Sunday Feels

Bill seděl pohodlně opřený ve velkém křesle, oči zavřené, dech se pomalu prohluboval. Bylo pozdní odpoledne, slunce se pomalu schylovalo ke spánku, posledními paprsky hladilo okna domů. Zbytky denního světla dosahovaly až k nízkému konferenčnímu stolku, na němž se povalovalo několik otevřených i zavřených bloků, neořezaných tužek a pár opotřebovaných propisek. Zmačkané papíry poházené okolo naznačovaly, že jejich tvůrce prožil velmi náročné odpoledne. Mladý muž nyní odpočíval, ukolébán teplým, slunečným dnem. Pokojem se linula tichá hudba a den se pomalu chýlil ke konci.

Francouzské dveře vedoucí na prostornou zahradu s bazénem a velkým altánem k posezení se tiše otevřely a do klidného pokoje vstoupil Tom. Při pohledu na své téměř tvrdě spící dvojče se usmál. Nechal dveře otevřené dostatečně dlouho, aby spánkem znavení psi mohli proběhnout a načerpat energii před dalším odpočinkem. Tiše za nimi zavřel, ujišťuje se, že jsou dveře zabezpečené. Vyzul si boty, sundal šátek a brýle a odložil je na malý provizorní botník. Neslyšně se postavil před křeslo, ve kterém Bill dřímal, a naklonil se k jeho obličeji. Zblízka si jej prohlížel a mlčky obdivoval jeho jemné rysy. Už dávno nebyl tou křehkou panenkou schovanou pod vrstvou makeupu. Ale své jemné rysy nemohl schovat ani za třídenní strniště na tvářích a bradě. V dobách, kdy ještě Bill upřednostňoval výrazné líčení, si zvlášť cenil chvil, kdy nalíčený nebyl. Byl to pro něj speciální pocit, vědět, že jen málo lidí jej smí vidět bez líčidel. Postupem času Bill od makeupu ustoupil úplně a i přesto, že jej přirozeného směli vidět všichni, v Tomovi ten speciální pocit přetrval. Mít možnost být Billovi takhle blízko bylo jednoduše samo o sobě speciální.

Sklonil se ke spícímu mladíkovi ještě blíž a vtiskl cudný polibek do koutku jeho úst. Billovy oči se otevřely, drobnou chvíli se jevily zmatené, když však Billův pohled padl na usmívajícího se Toma, upokojily se a ledová čokoláda roztála.

„Tomi…“ zamumlal, nenacházeje svůj hlas. „Jsem unavený.“

„To vidím,“ řekl Tom, dloubl Billa do boku, rukama rozdělil jeho spojené nohy, klekl si před křeslo a přisunul se blíž. Dlaněmi pohladil Billa přes boky a vtáhl si jej do silného objetí. Nosem se zabořil do ohybu mezi jeho rameno a krk a prudce se nadechl. „Měl jsi dobré odpoledne?“ zeptal se pak, narovnal se, ale ruce nechával na svém dvojčeti.

„Nebylo špatné,“ přikývl Bill s úsměvem a prstem poklepal na nejbližší blok, do kterého se mu podařilo zapsat několik vcelku zdařilých textů. Soudě podle tónu, kterým to říkal, Tom poznal, že to bude stát za to.

„Jistě jsi odvedl dobrou práci,“ řekl Tom uznale a naklonil se k bratrovi pro polibek.

Chvíli si jen tak lehce pohrával s jeho rty, bral je mezi své, občas polechtal jazykem nebo mírně skousl zuby. Bill si sladce povzdychl a mírně otevřel ústa. Tom to přijal jako pozvání a polibek prohloubil. Vklouzl svým jazykem do teplých hlubin a propletl jej s druhým, který líně vycházel vstříc. Chytl Billa pevněji a přitáhl si jej k sobě tak blízko, dokud nezrušil veškerou vzdálenost, která mezi mini doposud zůstávala. Když přitiskl svůj probouzející se klín mezi Billovy štíhlé nohy, slastně vydechl. Usmál se do polibku a pohnul pánví dopředu, aby zesílil už tak dobrý pocit. Ve chvíli, kdy přerušil polibek, Bill zakňoural, rukama zatlačil na Tomova ramena a trochu jej od sebe odtáhl.

„Jsem vyčerpaný,“ řekl a hluboce se bratrovi zadíval do očí. Jeho pohled se zdál nesmlouvavý a Tom si na okamžik myslel, že má pro dnešní den smůlu. Skoro se už začal oddalovat, když jen na zlomek sekundy spatřil v bratrových očích jiskřičku pobavení.

„Nedivím se,“ řekl Tom.

„Potřebuji…“ začal Bill znovu mluvit, ale náhlý Tomův výpad na jeho ústa jej zanechal neschopného dokončit svou myšlenku.

„Vím, co potřebuješ,“ řekl Tom mírně zastřeným hlasem a svými polibky zaútočil na Billův krk. Znal každé, každičké místo na jeho těle lépe než on sám. Věděl, kde pohladit, kam vtisknout polibek, kde přitlačit. Velmi snadno a rychle se naučil, která místa na Billově těle potřebují jen malé poškádlení a která vyžadují důkladnější péči.

„Oh, Tomi…“ zavzdychal Bill, jednou rukou chytl Toma za krkem a přitiskl si jeho hlavu s velmi dovednými ústy ke své šíji. Druhá ruka stále spočívala na bratrově rameni, nicméně už se nesnažila odtlačit jej od sebe. Naopak, tiskl jeho rameno a přitahoval si Toma blíž k sobě.

„Vím přesně, co potřebuješ,“ zamumlal Tom a několika dobře vypočítanými pohyby Billovi sundal kšiltovku, triko a rozepl pásek u otrhaných kalhot.

Bill se zvonivě zasmál a smazal Tomův samolibý úšklebek z obličeje dalším ze série vášnivých polibků. Rukama nahmatal lem Tomova šedého svetru a vyhrnul jej i s bílým tílkem nahoru. Tom zvedl ruce, aby mu jej mohl Bill snadněji vysvléct, a vrátil se rty na bratrův citlivý krk. Okusoval tu jemnou kůži, povzbuzován Billovým sténáním, ošetřoval své nájezdy jazykem. Bill pod jeho polibky pomalu roztával. Už se ani nesnažil Toma dirigovat, nechal jej dělat to, v čem byl prostě nejlepší. Tom se svými rty přesunul na Billův potetovaný hrudník, rukama zašmátral po zapínání jeho kalhot a s mírným trhnutím je rozepl, společně se spodním prádlem mu je stáhl z boků. Opatrně skousl propíchnutou bradavku, olízl ji kolem dokola, pak vtiskl pevný polibek do středu jejich dvojčecího tetování a zvedl hlavu.

„Zvedni se,“ řekl a usmál se nad Billovým nedočkavým pohledem. Na to, že ještě před chvílí předstíral vyčerpání, byl nyní až po okraj naplněný energií, která hrozila nebezpečně vybuchnout na povrch. Bill se nadzdvihl a nechal Toma, aby vsunul ruce pod jeho spodní prádlo. Tom mu stáhl kalhoty ke kotníkům, pak mu sundal domácí tenisky a jednu nohu po druhé osvobodil z dlouhých nohavic. Odhodil oblečení stranou a dál se o ně nestaral.

Svou pozornost vrátil k odhalenému hrudníku, jal se rty dráždit bratrovy citlivé bradavky. Jazykem obkresloval všechna dostupná tetování a užíval si Billovo vískání ve vlasech. Billovy pocity byly velmi dobře čitelné, Bill nikdy nebyl tichým milencem, rád dával najevo, že se mu bratrovo počínání líbí, navíc jej prozrazovalo občasné zatahání za vlasy, to když Billem projel obzvlášť silný záchvěv rozkoše. Rukama hladil Billova stehna až k bokům a zase zpět ke kolenům, která měl kolem sebe rozevřená. Jen velmi líně se přesunul na Billovu vytetovanou hvězdu. Ze všech ozdob, které měl Bill na svém těle, měl tuhle Tom nejradši. Byla na tak delikátním místě, považoval to za velmi promyšlený tah.

„No tak…“ povzdychl si Bill a zatahal Toma za vlasy tak, aby k němu zvedl pohled. Zadíval se mu do očí a snažil se mu vnuknout myšlenku, že se chce už posunout níž. „Říkal jsi, že víš, co potřebuji,“ zamumlal pak. Tom se nad téměř zoufalým prosíkem v bratrových očích pousmál. S pohledem stále přilepeným na Billově obličeji vzal do ruky jeho dokonale tvrdý penis a několikrát po něm zkusmo přejel. Odměněn jeho souhlasným zamručením, odtrhl od něj pohled a svými zkušenými ústy jeho penis pohltil. Naučenými pohyby svého jazyka přiváděl Billa k šílenství. Znal jej tak detailně, že netrvalo dlouho a z bratrova hrdla se ozývaly ty nejvíc vzrušující zvuky, jaké kdy Tom slyšel. S radostí by ve svém počínání pokračoval dál, ale zabránily mu dlaně tlačící jeho hlavu z dosahu citlivého mužství.

„Ještě chvíli a udělám se,“ zašeptal Bill, sotva popadal dech.

„Nevadilo by mi to,“ nadnesl Tom, Bill ale zavrtěl hlavou.

„Takhle ne,“ pousmál se, přitáhl si Toma k líbeznému polibku. Rukama přejel po jeho odhalené hrudi až ke kalhotám, které se i přesto, že se Tom stále nezbavil svého zlozvyku nosit oblečení větší, než potřeboval, zdály poněkud těsné. Rozepnul několik knoflíků a s potěšením zaznamenal, že Tom nemá žádné spodní prádlo. Stáhl je, kam až dosáhl, pak nechal Toma si stoupnout a vysvléci se úplně. Ten pohled si opravdu užíval. Prstem si jej přivolal zpět k sobě. Jakmile si Tom znovu klekl ke křeslu, chytl jej rukama kolem ramen, obtočil nohy kolem jeho boků a pobídl jej, aby je zvedl. Tom tak s mírnou námahou učinil. Pryč byly doby, kdy byl Bill lehký jako pírko. Za posledních několik let se vytáhl o nějakých pět centimetrů a také nabral spoustu štíhlých svalů. Ale Tom si nestěžoval. Odnesl jej do ložnice a pomalu se s ním položil do rozházených peřin.

Bill se hladově přisál k bratrově klíční kosti a neskutečně dlouho jí věnoval svou pozornost. Dokonce tak dlouho, dokud se o pozornost nezačalo velmi významně dožadovat něco jiného. Byl to opravdu spolehlivý způsob, jak dostat Toma tam, kam chtěl.

„Bille,“ zachroptěl Tom a nadzdvihl se. Varovně na své rozverné dvojče pohlížel z vrchu jako bůh pomsty. „Mám v plánu ti dopřát, co potřebuješ,“ řekl už jasným hlasem. „Ale jestli mě nepřestaneš dráždit, nikdy se k tomu nedostaneme,“ dodal. Párkrát se silně pohladil, pak svými štíhlými prsty našel Billův horký vstup a slabě zatlačil.

„Když já tě dráždím k smrti rád,“ vyrážel ta slova ze sebe Bill, zatímco dovedné prsty roztahovaly jeho dírku. Tom jej hravě kousl do brady a užíval si Billovy stále hlasitější projevy. „Tomi, myslím, že už to nevydržím,“ vypravil se sebe. „Potřebuji tebe.“ Tom si zubama stiskl spodní ret a klekl si mezi bratrovy uvolněné nohy. Znovu si několikrát přejel rukou po svém nateklém penisu, z lahvičky, kterou mu Bill podal, si vymáčkl trochu kluzkého gelu a rozetřel si jej po celé délce. Očima se soustředil na jeden jediný bod na Billově těle. Miloval pohled na to, jak se zasouvá dovnitř. Byl to tak jedinečný okamžik. Vše prováděl velmi pomalu, užíval si každičkou sekundu, jako by si chtěl všechno zapamatovat pro případ, že už by to nikdy nemohl udělat.

Jakmile se do Billa ponořil až nadoraz, chytl jej za ruce, zvrátil mu je nad hlavu, propletl s ním prsty a se žádoucím polibkem poprvé přirazil. Jejich roztoužená těla k sobě perfektně pasovala a jejich pohyby připomínaly vášnivý tanec. V poslední době měli zřídkakdy čas na skutečné milování, společně si užívali rychlé uvolnění mezi spoustou hromadící se práce. O to víc se jejich těla nemohla nabažit toho pocitu dokonalého souznění. Až příliš rychle se přiblížil konec vzájemné rozkoše. S hlasitým výkřikem Tomova jména Bill ustrnul a zaťal prsty do bratrových rukou. Náhlé, silné stahy okolo Tomova penisu poslaly přes okraj i jeho. Utlumil svůj vlastní výkřik do Billovy jemné kůže na krku.

„Vždycky víš, co potřebuju…“ řekl spokojeně Bill a vtiskl drobný polibek Tomovi do vlasů.

*****

Zatímco se válel ve své posteli a poslouchal zvuk puštěné sprchy, kterou Tom obsadil, pohrával si Bill se svým telefonem. Zkontroloval zprávy a emaily, projel svůj účet na instagramu. Georg zrovna nahrál fotku, na které se svou čtyřměsíční psí kamarádkou odpočíval. Usmál se, zapnul foťák a pořídil několik fotek sebe samého v rozházených peřinách. Vybral tu nejzdařilejší, použil na ní několik oblíbených filtrů a připojil ke svému instagramovému účtu. #sundayfeels

autor: Vanity Blair