Die Wächter 2.

Byl brzký podzim, když vesničané z Thorly uviděli na kopci střechy panství pokryté doškovou krytinou, zvané Cortburg. Naděje znovu ožila v myslích hladovějících lidí a to je dostalo k obrovské dřevěné bráně rychleji, než očekávali.

„Jak může vlastnit Thorbjörn Schulteson takové věci?“ Zamumlal Sindri k Tómasovi.

Byla to otázka, na kterou Tómas neměl odpověď. Dřevo bylo velmi vzácné zboží. Každý dům byl vyroben tak, aby se dal rozebrat, což šetřilo stavební materiál. Domy v Cortburgu však vypadaly nehybně, stejně jako obrovské sídlo. Plot byl také celý ze dřeva. Vypadalo to, jako by měl Jarl Thorbjörn prostředky, kterými mohl plýtvat. Každý muž i žena z Thorly zatajili dech, když se přiblížili k bráně, jež se tyčila do výše, a zahlédli složité obrazce vyřezané do dřeva.

„Co vás sem přivádí?“ Ozval se hlas z výšky. Tómas vzhlédl a setkal se s pohledem muže v helmě oděným do medvědí kožešiny.

„Jsme z Thorly, z vesnice na Jihu. Jsem Gerold, vůdce těchto lidí. Byli jsme napadení a naše domovy a pole byly zničeny. Hledáme útočiště u vašeho pána.“ Řekl Gerold Raeinalton zřetelně a hlasitě.

O chvíli později se brána otevřela a cizincům bylo dovoleno vstoupit za předpokladu, že na krátkou chvíli odloží zbraně. Válečník, který jim povolil vstup, je vedl do hlavního panského sídla. Před schody vedoucí do majestátní budovy stál vrčící muž. Zápasil s malým klukem, kterému mohlo být odhadem sedm zim, a srazil ho k zemi. Vypadalo to jako nerovný boj, ale Tómas je pozoroval a uvědomil si, že muž doopravdy dítěti neubližoval.

„Jarle Thorbjörne, máme návštěvu.“ Bylo vyřčeno.

Zmíněný muž se zvedl a oprášil ze svého oděvu špínu. Napřímil se do své plné výšky a Tómas byl překvapen, když si uvědomil, že mu sahá sotva po ramena. Gerold si potřásl rukou s proslulým vůdcem a dostal nepatrnou představu o tom, proč se Thörbjörn, zatímco tam byli, krutě obořil na dítě, které na něj zaútočilo.

„Barrekre! Víš, že nemáš útočit na muže zezadu. Je to pro něj ještě horší čin, než nezúčastnit se bitvy. Vychoval jsem tě k větší čestnosti. Zklamal jsi mě. Běž.“ Zavrhl chlapce, který neměl daleko k slzám kvůli tomu, že zklamal svého otce. „A nebreč, dokud tu není opravdový důvod k slzám.“ Podsaditý muž se otočil ke Geroldovi. „Omluvte mě, ale jsem si jistý, že jste si vědomi toho, jací dokážou mladí chlapci být.“

„Vskutku, Milorde. Jak jsem již řekl, byli jsme napadeni a okamžitě se vydali do Cortburgu s nadějí, že bychom u vás mohli nalézt útočiště.“

„Jsi jejich vůdce, a přesto se tak nechováš. Proč?“ Dožadoval se Thorbjörn odpovědi od muže, který vypadal asi na dvacet zim.

„Jako jedinému dítěti vůdce spadlo vedení lidí na má ramena potom, co nás útok připravil o mého otce. Ale být jím není můj sen. Přeji si být jen obyčejným vojákem. Raději bych měl své lidi pod schopným pánem, jako jste vy, než je přivést ke zkáze.“

„Hezky řečeno.“ Usmál se Thorbjörn. „Řekni, kteří z tvých mužů jsou schopni boje?“

„Dov, Sindri, Tómas, Egil a já, Sire.“ Gerold pokynul ke každému muži, když mluvil.

„A Dedrik je zkušený kovář.“

Vůdce s havraními vlasy šel a podíval se na každého muže, který by se mohl ohánět mečem. Tómas těm zeleným očím snadno pohled oplácel a držel bez hnutí. Ve většině případů bylo takové chování znamení neúcty, ale v tomhle bylo lepší ukázat, že tu není žádný strach. A taky že ne. Meč muže s hadími blond vlasy byl vytasen z pochvy, připravený ochutnat krev, když Thorbjörn vytasil svůj vlastní.

„Kdo jsi?“ Zeptal se Thorbjörn, potěšen rychlostí Tómasovy reakce. Oba muži zasunuli své zbraně zpět do pochvy.

„Tómas Sormrfaxi *Seppson.“

„Tómas Sormrfaxi Seppson.“ Zopakoval Jarl. Otočil se ke Geroldovi.

„Přijmu tvé lidi do mého klanu, ale jen s podmínkou, že Tómas, Dov a Sindri se přidají k mojí osobní stráži. Ty a Egil se můžete připojit k ostatním válečníkům a Dedrik bude pracovat vedle Gunnara.“

„Nechť se tak stane.“ Usmál se Gerold, nedočkavý předat zodpovědnost někomu schopnějšímu.

…

Muž, který otevřel bránu, později večer přišel ke svému Lordovi.

„Thorbjörne? Můžu na slovíčko?“

„Ty vždycky, Gørane, můj dobrý muži.“

„Jeden z mužů, kterého jsi žádal, aby se k nám připojil, je ženatý.“

„Navrhuji, abys ho zítra poučil o tom, jak to u nás chodí.“

Gøran * Alltafbros svižně přikývl. „To vskutku udělám.“

Další den byla Tova ponechána, aby si našla místo mezi ostatními ženami, když byli Tómas, Dov a Sindri přivedeni před legii téměř tří set mužů.

„Strážci.“ Zvolal Thorbjörn hrdě ke svým vyvoleným. „Vedle mě stojí vaši noví bratři. Jejich druhové budou vybráni mnou a Sakrim, a tudíž budou poctěni. Ale než se tak stane, musí být poučeni o způsobech Strážců. Ti, kteří se ušetří odporu, se stanou jedněmi z nás. Z toho důvodu nechám na vás, moji muži, abyste poučili vaše bratry ve zbrani.“

Zmíněný muž Sakri odtáhl svého Lorda stranou a mumlal mu něco, co Tómas nemohl slyšet. Nicméně to vůdce rozesmálo. Najednou brunet zablokoval jeho výhled.

„Bratři.“ Řekl a Tómas poznal muže, který pustil Thorlie do Cortburgu.

„Jsem Gøran. Pojďte, povím vám něco o Strážcích.“

„Většinu jsem slyšel od vojska.“

„Ano, slyšel. Ale to stále není celá pravda o nás.“ Gøran vedl Tómase, následován Sindrim k malé skupině.

„Tohle je Gautstafr, Andrs, Bertil a Agner.“

„Já jsem Tómas a tohle je Sindri.“

„Těší mě.“ Kývnul blonďák Gautstafr.

Jeho výraz vypadal lhostejně. Ostatní muži měli ve tváři víc nadšení, když nové muže poplácali přátelsky po zádech. Sindri se posadil vedle Tómase, takže je odděloval pouze malý prostor. Jeden by řekl, že k sobě byli přitisknutí bokem. Strážci si vyměnili potěšené pohledy.

„Tómasi, Sindri, věříme, že Thorbjörn měl pravdu v tom, že jste určeni být Strážci, ačkoli po tom, co vám řeknu, bude volba nepochybně na vás.“ Stále se usmívající Gøran se pohodlně posadil na zem a naklonil se ke Gautstafrovi, jehož paže se omotaly kolem bruneta v poměrně intimním objetí, než které byl zvyklý Tómas vídat u ostatních bojovníků.

„Strážci jsou vizí Thorbjörna Schultesona, našeho pána a Jarla. Jsem si jistý, že jste si vědomi způsobů Berserkrů, kterými jsme proslulí ve všech oblastech. Jsme na cestě stát se legendami – nemilosrdnými, a aby nás bylo téměř nemožné zabít. Thorbjörn hledal způsob, jak nás učinit co nejvíce neviditelnými, zkrátka Bohy. A našel ho. Je prokázáno, že muž bojuje nejlépe, jak umí, když bojuje, aby chránil toho, koho miluje. Řekům se tento nápad také osvědčil s jejich tajnou skupinou. Thorbjörn spojil hrst svých Berserkrových válečníků s pojmem tajná skupina a vytvořil dokonalé válečníky. Jsme jeho osobní stráž.“

„Tajná skupina? Kdo byli?“ Zeptal se Sindri. „Co je činí odlišnými?“

„Tajná skupina byla nespočet dvojic mužských milenců.“ Promluvil sladký hlas. Byl to Andrs.

„Nikdy nebyli poraženi, pouze jednou, což bylo výsledkem špatné strategie.“

„Být Strážcem je ta největší pocta v Thorbjörnově zemi a s našimi mimořádnými schopnostmi v boji se to snažíme zrealizovat pro všechny muže ze Severu.“ Dodal Gautstafr potichu.

„A klademe velký důraz na to, aby to nebylo bráno na lehkou váhu. Sormrfaxi, jsi naše největší obava, protože Strážci nejsou jen průměrná vojenská legie.“

„Stafr má pravdu.“ Řekl Gøran. „Víme o tvém manželství s Tovou. Musíš se vzdát těchto slibů, nebo postavit svého milence na první místo. Ona vedle tebe nikdy nebude stát v boji. Je tady proto, aby se věnovala domu a zahřívala ti postel. Stafr zahřívá moji postel uspokojivě a se ženou z Cortburgu starající se o náš dům není potřeba manželka. Málokdo z nás je má a je zakázáno je upřednostňovat před našimi vybranými milenci.“

„Nejsi tím vázán.“ Promluvil poprvé Bertil.

„Není žádná ostuda zvažovat ústup. Nebyl bys považován za méněcenného muže.“

„Tova akceptuje Sindriho a mě jako milence za předpokladu, že budeme mít syna, který ponese moje jméno.“ Úsměv, který spočíval na Gøranově tváři, se ještě rozšířil.

„Znamená to, že přijímáš způsoby Strážců, Tómasi Sormrfaxi, synu Seppův?“ Zeptal se hromovým hlasem.

„Ano!“ Odpověděl muž s hadími vlasy stejně hlasitě.

„A ty, Sindri, syne Arnarův?“

„Ano!“ Zasmál se Sindri.

Muži jásali a bouchali pěstí do stolu. Všechny oči se stočily k Dovovi, který byl osvícený samotným Sakrim.

„Sám s tím souhlasím.“

Někteří měli pocit, že Thorbjörnovo rozhodnutí přijmout neznámé muže do jeho osobní stráže byl zbrklý čin. Jarl to však viděl jinak. Téměř okamžitě odhadl muže a věděl, že tihle tři vypadali slibně ještě předtím, než Gerold předal jejich vedení synovi Schulta. Jakmile Thorbjörnovy oči spočinuly na Tómasovi, byl si jistý, že nová tvář mohla znovu oživit jeho nejlepší válečníky.

Vše, co bylo potřeba, byl čas.

*Seppson – rodokmen je důležitý. Pokud konec slova obsahuje ‚son‘ (syn), znamená to, že daný muž je syn zmíněného muže. Například Leif Erikson. Leif je jméno a Erik’son‘ znamená syn Erikův.

* Alltafbros – autorka spojila dohromady slova alltaf a bros. Podle online islandského překladače to znamená „vždy usměvavý.“

* Berserkrové – válečníci, které během boje pohltí takový vztek, že jsou skoro nekontrolovatelní. Adrenalin, který v nich proudí, je příliš silný. Mnoho ran mečem, kopím nebo šípem na ně má malý vliv a ještě víc je naštve.