autor: fyredancer
Bill byl romantik, který věděl, že většina milostných příběhů nemá šťastný konec.
Příběhy, jež si pamatovala většina lidí, které každý dokázal vyjmenovat, byly tragické příběhy lásky roztrhané na kusy a neopětované vášně. Všechny z těch nejlepších oper byly nastříhány z tohoto kusu látky; všechny stálé hry a romány údajné literární hodnoty byly variací na toto téma. To společné téma, které Billovi rvalo srdce, byla představa, že láska, kterou jste v životě našli, vám byla odejmuta, nebo nikdy nemínila být opětována.
Uvnitř to Billa trhalo na kusy, že po tak dlouhé době nedokázal být spokojený se současným stavem. On a Tom byli přátelé, pouze toto, bez ohledu na to, jak moc se v tom Bill chtěl šťourat nebo jaké podivné myšlenky Tom v poslední době dostal ohledně experimentování.
V pátek večer Andreas dorazil s bednou piv nedlouho poté, co Bill dokončil počítání dýška do rukou muže přivážejícího pizzu. Bill strávil zbytek večera zaklíněný v rohu gauče a snažil se ignorovat Tomovu ruku usazenou nebezpečně blízko jeho stehna. Po prvním filmu vyskočil a omluvil se se slabou výmluvou, že chce chytit autobus dřív, než přestanou jezdit. Tom a Andreas oba protestovali, ale už v sobě měli několik piv a Bill se vydal na útěk ohavně brzy na obvyklé páteční standardy.
Zbytek víkendu Bill strávil zuřivým uklízením a reorganizací své garsonky, pomstychtivě se vrhl na svou školní práci, a do toho si pouštěl svou nesmírnou hudební sbírku, která byla o polovinu větší než jeho sbírka bot. Taky se zpola pokusil o zazimování bytu, protože do něj foukalo a každou minutou tam bylo chladněji, jak se dny blížily ke konci podzimu.
V pondělí ráno si zpátky zapnul telefon na dost dlouho, aby zjistil, že má osmnáct zmeškaných hovorů a čtyřicet osm textových zpráv, zhasnul obrazovku, a odnesl si svou misku cereálií k počítači s vážným nedostatkem nadšení jak pro maily, tak i pro cereálie. Snažil se smířit se svým vlastním zajištěným nedostatkem šťastného konce, a ta záplava uklízení a výčet všech důvodů, proč povzbuzování Tomova vpádu do bi-zvědavosti byl špatný nápad, mu v tom nepomáhalo.
Zaklepání na dveře přišlo jako naprosté překvapení. Upustil lžíci do nedotčené misky cereálií, letmo pomyslel na všechny ty zmeškané zprávy a zamířil ke dveřím, srdce mu bušilo proti žebrům ve stupidním nadějném rytmu.
„Andy,“ řekl Bill poněkud nenadšeně, když pootevřel dveře a odhalil tak kousek svého nejlepšího přítele. „Co se děje?“
„Skočil jsem se podívat, jestli ještě žiješ,“ řekl Andreas, nakoukl na Billa a zvedl ruku, jako by chtěl zkontrolovat jeho teplotu. Odtáhl se, když po něm Bill chňapl zuby. „Prošvihl jsi asi tisíc esemesek a včera jsme byli na obědě s holkama.“
Teď Bill litoval, že svůj telefon tak odříznul. ´Holky´ byly kamarádky z kolejí, na kterých on, Tom a Andreas bydleli během jejich prvního ročníku, a nyní, když se odstěhovali do svých vlastních bytů mimo kampus, viděl jejich kamarádky jen zřídka. „Byl jsem… zaneprázdněný,“ řekl nepřesvědčivě a opřel se o dveře. „Musím se připravit na přednášku. Hej, když už jsi tady, můžeš mě svézt?“
Andreas naklonil hlavu a zamračil se. „Panebože, ty sjíždíš Coldplay?“ Zatlačil proti Billovi, až mu dveře vyklouzly z rukou a vpadl dovnitř. „Ugh, no vážně. Co to je, něco z Parachutes? Musím tě odsud dostat, ten emo zápach je zdrcující. Někdo se s tebou rozešel?“
„Drž hubu!“ Vykřikl Bill, naštvaný a popíchnutý sám sebou, že nedokázal přijít s lepší reakcí. „Ne, nikdo k rozchodu tady není, myslím, že bych ti řekl, kdybych s někým chodil.“
Andreas naklonil hlavu na stranu. „Bille,“ řekl vážně, „no tak. Pojďme do kampusu. Vypni to stereo dřív, než ti ´Troubles´ způsobí nějaké trvalé poškození.“
„Jsi kretén,“ řekl Bill, povystrčil spodní ret, ale šel přehrávač na počítači zavřít, než ho celý vypnul.
„Pojďme – ne, nechoď do koupelny, budeš tam celou věčnost!“
Navzdory stížnostem Bill dokončil poslední úpravy na svém make-upu a odešel z bytu s dostatkem času na to, aby se dostali do areálu školy. Andreasovo auto bylo zaparkováno hned před domem a Bill ometl sedadlo spolujezdce od obalů z rychlého občerstvení a špinavého flanelového čehosi, než se naskládal dovnitř, s koleny napěchovanými proti palubní desce.
„Takže, co je nového?“ Zeptal se Bill Andrease, listoval přitom nepřečtenými zprávami a přemýšlel, o kolik by přišel, realisticky, kdyby je prostě všechny smazal.
„Pořádám v obýváku převrat,“ řekl Andreas. „Tom nezvedne ani použitý kapesník a já je nechávám všude.“
„To je nechutné,“ řekl Bill a nakrčil nos. „A jen sotva něco nového, děláš to od chvíle, co jste se do toho bytu nastěhovali. A Tom jde po tobě, Andy – používá na jejich zvedání tvoje kleštičky na salát.“
„Zatraceně,“ řekl Andy zvesela. „Ach, to mi připomíná… Tom chtěl vědět, jestli se s ním dneska sejdeš po jeho tréninku na trati.“
„Kvůli čemu?“ Zeptal se Bill.
Andreas pokrčil rameny. „Já nevím, to neříkal. Ale nebyl si jistý, jestli tě dneska stihne na obědě, a tak chtěl, abych ti to řekl.“
„Jasně,“ řekl Bill a žvýkal si ret přes svrchní vrstvu svého Very Berry lesku na rty. „Jo, fajn. Myslím.“
„Napiš mu nebo tak něco. Nechci, aby mi pak nadával.“
Bill zvedl telefon a pohrával si s ním. Minimálně některé z těch zpráv byly od Toma a on si nebyl jistý, jestli si je chtěl přečíst. Nakonec vybral Tomovo jméno a prohlédl si ty nejnovější.
posílám k tobě andyho aby našel tělo
žiješ? přijď za mnou dneska po tréninku
kde jsi? přicházíš o dobré jídlo a naši úžasnost
bille zvedni ten zatracený telefon
bille oběd v 11 v paneře s našimi dámami
Bill si tiše odfrkl a začal je všechny mazat. Jedna z nich upoutala jeho pozornost, proč už jsi šel? nikdy neodcházíš tak brzo… chtěl jsem se tě na něco zeptat, a taky ji smazal, vypnul displej s podrážděným bodnutím palcem. Právě teď se necítil na to, aby Tomovi odpověděl.
„Tak co ještě je nového?“ Zeptal se nepřítomně, opřel si bradu o hřbet ruky a pozoroval, jak klid upravených předměstských čtvrtí ustupuje natěsnaným budovám a betonovému chodníku.
„Tom si vyšel s tou holkou, Ariel, a přefikl ji, ale koho to překvapuje?“ Zeptal se Andreas řečnicky, prudce otočil volantem, aby navedl svůj malý vůz na cestu, která je zavede přímo do srdce areálu.
„Fuj,“ řekl Bill dřív, než se mohl zastavit, zvedl si ruku k ústům. Nic mu do toho nebylo, a neřekl snad Tomovi, že potřebuje sex? „Dobře pro něj.“ Zabralo mu jen trochu úsilí to ze sebe dostat.
„Mluvil jsi s Tomem vůbec tenhle víkend?“ Zeptal se ho Andreas. „Hej – dívej se na svou stranu ulice a hledej volné místo.“
„Nemluvil,“ řekl Bill, a uvědomil si, že to vlastně bylo divné. Kromě pátků se jim obvykle podařilo strávit spolu nějaký ten čas společně i během víkendu.
„Oh, okay.“
Bill se na sedadle zavrtěl. Pohrával si s pásem. Zkoumal své nehty a naleštil je o své džíny, aby viděl, zda flek na jeho prsteníčku byl škrábanec a nebo jen zatoulané vlákno. Nakonec, když se nezdálo, že by se to Andreas chystal rozvést, zavrčel a zeptal se: „Proč, Andreasi? Uniklo mi něco?“
„Nic,“ řekl Andreas rychle. „Jen jsem chtěl vědět, jestli Tom neřekl něco dalšího divného, ale když jsi s ním nemluvil…“
„Panebože, co je to tentokrát?“ Vybuchl Bill. „Nemůže to být horší než minulý týden.“
„Nechceš to vědět,“ zamumlal Andreas. Ignoroval Billa, zatímco zamířil k nově uvolněnému parkovacímu místu a zařadil zpátečku.
Bill se opřel, palec si strčil do úst a jemně jej okusoval, zatímco zíral skrz čelní sklo. Jakmile bezpečně zaparkovali, vystoupil z auta, zabouchl dveře a poté nervózně postával na chodníku, zatímco Andreas krmil parkovací automat.
„Prostě… to řekni,“ nařídil, pohupoval se tam a zpátky na paty a špičky. „Ven s tím, Andy. Nechci, aby mě tím později zase přepadl ze zálohy, okay?“
Andreas k němu vzhlédl od automatu s vykulenýma očima a ohlédl se přes rameno, jako by hledal únikovou cestu. „Nenaštvi se na mě.“
„To nemůžu slíbit,“ řekl Bill.
Andreas sebou trhl, jako by chtěl říct, že to je fér. „Ale, jsem jen poslíček? Tak dobře!“ Přikrčil se, když Bill zvedl svou tašku, jako by se jí po něm chystal hodit, a vzhledem k množství make-upu a volným drobným, které tam Bill měl, by to bolelo. Nebo alespoň zanechalo šrám. „Zkus si pamatovat, že to ty ses ptal, ano?“
Bill překřížil ruce a zvedl obočí. Nebylo to příliš výhružné, ale bylo to to nejlepší, co měl.
„Takže, vešel jsem do bytu během jeho Jednonoční Záležitosti-“ Andreas zvedl uklidňující ruku, když Bill odporem zkroutil celý obličej „-a on tak trochu, ehm. Myslel na tebe během, ehm. Během toho slavnostního okamžiku. Myslí na tebe když šuká se svým rande prosím nebij mě.“ Na konci obranně zvedl ruce, když zachytil pohled na Billově tváři.
„Bože!“ zaječel Bill. Držel sám sebe, aby tu tašky po Andreasovi nehodil, ale bylo to o vlásek. Klopýtl o krok vzad a pravou ruku sevřel v pěst. „V téhle realitě tady není žádné místo, kde bych tohle musel vědět, okay?“
„Promiň!“ Řekl Andreas. Znělo to velmi upřímně.
Bill se na něj chvíli díval a kousal se do rtu. „Jak to vůbec víš? On… zase ti o tom řekl?“
Andreas sebou trhl. „Já… tak trochu jsem ho slyšel, jak křičí tvoje jméno. Blízko u konce. Takže, jo. Řekl bych, že definitivně myslí na tebe, když se udělá.“
„Přestaň to říkat!“ Bill zasténal, ohnal se a praštil Andrease do ramene. „Takové věci mi nemůžeš říkat, i když je to o mně. A Tom by si to měl každopádně nechat pro sebe, jestli má podivné fantazie.“
„Jen jsem tě chtěl varovat,“ uchechtl se Andreas. Promnul si rameno a zasyčel. „Když to na tebe vysypal jednou, možná to udělá znovu.“
Bill si v ruce sevřel hrst vlasů a zavrtěl hlavou. „Ne. Prostě, ne. Nakopu ho do koulí, pokud o tom jen začne.“
Andreas si odfrkl. „Možná by mu to pomohlo. Já ani nevím, jak se z toho vykroutil před tou holkou.“
„To ani nemusel,“ řekl Bill s pokrčením ramen. „Jednonoční Bouchač, víš? Hádám, že to pro něj má nějaké výhody.“
„Jo,“ řekl Andreas. Protáhl obličej. „Taky má úžasné štěstí na holky, které potom nezačnou být děsivé a neobrátí se do plného stalkerského módu.“
„Správně,“ řekl Bill a zasmušile hleděl na chodník, který ho zavede k budově, ve které sídlila jeho dnešní první hodina. „Uvidíme se později, Andy.“
„Snaž se ho nepraštit!“ Zavolal Andreas už odcházející opačným směrem. „Možná jednoho dne bude chtít mít děti nebo tak něco.“
Bill vycenil zuby. Ránu do rozkroku si už stejně rozmyslel. Myslel si, že by bylo mnohem uspokojivější praštit Toma do obličeje.
autor: fyredancer
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Nevím co napsat Toma buch zabila v Billovém míste alebo bych to nechala plavat. Moc diki za preklad.
Zajímalo by mě, jestli Andy říká Billovi tyhle šťavnaté informace s nějakým záměrem, nebo jestli je jenom taková drbna. 😀 Rozhodně tím Billovi dělá v hlavě pěkný bordel.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Tom bude Billa tak dlouho provokovat až Bill po něm skočí.
Ten Andy je prostě vtipný! 😀 Já si stejně myslím, že má z Toma docela srandu a docela rád Billovi líčí tyhle věci 😀 Každopádně z hlediska Billa ani já netuším, co bych si o tom měla myslet. 😀 A hlavně čekám…kdy se Tom konečně vyjádří? 😛 🙂
Moc děkuji za perfektní překlad a těším se na další díl. 🙂
Chudák Bill. Být na jeho místě tak z toho úplně šílím. Jestli se Tom brzo nevymáčkne tak mu z toho hrábne. Nedivím se, že se všem vyhýbal.
Moc děkuji za překlad
Som zvedavá čo bude keď sa stretnú a čo Tom urobí Andreasovi za to, že povedal Billovi, že počul ten dôkazný výkrik 😀
Mňa by fakt zaujímalo ako to Tom ukecal pred tou babou, keď pri sexe s ňou zakričal iné meno a ešte k tomu mužské meno 😀 som zvedavá, čo chce Billovi povedať, snáď to nebude nejaká hovadina 😀