autor: Becs
Tom se rozhlédl po obří zahradě jednoho ze svých spoluhráčů z fotbalu a pohled ukotvil na velkolepém domě. Myslel si, že takové sídla se vidí jen v amerických teenage komediích nebo je vlastní opravdu slavné hvězdy. Skutečnost, že tady žije jeho spolužák, byla zarážející. Jeho rodiče museli být opravdu velká zvířata, když si mohli dovolit něco takového. Škoda jen, že nebyli schopni svému synáčkovi koupit i trochu rozumu, protože Leo zrovna dělal pivní stojku a bylo jasné, že dřív nebo později bude zvracet za zahradním altánem. Tom jen zakroutil hlavou a znechuceně odvrátil pohled.
Nejdůležitější zápas v sezóně jim naštěstí vyšel a soupeře naprosto rozdrtili, takže se mohl uvolnit a užít si vítěznou party. Přiložil si ke rtům kelímek s pivem a zhluboka se napil. Všechno vypadalo skvěle. Spoluhráči se bavili, holky mu dopřávaly dostatek pozornosti, ale přesto tady bylo něco, co mu vadilo. Nedokázal přesně identifikovat co. Byl to takový ten vtíravý pocit, že něco nesedělo. Něco bylo špatně. Cítil to někde mezi lopatkami a ať dělal cokoliv, nedokázal se toho zbavit.
„Ahoj Tome,“ zašvitořila malá hnědovláska a zamrkala na něj řasami hustě obalenými černou řasenkou.
„Ahoj Cat,“ oplatil jí pozdrav a s nezájmem se rozhlížel po lidech okolo.
„Gratuluju k výhře,“ pokračovala v konverzaci, aniž by si všimla Tomova nezájmu, a snažila se skroutit do takového úhlu, aby patřičně ocenil její nabitý dekolt. „Ten tvůj závěrečný gól byl fakt něco.“
„Jo díky,“ pousmál se, ale nepodíval se na ni. Pátral v davu, i když si nebyl úplně jistý, po kom.
„Nechceš si jít zatančit?“ osmělila se nakonec Cat a přímo zbožně k Tomovi vzhlížela.
„Hmm,“ zahučel Tom nepřítomně. Jeho pohled se zastavil na černovlasém třeštidle, které se uvnitř altánu něčemu bouřlivě smálo. Bráška si očividně party užíval mnohem víc než on. Jednou rukou se zapíral o rameno jakéhosi kluka, kterého Tom neznal. Pravděpodobně ani nebyl z jejich školy. I na takovou dálku Bill přímo zářil. Bylo znát, že je uvolněný a všechna ta pozornost mu dělá nesmírně dobře. Tom se zamračil, když si uvědomil, jak moc ho jeho flirtování rozčiluje.
„Ehm, takže půjdeš?“ zkusila to znovu Cat, když nereagoval.
„Eh, promiň. Musím mluvit s Billem,“ vymluvil se a zamířil pryč, aniž by jí věnoval jediný pohled. Propletl se houfem spoluhráčů, kteří se ho snažili vyzvat na souboj v pivní stojce, zdvořile se usmál na Vicky, spolužačku, se kterou ještě před pár týdny pravidelně spával. Zdálo se, že mu chce něco říct, ale on ji minul a pak už chytl Billa za loket, aby upoutal jeho pozornost.
„Můžeš na chvilku?“ povytáhl obočí.
„Och jasně,“ přikývl Bill, protože bráška měl vždycky přednost před všemi ostatními.
Poodešli stranou od hučícího davu a Bill se nedokázal přestat usmívat.
„Co to předvádíš?“ osopil se na něj Tom, jakmile byli z doslechu, napůl schovaní za růžovým rododendronem.
„O čem mluvíš?“ zakroutil hlavou nechápavě černovlásek. Bylo mu dobře, jako už dlouho ne. Konečně se dokázal uvolnit i mezi spoluhráči z Tomova týmu a najít s nimi společnou řeč. On nikdy nebyl zrovna sportovní typ a všichni ho brali jako Tomova mladšího brášku, kterého musí trpět jen proto, že by jim jinak Tom rozbil držky. Dnes poprvé měl dojem, že se zajímají i o něj. Ne protože byl něčí bratr. Prostě jen proto, že s ním byla sranda.
„Nakrucuješ se tam jako nějaká děvka,“ prsknul Tom a ihned svých slov zalitoval, protože se Bill zatvářil jako by mu dal facku. „Promiň, tak jsem to nemyslel.“
„Co máš za problém?“ založil si Bill ruce a rozmrzele si bratra měřil. Tom byl několik posledních dnů pořád nabručený a vyloženě kolem sebe šířil negativní energii. Bill se z něj několikrát pokoušel dostat, co se mu honí v hlavě, ale bratr ho pokaždé odbyl se slovy, ať se nestará. Myslel si, že by to mohlo být tím, jak si navykl za ním v noci přicházet pro pravidelnou dávku potěšení.
Ne, nedělali to spolu jednou nebo jen dvakrát. Za poslední dva týdny to dělali tolikrát, že už to ani nezvládl spočítat. Rozdávali si to v Tomově posteli, opření o Billův stůl, ve sprše a jednou se dokonce odvážili dát si rychlovku v kuchyni, když věděli, že se mamka z práce vrátí až na večer.
Bill si o tom chtěl popovídat. Rozebrat to, tak jak to uměl jen on. Pokud to Tomovi vadí, byl ochotný s tím přestat. Když na to ale zavedl řeč, Tom mu odsekl, že po všech těch letech, co je jeho bratrem, konečně našel něco, co mu vynahradí všechno to utrpení. Bill věděl, že to nemyslí vážně. Byl to jen jeho způsob, jak mu sdělit, že se mul líbí všechno, co spolu dělají, a zároveň si zachovat masku netečného frajera.
„Nemám žádný problém. Jen se mi nelíbí, jak se tam před nimi předvádíš. Všichni tě tam prakticky svlíkají očima,“ zabručel Tom a hodil zlým pohledem po partičce skládající se převážně z nějakých cizích kluků.
„Proč ti to vadí?“ nakrčil Bill obočí a vzdorně si založil ruce na hrudníku.
„Nemáš náhodou přítele?“
„To snad není tvoje starost,“ odbyl ho nakvašeně Bill a už se otáčel, že se vrátí k ostatním, když ho Tom chytl za nadloktí a donutil jej se zastavit.
„Nebaví mě to tady. Jdeme domů,“ přikázal. Za normálních okolností by Bill souhlasil. Neměl rád, když se jeho bráška cítil nepohodlně a byl rozmrzelý. Jeho rozkazovačný tón mu však zabránil se tentokrát podřídit.
„Tak běž. Já tady zůstávám,“ vyškubnul se mu ze sevření.
„Kurva Bille. Nedělej scény a pojď se mnou. Tohle je večírek fotbalistů. Co tady asi tak budeš dělat?“
„Bavit se, Tome. Jako všichni ostatní. Ty jsi jediný, kdo tady dělá vlny. Běž si domů. Já fakt nemám zájem dívat se na tvůj nasraný ksicht,“ prsknul Bill a teď už opravdu odešel zpět ke své skupince obdivovatelů.
Tom chvilku bojoval s touhou přehodit si Billa přes rameno a násilím ho odvléct pryč. Nakonec v něm přece jen zvítězila racionální stránka jeho osobnosti, a tak vztekle zahodil plastový kelímek na zem a odkráčel pryč, aniž by se jedinkrát otočil. Kdyby to udělal, všiml by si, jak se na něj Bill vítězně zubí.
Věděl, že neusne, dokud se Bill nevrátí domů, takže se o to ani nepokoušel. Prostě jen doufal, že to bude dřív, než ho raní mrtvice. Digitální číslice na jeho budíku se však rozhodly, že si každou minutu užijí, jako by to byla hodina. Nebyl doma ještě ani třicet minut a jeho rozčílení už dosahovalo vrcholu. Přitiskl si obličej do polštáře a vztekle zařval, pak do něj několikrát praštil pěstí, ale ani to nepomohlo. Nevěděl, co ho štve víc. To, že Bill flirtuje s ostatními, přestože má přítele, nebo prostě jen ten fakt, že má přítele. Chtěl být jediný, kdo se ho dotýká. On s Billem prošel těmi prvními kroky a nikdo neměl nárok užívat si plody jeho práce. Mohlo to znít absurdně, ale takhle to Tom zkrátka cítil. Bill byl jeho, nechtěl se dělit. A Bill mu připadal jako naprostý zrádce, že tohle nechápe. To bylo snad poprvé, kdy se nedokázali naladit na stejnou vlnu.
Byl tak ponořen do sebetrýznivých myšlenek, že ani neslyšel, jak se někdo pohybuje po jeho pokoji. Dokud si dotyčný neodkašlal těsně u jeho postele.
„Co to kurva?“ nadskočil Tom. Hned se trochu uklidnil, když poznal siluetu svého brášky.
„Co chceš?“ prsknul na něj a otočil se k němu zády, pohled zabodnutý do zdi. „Přišel sis pro další šuk, protože tě tvůj úžasný přítel neumí uspokojit?“
„Tome,“ promluvil Bill hlasem, jakým se mluví na malé děti.
„Dej mi pokoj. Nechci tě vidět,“ nevzdával se.
„Tak se na mě nedívej, ale mohl bys mě chvilku poslouchat?“ Bratrovo mlčení si vyložil jako souhlas, takže pokračoval. „Já už se Jessem nechodím. Rozešel jsem se s ním hned, jak jsme se spolu my dva poprvé vyspali.“
To Toma rozhodně zaujalo. Nicméně ho pořád ještě ovládalo rozčílení, takže se ani nehnul a jen štěknul: „Proč?“
„Protože jsem s ním neviděl žádnou budoucnost. Chtěl se jen vodit za ručičku, ale já chci vztah se vším všudy,“ vysvětlil a odvážil se sednout si na kraj Tomovy postele.
„Aha, takže ses rozhodl, že se do toho dneska hned pustíš, co?“ mručel Tom, obočí pořád stažené k sobě.
„Ty jsi vážně takový pitomec,“ řekl Bill a dloubnul bratra do ramene. „Dneska jsem se prostě jen bavil. Mrzí mě, žes v tom viděl něco, co v tom v žádném případě nebylo.“
„Skvělý, necháš mě teď už spát?“ nebyl Tom ochotný ustoupit ze svého rozpoložení. Nicméně to husté klubko svírající jeho útroby trochu povolilo při představě, že se Bill konečně zbavil toho losera, kterému říkal přítel.
„Tome, rozešel jsem se s Jessem kvůli tobě,“ přiznal nakonec Bill, když bylo jasné, že jinak se k bratrovi nedostane.
„Fakt?“ zeptal se Tom už skoro normálním tónem a i jeho strnulý postoj se uvolnil.
„Jo. To, co spolu děláme. Já nevím. Prostě to nechci dělat s nikým jiným. Líbí se mi to a nechci přestat,“ přiznal Bill. Tom se konečně umoudřil natolik, že byl ochotný se otočit a pohlédl bráškovi do tváře, napůl skryté ve stínu.
„Proč jsi mi neřekl dřív, že ses s ním rozešel?“ zjišťoval Tom.
„Nevím. Prostě jsem si to nejdřív chtěl nechat všechno projít hlavou. Zjistit, co to vlastně všechno znamená. To co spolu máme.“
„A co to teda znamená?“ naklonil Tom hlavu na stranu, jak se snažil pochopit, co mu právě sdělilo jeho dvojče.
„To nevím,“ pokrčil Bill rameny. „Jen prostě vím, že to, co spolu děláme, je až moc žhavé, abych se toho vzdal.“
Tom se ponořil do hlubokého mlčení, a tak Bill pokračoval. „Jsem ochotný se pokusit na to přijít, pokud ty taky.“
„Takže budeme šukat jako králíci, než zjistíme, co to znamená?“ zakřenil se rozpustile Tom, a tak ho bráška praštil pěstí do ramene.
„Jo. Asi něco takového,“ zakroutil pobaveně hlavou. Uvnitř se mu však rozprostírala blaženost nad tím, že se Tom konečně zklidnil. „Teď uhni,“ šťouchl do něj, aby mu uvolnil místo na posteli.
„Co takhle se vysvléct?“ pozvedl Tom přísně obočí.
„Tuhle čest ti klidně přenechám,“ zakřenil se černovlásek, ale byl natolik moudrý, že si alespoň vyzul boty.
„Stejně mě štve, žes mi to neřekl dřív. Víš, jaké jsem měl výčitky svědomí, že ti pomáhám podvádět?“ pronesl nakonec Tom, když vedle sebe tiše leželi a užívali si uklidňující pocit ze vzájemné blízkosti.
„Kdybys nekecal,“ odbyl ho Bill. „Šustil jsi Vicky Morrenovou a ani ti nevadilo, že chodí s tím obrovským hokejistou.“
„To vůbec není pravda,“ bránil se na oko uraženě a natočil hlavu, aby si Billa mohl prohlížet.
„Co je?“ ozval se po chvilce černovlásek, když si uvědomil, že na něj zírá.
„Tohle všechno je teď moje,“ oznámil Tom a mávl neurčitě nad Billovým tělem.
„A tohle je moje,“ oplatil mu stejně.
„Do prdele, já se vážně chystám být monogamní?“ zhrozil se Tom a přitáhl si brášku k sobě, takže mu hlavou spočíval na rameni a on ho mohl jednou rukou obejmout.
„Už to tak bude, bráško,“ zaculil se Bill a štíhlou paži si přehodil přes bratrovo břicho.
„Hm, není to tak zlé,“ přiznal Tom, když ho pod nosem polechtaly Billovy vlasy. Přimáčknul si jej trochu blíž k tělu. Věděl, že teď už může klidně usnout, protože všechno, co k životu potřeboval, drží ve svém náručí.
autor: Becs
betaread: J. :o)
No proto, uz hsem se lekla, ze nedejboze Tomovi jeste oznami, ze ho ten jeho chudinek osustil a proto je tak happy 😀
A chudak Tom… ta monogamie bude faaaakt fuska vedle Billa 😀
Tak to bylo perfektní moc dík za povídku.
Je tu zasloužený happy end 🙂 Tohle ani jinak skončit nebylo, ti dva prostě musí být spolu 🙂 <3
Díky moc, Becs, za pěknou příjemnou povídku, která mi vykouzlila úsměv na tváři 🙂
Boží 🙂 Já se ale musela smát Tom-jeskynní muž 😀 ten jeho žárlivý výstup, teda jenom v ústraní, ale i tak, jak si Billa skoro hodil přes rameno a jde se domů 😀 žárlivka malá
Bill se mi líbil, jak si dupl, palec nahoru, brouku 🙂
Já jsem pokaždé nadšená, jak oni ve tvých povídkách nemají mravní výčitky, neřeší, jestli to co dělají je a nebo není správné… prostě si užívají sebe sama a tu nádheru, kterou spolu mají a já ti za to neskonale moc děkuju 🙂
Povídka to byla překrásná a jsem si jistá, že se k ní budu vracet 😉
PS: a máš to, Jesse, ty idiote
Veliká paráda, díky za povídku!
To bylo tak parádní! Fakticky jsem si u toho lebedila blahem. Celá povídečka byla dokonalá. Velké díky. 😉
Tak tenhle díl byl jednoznačně sladký! ♥ Už když Tom šíleně žárlil, culila jsem se, protože to bylo kouzelné. Nejlepší byla scéna, kde si chtěl Billa dát přes rameno a šup i s ním domů. 😀 Byl vážně roztomilý. 🙂
No a ten závěr? Já nemám slov. Bylo to moc krásné, jak Bill Tomovi říkal, že to všechno nechce s nikým jiným než s Tomem a že se s ex-přítelem rozešel jen kvůli němu. 🙂
Moc děkuji za tuhle krásnou, oddechovou povídku, kterou jsem si užila plnými doušky! ♥
Žárlivý Tom byl úžasný, skoro jsem si přála, aby si toho Billa přes rameno opravdu hodil a odnesl si ho hezky pěkně domů a k sobě do postele! 😀 Taky se mi moc líbí, že nemají žádné morální výčitky, a že vlastně tím, že se Bill s Jessem rozešel, se najednou všechno vyřešilo. Nevím, jak moc by něco takového bylo reálné i ve skutečném životě, ale v podvídce je to nádherné! 🙂
Poviedka som čítala už dávnejšie, ale stále čakala na komentár, tak tu je. Neovplivnený čerstvými emóciami. Už si síce presne nepamätám, ako sa Billovi podarilo zviesť Toma, ale tomu to evidentne veľmi neprekážalo. Tá žiarlivostna scéna bola toho jasným signálom. Našťastie to Bill pochopil a priznal farbu. A tak spolu môžu byť šťastný. Minimálne dovtedy, kým Toma neprestane baviť byt "monogamný", xi Poviedka bola super, ako všetky od teba. Ďakujem.