autor: fyredancer
Tomovo stehno bylo přitisknuté k tomu jeho. Bylo to tak už deset minut a Bill se u této skutečnosti zaseknul. Byli v autobuse a ten byl z větší části prázdný, ale Tom byl nacpaný na sedadle těsně u Billa, jako by snad museli sedět jako sardinky, aby se tam vešli. Bill už byl nalepený na kovovou lištu, která oddělovala jeho sedadlo od toho dalšího, takže už se více posunout nemohl. Kdyby byl k sobě upřímný, tak by si přiznal, že to ve skutečnosti nechtěl. Opravdu si užíval, že měl Toma u sebe tak blízko, jako by tak měl co nejvíce Tomovy pozornosti jen pro sebe.
„Jaká byla přednáška?“ Zeptal se Tom náhle po několika minutách mrtvolného ticha praskajícího mezi nimi.
„Oh, ehm. Fajn,“ řekl Bill. Zvedl ruku, aby se nervózně zatahal za vlasy. Chystali se to dělat. On a Tom… Jeho tváře byly opět horké a on sklopil hlavu. „Promiň, že jsem vynechal srovnávací literaturu.“
„V pohodě. Já to chápu,“ řekl Tom, jeho paže proklouzla podél opěradla a přitiskla se kolem Billových ramen.
Tom už to udělal i mnohokrát dříve. Nebylo to od něj nijak neobvyklé chování. Ale Bill si nikdy dříve tolik neuvědomoval každý sebemenší rozdíl. Byl si jistý, že už spolu takhle v autobuse seděli, ale nyní bylo Tomovo stehno přitisknuté k tomu jeho a hřálo jej víc, než vlažný vzduch vanoucí z autobusových topných průduchů, a chystali se to dělat.
„Já… já, ehm, dělal sis poznámky?“ Zaskřehotal Bill. „Během literatury?“
Tom mu věnoval zvláštní pohled a jazykem si navlhčil spodní ret. „No, jo,“ řekl se samozřejmostí. „Ale budeš chtít spíš ty od Andyho, protože já byl… během dnešní přednášky tak trochu rozrušený.“
„Rozrušený,“ začal Bill, pak se odvrátil a kousl se do rtu. „Jasně. Promiň.“
„Neomlouvej se,“ řekl Tom, znělo to tak blízko Billova ucha, až Bill vyjekl a překvapeně zvedl hlavu, nosem málem narazil do Tomova.
Bill zadržel dech a uvažoval, jestli by měl zavřít oči, zatímco Tomův pohled cestoval po jeho tváři a usadil se na jeho rtech. Místo toho Bill mrkl směrem k oknu a oba zůstali sedět bez jediného pohybu.
„Zastávka,“ řekl nahlas, oči se mu rozšířily.
„Co?“ zeptal Tom, zněl raněně.
„Tvoje zastávka,“ upřesnil Bill. Chytil se kovového zábradlí a neohrabaně se zvedl ze svého sedadla. Natáhl se pro plastový řetízek, který posílal signály řidiči autobusu, a škubl s ním. V přední části autobusu se rozzářil zažloutlý plastový panel ´vyžádáno zastavení´ a Bill se zakymácel, sevřel zábradlí a posbíral si věci. Začal se potácet směrem k přední části autobusu, rozčilený, že si jeho podpatky zahrávaly s jeho smyslem pro rovnováhu, ale odhodlaný následovat gumový pruh na podlaze, aby se dostal do přední části autobusu dřív, než úplně zastaví. Rukou si promnul stehno; možná si to jen představoval, ale měl pocit, že je stále teplé od toho, jak k němu byl přitisknutý Tom.
„Jasně,“ zamumlal za ním Tom a popadl ze sedadla svůj batoh.
Následovalo další ticho, když se vydali pěšky od autobusové zastávky k Tomovu a Andreasovu bytu, a Bill začínal přehodnocovat rozhodnutí, které udělal. Tohle mlčení, to nebylo to, co chtěl. To pro ně nebylo obvyklé. Otevřel pusu.
„Nevymluv mi díru do hlavy nebo tak něco,“ řekl Tom a zvedl ruku, aby zatahal za jeden ze svých copánků, a v tom to Billovi došlo.
Tohle nebylo trapné jen pro něj. Ve skutečnosti byl Tom možná dokonce… nervózní?
„Nejsem si tak úplně jistý, co chceš, abych řekl,“ přiznal Bill a zkroutil si popruh svého batohu kolem ruky až do toho bodu, kdy riskoval zlomení nehtu. Byl fixovaný směrem kupředu na ten klíčový okamžik. „Chci říct, že se chystáme… bude Andreas dneska odpoledne pryč?“ Přerušil sám sebe, nyní vyděšený při představě přítomnosti svého druhého kamaráda a jeho potenciálního svědectví jeho první procházky uličkou hanby.
„Dneska má směnu až do zavíračky,“ řekl Tom a vypadal, že je tím až trochu příliš potěšen.
Billa napadlo, že by jej znovu praštil svou příruční taškou, ale Tom by jen protestoval, že neudělal nic špatného. Bill byl nyní spoluviník; zaslíbil své panictví.
„Hmm, okay,“ bylo vše, co odpověděl. Možná, že to po tom všem byla dobrá věc. Nedovolovalo mu to odkládat to do té míry, kdy by nad tím začal až příliš přemýšlet, nebo by si dovolil porušit svůj slib, že neuteče.
„Takže to bylo kvůli mně, že jsi v pátek zmizel tak brzo?“ Zeptal se Tom zničehonic.
„Začínal jsem se bát, že na mě skočíš přímo na tom gauči,“ řekl Bill s malým smíchem. „Mačkal ses na mě, Tome… A Andy seděl v křesle napůl v alkoholovém bezvědomí. Bože, dostával jsem kopřivku, jen co jsem na to pomyslel.“
„Ale myslel jsi na to,“ konstatoval Tom.
„Ehm.“ Bill se kousl do spodního rtu. Jaký mělo smysl to teď popírat? „No, jo. Bylo těžké na to nemyslet.“
Tom měl na tváři malý úsměv, když popošel dopředu, aby odemkl dveře.
Když se rozlétly, Billovy oči se rozšířily. Tohle byl Jednonoční Bouchač. A on bude jeho zářez. „Panebože,“ řekl polohlasně, snad příliš tiše, aby to Tom slyšel.
„Chceš se osprchovat jako první?“ zeptal se ho Tom, zavedl jej dovnitř rukou přitisknutou ke spodní části jeho zad.
„První?“ Zopakoval Bill, byl si jistý, že mu něco uniklo.
„Jo, já se potřebuju osprchovat,“ řekl Tom, nakrčil obličej a položil si ruku na šíji. „Ne, že bych snad měl trénink nebo tak, ale nesprchoval jsem se od včerejšího dopoledne, takže…“
„Jasně,“ řekl Bill, přikyvoval, dokud si nebyl jistý, že z toho jeho hlava začne být nepříčetná. Tom se osprchuje, a potom budou… musel se posadit. Možná i dát hlavu mezi kolena. „Ale proč se musím osprchovat já?“ Byl čistý; ráno se koupal a byl si poměrně jistý, že ještě voní. Vanilkový sprchový gel, který používal, měl docela dlouhou životnost. Nebo by mohl jít. Domů. Do své vlastní sprchy, a tentokrát si dát pěkně teplou, namísto rychlé a studené.
„Ehm,“ začal Tom. „Protože když půjdu do sprchy, tak bys možná pravděpodobně mohl prostě odejít.“ Tvářil se omluvně, když to říkal.
Bill se snažil vypadat překvapeně, jako by přesně o tom samém právě neuvažoval.
„A… asi,“ řekl neurčitě, protože představa čerstvě osprchovaného Toma pro něj byla velmi lákavá. Už teď si dokázal představit, jak by na jeho těle jazykem honil zbloudilé kapky, což byla myšlenka, která se mu vznášela hlavou, už když mu minulý pátek Tom otevřel dveře bez trička. Jestliže by si měl dát rychlou sprchu – a Tom by se pravděpodobně vplížil dovnitř a vzal si jeho oblečení jako rukojmí; byl to prostě jeho styl – aby za to výměnou dostal svlečenějšího, čerstvě osprchovaného Toma, předpokládal, že to je oběť, kterou byl ochoten podstoupit.
„Skvělé,“ řekl Tom, tvář se mu rozjasnila.
S rychlostí, nad kterou mu až zavířilo v hlavě, Bill našel sám sebe, jak stojí před otevřenými dveřmi do koupelny a Tom mu podává čistý ručník a neotevřenou kostku mýdla. Byl neochotně ohromen, jak Tom pokryl všechny základní potřeby, nejen že se o něj tak dobře staral, ale uzavřel mu i všechny únikové cesty. Přistihl se, jak uvažuje, jestli byl Tom takhle důkladný a pozorný i s holkama, se kterýma spal, a to jej pouze přivedlo k tomu, že byl na sebe ještě víc naštvaný, a tak se snažil tento druh zvědavosti potlačit.
Svlékl se, v zrcadle si prohlédl své hubené, nevypracované tělo a doufal, že Tom nebude zklamaný, že je rozhodně zcela jiný než jakákoliv dívka, se kterou Tom kdy spal, i když má hezčí tvář. Pak na svůj bledý odraz vyplázl jazyk.
Obal mýdla nebyl nijak označen, ale když ho Bill rozbalil, zatímco pouštěl vodu, očichal ho a ucítil vůni vanilky a jantaru, a slabý náznak… možná kokosu? Všechno to byly vůně, které miloval. Buď byl Tom více zaměřený na detaily, než si uvědomoval, nebo… nebo něco, o čem si Bill zatím nebyl jistý, že je připraven tomu čelit.
Upravil si sprchovou hlavici, vlezl dovnitř a šťastně si povzdechl. Teplá voda jej udeřila do hrudi, a když se otočil, aby si namočil vlasy, svaly na jeho zádech se začaly uvolňovat.
Bill uslyšel tiché cvaknutí dveří, když se natahoval pro kondicionér. Zazubil se na béžové dlaždice, jistý, že Tom přišel ukrást jeho oblečení.
Když zarachotily závěsové kroužky a objevil se závan chladnějšího vzduchu, Bill vyjekl. Jeho ruce byly zaneprázdněné, pohřbené v jeho vlhkých vlasech, jak si do nich vpracovával kondicionér, a byl nahý, takže se rozhodně nehodlal otočit a vystavit se tomu chladnějšímu vzduchu.
„Tome, co to děláš!?“ Zavřeštěl Bill a otočil hlavu, aby Tomovi poslal to nejvíce nepřesvědčivé zazírání v historii vůbec, pak si uvědomil, že Tom je bosý a nahý od palců na nohou až ke klíčním kostem. Do Billova obličeje se nahrnula červeň a on se opět otočil, srdce mu vynechalo několik úderů a následně se silně rozbušilo.
„Šetřím čas,“ řekl Tom zcela nenuceně, zatímco za sebou zatáhl závěs.
„Ty- ty jsi nahý,“ řekl Bill, posunul se kupředu, dokud jej sprcha nezasáhla vysoko na hrudi. Nakoukl přes rameno. Ruce měl stále zamotané do svých mokrých, kluzkých vlasů plných kondicionéru, a vyvinul slabé úsilí, aby si pospíšil. „Ach, ty jsi tak nahý.“ Líbilo se mu, co vidí, samozřejmě; a z Tomovy strany tam byl taky určitý zájem dle ne až tak malého záblesku, který se mu podařilo spatřit.
„Pokračuj v tom, co děláš,“ instruoval ho Tom, jeho ruce se ocitly na Billových mokrých bocích.
„Víš jistě, že tohle ušetří nějaký čas?“ Zamumlal Bill, ale byla to spíš žertovná otázka. Koneckonců věděl, že Tom si své vlasy mýt nebude; Bill věděl o péči o Tomovy vlasy víc než kdokoliv jiný. Strávil nekonečné množství hodin s Tomem sedícím na podlaze mezi jeho koleny, když mu copánky doplétal a opravoval, zatímco sledovali nějaký film.
„Hm,“ potvrdil Tom a přitiskl se k němu.
To nebyl jeho bok, co Billa šťouchalo do zadku.
„T-Tome… nemůžeš prostě…“ začal Bill, vytáhl ruce ze svých vlasů a zamával s nimi ve vzduchu, jak nevěděl, co s nimi má dělat a bez dechu pokračoval, „prostě někoho takhle přepadnout…“
„Nepřepadl jsem tě,“ řekl nesouhlasně Tom, přitiskl se ještě blíž k Billovu pozadí a opřel si bradu o jeho rameno. Jednou rukou přejel přes linii Billova pasu, palcem hladil jeho kyčelní kost a setřel z ní kapky vody. Bez zaváhání se natáhl mezi Billova stehna.
„Oh… ahhh,“ zasténal Bill a trochu poskočil, jak Tomova ruka sevřela jeho penis. Po dobu několika prvních tahů byl napjatý, ale pak to bylo tak dobré, ten dotek cizí ruky, který byl odlišný od způsobu, jakým on hladil sám sebe, ale i nicméně zkušený. Tál proti pevnému tělu za sebou a zasténal, když jej ten pocit obklopil a všechno přehlušil; rozpaky, trapnost i strach, že by to mohlo způsobit neúprosné změny ve vztahu, kterého si tak cenil.
Všechny tyto myšlenky ustoupily do pozadí před způsobem, jakým Tomovy prsty zkoumaly jeho tvar, palcem odborně odtáhl předkožku od obnažené špičky, a poté jej pevně uchopil do vytvořeného tunelu, do kterého Bill mohl přirážet, zatímco on pohyboval rukou nahoru a dolů. Bill se o Toma doslova opřel a snažil se zavřít oči, ale bylo to tak dobré, příliš dobré. Pohlédl dolů přes vodu dopadající kaskádovitě na přední část jeho těla, a sledoval Tomovu ruku, jak se pohybuje na jeho erekci.
Ruka jej pohladila po šíji, odhrnula Billovy vlasy plné kondicionéru na stranu. Tom se k němu přitiskl o něco silněji, zaryl se do něj, a Bill už ani neměl sílu se červenat. Kolena se pod ním podlamovala a on se plnou vahou opíral o Toma.
Tomova ruka se pohybovala rychleji a druhou ruku omotal kolem Billova těla, podbírala jej a zároveň držela přitisknutého proti Tomovi. Rty se otřely o zadní stranu Billova krku a Bill sledoval, jak se Tomovy klouby pohybují tam a zpět, tam a zpět, a poté z něj vyšel táhlý sten, zatímco sledoval, jak ze špičky jeho penisu vytryskl proud spermatu, nestranně, jako by se jednalo o tělo někoho jiného.
„Oh,“ řekl Bill, spíše napůl zasténal. „Oh, panebože.“
Tomovy rty byly nyní na boční straně jeho krku, a Bill se zavrtěl a trochu zavrtěl hlavou. Tom se odtáhl, patrně aby se vyhnul kondicionéru.
„Už to bylo dlouho?“ Řekl Tom s úšklebkem v hlase.
„Ne-e-e,“ zalhal Bill, dokonce i když to byla pravda, sám nemasturboval už věky. Měl tak trochu strach, že kdyby začal, neopustil by svůj byt minimálně týden, nebo alespoň dokud by mu jeho penis neupadl po vzdaném boji proti tření. „Ne, to jen že…“ Jsi tak zatraceně sexy, mohl říct, nebo jsi v tom úžasně dobrý, ale nezvolil ani jedno, protože Tomovo ego bylo už i tak dost velké a nepotřebovalo od Billa další porci.
Ukročil stranou a otočil se, dokud mu Tomovo vzrušení netlačilo do boku, namísto nepohodlné pozici proti jeho zadku, a začal si smývat kondicionér z vlasů. Když měl hotovo a jeho vlasy byly celé ponořené pod sprchou, Tom se přiblížil a naklonil svou tvář blízko Billově.
Bill panikařil a zatlačil dlaní proti Tomovu rameni, když se blížil k polibku. „Zastav, ne,“ řekl Bill nervózně. „My… nemusíme se líbat, když se tě chystám jen vyhonit.“ Bylo to příliš intimní, usoudil. Nyní, když byli v tom klíčovém okamžiku, pokud se někdy vůbec po tomhle chystal podívat Tomovi do očí, nemohli spolu sdílet tak moc.
„Jen vyhonit?“ Zopakoval Tom, po tváři se mu rozlil údiv. „V žádném případě. Kdo říkal něco jen o vyhonění? Tohle bylo zahřívací kolo, Bille. Půjdeme celou cestou; chci mít s tebou sex.“
Bill na něj zíral a voda mu stékala po tváři, až se mu dostala do úst. Natáhl ruku a projel si s ní vlasy, aby se ujistil, že všechen kondicionér je pryč, a pak odhrnul závěs, aniž by se v tuhle chvíli staral, jestli roznese vodu po celé podlaze, nebo ne. „Jsem si jistý, že o zbytek se už dokážeš postarat sám,“ řekl, závěs za sebou zase zatáhl a popadl jeden ze dvou ručníků, které byly určené pro něj.
„Bille!“ Zavolal Tom a zaklel. Následovaly zvuky zběsilého drhnutí a oplachování.
Dříve, než Bill mohl provést svůj útěk z koupelny, voda se vypnula. Sotva měl omotaný ručník kolem hlavy, když Tom vyklopýtal z vany, znovu zaklel a zaváhal, než popadl vlastní ručník, jakmile spatřil, že Billovy boky jsou cudně zakryté.
„Myslím, že si musíme promluvit o našich očekáváních,“ řekl Bill, hlas se mu zachvěl.
„No tak, Bille, opravdu jsi… ty sis myslel, že jsem měl na mysli jen vyhonění?“ Zeptal se ho Tom, jeho hlas byl odzbrojujícím způsobem jemný.
Bill se přesunul ke dveřím, ale Tom byl rychlejší, natáhl ruku, aby se o ně opřel, a držel je zavřené.
„Já… já myslel…“ Bill zaváhal a zavřel oči. Tom byl u něj příliš blízko, sálalo z něj tělesné teplo a to, jak švihl jazykem přes svůj spodní ret, bylo jako píchnutí do Billových životních funkcí. „Hádám, že nevím, co jsem si myslel.“ Zatracený Georg a jeho řeči o vzájemném vyhonění v šatnách. Nějakým způsobem Bill sám sebe přesvědčil, že to bylo vše, co Tom od tohoto setkání očekával.
„Pojď sem,“ řekl mu Tom stále tím stejným, lehkým tónem. Rukou pohladil Billovo rameno až dolů, až na jeho bok, dokud Billa neotočil zády ke dveřím a čelem k sobě. Mezi nimi byl tak malý prostor, že k sobě byli téměř přitisknutí, hruď proti hrudi.
„Chci mít s tebou sex,“ řekl Billovi vážně. „Ne jen vyhonění. Všechno.“
„Ty… ve mně?“ Odvážil se vyslovit Bill a něco uvnitř něj poskočilo; v žaludku cítil horko a vzrušení, dokonce i když dusivý pocit v jeho hrudi zesílil.
Tom si olízl ret a přikývl.
„Ne,“ řekl mu Bill a zatlačil Tomovi do hrudi. „Ne, ne… já nemůžu.“
„Říkal jsi, že nebudeš utíkat,“ připomněl mu Tom a hladil křivku Billových zad nad ručníkem. „No tak. Chceš to.“ Sevřel přední hranu ručníku blízko místa, kde Billův důkaz obnoveného fyzického vzrušení tkaninu napínal.
Bill zavrtěl hlavou, stále se ho snažil odstrčit. „Ne… ne, já nechci.“
Ublížený pohled na Tomově tváři Billa šokoval až k nehybnosti. Zařízlo se to do Billa na místech, kde žádný fyzický dotek nemohl dosáhnout. „Nechceš?“
Bill si byl velmi dobře vědom burácejícího tepu pod konečky svých prstů, které stále ještě spočívaly na Tomově klíční kosti. Tomovi bilo srdce tak rychle, napínalo kůži pod štíhlou zlatou linií jeho hrudní kosti, což dokazovalo, že ani zdaleka není tak sebejistý, jak chtěl vypadat. Billa to nějak zvráceně uklidňovalo.
„Mám strach,“ zašeptal Bill, podíval se dolů a sledoval lesklé zbytky vody na Tomově těle, které zůstávaly rozptýlené v kapičkách na těch nejjemnějších chloupcích od Tomova pupíku směrem dolů. Chtěl tam přejet svými prsty, a věděl, že Tom by ho nechal. K čertu, sám by Billa povzbuzoval; zatlačil by mu ruku ještě níž.
„Máš strach dělat to se mnou? Ale…“
Bill měl strach, protože věděl, že to pro něj znamená víc, než by to znamenalo pro Toma, a kam by je to zavedlo? Mohli být pořád přátelé? Co když se to Tomovi nebude líbit?
… Co když se mu to bude líbit?
Bill začal vrtět hlavou a Tom se k němu přitiskl, svedl jejich hrudníky dohromady a zrušil veškerou vzdálenost, rty mu přejel po lícní kosti. Billovi se zasekl dech a naklonil hlavu, bezděčně nastavil svou tvář, zatímco Tom změnil úhel a znovu ho políbil. Jejich rty se poprvé setkaly.
Šok z toho jasně projel jeho tělem a Bill zalapal po dechu, snažil se odtáhnout, ale Tom ho následoval a zachytil Billův spodní ret mezi oběma svými. Bill otočil tvář na stranu, srdce mu bušilo tak hlasitě, že to muselo být viditelné na všech místech, kde byla jeho kůže nejtenčí, puls, který mohl cítit, a Tom se jej mohl dotknout.
„Jsem to jen já. Pořád jsem to já, neměj strach,“ šeptal Tom proti Billovu uchu, poté švihl jazykem proti jeho lalůčku. „No tak, chci ti ukázat, jak je to dobré.“
Tentokrát Bill nemohl říct vůbec nic. Nechal svou hlavu padnout na Tomovo rameno a jediné, co mohl udělat, bylo přikývnout, zatímco popadl Tomův ručník a držel se ho, jeho klouby se otřely o pevnou kůži Tomova břicha.
„Tak pojď,“ řekl Tom. „Půjdeme do postele.“
autor: fyredancer
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
No já nemám slov. Tom na to jde fakt rychle. Očividně, když něco chce, tak nepřestane dokud to nedostane. 😀
Honem další díl. Mám takové tušení, že Bill vyměkne a nakonec couvne, ale kdo ví. Třeba překvapí. U téhle povídky vážně doufám v dobrý konec. Že se Tom přestane řídit tím, co má v kalhotách a začne poslouchat i jiný orgán. Pokud možno srdce. 😀
Moc děkuji za překlad
Souhlasím z Becs Tom by měl myslet srdcem nebo by mohl o Billa přijít.
Jejda Tome, ty jsi prostě vůl! Já bych na Billově místě po takovém tlačení utekla už dávno. Tom na to jde docela zhurta a to, jak neustále mluví o tom, že chce mít s Billem sex je strašné. Taky by se mohl vcítit do Billa! Je jasné, že má strach a je to…divné. Já jsem docela zvědavá jak tohle nakonec dopadne, protože nemám ponětí, zda se Bill zalekne a uteče a nebo vytrvá? Moc se těším až se to dozvím!
Děkuji za skvělý překlad! 🙂
Ja skôr čakám, či Bill Tomovi nepovie, že chcel, aby jeho poprvé bolo s niekým, kto ho bude milovať a nebude len zarezom na posteli. A že možno potom Tom pochopí, že mu tým Bill aj nepriamo naznačil, že ho miluje… No, som zvedavá. Ďakujem za časť.
Tom je odhodlaný a mám strach, že sa nezastaví ani ak Bill naozaj povie nie… no dúfam, že to neskazí…
Bill bude z toho pekne v prdeli potom, ale zase na druhej strane sa mu nečudujem, že ide do toho, keď je z Toma taký hotový.