Nájemník 15.

O týden později Bill znovu seděl na posteli, tentokrát na Tomově, zatímco se jeho prsty rychle přesouvaly po klávesnici na telefonu a už potřetí toho odpoledne odpovídal svému nejlepšímu kamarádovi. Tom se díval na jeho tvář a usmíval se soustředěnému odhodlání, které se na ní zobrazovalo.

„Andreas?“ Zeptal se a posunul se, sklouzl dolů z místa, kde se opíral o čelo postele, aby se položil na záda a odhodil kytarový časopis na podlahu.

Bill vzhlédl a lehce se usmál.

„Jo, jde dneska večer na rande. Mluví o tom celý týden.“

„Je nervózní?“ Zeptal se Tom s úsměvem a Bill se ušklíbl.

„Strašně nervózní,“ zasmál se, zadal poslední slovo a stiskl palcem ‚poslat‘.

„Jde s klukem nebo s holkou?“

„S holkou, samozřejmě; říkal jsem ti, že je hetero,“ odpověděl Bill a podíval se na Toma, který se ušklíbal.

„Hej, co já vím? Strávil celý svůj čas s tebou; to by mělo každého kluka proměnit v gaye.“

Bill strčil Tomovi do nohy za to, že ho škádlil, a pak dredatý chlapec zvážněl a přitiskl se k Billovu boku. Odhrnul mu z obličeje dlouhé tmavé vlasy, aby na něj lépe viděl.

„Rád bych se s ním setkal, než odjedu,“ řekl a Bill zvedl pohled od telefonu, na kterém se za několik vteřin objeví Andreasova odpověď.

„Jak? Odjíždíš už v neděli,“ řekl Bill a proklínal to nevyhnutelné sevření svého srdce, když se zmínil o tom, o čem se dohodli, že o tom nebudou mluvit až do toho dne, kdy to nastane. „Kromě toho, nemá auto,“ dodal. Věděl, že kdyby měl Andreas nějaký odvoz, tak by tohle léto navštěvoval Billa tak často, že by Tom musel souhlasit se o něj podělit.

„Ale já mám,“ řekl Tom a opřel se o dlaně s malým úsměvem na rtech. „No, aspoň moje máma ho má.“

Bill okamžitě pocítil vzrušení. Andrease už tak dlouho neviděl, a nebyl žádný den, kdy by Billovi nechyběl. No, skoro žádný den. Tom měl schopnost Billa občas přinutit zapomenout na všechno a na všechny.

„Myslíš si, že ti ho půjčí?“ Zeptal se nedočkavě. Najednou se nemohl dočkat, až Tomovi představí svého nejlepšího kamaráda.

„Jo, tolik mi rozhodně dluží,“ řekl Tom, a Bill tiše souhlasil.

Protože byla ten víkend ve městě pouť, dohodli se, že se tam o dva dny později setkají. Bill viděl Andrease už z dálky stát u vchodu s rukama v kapsách. Ve skutečnosti vypadal trochu nervózně. Bill mu to nemohl mít za zlé; taky byl nervózní. Není to každý den, kdy poprvé představujete přítele svému nejlepšímu kamarádovi, a i kdyby se s ním setkal jen jednou, chtěl, aby se Andreasovi líbil Tom stejně jako jemu, protože tito dva byli nejdůležitější lidé v Billově životě, včetně jeho rodičů.

Když se přiblížili, Andreasovy oči padly na Billa a na obličeji se mu objevil úsměv. Zvedl ruku na pozdrav a rychle se podíval na Toma. Bill se rozzářil, ignoroval mávnutí ruky svého kamaráda a místo toho si ho přitáhl do pevného objetí.

„Už je to celá věčnost,“ zvolal šťastně, když ho Andreas jednou rukou trochu váhavě objal nazpět. Bill znal svého kamaráda natolik, aby věděl, že se Andreas obává, že by Tom měl nějaké mylné představy, kdyby do objetí věnoval až příliš moc citu, a usmál se, když se znovu pustili. Měl chuť Andrease plácnout za to, že byl tak hloupý, ale zároveň mu přišlo roztomilé, že to Andreas dělá s ohledem na Toma; že ho chtěl ujistit, že navzdory častým telefonním hovorům a nadměrné výměně textových zpráv v době jejich odloučení byli on a Bill pouze přátelé.

Jakmile neformální přivítání skončilo, všichni tři chlapci zamířili rovnou k té nejvíc vzrušující atrakci, kterou mohli spatřit. Bill chtěl vědět vše o Andreasově nové přítelkyni, která ještě nebyla jeho přítelkyně, alespoň podle Andrease. Bylo to zatím jen jediné rande a dvanáct telefonátů.

Bill si všiml, že Andreas vrhá pohledy na Toma, zvědavost měl vepsanou ve tváři. Bill ani nečekal nic jiného, ​​protože to byl Billův první romantický vztah a Tomova osobnost mohla být občas trochu ohromující. Jeho koketní způsoby Andrease s největší pravděpodobností překvapovaly, dokud si neuvědomil, že Tom ho ve skutečnosti nebalí, ale jen vede konverzaci a chová se přátelsky velmi Tomovským způsobem.

Bill věděl, že byl určen k tomu, aby potkal některé ze svých kamarádů ze školy, protože pouť této velikosti přitahovala lidi všech věků jako můry plamen. Rozhodl se, že kdyby ho někdo viděl s Tomem, nechá to být. Bylo zbytečné pokoušet se svou orientaci skrýt, když všichni, koho znal, byli předurčeni to brzy zjistit.

Po tom, co se na všem svezli alespoň dvakrát, začal Bill cítit nevolnost, ale to jeho žaludek nezastavilo před tím, aby mu v něm zakručelo hlady. Souhlasili s tím, že něco snědí, než se znovu vrátí. Zdálo se, jako by mastná vůně jídla přicházela odevšad, a když si všimli volného stolu, rychle tam spěchali.

„Vy dva zůstaňte tady a držte stůl, zatímco já přinesu hamburgery, okay?“ Tom Billa rychle políbil na tvář a láskyplně stisknul jeho zadek. Andreas odvrátil pohled a vypadal trochu nepohodlně. Tom se vydal pro jídlo a Bill si všiml, že Andreasovy oči sledují poskakující dredy na jeho hlavě.

„Myslíš, že je to divné?“ Zeptal se Bill, když byli sami, a pokynul Tomovým směrem. „Vidět mě s Tomem?“

„Ne, vůbec ne,“ řekl Andreas spěšně, ale pak se rozpačitě usmál. „No, tak trochu. Znám tě už od první třídy a… Já nevím. Vždycky jsme spolu mluvili o holkách; které jsou hezké a které ne. A teď tady jsi a díváš se se srdíčky v očích na kluka.“

Bill se zazubil a sklonil hlavu. Pravděpodobně ukazoval své pocity i na povrchu a Andreas ho tak dobře znal, že snadno dokázal říct, jak moc je v tom Bill až po uši.

„Myslím si, že Tom je taky moc hezký,“ řekl, a Andreas se uchechtl a pohlédl na dredatého chlapce, který k nim přicházel s podnosem v ruce.

„Možná. Ale já dávám přednost dívčí kráse,“ řekl Andreas a usmál se na Toma, který vedle nich položil jídlo. „Bez urážky.“

„To je v pohodě,“ odpověděl Tom a tázavě se mezi nimi podíval. „O čem to mluvíme?“

„Andreas dává přednost lidem s dívčí krásou,“ odpověděl Bill.

„Pak si tě raději budu držet poblíž,“ odpověděl Tom s úšklebkem a majetnicky omotal ruku kolem Billova pasu.

„Cože? Bill nevypadá jako holka,“ protestoval Andreas a podíval se na Billa, jako by se snažil vidět nějakou podobnost.

„Děkuju!“ Řekl Bill a Tom se zasmál a zvedl obě ruce.

Pustili se do jídla, jako by to bylo první jídlo, které viděli za celý týden, a když je Tom opustil podruhé, tentokrát na záchod, začalo tam být bez toho dredatého, upovídaného mladíka mnohem tišeji. Bill si pohrával s brčkem a usmíval se do kelímku, jako by mu řekl něco vtipného.

„Bože, vypadáš směšně,“ prohlásil Andreas a Bill trhl hlavu vzhůru.

„Co?“

„Nic,“ usmál se Andreas. „Ty ho máš opravdu rád, co?“

Bill se usmál. „Jo, myslím. Když jsem s ním, učím se o sobě věci, o kterých bych si nikdy nemyslel, že ve mně jsou.“

„A jaké?“ Zajímal se Andreas, ale Bill jen potřásl hlavou a zčervenal. Nedokázal Andreasovi říci o všech těch bláznivých věcech, které s Tomem v létě prováděl, nebo o tom, kam až jejich sex někdy pokročil. Několik tajemství si chtěl nechat pro sebe.

„Prostě věci,“ odpověděl bezvýrazně.

Vzduch se nepochybně ochladil od chvíle, kdy odešli z domu, a Bill si kolem sebe omotal ruce a třel se jimi, zatímco stáli ve frontě, aby mohli jít už po páté na Clift Hanger.

„Je ti zima?“ Zeptal se Tom a okamžitě si sundal mikinu a nabídl mu ji.

„Děkuju,“ řekl Bill vděčně, když mu ji Tom podržel, aby si ji mohl obléknout. „A co ty?“

„Když mi bude zima, věřím, že mě udržíš v teple,“ ušklíbl se Tom, omotal ruce kolem Billova pasu a přitiskl ho k sobě v rychlém objetí, až mladší chlapec sklonil hlavu a usmál se.

Za Tomovými zády Bill zabořil prsty do přední části měkké mikiny a zvedl si ji k obličeji, aby látku tajně očichal. Voněla Tomem. Uslyšel tichý smích a vzhlédl, aby spatřil, jak se na něj Andreas zubí. Jeho kamarád se naklonil blíž a zašeptal mu do ucha. „Spletl jsem se. Ty jsi holka.“

Bill měl sotva čas na to, aby na něj zavrčel, než ho Tom vzrušeně popadl za ruku, aby naskočili na palubu obrovského rotujícího kola.

***

O několik hodin později, když je Andreas opustil, aby chytil autobus, s sebou Tom Billa odtáhl pro nějaké to dlouho očekávané soukromí. Čas, který měli na to být spolu, se rychle krátil, a oni se rozhodli nestrávit odloučeně ani minutu navíc, než bylo třeba.

Když kráčeli dál od centra, kde byli všechny atrakce, hry a prodejci kukuřice a hot dogů namačkáni dohromady, Tom si všiml několika přívěsů, které se zdály být neobývané, jak jejich majitelé pracovali pozdě do noci na pouti. Stáhl mladšího chlapce s sebou za jeden matně stříbrný a hladově zaútočil na jeho ústa.

„Mmm,“ zamumlal a neochotně se od Billových rtů odtáhl. „Nemůžu uvěřit, že tohle budu mít už jen dva dny.“ Tomův pohled byl hřejivý a hořkosladký, jak uchopil Billovu tvář do dlaní. „Ještě dva dny s tebou.“

Bill téměř neměl čas se nadechnout, natož promluvit, než byly Tomovy rty opět na těch jeho; jeho tělo bylo přitisknuté k Billovu a tlačil ho proti přívěsu za nimi. Jeho polibky byly vášnivé a zoufalé a Bill otevřel ústa, aby zareagoval se stejnou zoufalou potřebou. Ne. Dva dny, když chtěl celou věčnost, rozhodně nebylo dost.

Z Tomovy omamné vůně se mu točila hlava a on do polibků lapal po dechu, jak se nějaký způsobem snažil vyjádřit hloubku svých citů svými ústy a jazykem. Tom pevně přirazil svými boky proti těm jeho a tmavovlasý chlapec cítil, jak Tomova erekce narazila do jeho. Ten pohyb byl agresivní a Bill bolestivě zasténal.

„Promiň,“ zamumlal Tom a pohladil ho rukou po boku, až sjel na přední stranu jeho kalhot. Uchopil do ruky Billúv rozkrok a třel ho přes látku džín. Bill znovu zasténal, ale tentokrát proto, že to bylo tak dobré.

Tomovy šikovné prsty rozepnuly Billovy kalhoty a oči mladšího chlapce se rozšířily. Navzdory tomu, že byli ukrytí za touto obrovskou plechovkou, jen pár kroků od nich procházeli lidé.

„Tome! Zbláznil ses?“ Bill zalapal po dechu, a snažil se kalhoty znovu zapnout.

„Neboj se, nikdo nás neuvidí,“ zašeptal Tom s úšklebkem a odstrčil Billovy zasahující ruce, aby uvolnil Billův penis z jeho boxerek. Bill vzhlédl do Tomových očí a nervózně se zasmál.

„Jsi šílený,“ řekl, když ho Tomovy prsty začaly účelově hladit.

„Miluju ten pocit, když tě držím v ruce,“ vydechl těžce Tom a pevně Billa honil. „Nebo když tě mám v puse,“ dodal zlomyslně.

Bill sténal a nechal svůj jazyk zápasit s Tomovým v otevřených polibcích, zatímco jeho prsty se dobývaly pod Tomovo tričko, kde se zoufale chtěl dotknout jeho holé kůže.

„A obzvlášť miluju tě vidět, když se uděláš.“ Tomovi se zablesklo v očích a Bill se snažil dostat do plic více kyslíku. Nevydrží to dlouho. Tomova ruka s ním zacházela tak dobře a skutečnost, že to dělali na veřejném místě, byla obrovským vzrušením. Bill právě uvažoval, co by se stalo, kdyby je někdo přistihl, když po levé straně zahlédl pohyb a otočil zčervenalou tvář, jen aby uviděl muže středního věku, který je zpoza rohu dalšího přívěsu sledoval se stanem v kalhotách.

„To…Tome,“ vydechl Bill napůl v panice, napůl rozkoší, jak vyvrcholil do Tomovy dlaně, už příliš daleko na to, aby to dokázal zastavit. Tom si všiml poplachu v Billově hlase a rozšířených očí, a následoval jeho pohled právě včas, aby zachytil záblesk jejich publika, než ten muž rychle zmizel z dohledu.

Tom se zdál být naprosto nezaujatý tím, že byl přistižen při honění svého přítele nějakým pozorovatelem, a tiše se uchechtl. „Vypadal, že se mu to představení líbilo.“

„Ach můj bože,“ řekl Bill a rychle si nemotornými prsty zapnul kalhoty, „nemůžu uvěřit, že nás při tom někdo viděl.“

Tom se jen dál smál a Bill frustrovaně zavrčel a několikrát ho plácl do ruky, aby přestal. Tom na něj mrknul a Bill nedokázal zadržet svůj vlastní smích. Byla to taková bizarní situace, že si nemohl pomoct a viděl v tom tu zábavu. Musel přiznat, že sex s Tomem byl vždycky vzrušující. Během léta dělali věci, o kterých si Bill nikdy nemyslel, že je někdy udělá. Orgasmus před cizincem byla definitivně jedna z těchto věcí.

Cestou zpátky do auta se Tom neustále tulil k Billovu krku, držel mu ruku kolem ramen a prohlašoval, že se omlouvá, že ho takhle otevřeně ochmatával, a zněl u toho zcela neupřímně. Bill mu stejně odpustil.

V autě měl Tom položenou ruku na Billově stehně. Hřála a uklidňovala, a jediná chvíle, kdy ji Tom dal pryč, byla, když řadil.

„Zůstaneš se mnou i dneska v noci?“ Zeptal se Tom, když odbočili z dálnice na vinoucí se silnici plnou špíny, která vedla k jejich domům.

Bill přikývl a díval se z okna na stromy, na kterých listy začínaly usychat vlivem nedostatku deště. Samozřejmě, že chtěl strávit noc s Tomem. Nemohl se dočkat, až budou stuleni na Tomově maličké posteli, kde si budou tiše šeptat, aby nevzbudili Tomovu mámu. Brzy se naučili, že stěny tam byly jako z papíru a že tam byly některé věci, kterých Simone rozhodně nechtěla být součástí.

autor: Shefifty