autor: Bitter
Tomův trénink byl katastrofa. Všichni to viděli a i Bill pomalu přestával být optimistický, i když by to nahlas nikdy nepřiznal. Dva týdny a ještě se ani nenašly vhodné zbraně. Tom z toho byl rozladěný, Valren jako jeho mistr si to bral osobně a Tom mu to rád předhazoval. Že zřejmě ani on nebude na takové úrovni, jak si myslel. Tím jejich věčné roztržky většinou začínaly a všichni krom Billa si všimli, že začínají vždy, když je přijde zkontrolovat nebo se mihne kolem.
Valren mu to nejdříve naznačil, pak vyloženě zakázal, aby přestal chodit Zelfira sledovat, když cvičí, dokud ho nenaučí sebeovládání. Pravda ale byla, že i on se před Billem, Relim, rád předvedl, a byla radost sledovat, jak zamete s tím přístavním cucákem, kdy se mu zachce. Reli ale dál trval na tom, že se zlepší a vše bude, jak má. Co na tom nemehlu viděl, Val nechápal.
Tom byl den ode dne frustrovanější a nepomáhalo ani to, že Bill měl každým dnem odejít s Dariou a Skayem za vránami, a už vůbec to, že každé ráno „tančil“ s Valrenem, aby se mohl kochat tím, jak nemožný a zbytečný vlastně je.
Skay byl ve svém živlu a i Trin už s Tomovým stěžováním si docházela trpělivost.
Tom za sebou práskl dveřmi a Bill nadskočil. Ani už se neptal. Jen doufal, že až bude pryč, dokáže si Tom alespoň trochu pročistit hlavu. Jinak to budou moct rovnou zabalit.
„Jak šel trénink?“ Zeptal se nevzrušeně a dál kontroloval zásoby. Tentokrát nebudou mít s sebou Trina, takže si budou muset až do Černého lesa vystačit s tím, co unesou. Bill nepotřeboval nic krom vody. Díky zpomalení jejich času od chvíle, co se tady Tom objevil, vlastně reálně uběhla sotva hodina.
„Blbější otázku na skladě nemáš?“ Odsekl Tom a Billovo obočí vylétlo vzhůru.
„Takže ještě horší než jindy?“
„Ten debil si myslí, že jsem nějakej praštěnej assasin nebo co.“ Odsekl mu a natáhl před sebe ruce s koženými nátepníky, ke kterým se přidělávaly dlouhé čepele spojené rukojetí.* Čepele byly momentálně dole, protože je Valren ještě musel doupravit.
Bill si je se zájmem prohlédl.
„Val neříkal, že už pro tebe našel zbraně.“
„Jestli jsou tohle zbraně, tak jsem lesnička. Je to těžký jak prase.“ Postěžoval si Tom a Bill mu se zavrtěním hlavy nátepníky odepnul.
„Jestli si myslí, že jsou pro tebe dobré, tak budou. Jak dlouho se trápíš s dýkami a není to ono? Věř mu trochu.“ Zkusil ho napomenout a nátepníky potěžkal. Už teď byly pěkně těžké. Rozhodně to nebylo nic, s čím by mohl bojovat on.
„Proč prostě nemůžu mít něco normálního, to mě řekni. Všichni maj meče. Hele, asi bych kejvnul i na luk, ale tohle… ani nevím co to sakra je.“
„Tome, ty nejsi typ na meč. To už jsem zjistil se Skayem. Jestli hádám správně, jsou to katary. Ale já s nimi nikdy nic nezkoušel.“ Zavrtěl hlavou a pomohl mu odepnout i popruhy od pasu, které pak objímaly obě jeho stehna, na kterých budou čepele zavěšené na běžné nošení. Bude mu pak jen stačit vzít je za rukojeti a samy přilnou k nátepníkům, aby se nestalo, že Tomovi při boji spadnou. Tom jen zavrtěl hlavou.
„Stejně to bude k ničemu,“ zabrblal a nechal se obejmout kolem pasu.
„Dneska se nechci hádat, Tome.“ Broukl Bill a opřel si čelo o jeho rameno. Tom jen svěsil ramena. Je idiot. Billa a jeho čeká poslední noc
„Copak se hádám?“
„Ano. Téměř každý den, co jsme tady. Kvůli tvé pitomé žárlivosti. A proto, že musíš ustupovat zrovna jemu.“
„A pak kdo se hádá…“ Zabrblal Tom s úšklebkem a vzal jeho tváře do dlaní.
„Omlouvám se. Jen to není jednoduché… není to fér. Měl spoustu času s tebou, který měl být náš.“
„Tome, ty jsi měl taky někoho.“
„Jo, ale Dominika tady není. Nebo by se ti líbilo, kdyby přišla a něco tě chtěla učit?“
„Ona… mě? Tome… co by ona chtěla učit mě? Tady… nebuď směšný. A navíc jsme před chvilkou řekli, že se nebudeme hádat.“ Pokusil se svůj žárlivý výstup zamaskovat a Tom ho s pobaveným úšklebkem políbil.
„Nemohla by tě učit nic. Nasekal bys ji na nudličky tím svým párátkem.“ Dodal a Bill se lehce ušklíbl. S radostí. Nikdo by ho nemusel pobízet.
„Hlavně po cestě nenasekej Dariu a Skaye.“ Zasmál se Tom a pro změnu to byl on, kdo začal rozepínat popruhy tomu druhému. Bill v nich málem chodil spát. Tom musel v duchu uznat, že by to možná nebylo až tak špatné, kdyby Bill shodil jen oblečení a své popruhy na dýky a meč si nechal. Kdyby se nebál, že rozseká jeho, navrhl by mu to.
„Hmmm, už se tolik nehádají. Díky tobě.“ Připomněl mu. Konec konců, byla to pravda. Skay začal Dariu učit a chválil ji. Sice tím jeho obvyklým způsobem, při kterém si každý připadal naprosto nemožný a k ničemu, ale chválil. A navíc musel uznat, že Tom a Trin měli pravdu. Králi se princezna opravdu líbila, ale dřív by nejspíš políbil zelenou, než to přiznat. A to díky Tomovi. To on nařídil Skayovi, aby se začal k Darie chovat slušně. Fungovalo to nádherně. Kdyby jen vše bylo tak jednoduché…
„Já vím… budeš mi taky scházet.“ Broukl Tom, na chvíli se zastavil a znovu ho políbil. Palci pohladil jeho tváře a opřel své čelo o jeho.
„Měli jsme si sem vymyslet mobily, protože vážně netuším, jak bez tebe vydržím celý měsíc. Nevidět tě, nemoct se tě dotknout…“
„To se pořád bojíš, že neexistuju?“ Usmál se Bill a nehty přejel po Tomových zádech.
„Nebojím, jen bude hrozné probudit se poprvé bez tebe. Už vidím, jak zpanikařím, že se ti něco stalo.“ Přiznal a znovu se pustil do odepínání přezek.
Bill mu dal ruce kolem krku a vtiskl polibek do koutku Tomových rtů.
„Slibuju ti, že se vrátím v pořádku, co nejdřív to půjde.“ Slíbil a Tom ho vysadil na stůl za ním, na který doteď všechno odkládali. Tom našel vázanku Billova tuhého korzetu, který stahoval lehkou tuniku v pase, a jediným prudkým zatáhnutím ji zrušil. Bill mu potom sundal jeho vlastní halenu a pohladil dva hady kteří se táhli podél Tomových klíčních kostí a setkávali se nad hrudní kostí.
„Jednou chci taky něco takového.“ Zamumlal a ukazováčkem přejel kontury nilského kříže (viz. Vysvětlivky).
„Klíč k nesmrtelnosti.“ Objasnil mu Tom. „A tu už přece máme. Proč by sis ho tetoval.“ Pousmál se a přetáhl Billovi přes hlavu tuniku. Nedokázal si na něm inkoust představit. Bill měl tak hebkou kůži. Přejel mu rty po tom samém místě, kde se černovláskovy prsty dotýkaly jeho kůže, a Bill spokojeně zamručel. Přejel znovu bříšky prstů po hadech, Tom ho rty napodobil a zastavil se až těsně pod uchem. Bill se otřásl a po celém těle mu naskočila husí kůže. Chvěl se tím víc, čím déle Tom místečko opečovával rty, jazykem i zuby.
„Tome… vem mě už do postele… chci tam už zůstat napořád.“ Vzdychl Bill a Tom mu bez protestů vyhověl. Chytil ho pod zadkem, Bill kolem něj omotal nohy a Tom ho během chvilky uložil do nadýchaných přikrývek. Posunul se s ním co nejvíc doprostřed a nepřestával ho líbat všude, kam dosáhl.
Bill se pod ním svíjel a snažil se ho odstrojit, Tom ale vždycky jeho ruce zachytil a vrátil mu je za hlavu.
„Nehýbej se.“
„To nejde, Tome.“ Zakňoural a Tom mu vtiskl vlhký polibek na podbřišek, při kterém sebou Bill zase zacukal. Tom mu pohrozil prstem a následně rty přejel podél jeho krku, zatímco mu rozepínal kalhoty. Bill sebou cukal a nespokojeně mručel a polohlasně klel.
Bylo to jako malý trest, nesmět se ho dotknout, když po tom tolik toužil.
Možná, že na bojišti by velel on, v posteli ale neměl proti Tomově dominanci šanci. Byl si jistý, že Tom si je dobře vědom toho, že se mu to tak vlastně i líbí, ale copak by to byl on, kdyby k tomu neměl pár výhrad?
Trochu zakňourat, pár pokusů o sesazení Tomova velení, dopředu předurčených ke zmaru, a pak se s klidem a očekáváním vzdát.
Nechat Toma vládnout a naplnit jeho mysl i tělo po okraj.
„To já bych chtěl mít jednou vytetované tohle… navždycky…“ Vydechl Tom vedle jeho ucha a zvolnil své pohyby v jeho těle. O něco víc přitiskl Billovu pokrčenou nohu k jeho hrudi a sledoval zachvění jeho řas, když se dostal přesně, kam měl. Bill tlumeně vykřikl a jeho nehty vytvořily další cestičky na Tomových ramenou.
„Co…“ Zasténal Bill a sotva vnímal, natož aby tušil, o čem Tom mluví.
„Tvůj výraz… Tvoje oči… rty…“ Vydechl proti nim a hravě mu skousl spodní ret.
Billovy prsty zajely do bratrových vlasů a jejich oči se na okamžik setkaly, než je Bill znovu slastí zavřel, a hned na to vykřikl, tentokrát překvapením, když ho tíha Tomova těla nečekaně opustila a ani omylem se mu nezamlouvala náhlá prázdnota.
Tom si ho vysadil do klína a Bill zaskočeně zamrkal. Omotal ruce kolem Tomova krku a on mu pomohl se na něm usadit.
„Jsi tak nádherný…“ Zasténal Tom, když Bill dosedl úplně a jeho hlava klesla na Tomovo rameno.
„Vypadám tak, jak jsi mě nakreslil…“ Namítl Bill rozechvěle a Tom rozhodně zavrtěl hlavou.
Když chtěl Bill namítnout ještě něco, umlčel ho polibkem, zabořil mu prsty do vlasů a zvolna se proti Billovi zhoupl, vyzývaje ho k pohybu.
„Nikdy jsem tě nevystihl ani z poloviny a ani nevystihnu. Jsi nádherný…“ Zopakoval a Bill už se nehádal.
*Katary Toma vypadají nějak takhle:
autor: Bitter
betaread: J. :o)
Chudák Tom, musí se cítit strašně. Strašně na nic, když mu boj zatím moc nejde. I když já věřím, že se to jednou zlomí, musí. Je přece král, ne?
Čeká ho ještě tvrdý tréning, protože (mezi námi) ty katary vypadají dost neohrabaně, jako něco, čím by člověk zmrzačil především sám sebe. 😀
Díky za kapitolku a těším se na pokračování.
Budou od sebe měsíc doufám že se Tom zatím naučí bojovat moc se těším na další díl.
Já vím, že je Bill vlastně naivní ťunťa, když vyrůstal v Lykaře a ne v opravdovém světě, ale ani on nemohl být tak naivní, aby si myslel, že bude Valren trénovat Toma a půjde to úplně v pohodičce. Žádné žárlení. Kámoši až za hrob. Pro Toma to musí být peklo a bude to ještě horší, až Bill odejde a nechá ho tam samotného. Chudáček maličký. A ty zbraně? To mu Valren fakt nemohl vybrat nic horšího? Dobrá, taky se pokusím věřit Billovým že ten stříbrovlas ví co dělá, ale nelíbí se mi to.
A ta něžná chvilka nakonec. No na tu už mi nezbývají slova. To je zatracená dokonalost.
Ten konec byl naprosto nádherný, ale jinak… Nemůžu si pomoct, ale mě je Toma prostě strašně líto. Úplně si umím představit, jak bych se na jeho místě cítila já a věřím tomu, že kdyby tady nešlo o Billa, tak už by si Tom dávno sbalil svých pět švestek a už by ho tam nikdo neviděl. DOcela se bojím co bude, až Bill odjede. Buď Valren zabije Toma, nebo se nějakým způsobem Tomovi podaří zabít Valrena, a nebo už opravdu nevím. A nebo si jednoho dne vzájemně opravdu namlátí a tím si to celé vyříkají a opravdu sde z nich nakonec stanou kámoši na život a na smrt… ale téhle variantě nějak moc nevěřím… 😀
Teda ja nevim, chudak se tam trapi se zbranema, nebylo by prece jen jednodusi nejaky kouzlo se naucit? Jsou prece v Lykare, tam je mozny vsechno… Proc si nevymysleli nejaky nadprirozeny schopnosti krom ty ultra rychlosti pri behu? Pokud to byl nestihl dopsat, dobre, ale pokud mohl, proc sobe a Tomovi nevymyslel neco… neco, co nikdo jinej nema a cim muzou bojovat beze zbrani a kazdymu se ubrani… Nejakou naprirozenou silu. Nevim, napadlo me to:D Tomovi ty spichaly totiz vubec nezavidim!
Ha, assasin, to je i v cestine?:D hned jsem si vzpomnela na Strongholda Crusadera, tu hru, tam jsou assasins takov ty tajny neviditelny v cerny kapi se zahnutou savli, v prekladu najemni vrazi, pokud si pamatuju spravne:D Hned je ta predstava zivejsi, kdyz jsem to uz nekde slysela!
Val moc nema o Tomovi valny smysleni, kdyz jednou je to pro nej pristavni hnup, pak cucak a nemohlo.:D
Libilo se mi, ze Tom rekl Billovi, jestli by se mu libilo, aby ho ucila Dominika – aspon si Bill mohl predstavit, jaky to pro Toma je! A je jasny, ze jakmile se ukazal Bill pri jejich treninku, chtel se kazdej predvest xD
Ta posledni scena mi prisla mega zhava, teda jako… Mozna i proto, ze ted uz asi nebude dlouho nic, az bude Bill na cestach od Toma daleko. Docela dobre si dovedu predstavit Toma prave v ty roli dominantniho s Billem v posteli a "hnupa" pri bojich:D Ale on se vsechno nauci, o to se nebojim. Mozna mu chybi prave to sebeovladani a tak trochu v jistym smyslu i sebevedomi (ktery se pred Valem snazil ukazat minule a vzal to za spatnej konec). Nekde to v nem vsechno je, o tom nepochybuju! Docela jsem zvedava, co bude s Tomem a Valem, az je Bill opusti. Bud se sezerou navzajem (pripadne jen jeden druhyho:D) nebo se smiri a bude mezi nima respekt (zlata stredni cesta) anebo opacnej extrem (vsechno je mozny) – Tom ulitne s Valrenem ve slaby chvilce vinou nedostatku sexu, to by bylo teprv zamotany pak se zpovidat Billovi..xD Joo posledni varianta je asi nejmin pravdepodobna, ale nechme si prostor pro predstavivost, no ne…:) Dekuju za zase perfektni pocteni…