Nájemník 11.

autor: Shefifty

Ráno se Bill probudil jako první. Tiše zasténal, když se posadil na přikrývku a vymotal se z Tomova posedlého objetí. Byl bolavý na místech, kde nikdy dříve nebyl, a snažil se, aby nevzbudil mladíka spícího vedle sebe.

Tom se ve spánku zavrtěl, zívnul, jak se protáhnul, a vzhlédl s očima stále ztěžklýma spánkem.
„Hej… kam jdeš?“ Zeptal se unaveně a stiskl prsty Billovu paži.
„Musím čůrat,“ Bill se usmál a vstal s grimasou nepohodlí, kterou nechtěl, aby Tom viděl.
„Pospěš si,“ usmál se Tom a znovu zavřel oči a zavrtal se do deky.
Bill se sehnul, zvedl své boxerky a natáhl si je. Na chvíli se zastavil a pozoroval druhého chlapce s hřejivým úsměvem na tváři.
Včera v noci se spolu vyspali. Billovy tváře zčervenaly, když si uvědomil, jak úžasně se díky Tomovi cítil.

Ranní vzduch byl ostrý a chladnější než včera v noci, takže spěchal zpátky k Tomovi, zabalil se do jejich přikrývky a přitiskl se k němu, aby se podělil o jeho teplo. Prostrčil nohy mezi Tomovy a dredatý chlapec zavrčel a otevřel oči, náhle zcela vzhůru.

„Ježiši, ty studíš!“ Zvolal a reflexně se odsunul od Billových nohou.
„Promiň, ta tráva byla mokrá,“ řekl mladší chlapec omluvně a snažil se znovu přitisknout své chladné končetiny blíž Tomovi.

Tom se posadil, deka se shrnula a odhalila jeho vypracovaná ramena a hrudník, když vzal jednu z Billových nohou a přitiskl si ji mezi své dlaně. Bill tiše zabroukal a nechal své oči se toulat příjemným pohledem na Tomovu horní část těla. Nezáleželo na tom, že Tom trávil většinu horkých letních dnů bez trička; Bill se toho pohledu stále nedokázal nabažit, vždycky se stejným chvěním v žaludku. Bill byl jako jediný oblečený ve spodním prádle a nemohl si pomoct, aby se nepodíval dolů do Tomových slabin, kde jeho penis mezi nohama tvrdnul. Bill se usmál. Pokud mu tohle mohlo způsobit i pouhé tření Billových nohu, pak toho Tom ke stimulaci opravdu příliš nepotřeboval.


Jakmile se jeho nohy znovu zahřály, zvedl si Tom jednu z nich ke rtům a přitiskl na ni rychlý polibek, zatímco ruku pomalu táhl až k Billovu kolenu.
„Miluju ty tvoje dlouhé nohy,“ řekl pochvalně a usmál se, než se otočil a našel své oblečení.
„Jdeme domů?“ Zeptal se Bill a také se posadil.
„Myslím, že to bude nejlepší. Kručí mi v břiše.“
Prošli lesem, ranní slunce hřálo jejich těla a rosa v trávě jim namočila džíny až po kolena.
„S Georgem jsme mluvili o tom, že si zítra večer někam vyjdeme. Chceš jet s námi?“ Zeptal se Tom a díval se na Billa.
Bill nechtěl nic jiného, než jít, ale neviděl jak.
„Nejsem dost starý, abych mohl někam dovnitř,“ řekl. „Ani ty ne.“
Tom se zasmál nad takovou triviální záležitostí.
„Jsem si jistý, že to nebude problém,“ ujistil ho.

***

Georg se náhle zastavil a rozhodně se na Toma podíval.

„Ne-e, v žádném případě,“ řekl energicky. „Ani náhodou mě nepřinutíš, abych tam šel, Tome. Je to gay klub.“
Tom se ušklíbl a naklonil se čelem k bratranci.
„Promiň, Georgu. Řekl jsi, že mám vybrat místo, a my jsme dva proti jednomu.“
Bill nevěděl, kdy dal Tomovi svůj hlas, ale zůstal zticha a díval se z jednoho bratrance na druhého. Vidět Georga nepohodlně se rozčilovat nad myšlenkou na kamarádíčkování se s muži, kteří by po něm mohli vyjet, bylo docela zábavné.
Statný hnědovlasý muž si pod nosem mumlal kletby.
„Kurva, jestli se o tom dozví Mel…“ řekl a nevěřícně potřásl hlavou nad tím, že se nechal přemluvit do něčeho, co považoval za tak ponižující.
Tom mu hodil ruku kolem ramen a zašklebil se na něj.
„Vsadím se, že se budeš opravdu bavit. Možná se o sobě dokonce dozvíš něco nového.“
Georg zasténal. „Tak nějak o tom vážně pochybuju.“

Bill nikdy předtím v klubu nebyl, protože nebyl dostatečně starý, aby ho pustili dovnitř. Tomovi chybělo ještě pár měsíců, než mu bude osmnáct, ale jeho sebedůvěra způsobovala, že vypadal starší. Když se Bill nervózně postavil do fronty s ostatními a čekal, až se dostanou dovnitř, Tom se ho snažil ujistit, že nikdo při smyslech nebude odpírat vstup někomu tak krásnému, jako je Bill. Byl by to prostě špatný obchod, nepustit ho dovnitř. Bill si nemohl pomoct a usmál se, když Tom dokonce přiměl Georga, aby s ním souhlasil, a řekl, že Bill je opravdu ten nejhezčí kluk, jakého kdy viděl.

O dvacet minut později si už nemusel dělat starosti, protože se ocitl uvnitř obklopený muži většinou mezi dvaceti až třiceti lety, a mnoho z nich vypadalo, jako by tam byli už dříve. Bill neměl tušení, že v blízkosti jeho domova žije tolik gayů, a vidět muže, jak spolu tancují nebo otevřeně flirtují u baru, bylo pro něho zcela nové. Georg se snažil vypadat nedostupně, zatímco Tom vzal Billa za ruku a vedl jej k neobsazenému stolu.

„Zajdu pro pití,“ řekl Georg a pokračoval k baru.

Oba kluci sledovali, jak Georg směřuje ke svému cíli a dává si přitom pozor, aby s nikým nenavázal oční kontakt. Blonďatý, štíhlý chlapík v tenoučkém, jasně zeleném tričku se odpojil od svých dvou přátel a mrknul na ně, než se začal blížit ke své kořisti. Georg se zarazil, když muž lehce položil ruku na jeho biceps a stiskl, zatímco se naklonil, aby mu něco pošeptal do ucha. V další vteřině začaly prsty blonďatého chlápka přejíždět po Georgově svalnatém rameni, očividně se mu líbilo, jak Georg své tričko vyplňoval, a Tom se uchechtl.
„Jsi zlý,“ řekl Bill, ale se smíchem se přidal, když se Georg snažil osvobodit od chlápkových doteků, aniž by ztratil své drahocenné místo ve frontě u baru, a byl příliš zdvořilý na to, aby ho jednoduše poslal do háje.
„Já vím, já vím. Nemůžu si pomoct. Podívej se na něj. Chová se, jako by to bylo nakažlivé nebo tak něco,“ řekl Tom a vesele tu scénu pozoroval.
Bill si nebyl příliš jistý, jestli by nereagoval přesně tak jako Georg, kdyby nějaký neznámý člověk začal ochmatávat jeho vlastní tělo. Tom by ve stejné situaci pravděpodobně jen řekl něco koketního a odešel naprosto nijak neobtěžován, ale zdálo se, že Toma je nemožné dostat do rozpaků.

Výraz úlevy byl na Georgově tváři evidentní, když před něj barman konečně položil tři vysoké sklenice, a oběma rukama je bezpečně objal, než se vrátil ke stolu.

„Dal jsi mu svoje číslo?“ Zeptal se Tom s úšklebkem.
Georg si odfrkl a ignoroval bratrancovo veselí.
Tom se usmál, položil Billovi ruku na stehno a druhou uchopil sklenici.
Vychutnávali si své nápoje i vzájemnou společnost a Bill se rozhodl, že Georg je určitě jedním z jeho oblíbených lidí, hned po Tomovi a Andreasovi samozřejmě. Tomův starší bratranec živě klábosil a zdálo se, že zapomněl, kde to je, dokud nebyl čas na druhé kolo.
„Tentokrát je to na tobě,“ řekl Tomovi a opřel se o židli, na které plánoval dnes večer zakořenit.
„Jasně.“ Dredatý chlapec se postavil, poplácal své obrovské džíny a snažil se najít mezi mnoha kapsami svou peněženku. „Jen se snaž držet ruce dál od mého rande, když budu pryč,“ řekl a mrkl na svého bratrance.
Jelikož byl Georg pro dnešní večer jejich určeným řidičem, Tom mu koupil další kolu, a dvě vodky s Red Bullem pro sebe a Billa. A protože byl dredatý chlapec společenský a lehce s každým vycházel, trvalo mu nějakou chvíli, než se vrátil ke stolu.

„Už jsme se začali cítit dehydrovaní,“ prohodil Georg dobrosrdečně a sáhl po sklenici.

„Nemůžu za to, že jsem populární, nebo jo?“ ušklíbl se Tom, posadil se vedle Billa a dal mu rychlý polibek na rty.
Když Bill dopil svou druhou sklenici, zoufale potřeboval najít záchody. Tom se rozhodl jít s ním a naráz dopil svůj drink.
Bill se zrovna zapínal, když nějaký muž, lehce přes dvacet, zahlédl Tomovy dredy. Zřejmě je považoval za tak fascinující, že si chtěl nechat udělat své vlastní. Zatímco oba chlapci mluvili o vlasech, Bill se rozhodl, že na Toma počká venku.
Opřel se o zeď a podíval se na taneční parket, prsty si poklepával na stehno do rytmu a začal si prozpěvovat texty, které znal. Najednou někdo po levé straně zvolal jeho jméno.
„Bille?“
Tmavovlasý chlapec se odtáhl od zdi a obrátil se k neznámému hlasu, nečekal, že by ho tady někdo mohl znát. Chlapec v jeho věku s tmavými, divokými vlasy a intenzivníma modrýma očima se na něj plaše usmíval.
„Bill Kaulitz, že?“ Chlapec mu podal ruku a Billovi chvíli trvalo, než mu s ní potřásl a váhavě opětoval jeho úsměv. „Jsem Adam,“ pokračoval chlapec. „Chodíme spolu do školy. Nevím, jestli mě poznáváš.“

Bill se na něj zmateně zadíval. Měl matnou vzpomínku na to, že ten kluk chodil po školních chodbách, ale nemohl říct, že zná jeho jméno.

„Ano, samozřejmě,“ řekl Bill nejistě. „Ahoj.“
„Asi před měsícem jsme do sebe vrazili, když mi skončila matika,“ řekl Adam. „Spadly mi všechny knihy a tys mi je pomohl zvednout.“
Nyní si na něj Bill vzpomněl. Ten kluk se tenkrát choval tak podivně, koktal omluvy s očima těkajícíma k těm Billovým, zatímco se zuřivě červenal.
Bill si myslel, že celou tu událost až moc zveličuje. Upuštění vlastních knih nebyla tak velká věc.
„Ano, jasně. Pamatuju si tě.“
Chlapcova tvář se rozsvítila a usmál se.
„Dovolíš mi, abych ti koupil pití jako poděkování?“ Zeptal se dychtivě, zjevně klidnější, když už měl v sobě pár drinků. Nadějně k Billovi vzhlížel.
„To je v pohodě. Nic to nebylo,“ řekl Bill a mávl rukou.
„Tak můžu ti nějaký koupit, jen abych tě lépe poznal?“ Chlapec se pořád usmíval, ale Bill podle jeho neklidných rukou poznal, že ho ta otázka stála hodně odvahy. Náhle Bill pochopil, proč se ten kluk choval tak nervózně, a Billa bolelo, že nemůže dát tomu sladkému chlapci odpověď, ve kterou doufal.

„Ehm, tak trochu tady s někým jsem, možná někdy jindy,“ řekl Bill a přešlápl na místě.

Jakmile ta slova opustila jeho ústa, už ucítil kolem pasu ruku, jak se Tom postavil po jeho boku.
„Nemůžu tě nechat ani na pár minut o samotě, co?“ Zeptal se žertovně, než Billa políbil na tvář. Zvědavě se podíval na Adama a pak mu nabídl ruku. „Ahoj, já jsem Tom. Billův přítel,“ představil se.
Bill otočil hlavu a podíval se na Toma. Přítel. V břiše mu zavířilo. To slovo se mu líbilo. Moc se mu líbilo.
Adam se nepohodlně zavrtěl, ale zdvořile Tomovi potřásl rukou.
„Já jsem Adam. Chodím s Billem do školy,“ vysvětlil. „Jen jsem přišel, abych ho pozdravil.“
Poslal Billovi poslední pohled, než je opustil.
„Obdivovatel,“ řekl Tom škádlivě. „Byl roztomilý. Měl bych žárlit?“
Bill se na něj usmál. Byl si docela jistý, že Tom není ten typ, který by žárlil.

Na cestě zpátky ke stolu a ke zřejmě velmi nepohodlně se cítícímu Georgovi začala hrát jemná balada a Tom změnil směr a odtáhl Billa na taneční parket s úsměvem na tváři, zatímco druhý chlapec zavrtěl hlavou.

„Já netančím,“ protestoval.
„Tak pro mě udělej výjimku,“ požádal Tom s úsměvem, než mladšího chlapce pevně sevřel v náručí. Bill se rozpačitě zachichotal, ale pohyboval nohama do rytmu s Tomovýma, zatímco byl objímán tak těsně k druhému chlapci, že cítil Tomův teplý dech na uchu.
Pohybovali se tak pomalu, že se ani nedalo říct, že tančí. Bill miloval, že je tak blízko, aby cítil Tomovo tělo a vdechoval jeho vůni. Uklidňovalo jej to takovým způsobem, který nedokázal vysvětlit, a tak zavřel oči a nechal svůj spánek odpočívat proti Tomovu.
„Bille…“ zamumlal Tom bezvýrazně a vytáhl Billa z jeho omámeného stavu. Mladší chlapec se lehce odtáhl a vzhlédl.
„Hm?“ Zeptal se, ale Tom nic neřekl. Pouze zachytil Billovy rty a hluboce ho políbil, horkým jazykem vířil proti Billovu, a černovlasý chlapec v jeho náručí tál, aniž by se zajímal o to, že ho všichni vidí, jak se na veřejnosti muchluje s jiným klukem. Kromě toho, dnes večer by nad nimi nikdo z přítomných ani nezvedl obočí.

autor: Shefifty

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

10 thoughts on “Nájemník 11.

  1. Ach jo, to je všechno tak krásné a až moc ideální. Jsem pořád ve stresu, že se něco semele. To Tomovo prohlášení, že je přítel bylo fakt sladké.
    Když se tam objevil Adam, řekla jsem si: Jééé. 😀 Docela mi tam pasuje, kluk jeden.
    Moc děkuji za překlad

  2. Perfektny diel 🙂 Georg sa musel citit naozaj neprijemne :D. Billov spoluziak Adam moze byt poriadny sexos-modre oci a tmave vlasy je super kombinacia. Samozrejme oproti Tomovi je len seda nevyrazna skareda mys:D. Tesim sa dalej co este leto prinesie 🙂

  3. To je táááák slaďoučké. Rána po sexu bývají rozpačité, ale tady byli naprosto k sežrání. A pak Geo v gay klubu 😀 chuďátko, ale popral se s tím statečně myslím.

    dost mě pobavilo, jak se Tom zakecal u pisoáru s jiným týpkem na téma dredů, bože chlapi, fakt super místo na pokec… s ptákama v ruce 😀  
    A Adam… toho není nikdy dost:) moc se mi tam líbí, jsem zvědavá, jestli bude mít ještě nějakou roli, když už ho tam zmínila autorka, a pak Tomovo prohlášení, že je Billův přítel, úplně mi změkla kolena… boží povídka a já taky pořád čekám, co se semele…

    doufám, že to takhle idylické bude až do závěru 🙂
    moc děkuji za překlad

  4. Straně mě pobavila představa Georga v gay klubu. Pro heteráka to musí být opravdu nezapomenutelný zážitek, ale zatím obstál se ctí. 😀
    Díky za překlad a těším se na pokračování.

  5. Adam!? Jakoze… Boze… Ja to fakt nepreziju… A Tom je… Proc proboha nemuze byt kazda prvni laska takova?

  6. Oh Adam…..vazne Adam? No ja se picnu. V kazde povidce Adam. To je napor na moje nervy. Ja ten par proste miluju a nikdo mi nechce doprat ani malinkou zapletecku 😀 no Bille…az ti da Tom sbohem…doporucuju ti Adama 😀 ale ne ze bych to Billovi prala. Tohle je tak nezne romanticke ze si ani nechci predstavovat ze by to melo byt jinak. Ale kdyby nahodou 😀 nejsem zrovna romanticky typ ale tohle je uzasne. Az to Billovi zavidim 🙂

  7. Georg byl v baru docela vtipný, ačkoli jej docela dost chápu. Na jeho místě by mi to asi taky nebylo moc příjemné a bylo by to ještě horší, když by o mě měl někdo zájem. Takže ačkoli s ním soucítím, stejně ty scény byly vtipné a pobavily mě! 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics