autor: Ema21
Důkaz
Přesně jak jsem spoléhal, následujícího dne jsem se probudil v roce 2014. Den poté, co jsem měl poprvé sex s Billem.
Bill byl opět blond a byl schoulený v přikrývkách vedle mě, naše nohy byly jako obvykle propletené. Díval jsem se, jak spí. Před pouhými několika hodinami měl sex s mým patnáctiletým já. Tohle byl Bill z mých snů. Tohle byl Bill, o kterém jsem snil celých deset let. Byl přímo vedle mě.
Uvědomil jsem si, že už nás nikdy znovu neuvidím jako teenagery. Ten Bill, kterého jsem včera večer držel, žil pouze v našich vzpomínkách.
Zajímalo mě, jestli si Bill vůbec pamatoval na tu jednu noc, kdy jsme se k sobě tulili na gauči? Právě jsem prožil ten klíčový den, a po celých deset let jsem ani nevěděl, co se toho dne stalo. Uvědomil jsem si, že to bylo mnohem důležitější než sex.
To, jak jsme se vzájemně drželi, z nás udělalo to, čím jsme dnes. Být upřímní a otevření, to nás přimělo prolomit naše zdi. Upřímnost.
Znovu se mi chtělo brečet, že jsem byl tak sobecký. Ale nebrečel jsem. Vstal jsem a šel najít Gustava.
Když se Bill probudil, kouřil jsem na balkóně. Vím, že četl ten dopis, který jsem mu položil na polštář vedle hlavy, protože když vyšel na balkón s papírem v ruce, byl otevřený.
Těch deset let na něm zanechalo své stopy. Stopy od kávy a spoustu ohybů. Dokážete si představit, že byl čistě bílý, když jsem ho včera Gustavovi dal, ale hej, přežil, a to je důležité. Gustav to kvůli mně přečkal.
„Tome?“
Obrátil jsem se k němu. Nevěděl jsem, co říct. Měl by zuřit, že jsem mu deset let lhal. „Je mi dvacet pět, jen pro případ, že bys byl zvědavý.“
Podal mi zpátky dopis, a já mu podal svou cigaretu.
B-
dnes je 21. listopadu, 2004. Je mi 25 let a jsem v Berlíně. Píšu to v angličtině, abych dokázal, že mi nemohlo být 15, když jsem tohle psal. Asi před hodinou jsi mi plakal na rameni a já ti slíbil, že ti nikdy nebudu lhát.
A zatímco jsem ti to slíbil, tak jsem lhal. Tohle je to jediné tajemství, které jsem před tebou kdy měl.
Chci ti brečet u nohou za odpuštění. Neřekl jsem ti to. Mohl jsem ti to říct, když ti bylo 15, jen před malou chvílí, a tys to mohl vědět. Mohl jsem ti říct celou naši budoucnost. Mohl jsem ti to říct každého dne poté, co jsem se probudil, a bylo mi zase 15, o tom, co jsem s tebou dělal. Ale neřekl jsem ti to, a strávím zbytek života snahou ti to vynahradit.
21. listopadu 2014 v Chicagu jsem měl s tebou sex. Bylo mi 15. Bylo to moje poprvé. Pamatuju si to jako sen, protože pro mě to bylo před deseti lety. Ale v ten den jsem se do tebe zamiloval, a vždycky jsem si pamatoval, jak jsme byli šťastní. V těch nejhorších chvílích to byla právě budoucnost, která mě nutila jít dál. Chtěl jsem s tebou tuhle budoucnost. A zvládl jsem to.
Tohle píšu v roce 2004, ale slibuju, že ti to ukážu hned další den, v roce 2014. Jsem si jistý, že se probdím vedle tebe v roce 2014.
Ta jediná věc, kterou musím říct, je, že bez ohledu na to, kdy a kde si tento dopis přečteš, že tě strašně moc miluju. Miluju tě, Bille. To je ta nejdůležitější věc, kterou potřebuješ vědět. Vždycky jsem tě miloval. Jsi ta nejlepší osoba, kterou jsem kdy znal, a bez tebe bych nedokázal žít. Jsi pro mě všechno. Byl jsi všechno, když nám bylo patnáct, a jsi všechno i teď. Navždy.
Vše, co jsem kdy chtěl, bylo, abys byl šťastný.
Prosím, odpusť mi.
-T
Bill dokouřil cigaretu a odhodil nedopalek do větru.
„Možná jsi neřekl patnáctiletému jeho budoucnost, ale nestrhal jsi ze sebe kalhoty a toho patnáctiletého jsi neošukal tak jako já.“
Podíval jsem se na něj a nevypadal naštvaně, ne tak, jak jsem si myslel.
„Před deseti lety jsem se do tebe zamiloval. Za všechny hranice normálnosti.“ Snad Bill necítil vinu za to, co udělal. Nevypadal přesvědčeně, ale vzdychl si.
„Tome, já si ani nepamatuju ten den, o kterém v tom dopise mluvíš. Ten, kdy jsem evidentně brečel.“
„To je okay. Já si ho pamatuju.“
„Takže deset let, a tys mi nikdy neřekl, jak jsme začali? Co jsem včera v noci udělal?“
„Bille, jak jsem ti to mohl říct? Byl jsem tak vyděšený, že bych mohl naši budoucnost změnit nebo něco takového. Co kdybychom nikdy neskončili spolu? Já nevím, jak cestování časem funguje, ale vím, že pokaždé, když jsem měl pocit, že se náš život rozpadá, tak vzpomínka na nás dva spolu byla to, co mě drželo pohromadě. Doufal jsem a modlil se, že směřujeme právě k této budoucnosti. Věděl jsem, že budeme v pohodě, protože tys mi to tak řekl. Visel jsem na tvých slovech. Řekl jsi mi, že budoucnost je jiná, že jsme konečně naživu, a ukázal jsi mi, že jsme spolu a zamilovaní. Dokonce i včera večer, když jsi brečel a já ti řekl, že budeme v pohodě, protože budeme spolu. Řekl jsem, že bychom mohli dokázat splnit si naše dětské sny. Mohl jsem něco takového říct jen proto, že vím, že je to pravda. Není to jen zbožné přání nebo prázdná útěcha. Celé ty roky jsem se cítil bezpečně a spokojeně, protože jsem věděl, co nás čeká. Věřil jsem v to, co jsme ten den dělali. Věděl jsem, že budeme spolu. To mě i v těch nejtěžších chvílích drželo nad vodou.“
Po mnoho dlouhých minut jsme hleděli na město.
„To je v pohodě. Rozumím,“ řekl s pohledem upřeným na panoráma města. „Včera jsi mi řekl: ´Miluju tě včera, a miluju tě i dnes´.“
„To jsem řekl v patnácti?“ Zasmál jsem se. Podrobnosti jsem měl v paměti rozmazané. „To si nepamatuju, ale je to pravda.“
Zapálil jsem si další cigaretu, a když si ji Bill ode mě vzal, přitáhl si mě blíž a políbili jsme se. Jemně. Zůstali jsme blízko.
„Byl jsem pro tebe dobrý?“ Zeptal se slabým hlasem.
„Byl jsi nejlepší. Ale ty mi budeš muset povědět o mém poprvé. Protože všechno, co vím, je, žes byl nade mnou jako bůh. Vzpomínám si na ten jeden pohled, který jsi mi věnoval, když jsi mi roztáhl nohy.“ Usmál jsem se nad tou vzdálenou vzpomínkou. „Pamatuju si, že jsi byl tak sexy a dospělý a já se s tebou cítil v bezpečí. A pamatuju si, že jsi byl jemný. Ale podrobnosti už nevím.“
Jeho oči se zaleskly, když se na mě podíval. „Ty jsi vždycky ten nejlepší. Dělal jsem s tebou jen to, co jsi dělal ty se mnou, když jsme spolu poprvé došli až do konce.“
„Ne, já jsem s tebou dělal to, co tys dělal se mnou!“
Rozesmáli jsme se.
„Tome, poslouchej, udělal jsi to dobře. Já jsem prostě rád, že jsme spolu, Přemýšlím zpátky a umím si představit, že tam mohlo být tolik příšerných způsobů, jak bych mohl vylítnout, kdybys na mě příliš mnoho nebo příliš rychle tlačil, ale tys to neudělal. Udělal jsi to dobře. Okay?“
Nemohl jsem souhlasit, a tak jsem ho namísto toho políbil. Znovu jsem chtěl říct, že ho miluju. Sevřel jsem ho v náručí a ztratil se v jeho ústech. Alespoň vím, že jsme přežili. Mladý, černovlasý Bill, kterého jsem včera večer uložil do postele, je nakonec v pořádku.
Epilog
Později toho dne jsem šel na YouTube, abych našel video ze starého koncertu z Berlína, který naši fanoušci nahráli víckrát, než bylo třeba, speciálně proto, že jsme hráli tak špatně.
Smáli jsme se tomu spolu s Géčky.
Řekl jsem jim, proč jsem hrál tak špatně. Nevím, jestli mi věřil Georg, ale myslím, že Gustav ano.
Podíval jsem se napříč místností na Billa. V jeho očích vidím celý svůj život.
KONEC
autor: Ema21
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
To bylo tak krásné. Ulevilo se mi, že Tom se nakonec probudil přesně vedle toho Billa, na kterého 10 let čekal. Tím se mu potvrdilo, že všechno proběhlo tak, jak mělo. Docela mě pobavila Billova zmínka o tom, že (na rozdíl od něho) Tom 15-letého Billa pouze objímal. 😀 No jo, no. Ale tahle to prostě mělo být.
Děkuji za překlad, byl to úžasný příběh.
No, popravde jsem cekala jeste nejakou komplikaci 😀
I tak to bylo fajn a moc dekuju za preklad <3
Konec dobrý, všechno dobré. Taky jsem čekala, že se stane něco dramatického, ale nakonec jsem ráda, že ne.
Děkuji za super výběr povídky. Užila jsem si ji od začátku až do konce.
Díky za překlad Zuzu
Krásna povídka moc dík za překlad.
Tak, jsme se dostali ke zdárnému konci, této úzasné povídky. Moc, moc děkuji za překlad.
Tak Tom sa dočkal svojho vysnívaného Billa. Keď sa teraz "konečne stretli," snáď už bude len všetko dobré. Nebol to presne môj typ poviedky, ale bolo zaujímavé to čítať. Ďakujem za preklad.
To byla nádhera!!!!!!!!!!!!
Jsem strašně ráda, že všechno dopadlo dobře. 🙂
Mám ten pocit, že jsem se v tom už zase nějak ztratila, takže až budu mít čas, musím se k povídce vrátit znova a přečíst ji na jeden zátah. A nebo to prostě nebyl až tak můj typ povídky, těžko říct. 😉
Každopádně se mi líbila láska mezi kluky a Tobě, Zuzu, moc děkuji za další báječný překlad! 🙂
Ďakujem za prekrásnu poviedku. Bolo to tak pekné a milé a nežné… Veľmi sa mi to páčilo.
Fíha … tak na Tvé doporučení, Zuzu, jsem se dnes pustila do téhle povídky a zhltla jsem jí na jeden zátah a to už takhle brzy ráno 😊, i to už o něčem vypovídá. Opět se budu opakovat, ale nelze to jinak, jsi záruka kvalitního čtiva. Děkuji Ti mnohokrát za radu a překlad ❤️.
Předně – já jsem zastánce spíš realističtějších námětů, ale přesto jsem se v těch skocích časem perfektně orientovala, bylo to smysluplně vylíčené a dobře promyšlené. Za další, pokud mám na výběr, spíš sáhnu po příběhu, kde kluci nejsou dvojčata, ale tady jsem s klasickým twincestem byla víc než v pohodě. Neumím si to vysvětlit, ale dost možná to bylo tím, že ta zápletka mezi nimi byla popisována víc jako pravá láska mezi dvěma milenci – spřízněnými dušemi s jedním srdcem, než sexuální zvědavost dvojčecích bratrů – nadržených teenagerů bez špetky hlubšího citu.
A závěrem – vůbec celkově pohled na jejich život tzv. “Behind the wall” byl odlišný od jiných povídek, které jsou běžně k dostání a v nichž jsou kluci povětšinou těžce easy a užívají si slávy plnými doušky, nic je netrápí… Tohle mi přišlo místy tak skutečné, až jsem měla kolikrát husí kůži. Nebyla to zrovna oddechovka, jak by se na první pohled mohlo jevit. Je tam tolik věcí k zamyšlení, spousta detailů, ke kterým se vrátit, aby člověk správně pochopil to, čím si Tom s Billem museli procházet za zavřenými dveřmi a proč se museli odstěhovat do Cali, aby je ten život stars nesemlel za živa… Určitě je vidět, že autor byl vyzrálejší, než platonicky poblázněný puberťák. Nejen proto (ale i to je jeden z důvodů) bych chtěla tolik glosovat za novodobé povídky, kde mají kluci současnou podobu a věk. Byť zde byl skok do 15ti letého já a pak postupný vývoj do současnosti, vezmi to čert. Mělo to hlavu a patu a niternější sdělení si to zachovalo.
Stručně řečeno – shledávám tuto FF kvalitním matrošem a Ty jsi, Zuzu, nezklamala jako již tradičně 🙂!
[10]: Díky 😉
Opravdu krásná a emocionálně silná povídka. Místy jsem z těch podprahových sdělení a klučičích prožitků měla husí kůži. Oba mají tak obrovské štěstí, že se navzájem mají 💞 Díky za překlad 🙏
hratky s casem… hmm chapu proc sis Janule vybrala k prekladu zrovna tohle. :fire: pekne se povidka cetla. pri podobnych tematech se nekdy ztracim V CASE :rofl: ale tady sem to chapala na prvni precteni.