autor: Bitter
postavy,vysvětlivky – aktualizováno
„Věrná?“ Sykl Skay a Bill ho musel od dívky odstrčit.
„Draci Krále zradili.“
„Skay… byla ještě dítě, uklidni se. Není to přece její vina.“ Upřeně se zadíval do elfových očí, dokud je elf nesklonil, a pak se otočil k Darie a usmál se.
„Proč tě hledají stíny? Co jsi tady dělala?“
„Chtěla jsem utéct k vránám nebo na hranice, najít Reliho, prý hlídá portál. Chci pomoct.“
„Nevěříme ti.“ Utrhl se na ni znovu Skay a Daria by snad i ucouvla, nebýt už takhle u zdi. Bill ho tentokrát nechal být, byl až příliš zaujatý tím, co Daria řekla.
„K Vranímu lidu? Ty znáš svobodné vrány?“ Daria horlivě přikývla.
„Ano, vrány jsou věrné Králům.“
„A jak jsi přišla na Reliho?“
„Slyšela jsem o něm od matky.“ Pak naklonila hlavu a oči se jí rozšířily poznáním.
„Ty jsi Reli!“
„Přísahej, že mluvíš pravdu, princezno.“ Vyzval ji Bill, aniž by jí odpověděl.
„Já, Daria, svobodná princezna draků, přísahám, že jsem věrná pravým lykarským Králům a mluvím pravdu.“ Místnost fialově zazářila, jak se potvrdila přísaha, a dívka zvedla bradu.
„A nezáleží na tom, že se ti to nelíbí, povětrníku.“ Dodala, když si všimla, jak na ní Skay vyjeveně zírá doslova neschopný uvěřit tomu, co právě viděl a slyšel.
Trvalo mu vteřinku, než jeho výraz zase sklouzl k nenávisti a pohrdání.
„Měla by sis dávat pozor na jazyk, dráče, nejsem přístavní pilot balonů, jsem druhý Zimní král.“
Jestli ji předtím vyděsil, teď vypadala, že omdlí.
Když draci zradili, stálo to život svobodného. Prvního Zimního krále a málem i jeho ženy, kterou zachránil mladší lykarský Král.
Bill už tentokrát odtáhl Skaye na druhý konec místnosti.
„Král nebo ne, sakra, Skay, je svobodná, není nepřítel. Přestaň ji pořád děsit.'“
„Je to drak, sakra! Může to být past!“
„Lesničko… Skay, přísahala, sám jsi to viděl.“
„Hey, vy dva,“ ozval se jim za zády Tom. „Jestli je to dračí princezna, kde je drak?“ Pokud si pamatoval, draci měli být obrovští, ale v přístavu bylo prázdno.
„NĚCO JE ŠPATNĚ…“ Zamumlal Bill a podvědomě sjel rukou k jílci meče.
„Daria jen sklopila pohled k zemi a za jejími zády se ozvalo něco mezi zavytím štěněte a nářkem saltinky.
Bill odstrčil Skaye, který se podvědomě postavil mezi mladého Krále a dívku.
„To přece není možné…“ Zamumlal, když Darie něco rozvířilo vlasy. Bill ji vzal opatrně za ruku a natočil ji zády do místnosti. Tichý nářek se ozval znovu a Daria si stáhla cop stranou.
Skay zaklel a Trin si šokovaně zakryl ústa, když se jim naskytl pohled na stvoření ne větší než veverka, které se tisklo k dívčiným zádům.
„Neměl by být větší?“ Šeptl Tom k elfovi vedle něj a ten jen kývl.
„Její drak je u konce se silami. Viděl jsem draka dvakrát tak velkého, kterého to zabilo, a to to byl drak krále.
„Kdo ti tohle udělal?“ Zeptal se a hlas měl stejně ledový jako čepel jeho meče.
„To bude v pořádku.“ Vyhrkla hned Daria místo odpovědi.
„Dračí královna?“ Daria zavrtěla hlavou. Ať už se s matkou nenáviděla, jak chtěla, výjimečně byla královna nevinná.
„Doram, čtvrtý svobodný. Má se stát novým králem. Měl si mě vzít.“
„Už se k tobě nikdy nepřiblíží, to ti přísahám.“ Billovi plála v očích čirá nenávist. Tom si uvědomil, že ani při střetu se stíny nebyl tak plný vzteku a zloby.
„To je v pořádku, zotavuju se. Můžu pomoct i tak. Prosím… Jsi Reli?“ Otočila se k Billovi s nadějí v očích, ale Bill jen zavrtěl hlavou.
„Jsem Bill. Mladší Král.“ Vzal Dariu za ruce a poklekl před ní dřív, než to stihla udělat ona.
Tom to všechno sledoval se zatajeným dechem. Bill byl naprosto vážný, ale na dívku se díval s něhou a prsty jí lehce masíroval hřbety dlaní, aby ji uklidnil.
„Já, Král Lykarský ti děkuji za tvou věrnost, svobodná, a přísahám ti, že udělám vše, co bude v mých silách, abych ti splatil dluh.“ Kolem Billa zazářila nafialovělá záře, ale neobklopila ho jako předtím dračí princeznu. Vypadalo to, jako by protekla kolem něj a rozplynula se. Tom hádal, že to má co do činění s tím, že se vůči nim Lykarská magie chová zvláštně. Bill mu říkal, že některá nepůsobí vůbec.
Malý dráček vylezl Darie na rameno a zvědavě na Billa zamrkal. Viditelně pookřál, a když k němu Bill natáhl dlaň, vydal vrnivý zvuk, zatímco Daria vzlykla.
Než stihl kdokoli postřehnout, co se děje, zhroutila se k zemi. Bill ji zachytil jen díky tomu, že před ní stále klečel.
K Tomovu údivu ji opatrně přenesl na kobereček ke krbu. Tom by byl řekl, že Bill sotva unese svoje ostří. Měl by se přestat divit všemu, čím ho Bill ohromoval. Koneckonců, už nebyl ten desetiletý chlapec s rozcuchanými vlasy a matčinými linkami snad všude po obličeji.
„Skay, vím, že ti to bude nepříjemné, ale ona je vyčerpaná. Potřebuje teplo. Trine, prosím tě…“ Mávl směrem ke krbu, u kterého byla dívka uložená, a rázem v něm zaplály silné plameny. Na chvíli zavládlo tíživé ticho, které přerušovalo jen spokojené předení dráčka, který přelezl až k ohni.
„Nechápu, jak je to možné… Dračí král…“ Začal Skay a Bill jen nepřítomně kývl, oči upřené do plamenů. Tom mu položil ruku na rameno a lehce stiskl. Bill ho nesetřásl a Tom se s obavami zadíval na dívku.
„Umírá? Proto je ten drak tak malý?“ Věděl, že je jejich drak s jejich silou nějak spojen, jen nevěděl jak.
„Ne, tohle se stává jen drakům, kteří byli vystaveni mučení, které je mělo zabít. Nejdřív draka, pak elfa. Ale ona… nemělo by to být možné. Nic takového jako výjimky tady nejsou. Nechápu to.“
„Může ti to tak jen připadat, nepsal jsi tam přece rozměry.“
„Ne, ale vím moc dobře, kolik drak vydrží. Byl jsem u toho, když umíral královský drak. Stál přímo naproti mě.“
„To je mi líto…“ Broukl Tom a Bill jen zavrtěl hlavou.
„To nemusí. Já ho zabil.“ Odpověděl bezvýrazně a Tom ho pustil, jako by se popálil.
„Ty jsi co…“
„Tome, za domem by mělo být nějaké dřevo a sekyra, potřebujeme dřevo, aby se co nejdřív zotavila.“ Udělil mu úkol a ignoroval, že Tom se chtěl na něco zeptat. Tom nakonec kývl a opustil domek.
Byl v absolutním šoku. Ano, Bill zabíjel stíny, ale sám mu pak přiznal, že si pořád musí připomínat, že nejsou skuteční, že je to jen shluk temné magie, a teď mu přizná, že umučil k smrti draka?
Zavírali jsme před temnotou, která v něm je, oči…Prolétla mu myslí slova Caleba a otřásl se. Co všechno se ještě stalo, o čem neví?
„Proč Král vypadá, jako by neměl tušení, co se kolem něj děje?“ Zeptal se Skay bez obalu, jen co osaměli.
„A co uděláme s ní?“
„On tak jen nevypadá, opravdu to neví. Zapomněl na Lykaru. Ani nevěřil, že žiju, a nejsem si jistý, jestli všemu věří i teď.“ Odpověděl Bill a snažil se znít co nejméně ublíženě.
„Jak mohl zapomenout?“ Nechápal elf a Bill jen mávl rukou.
„Zapomněl, protože nikdy nevěděl, že je Lykara skutečná. Musíš s ním mít trpělivost.“
„Bude v pořádku. Ani se nenadějeme a bude mít korunu.“ Zacvrlikal Trin na Tomovu obranu a Skay se na něj pochybovačně podíval.
„Chtěl bych být víla, všechno je pak krásně růžové.“ Rýpl si a Trin na něj vyplázl jazyk.
„Nebo zelené, když jsi lesnička nebo bludička.“ Odsekl víleník.
„Stejně na tom nezáleží. Tom zůstane v zimním kraji. Já se dostanu do paláce.“
„Co…?“
„Dorien mě nepozná. Mám daleko větší šanci. Stačí mi Lykaru osvobodit od naší nadvlády, pak se můžete rozhodnout, jak s Dorienem naložíte. Nebude moct udělat nic. Bude temný jako každý jiný.“ Trin zamrzl na místě a ani nekmitl křídly.
„To nemyslíš vážně.“
„Ano, myslím. Když se nad tím zamyslíte, dává to smysl a tebe budu potřebovat s sebou.“
„Ty s tím souhlasíš?“ Obrátil se víleník na zimního elfa, ale ten jen pokrčil rameny.
„Mohlo by to vyjít.“
„Běžte oba do bažin.“ Zamumlal Trin.
„Neříkám, že to tak bude určitě, ale zatím je to jediné řešení.“ Oponoval mu Bill.
„A co s ní? Zeptal se znova Skay, a Trin ho probodl pohledem. Elf odváděl téma. Bude muset vymyslet, jak varovat staršího krále.
„Mně se líbí.“ Odpověděl popravdě.
„Tobě se líbí každej, jsi víleník, jsi nadšenej z každý příležitosti s někým mluvit.“ Odbyl ho Skay.
„No dovol, než mluvit s naší zelenou královnou nebo panem temným a jeho jezinkou, radši si spolknu jazyk. A ona nelže, přísahala, nevidím problém v tom, aby šla s námi. Je drak, její magie je mocná.“
„Její magie mocná není, sotva žije. Nechápu, jak se sem dostala a udržela se naživu. Musí se hodně přemáhat, aby se udržela na nohou.“
„V tomhle jediném s tebou souhlasím, je zraněná a jen tak se nezotaví. A už vůbec nebude schopná zůstat v dračí podobě dlouho, aniž by ji to úplně zabilo, ale to je o důvod víc, aby šla s námi. Je svobodná, věrná, kvůli jejímu rozhodnutí ji Dorien zabije, jestli jí dostanou temní a jestli dračí svobodný… S námi má větší šanci zůstat naživu, a navíc vám v případě nouze pomůže odnést Toma do bezpečí.“
„Takže kromě Krále budeme dělat chůvu i tomu dráčeti.“ Odsekl Skay a Billův ostrý pohled, který si tím prohlášením vysloužil, ignoroval.
„Tobě se líbí každej, jsi víleník, jsi nadšenej z každý příležitosti s někým mluvit.“ Odbyl ho Skay.
„No dovol, než mluvit s naší zelenou královnou nebo panem temným a jeho jezinkou, radši si spolknu jazyk. A ona nelže, přísahala, nevidím problém v tom, aby šla s námi. Je drak, její magie je mocná.“
„Její magie mocná není, sotva žije. Nechápu, jak se sem dostala a udržela se naživu. Musí se hodně přemáhat, aby se udržela na nohou.“
„V tomhle jediném s tebou souhlasím, je zraněná a jen tak se nezotaví. A už vůbec nebude schopná zůstat v dračí podobě dlouho, aniž by ji to úplně zabilo, ale to je o důvod víc, aby šla s námi. Je svobodná, věrná, kvůli jejímu rozhodnutí ji Dorien zabije, jestli jí dostanou temní a jestli dračí svobodný… S námi má větší šanci zůstat naživu, a navíc vám v případě nouze pomůže odnést Toma do bezpečí.“
„Takže kromě Krále budeme dělat chůvu i tomu dráčeti.“ Odsekl Skay a Billův ostrý pohled, který si tím prohlášením vysloužil, ignoroval.
„Takže ji tady mám nechat umřít? Potřebuje bezpečí a něco, co jí pomůže se uzdravovat.“ Vyjel po něm Bill ve chvíli, kdy se do místnosti vrátil Tom s náručí dřeva.
„Opak toho, co ji zranilo.“ Dopověděl Tom a překvapil všechny okolo, že to ví. „Na něco jsem si vzpomněl.“ Zamumlal a chtěl hodit do ohně poleno, když mu došlo, že ten oheň rozhodně neskomírá, a doteď dřevo nepotřeboval.
„Aha, takže ses mě vážně potřeboval jen nějak zbavit, abyste měli klid. Jasně, co se divím, oproti vám jsem břídil, žádný super schopnosti,“ mávl volnou rukou k Trinovi a Skayovi, „ani imunita proti vílám… jsem k ničemu. Jasně, chápu.“
„Ale vždyť ty jsi taky imunní.“ Zakroutil Trin hlavou a nevšiml si Billova naprosto vyděšeného výrazu.
„Proto jsi jen omdlel. Máš pravou lásku, ta tě ochránila, teď už tě vílí jed maximálně zabije, rozhodně už tě podruhé neoblbne a k ničemu tě nepřinutí.“
„Cože to mám?“ Nechápal Tom a Trin jen zmateně zamrkal na Billa, který za Tomovými zády nesouhlasně vrtěl hlavou.
„Pravou lásku. Máš někoho, pro koho bys zemřel. Někoho, pro koho bys dýchal celý zbytek života. Musel jsi tu osobu vidět, než jsi omdlel, vždycky se ti zjeví. Billa takhle taky ztratili ze svých spárů.“ Tom jen nechápavě zavrtěl hlavou. Nikoho si nepamatoval.
„Vážně pokaždé vidíš, kdo to je?“ Ujistil se Tom a Trin kývl. Vždycky.
„Billy? Koho jsi viděl?“ Zeptal se ho.
„Na tom nezáleží. Odnesu Dariu do patra. Bude spát ještě dlouho, musíme se pak domluvit, co dál.“ Odvětil. Nehodlal se bavit o chvíli, která mu zlomila srdce ještě víc, než v tu chvíli bylo. Vrátil se zrovna ze Zimního kraje, byl přesvědčený o tom, že ví, koho uvidí. Měl za to, že svou lásku zná, co to bylo jiného, to, co mu lámalo srdce a našeptávalo mu, aby se k němu vrátil a nechal klidně Lykaru padnout. Třeba jen za jediný další polibek. To přece musela být láska.
Mýlil se. Nebyly to ledově modré oči zimního elfa, které ho zachránily…
Tom to nechal být a radši vyrovnal polena ke krbu. Pak sebou plácnul na teď už volný kobereček a zavřel oči.
Nikoho přece neviděl… jen Billa… Nikoho jiného…
Máš někoho, pro koho bys zemřel. Někoho, pro koho bys dýchal celý zbytek života.
„Billy…“
autor: Bitter
betaread: J. :o)
postavy,vysvětlivky – aktualizováno
Je zvláštní, že člověk může mít pravou lásku, aniž by o tom věděl. I když v jejich případě je to spíš tím, že si to do té doby zřejmě nepřipustili. Takže Tomovi to právě došlo? No, jsem zvědavá, jak s touhle informací naloží.
Díky za kapitolu a těším se na pokračování.
No, že nevedeli, že sú pre seba životná láska je zrejme pochopiteľné – boli ešte deti a boli dvojčatá. Boli od seba odlúčení celé roky a žili úplne iné životy. Ale teraz sú spolu a ak to Bill celé nezmrví, tak by sa to mohlo napraviť.
Jupíjajej, první pořádný náznak lásky mezi dvojčátky. Jen tak dál kluci. 😉
Moc pěkná povídka doufám že dobře skončí.
Moc pěkně napsaný, díky*****
A ze on je Bill na Toma tak vnitrne nastvany prave kvuli tomu? Ze Tom je ten pro koho by dychal a ne Varlen jak si Bill myslel. No vida vida….uz se nam neco poodhaluje z Billova nitra. Jen tak dal. A ty se nenech Tome. Co ho maji co vyhanet z mistnosti jen tak. Chteji aby uveril a byl z nej kral ale pritom se ho zbavujou. Ten Bill me normalne rozciluje. Zabednenec jeden umanutej. Aspon ze ten Trin Toma brani. 🙂 no tak hajde hajde to bude jaste zamotane 🙂
Už mi to… začíná… dávat… pomalu… celý puzzle dohromady… Och… cvak… Mám tolik dojmů a nevím, co dřív… On viděl… myslel si, že uvidí Valrena, ale on to byl… Tom. A to Tomovi samozřejmě neřekne, protože jejich pouto záměrně přerušil po tom, co Tom spadl do Lykary (haha četla jsem vysvětlivky, tak mi to trochu víc objasnilo okolnosti;D) To s tím jedem od lesniček, oni jsou teda dva jediný, který ví, že to na ně platí, jediný z celý Lykary, který ví, že když si vzpomenou na nějakýho člověka, za koho by dýchali (pokud mají takovýho ve svým životě), tak jed nemá šanci, aby je ovládal. Jak řekl Trin, maximálně zemřou:D. Ten, koho vidí, je ten, kdo je vlastně zachrání… a oni to jsou vlastně oba zároveň, takže… och, nádhera… Vím, že to tam mezi nima je, i když je mezi nima ve vztahu teď taková neviditelná bariéra, a nedovedu popsat, jak moc mě to těší, že tam je spojení naznačeno^^ "Máš někoho, pro koho bys zemřel. Někoho, pro koho bys dýchal celý zbytek života."— to je silný… Oni tam to spojení určitě měli odjakživa<3
Ach, zase ta temnota v Billovi, minulost… pořád jsem se to nedozvěděla, ale cítím, že už jsme blízko…
Mně se ten víleník Trin líbí čím dál víc. Mám pocit, že je to nejsympatičtější postava vůbec, možná ještě před Billem a Tomem;D Ten jeho nadhled, upřímnost, vtip, nikoho nesoudí, podporuje, s nikým se zbytečně nehádá, má trpělivost, rád komunikuje. Hlavně tady jeho "jděte do bažin"…xD Trine, budeš se mnou kamarádit?:D
Wow a celkem na mě zapůsobilo kouzlo s přísahou. Přestala jsem ty špagety jíst a vnitřní kino v mý hlavě jelo ve 3D a s fialovýma efektama… ty tvý popisy a nápady jsou prostě… no já to nepobírám a jsou dokonalý.
Chudák Daria, doufám, že se z toho dostane a zajímalo by mě, jak se její drak uzdraví (díky dřevu? a jak?), pokud ona sama má možnost se do něj převtělovat (pak když je mrtvý on, musí být i ona..?) Jak Bill řekl, že je něco špatně, představila jsem si, jak se zpoza ní objeví sám Dorien a všechny je zmasakruje na místě… že je to lest, a, uf, nebyla, dobrý…
Jinak se mi zdá, že Skay tak nějak odsouhlasil Billovo rozhodnutí vydat se Dorienovi. Zdá se, že je asi jedinej a asi jako Bill v tom vidí tu naději.
Za dílek děkuju a teď už spát, těším se na příští^^