autor: Becs
Splnilo se nám přání, dámy a pánové. Cukrouš Tom Kaulitz shodil své odrůstající dredy a je z něj ještě větší kusanec než dřív. Sexy vousy by měly být jen třešničkou na dortu, ale Tom jde ještě dál a dává nám mnohem víc. Co může být ještě lepšího? My vám to prozradíme. Tom Kaulitz se vrací ke své původní profesi a nafotil luxusní photoshoot s jedním z nejváženějších fotografů v Los Angeles. Otázkou zůstává, co ho k tomu vede? Finanční potíže to jistě nebudou, protože Insomniax je přímo továrna na peníze. Co máš za lubem, Tome? Že by bylo na dohled otevření nějakého dalšího klubu? Nechme se překvapit. Stále vás baví nejčtenější časopis L. A. Stars.
Bill si tiše prozpěvoval se skladbou hrající na jednom z hudebních kanálů. Zvuk měl ztlumený úplně na minimum, aby nevzbudil Toma, který ještě dospával deficit z předešlé noci v klubu. Strčil si do pusy další lžíci cereálií a pohupoval boky do rytmu. Když se začal dostávat do opravdového tanečního zápalu, zazvonil mu telefon a prořízl tak ticho v bytě.
„Sakua,“ zahuhlal s plnou pusou a zběsile se rozběhl ke gauči, na kterém mobil ležel.
„Jo,“ houkl, aniž by se podíval na číslo volajícího, a rychle chroustal zbytky snídaně. V duchu poslal modlitbičku ke všem svatým, aby Toma zvonění nevzbudilo. Jeho přání bohužel vyslyšeno nebylo. Ve dveřích se objevila Tomova pomačkaná tvář s vlasy rozježenými do všech směrů.
„Promiň,“ naznačil Bill ústy a pak si uvědomil, že by měl věnovat pozornost i právě probíhajícímu hovoru. „Promiňte, kdo volá?“
Muž na druhé straně znovu zopakoval svůj úvodní proslov. „Pane Kaulitzi, tady John Campbell. Jsem právníkem rodiny Kaulitzových a volám vám kvůli vašemu svěřeneckému fondu.“
Tom mezitím došel, až do kuchyňky a vytáhl z lednice krabici džusu. Napil se z ní, aniž by se obtěžoval se skleničkou. Na lince už jej čekala konvice horké kávy. Nebylo tak špatné mít Billa v bytě. Znamenalo to mnohem míň oblečení rozházeného všude kolem a čas od času také jídlo na sporáku. Tom tohle obdivoval. On sám nikdy neměl potřebu naučit se vařit, a i když blonďáček nebyl kdoví jaký kuchař, Tom dokázal jeho snažení náležitě ocenit.
Nalil si kafe do svého oblíbeného hrnku s Deadpoolem, vytáhl si jeden křupavý a evidentně čerstvý croissant a vrátil se zpět do obýváku. Posadil se do křesla a sledoval Billa, jak nadšeně něco štěbetá do telefonu.
„Ano, můžu kdykoliv. Jak se to bude hodit vám. Jistě, to bude skvělé.“
Obrátil svou pozornost do rohu místnosti, kde se skvěla jeho zbrusu nová knihovnička. Tom doteď nedokázal tak úplně pochopit, jak se Billovi tenhle malý plán podařilo zrealizovat. Když jednou odpoledne přišel domů z focení, na které byl nucen jít kvůli svému příslibu, že Calvinovi splatí, co mu dluží, stála v rohu obrovská knihovna a v ní vyrovnané všechny jeho knihy, ještě donedávna vězněné v otcově domě. Tom matně tušil, že v tom má prsty i jeho sestřička, ale přestal se vyptávat a raději Billovi náležitě poděkoval. Byt najednou vypadal mnohem útulněji než předtím. A nebylo to jen knihovnou. Vedle gauče přibyla i velká lampa, na parapetu trůnila kytka, která naštěstí vypadala, že nepotřebuje moc péče, protože by jinak brzy zemřela krutou smrtí. Pravděpodobně by radši sama spáchala sebevraždu. Nejdříve protestoval proti šedému koberečku, který měl Bill v úmyslu umístit doprostřed obýváku, ale teď musel uznat, že na tmavé podlaze vypadá velmi dobře. Už to nebylo jen místo, kde jedl a spal. S Billem si tu začínali tvořit domov. Možná mu dovolí, aby svou ručkou provedl nějaká kouzla i v ložnici a konečně si pořídí opravdovou postel.
„Neuvěříš, kdo mi právě volal,“ poskakoval nadšeně Bill. „Calvinův právník. Chce se se mnou sejít kvůli podpisu nějakých papírů a pak už budu jen čekat, až mi přijde karta k mému svěřeneckému fondu. No není to super?“
„Je,“ potvrdil krátce Tom. Rozhodně ho to nerozrušovalo tolik jako bratra.
„Myslel jsem si, že Calvin nějak zařídí, abych ty peníze nedostal, když jsem odmítl odjet. Ale dostanu je. Poprvé v životě budu bohatý,“ poskakoval po obýváku a vrtěl při tom svým malým zadečkem.
„To je super,“ ohodnotil to znovu s předstíraným nezájmem Tom.
„Co je s tebou? Ty nejsi rád?“ posmutněl Bill a přestal hopsat, paže svěsil podél těla a zatvářil se ublíženě.
„Jsem rád. Já jen…“ nedokončil Tom a přemýšlel, jak volit vhodná slova. „Teď, když máš peníze, nic už tě tu nedrží.“
„Pane bože, ty si myslíš, že sbalím prachy a opustím tě,“ rozhodil Bill rukama. „To jako vážně?“
„Můžeš cestovat. Splnit si všechny sny,“ pokrčil rameny Tom, usrkl horkou kávu a odložil hrnek na stůl.
„Tome, budeš se divit, ale já nejsem materialistická svině, i přesto, že k tomu mám dědičné předpoklady. Jediné, po čem opravdu toužím, je hromada nových bot. A ty se mi krásně vejdou do toho botníku, co hodlám koupit a dát ho támhle do rohu,“ ukázal palcem za své rameno. Došel až k Tomovi a posadil se mu obkročmo na klín. Trochu se zavrtěl, aby se pohodlněji usadil, a omotal ruce kolem jeho krku.
„Vlastně jsem ti chtěl něco navrhnout,“ znejistěl najednou. „Slyšel jsem tě, jak mluvíš s někým po telefonu o tom, že máš sotva půlku toho, co chceš dát Calvinovi. Tak mě napadlo, že bych ti tu druhou půlku dal já.“
„Ne, absolutně nepřipadá v úvahu,“ zamítl to okamžitě Tom a chtěl Billa sundat dolů z klína, protože věděl, že do něj začne hučet. Bill se nehodlal tak snadno vzdát, takže Toma pod sebou ukotvil a zahleděl se mu do očí.
„Pomohl jsi mi, i když jsme se ještě neznali. Dals mi práci, nechals mě tady bydlet a za celou dobu nic nechtěl. A to nemluvím o tom, jak se o mě staráš v ložnici. Kupuješ mi věci, které nepotřebuju, jen abys mi udělal radost. A i když je to všechno moc milé, já nejsem zlatokopka. Chci ti to nějak vrátit.“
„Ne,“ vrtěl hlavou Tom a založil si ruce na hrudi. V tomhle nehodlal ustoupit.
„Mohl by sis to aspoň trochu nechat projít hlavou, než to úplně zavrhneš? Jen o tom prosím přemýšlej. Je sice hrozně super, že spím s modelem, ale zabírá ti to spoustu času. A když k tomu připočteš všechny ty povinnosti v klubu, nemáme na sebe skoro vůbec čas. A já si fakt přijdu jako totální trubka, když tady jen sedím a nedělám nic produktivního.“
„Fajn,“ ustoupil nakonec o krůček Tom, protože Bill byl dost tvrdohlavý na to, aby mu vymluvil díru do hlavy. „A teď zvedej tu svoji prdelku. Musím do klubu.“
„Tak brzo?“ posmutněl Bill.
„Jo, potřebuju tam něco nachystat. A mohl bys prosím tě přijít tak kolem páté?“ sondoval Tom.
„Proč ne?“ povzdechl si blonďák. „Stejně toho nemám moc na práci.“
„No tak. Pojď sem,“ přitáhl si jej Tom k sobě a věnoval mu dlouhý líný polibek. „Vím, že to teď není ideální, ale zlepší se to.“
„Stačilo by, kdybys trochu ustoupil,“ čepýřil se znovu Bill.
„Pššt, už o tom nezačínej,“ umlčel ho Tom. Něžně ho ze sebe sundal a zamířil do koupelny.
„Asi se divíte, proč jsem chtěl, ať dneska všichni přijdete jinak, než máte napsáno v rozvrhu. Někteří dřív, někteří později a někteří přesto, že máte volno,“ začal Tom svůj malý proslov, když se kolem něj v železné zóně shromáždili všichni zaměstnanci. Od číšníků, přes uklízeče až po bodyguardy. Gary si pro sebe něco mumlal, usazený u nejvzdálenější stolku, ale Tom to ignoroval.
„Důvod, proč jsem vás sem dneska svolal, je prostý. Ztratili jsme drive. A tím myslím úplně všichni. Práce nás nebaví tak jako dřív. Někteří to začínají flákat a jiní to mají u prdele tak, že se radši hodí marod.“
Jenny nervózně poposedla, protože se právě vrátila z čtrnácti denní nemocenské. Je pravda, že měla lehkou angínu, ale nic tak závažného, aby kvůli tomu musela být doma. Teď se obávala nejhoršího, a to že ji Tom bez lítosti vyhodí.
„Jak by na to reagoval normální šéf? Vyhrožoval by? Sáhl by vám na peníze? Vyhodil by vás? Pravděpodobně,“ odmlčel se a rozhlédl se po napjatých tvářích, aby svým slovům dodal na dramatičnosti. Bill se musel sám pro sebe usmát. Hovořit k masám šlo Tomovi opravdu dobře. Věděl, že nemá v plánu ani jednu z věcí, které právě vyjmenoval. To, co přišlo vzápětí, však vyrazilo dech i jemu.
„Já ale nejsem tak úplně normální šéf,“ zakřenil se Tom. „Já to hodlám vzít z opačného konce a to parádním mejdanem. Slavnostně vám oznamuju, že dnes poprvé, za celou dobu svého působení bude Insomniax zavřený pro širokou veřejnost, abyste si ho mohli užít hlavně vy. Vess a Lea budou tak hodní a budou nám k dispozici za barem.“
Lea i Vess se skromně usmáli, když jim kolegové začali tleskat.
„Dále,“ vzal si znovu slovo Tom, „nás čeká raut, který nám nachystali vedle v restauraci. DJe jsem nezval, protože mi bylo jasné, že to rádi vezmete do vlastních rukou. A co vás určitě potěší, je, že dneska všechno platím já.“ Po tomto prohlášení se znovu ozval nadšený výbuch tleskání a jásotu.
Tom zvedl prst do vzduchu a tak všichni zmlkli. „Ještě jsem neskončil. Do konce týdne máte všichni placené volno. Chci, abyste si odpočali. Chci, abyste znova našli chuť sem chodit. Nerad vidím, že vás práce tady nebaví a jste otrávení. Takže se pokusím udělat pár změn, abych vám trochu ulehčil, a všichni jste mohli znovu zářit štěstím.“
Teď už se strhlo opravdové peklo. Všichni vstali a nadšeně pokřikovali. Vess a Lea se postavili za bar a začali přijímat první objednávky svých kolegů. Henry mezitím zapojil svůj ipod do aparatury a pustil tam písničku od Britney Spears, Work bitch. Tom se snažil nehledat v tom žádnou symboliku.
„Hele, dneska žádní sólisti. Hezky si sedneš mezi nás,“ ukázala Tina směrem k parketu, podél kterého už sráželi stolky dohromady, aby mohli všichni sedět spolu.
„Potřebuju pomoct, Tino. Nevíš o někom, kdo by mohl hned nastoupit na to místo po Billovi? Myslel jsem si, že to zvládneme bez něj, ale ten člověk očividně chybí,“ změnil téma.
„Copak se na práci v klubu nestojí fronta? Nemáš nějaké uchazeče?“ přisedla si vedle něj k baru a přepnula do pracovního módu.
„Jasně, že jo. Ale já bych chtěl někoho prověřeného. Někoho, kdo bude dobrý a rychle se zaučí,“ vysvětlil. Kývl děkovně na Vesse, který před něj postavil drink, aniž by si ho objednal.
„Rozhodím sítě,“ slíbila Tina. „A mimochodem, šéfe. Dobrá práce,“ poplácala ho pochvalně po rameni. Shodila si z ramen bundičku a s nadšením se rozběhla k hloučku holek, které už sebou škubaly do rytmu hudby na parketu.
„Ty teda umíš překvapit,“ ocenil ho Bill, když si sedl na místo, kde původně seděla Tina.
„Potřebovali nějakou motivaci,“ pokrčil Tom skromně rameny, ale uvnitř jej hřálo, že má jeho malá akce úspěch.
„Všichni jsou z toho nadšení,“ díval se Bill zasněně do davu. „Poslyš, mám takový nápad. Co kdybych zaučil toho nového, co přijmete? Slyšel jsem, jak si o tom říkal Tině. Kdo jiný ho zaučí líp než já? Už tu práci znám, naučím ho všechny fígle a ty aspoň kvůli tomu nebudeš muset uvolňovat nikoho z ostatních.“
„Dobře,“ souhlasil Tom bez dohadování.
„Fakt? Myslel jsem, že tě budu muset přemlouvat,“ zaradoval se Bill.
„Vlastně mám ještě něco, co bych s tebou chtěl probrat. Mohli bychom jít na chvilku do kanceláře? Z Britney mi rezonuje hlava,“ protočil Tom oči.
„Není to jen záminka pro sex se šéfem?“ povytáhl Bill několikrát svádivě obočí.
„Možná později,“ odbyl ho bratr a šťouchl do něj, aby si pospíšil.
„Chci mluvit o té tvojí nabídce,“ řekl, jakmile za nimi zaklaply dveře. Posadil se za stůl a upřel na Billa pohled.
„Takže jsi o tom přemýšlel?“ podivil se Bill a sedl si naproti.
„Přijmu tvoji pomoc a vezmu si ty peníze.“
Billovi tím naprosto vyrazil dech. Očekával, že jej bude muset přemlouvat ještě spoustu dní a použít při tom všechny své zbraně. Sladkými koláčky počínaje a žhavým sexem konče.
„Ale mám podmínku,“ dodal Tom.
„Ani nebudu říkat nahlas, koho jsi mi teď připomněl,“ odfrkl znechuceně Bill a pohlédl stranou.
„Chci na tebe napsat polovinu klubu.“ Jestli byl Billův dech předtím vyražený, nedalo se to srovnávat s tím, jak na tom byl teď. Upřeně se zadíval na Toma a hledal v jeho tváři nějaký náznak toho, že se jedná o vtip. Nic takového tam nenašel. Jeho výraz zůstával vážný.
„Ty ses naprosto zbláznil?“ zhodnotil nakonec situaci.
„Vůbec ne. Přijde mi to tak fér.“
„Tome, tohle je všechno, jenom ne fér. Napsat na mě půlku klubu? Vždyť je to tvůj klub. A ani to není skutečná hodnota. Je to částka, kterou bys za něj dal před tou rekonstrukcí. To, co ti chci dát, nemá cenu půlky klubu. Není to ani čtvrtina,“ protestoval Bill.
„Nevezmu si od tebe peníze, aniž bych na tebe část klubu přepsal,“ pronesl tvrdě Tom a Bill věděl, že tady není žádný prostor pro dohadování.
„Dvacet pět procent,“ zkusil to po krátkém uvažování.
„Třicet,“ navýšil Tom. „To je poslední nabídka. Pokud to nevezmeš, tak ty peníze nechci.“
„Fajn,“ rezignoval nakonec Bill a rozhodil při tom rukama. „Jsi paličák.“
„Stejně jako ty,“ zakřenil se na oplátku Tom. „Teď mi dej pusu a jdeme se opít.“
„Budeš se mnou tancovat?“ rozzářily se Billovi oči vzrušením.
„Až vypiju hodně, hodně tequilly.“
autor: Becs
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 25
Tom je zlatíčko je tak ohleduplný vůči všem a Billa miluje.
Tom jako šéf neustále překvapuje! Těšila jsem se na to, co provede, aby své zaměstnance motivoval a trochu oživil klub, ale že jim zaplatí párty a dá jim všem placené volno….wow! Do budoucna chci taky takového šéfa, prosím! O:-) No a zároveň se moc těším na ty novoty, které Tom chystá do klubu. 🙂
Tenhle díl nebyl nic jiného, než totálně pozitivní a moc milý! Pořád se nepřestanu usmívat nad krásným vztahem kluků, který mě vždycky moc potěší. To jak Tom nabídl Billovi polovinu klubu bylo neuvěřitelně velkorysé a rozhodně to ukazuje i jeho lásku k Billovi a to, jak moc mu musí věřit, protože jinak by nikdy nic takového neudělal.
Moc děkuji za krásný díl a neuvěřitelně moc se těším na další pokračování! 🙂
No páni, dneska to je samé překvápko! A příjemné! Bill dostane své peníze, dostane třetinu klubu, zaměstnanci mají mejdan a ještě k tomu po zbytek týdne placené volno :0 Někteří zaměstnavatelé by si mohli dělat poznámky (ehm ehm, ne že bych si stěžovala, ale přece jen…) 😀 Jde vidět, že Tom ví, jak na ně.
A líbí se mi, jak jim Bill zútulňuje bydlení. Už jen ta pořádná postel chybí 🙂
Jinak koukám, že komentáře si v poslední době začaly brát dovolenou… A přitom zrovna tahle povídka by si jich zasloužila opravdu hodně! No tak, lidi, nebuďte líní!!!!!
Bála som sa, či Tom nebude po návšteve viac vyvádzať, ale našťastie je všetko v pohode. Viac než to – Tom akoby sa rozhodol urobiť všetko preto, aby si Billa udržal. A Bill sa už správa ako správna priateľka, xi, zariaďuje Tomovi byt podľa svojho vkusu. Ale Tomovi sa to očividne páči a tak je to okej. Len tak ďalej. Len tým vyplatený dedičstvom si nie som úplne istá. Sa mi nezdá, že by sa tatíček len tak ľahko vzdal. No, uvidime. Ďakujem za časť.
Peckovní dílek. Jak už psala Mischulka, ten vztah kluků je něco nádherného. Je to taková dokonalost, jak se to tobě daří zachytit a přitom to není vyjádřeno tak okatě, ale krásně mezi řádky, něco, co tě při čtení krásně zabalí a zahřeje. Moc děkuju, že je netrápíš zbytečnými výčitkami.
To, že nabídl Tom svému milovanému bráškovi půlku klubu, to mě tak trochu napadlo, jenom jsem si říkala, při jaké příležitosti by byl Bill ochotný to akceptovat, krásně jsi to vyřešila 🙂
jsem opravdu moc ráda, že Bill dostane své penízky a pomůže tím Tomovi, i když teda já osobně bych klidně brala více photoshootů, pokud by na nich byl Tom 😉 jakkoliv 😀
a Tom jako šéf? Prosím prosím prosím, já chci taky… bože, kdyby mi šéfoval Tom, tak bych v práci klidně i nocovala 😀
děkuju za krásný čtenářský zážitek a těším se na neděli
Bože, to je prostě skvost <3 Už jen ta fotka, tady je Tom dokonalé umělecké dílo a nejde z něj spustit zrak. Ty rysy prostě (a ty vlasy , který moc nejsou vidět, ale dovedu si je představit.) Nelíbí se mi ta fotka, jako že by se mi líbil Tom přímo jako chlap, to není ono, tohle se nedá logicky popsat. Je to něco nadpozemského, co na mě z té fotky působí a opravdu příjemně se na to kouká… Už tedy hned v začátku díky za výběr fotky!:)
Jak tak čtu názory holek, uvědomuju si, jak se pouto u dvojčat opravdu čím dál víc zpevňuje! A jak je dneska celé pozitivní, jak řekla Mischulka! Dáváš si záležet, aby jsi nám postupně odkrývala, jak se sbližují – do nejmenších detailů. Zmínka o Billovi, kterého není až tak špatné mít v bytě, občas něco poklidí, udělá ranní kávu… (oh, poslední dobou ji začínám pít denně a dělám si z toho rituál a s touhle povídkou se můj vztah k dobré kávě ještě upevňuje:)) Cítím její vůni, když o tom tak píšu…:D:) Dokonce Bill pořídil knihovničku! Nevím, jestli to je vzpomínkou na dnešní kávu nebo to dělá ta představa hřejivého domova – zkrátka hrozně dobře mi dělá to, když si představuji, jak Bill zútulňuje (v podstatě už jejich a ne jen Tomův:) byteček.:) Mám takovou nostalgii, když jsem zařizovala byt tehdy s ex, jak to nejdřív vypadalo prázdné a hnusné, ale jak se tam nastěhovalo pár nových skříněk z Ikey, nová postel a všechno se vydrhlo, najednou se tam člověk cítil úplně jinak.:) Prostě to hřeje, bez Billa by v tom bytě nebyl život a je dobře, že je trochu iniciativní.:))
"Tome, budeš se divit, ale já nejsem materialistická svině, i přesto, že k tomu mám dědičné předpoklady. Jediné, po čem opravdu toužím, je hromada nových bot."-> já ho miluju! On je tak roztomilý!:D A věřím, že úplně přesně takový je Bill i mimo povídku:) A nepřestanu být inspirována tou jeho jedinečností, jak je krásně "nezařaditelný" do žádné z trapných "krabičky":)
Co se týče Tomovy párty..:D Absolutně jsem netušila, že by mohl nastartovat zaměstnance opačně, než je zvykem běžně (a ono to funguje, žee?:) A je mimochodem skvělý, ač neobjevený herec:) Jak tu scénu před zaměstnanci celou začal, já mu to sežrala i s navijákem a čekala jsem, že by snad mohl udělat čistku nebo tak něco.:D Nadchl mě tímhle přístupem! Troufám si říct, že tohle ještě zdaleka nebude všechno a Tom si toho pro klub chystá víc, že tohle byl takový začátek pro rozjezd.:) No uvidíme. Ještě ten Bill by tam možná mohl v něčem vyniknout :p… (ale nic nepodsouvám!:D) Zajímalo by mě, co tam vlastně bude dělat, jestli má Tom něco v plánu s ním. A taky – kdo nový přijde na jeho místo????????? (otazníků je tolik, protože zvědavost je tak veliká!) Vážně, zajímalo by to hodně moc. Hmmm… Mohla by Chloe dělat brigádu, když je jí 15?:D Ježiš ta by tam určitě byla šťastná, ale tipuji, že by spíš chtěla pařit než nosit skleničky:)) Noo, opět se nechám překvapit!
A nakonec téma rozdělení klubu mezi dvojčata… co ještě budou mít společného?;) Wow. Je vážně vidět, že jsou dvojčata, protože když jeden řekne, že mu dá půlku klubu a druhý, že mu dá zas něco ze svěřeneckého fondu, vy jste se hledali, jen tak dál!:) Vypadá to, že klub ještě čekají slavné časy, protože s tímhle (a až budou nezávislí na Calvinovi úplně), s tímhle L.A.Stars zavřou pusu, ti v redakci budou tak v šoku, že nebudou schopní psát.:D
Těším se na další část a díky samozřejmě za tuhle! Děláš mi den vždycky barevnější, když si můžu v klidu přečíst Insomniax:) Hehe, teď přemýšlím nad tím, jaká asi bude příští fotka…:) Dobrou!:D
Ježiši kriste… pardon za tu slohovku! Vím, že se občas rozepíšu, když mě to pohltí a říkám si, jak mi nějak nejde vyjadřovat se úsporně..:D nebo aspoň u téhle povídky ne.:D
Tom je šéf snov. Možno by som to mala dať prečítať môjmu:D ale ten nám neurobil ani vianočnú párty ako bývalo zvykom…
No a s Billom sú úžasná dvojka. Ďakujem za skvelú kapitolu.
Awww tento diel zbožňujem x) Tom je dobrák (a sexi)- šéf snov a skvelý brat ♥