim,“ řekl Tom dřív, než ho jeho příčetná část mozku stačila zastavit.
„Cože?“ natočil k němu hlavu Bill. Jejich obličeje od sebe teď byly sotva deset centimetrů.
„Říkám, že se nedivím, že všem chlapům ve tvé přítomnosti stojí,“ zopakoval rezignovaně a povzdechl si. Jeho dech ovanul Billovu čelist, až se z toho zachvěl.
„Všem?“ nadzvedl jedno obočí.
„Všem,“ přisvědčil Tom. Chytl bratra za hřbet ruky a přitlačil si ji do klína, kde se vzdouvalo jeho mužství. Bill jej automaticky promnul, jako by to byl jeho vlastní klín, a Tom zalapal po dechu.
Černovlásek upřeně hleděl do hnědých očí před sebou, než jen na chvilku polevil v soustředění a jeho pohled sjel ke rtům.
„Jsi krásný,“ zašeptal Tom. Bill nepotřeboval žádné další pobízení. Jediným pohybem vpřed překonal vzdálenost, která je dělila, a narazil svými rty do bratrových. Zasténal, když mu Tom do pusy vsunul jazyk. Tak sladký, tak zakázaný. Mazlili se spolu způsobem, který je oba dostával do stavu extáze. Měl pocit, že mu v žilách proudí něco perlivého a všechna krev se mu rychle hrnula do klína. Když jej Tom chytil za pas a vysadil na sebe, měl dojem, že nebude schopen nikdy přestat. Znovu a znovu se nořili do úst toho druhého. Bill se zavrtěl, když ucítil, jak jej mezi půlkami tlačí bratrovo vzrušení.
„Ach bože,“ vydechl Tom a přišpendlil Billa na místě tak, aby se nemohl pohnout. „Přísahám, že jestli budeš tohle dělat, tak se udělám.“
Bill se znovu zhoupl a vysloužil si tak káravý pohled. Zachichotal se jako dítě smíchem, který Toma naplnil hřejivým pocitem. Naklonil se, aby jej mohl znovu políbit. Osmělil se a vsunul ruce pod Billovu košili. Hladil jej na zádech a pak přejel až na ploché bříško. V tu chvíli Bill zamrzl, jako by jej něco neviditelného přikovalo na místě.
„To nejde,“ hleděl na Toma svýma obrovskýma očima. „Jsme bratři.“ Rychle slezl Tomovi z klína a vystřelil pryč dřív, než se vzmohl na odpověď.
Dunění z klubu vyplňovalo Tomovu prázdnou hlavu. Opřel si lokty o kolena a složil si hlavu do dlaní. „Já vím, že to, kurva, nejde.“
…
„Co to, do prdele, je?“ křičel Bill, když vběhl bez zaklepání do Tomovy kanceláře a na stůl mu mrsknul svůj tablet, div že se nerozbil. „Přesunuls mě z bronzové zóny do železné? Proč?“
Tom si jen povzdechl a odsunul tablet na kraj stolu, aby jej dostal z papírů, na kterých zrovna pracoval.
„Myslel jsem, že už mi věříš. Že mi ta práce fakt jde, a ty mě teď degraduješ? Víš, jak slabá dýška jsou v železné zóně? Víš, jak moc se tam člověk naběhá?“ běsnil dál Bill vášnivě a přecházel sem a tam jako lev v kleci. Tom si podepřel rukou bradu o dřevěnou desku stolu a čekal, až tohle malé vystoupení skončí.
„Už ses vyřval?“ zeptal se, když Bill začal hlasitě oddechovat. Bratr po něm jen hodil naštvaným pohledem. „Nemyslím si, že bys svou práci dělal špatně. Pracuješ výborně. Věřím ti,“ zodpověděl všechny jeho předešlé otázky najednou.
„Tak proč?“ svalil se zoufale na židli.
„Myslel jsem, že si budeš chtít od bronzové na chvilku odpočinout,“ pokrčil Tom bezelstně rameny. „A taky bych tě měl radši trochu víc na očích.“
„Ach Tome,“ pochopil rychle Bill. „To kvůli tomu chlapovi? To byl ojedinělý případ. Nemusíš se bát, že budu mít strach vkročit znovu do čtverky. Vím, že jsem ten večer vyšiloval, ale jsem v pohodě, vážně.“
„Nechci, aby ses tam vrátil,“ přiznal Tom a zahleděl se do papírů.
„Fajn.“ Bill vstal v domnění, že rozhovor je u konce. Už skoro sahal po klice, když bratr promluvil: „A co třeba stříbrná?“
Překvapeně se otočil a oblažil Toma tím nejzářivějším úsměvem: „Vážně?“
„Ale jo. Proč ne?“ pokrčil rameny. „Zvládneš železnou do konce týdne, ať teď nemusím přehazovat všechny směny?“
„Zvládnu,“ vyskočil nadšeně metr do vzduchu. Oběhl Tomův stůl a nadšeně se mu vrhl kolem krku. Když si uvědomil, co se nedávno stalo právě v téhle místnosti, odtáhl se a zahanbeně zamrkal. „Promiň. Já… Jen mám vážně radost.“
„To jsem poznal,“ ušklíbl se a spustil ruce z Billova pasu. Ten se znovu vydal ke dveřím a znovu se zarazil.
„Tome, to, co se tehdy stalo…“ Nemusel mluvit dál, protože okamžitě bylo jasné, na co naráží.
„To je v pohodě, Bille. Neřeš to. Jako by se nic nestalo,“ odmávl to Tom. Bratr se usmál a zmizel za dveřmi. „Jen kdyby se pokaždé nedělo tohle,“ promluvil s pohledem upřeným do svého klína.
autor: Becs
betaread: J. :o)
OMG OMG what the hell? Masark. Chudák Bill, zlatíčko moje malé. Ty jsi ošlivá, Becs, 😛 a to kdo ví, co všechno jsi na něho ještě připravila? Jenom teda asi jsem trdlo, ale došlo k něčemu víc, nebo ho to prase ještě nestihlo vytáhnout z gatí? protože jestli to stihnul, tak to musím říct klobou dolů, že se s tím Bill docela rychle popral, ale spíš to ten debil nestihl, že ne? TO bys mu přece neudělala, že ne…
a pak v kanceláři? žhavé, sakra moc. Jo, drama a alkohol dokáže prolomit ledy 😀 a ta Tomova hláška, že se nediví, že všem chlapům v Billovo přítomnosti stojí "palec nahoru pro Toma". BOŽÍ.
A ten konec mě vyloženě pobavil. Oba jsou k sežrání.
Becs, luxusní. Já vím, že můj komentík je dost zmatený, ale jaksi je psaný ve spěchu, už mě zase odvolávají od pc 🙁
ááá ježiši marjáááá 😀 to bylo sakra rychlý a dokonalý! :3 tenhle příběh mě fakt baví :3 akorát je z toho chudák Tomi trochu hotovej 😀
moc děkuji za krásný díl 3:)
No tak to byla pecka. Chudák Bill, ale tak trochu jsem předpokládala, že by po něm mohl některý ze zákazníků vyjet. Ale tohle bylo vážně přes čáru. Ještěže tam mají tak dobrou ochranku, jinak si nedovedu představit následky.
Ovšem utěšování se jim trochu zvrtlo… 😀 Tohle kdyby zmerčil bulvár, tak by si pěkně smlsnul.
Díky za kapitolku a těším se na pokračování.
Ještě že to Tom včas zastavil ale ta odpověď na Billovou otázku byla perfektní doufám že se teď Tom k Billovi bude chovat líp.
Billa moc lituju aaa…wou už byli moc opilí a témer se to stalo no to im gratuluji. Diki za kapitolu.
Jejda chudák Bill! Je mi strašně líto, že si zase musel projít něčím podobným, protože tyhle zážitky jsou jedno z nejhorších, které může mít. Na stranu druhou mě to nutí přemýšlet o tom, že to pravděpodobně obměkčilo Tomovo srdce a já doufám, že se tímhle vztah kluků alespoň trochu zlepší. Zatím to vypadá, že věci mezi nimi jdou daleko lépe než předtím, což je alespoň dobrá cena za útěchu po tom, co se Billovi stalo. Tom byl strašně roztomilý, když Billa přeřadil jinam, protože měl o něj strach, a protože nechtěl, aby se znova v té místnosti vyskytoval a nechtěl tak Billa zbytečně trápit, a pravděpodobně trápit i sám sebe. Culila jsem se u toho jak blbeček! 🙂 No a to samozřejmě nemluvím o tom, co se stalo u Toma v kanceláři po pár panácích…já jsem jenom koukala! :-O Možná nakonec to Tomovo ignorování Billa nebylo proto, že by bratra nechtěl, ale proto, že se mu bratr již od začátku líbil a vzrušoval jej?!
Ať je to jak chce, strašně MOC se těším na pokračování. Děkuji za skvělé pokračování Becs! 🙂
Ta fotka… zase… perfektní výběr! Jak je Bill nenamalovaný a to pozadí, sedí to dokonale do mých představ!
Tenhle díl u mě vyvolal tolik nejrůzněších pocitů, že je ani nedovedu popsat! Tolik jsem si ten díl užila a zatím překonal i ten, kde se objevil Bill coby bratr. Prostě mocný! Smála jsem tu opět nahlas i koulela očima a zadržovala dech předtím, než jsem dočetla odstavec, jak to bylo napínavé. Pak to ještě rozeberu:) A je to poprvé, kdy musím říct trošku i lehkou kritiku..:D nebo ne, ber to spíš jako osobní názor, protože samozřejmě někomu se může naopak líbit a v žádném případě to není důvod k předělávání povídky!:) K věci: celé se mi to líbilo! Celé, všechny malilinké detaily, od vzetí Billa Georgem okolo ramen po utěšování Billa Tomem (miluju, když je Tom ten ochránce a Bill působí jako opuštěné štěně, které potřebuje pohlazení:), líbí se mi ten nápad, kdy se s Tomem sblíží právě při nějaké takové vypjaté situaci, jako nastala v bronzovém boxu (vážně síla, to napětí!!!) Až do scény, kdy se Bill s Tomem ocitli sami v kanceláři a začali popíjet. A znovu říkám, osobní názor: přišlo mi to dost rychlé, když mu už Tom vzal hřbet ruky a přitiskl mu ho k mužství a hned už se i líbali… takové hrrr od Toma (ale co čekat od Toma, že?:D) jak já mám ráda takové to dlouhé protahování (řekněme, že se ráda nechám "týrat" tím, že si užuž dají pusu a ono neee, třeba několikrát:D), tak jsem nahlas zakvílela "ne, ne, ne, ještě ne!":D Prostě – čekala bych, že tam ještě nějakou dobu budou náznaky, trošku je potrápíš pár dní a že takhle rychle to prostě přijít nemůže:D Takže prosím, neber to vůbec zle, jen jsem chtěla přiblížit, jak ta scéna působí na mě:) Na druhou stranu – byli oba, řekla bych:D, opilí, a rozhodně z Tomovy strany to bylo vidět už dávno, i když si to nepřiznal, že se mu Bill líbí a ted hold neodolal (bylo to silnější než on a alkohol způsobil, že ztratil ty zábrany, které střízlivý normálně stačil udržovat). Troufám si říct, že i přesto, že to na mě působilo jako "rychlé", to do příběhu naprosto sedne… dobře, už se políbili, ale stejně si navzájem uznali, že to "nemůžou" a bude následovat ještě cestička k tomu, jak se sblížit oficiálně.:) Ten večer byl pro oba hodně silný a nepochybuji, že díky tomu se mezi nimi alespon trochu vyčistil vzduch. Doufám, že už na něj Tom nebude takový bručoun, když už měl šanci mu dokázat, že ho má rád!
Konec byl roztomilý!:) Úplně vidím, jak Bill obíhá stůl, aby skočil Tomovi kolem krku!
Moc díky za celou tvoji práci, opět se těším na pokračování, i když momentálně nestíhám číst i komentovat hned po vydání každého dílu. Díky za zpestření dne a doufám, že jsem si tě svým dnešním komentářem nijak nerozezlila a bude to pochopeno tak, jak to bylo myšleno:)))
A dodatek, jak píše Luki, rozhodně souhlas, palec hore pro Toma s tou hláškou, to bylo šibalský!:)
[7]: Víš, že jsi hrozně roztomilá? 😀 Jasně, že se neurazím. Nebudu se urážet jen proto, že máš něco ráda a zrovna to v povídce není. 😉 Nechci tady moc spoilerovat, takže to řeknu takhle: Tomovo a Billovo prvotní sbližování není hlavní zápletkou této povídky. Může se to zdát trochu uspěchané, ale takhle jsem to cítila. Mohla bych jim to rozepsat na pět dílů, ale v téhle povídce je pro mě důležitější to, co se bude dít potom. 😉 Psát čistý twincest je těžké. Tentokrát jsem se rozhodla moc se s tím úvodním oťukáváním nepárat. ;)A vážně, vážně jsem se neurazila. 😀 Konstruktivní kritika mě neurazí. Naopak ti děkuji. 😉
Všem vám děkuji za krásné komentáře. Mám fakt obrovskou radost, že vás povídka zaujala. 🙂
Posledná veta 😀 😀 😀 odrovnala ma :D. Tom je tak v tooooom že to až bolí :D. Nebolo mi do smiechu, keď Tokm bežal do bronzového salónika. Chudák Bill má proste smolu – je až moc sexi a ulakomujú sa na neho starí chlípnici. Som rada, že sa ich vzťah zmenil 🙂 a Tom chce mať Billa viac na očiach a určite ho chce mať aj na vtákovi :). Ďakujem za krásny diel a teším sa veľmi ďalej ♥
[10]: Ta předposlední věta mě rozsekala. 😀 😀 😀
[11]: O:) ja nič ja muzikant. Pribudne zajtra nový diel :P? Prosím prosím
Musím se k psaní komentářů dostávat dřív, protože takhle už je tady všechno, co jsem měla na srdci, napsáno…
Vlastně skoro úplně ve všem souhlasím s NicoleEivissa, až na malý detail. Ani mi tak nevadí, že se to událo tak najednou a nečekaně, ale spíš to, že na to měl po tom čerstvém a nepříjemném zážitku se zákazníkem Bill vůbec myšlenky. Kdyby se po mně někdo někde začal takhle sápat a já už bych měla strach z nejhoršího a málem se z toho složila, jako Bill, tak bych asi neměla náladu se po pár minutách hned s někým líbat, i kdyby to byl samotný sexy bůh Tom… 😀
Tím ale nechci říct, že mě to nepotěšilo. Přece jen mezi nimi nějaké to napětí už delší dobu bylo, tak to jednou muselo vybouchnout. No, a teď se to změnilo pro změnu na takové rozpačité napětí… i když hádám, že nebude moc dlouho trvat a vrhnout se na sebe znovu 😀
Díky za úžasný díl, moc se mi líbí, jakou má Tom o Billa starost 🙂
[13]: Já chápu jak to myslíš Zuzu a věř mi, že jsem nad tím hodně přemýšlela. Ale nakonec jsem to brala tak, že jsou za prvé omámení alkoholem a silným zážitkem a za druhé, tím že jsou dvojčata mají v sobě tak nějak zakořeněno to, že si budou navzájem věřit. Budou mít k sobě blízko a budou se spolu cítit příjemně ať už se děje cokoliv. Prostě že mají v genetickém kódu, aby to takhle bylo. Možná jsem to mohla v povídce trochu líp vykreslit. Někdy dělám tu chybu, že ten jejich vztah beru tak automaticky, že zapomenu že mi vlastně do hlavy nevidíte. 🙂
Každopádně i tobě děkuju za krásný komentář. 😉
Tiež som mala pocit ako zuzu, že po takom zážitku by sa Billovi asi nechcelo vrhať sa do niečoho tak sexuálneho ale potom som si povedala tak ako píšeš Becs, alkohol a dvojčacie puto… Bolo mi Billa strašne ľúto a Tom ma neskutočne bavil:)
Vidno, že som nadržané prasa, vôbec som sa nezamyslela, že Bill prežil traumatizujúci zážitok a mohol by mať strach z telesného kontaktu, hanbím sa….ale zas Tomovi nejde odolať, tak som to brala ja 😀