Insomniax II 4.

autor: Becs

L. A. Stars

Tolik jsme se těšili, až budeme našeho cukrouška znovu vídat v našem městě a Tom se nám zatím jen vyhýbá. Opět zůstává zamčený za zdmi klubu, a pokud jste nabyli dojmu, že je Insomniax přístupnější než dříve, opak je pravdou. Tom opět zavedl přísné kontroly u vstupu a dovnitř se nedostane nic, co tam nepatří. Ukořistit nějakou fotku teď bude prakticky nemožné. Zlobivý, zlobivý Tomi. To se přece nedělá. Kaulitz nám opět dokazuje, jak je nepředvídatelný. Doufejme, že jeho mlčení znamená usilovnou práci, aby nám opět předvedl něco úžasně dech beroucího. Počkejte si na to s námi. Vaše L. A. Stars
„Vessi, kurva, podívej se na to. Mám dojem, že se vším začínáme úplně znova. Ty jsi byl ten, kdo mě přemlouval, ať nevyřazujeme Cristal. A teď tady není. A nejen na nápojáku. Není ani ve skladu. Vysvětlíš mi to?“ doutnal Tom vzteky a musel se hodně ovládat, aby pěstí nemlátil do skleněné desky baru.
Za posledních několik dní se mu úspěšně podařilo předělat rozvrh směn, tak aby byl spokojený. Henrymu k jeho velké nelibosti ubral čtvrtinu směn, ale nedalo se nic dělat. Každý rovným dílem. Nikdo nebude mít žádné výhody. Zjistil, že Nina je přece jen plnoletá a trochu ho to uklidnilo. Svou práci odváděla dobře, a tak se rozhodl nechat ji tam, kde je. Až čas ukáže, jestli to rozhodnutí bylo dobré nebo ne.

Vess si povzdechl a se svým typickým klidem na Toma zíral.

„No? Vysvětlíš mi to?“ naléhal Tom.
„To Tina,“ přiznal neochotně. Vess nebyl z těch, co by házeli špínu na ostatní. Když udělal chybu, nebál se to přiznat a vzít všechno na sebe. Ale nebyl ani lhář, takže teď musel odpovědět, i když mu to bylo nepříjemné.
„Řídila se zásadně tím, co jí ukazovala aplikace. Se mnou se radila málokdy. Zkoušel jsem jí to vymluvit, ale měla strach se pouštět do jakýchkoliv větších akcí. Když viděla, že se Cristalu prodává málo, tak ho prostě vyřadila. Nechtěla kupovat drahé pití a riskovat, že tady zůstane stát.“
„Kurva, Tino,“ zaklel Tom, i když ho nemohla slyšet, a začal škrtat názvy alkoholu, které hodlal z nápojového lístku úplně vyřadit.
„Není tu ani můj oblíbený bourbon. To je snad úplně nejhorší ze všeho,“ brblal si pro sebe a teď naopak začal do papíru připisovat tak zběsile, až mu hrot propisky skřípal. Seděl nad tím už dobrou hodinu a zdaleka nebyl u konce. Všechno, co za celou dobu v Insomniaxu vybudoval, teď bylo vzhůru nohama. Musel uznat, že Tina nebyla úplně nejlepší volba na pozici provozního. Byla šikovná a své úkoly plnila svědomitě, ale neměla fantazii a organizační schopnosti, aby zvládla něco tak velikého, jako je klub. Tom si povzdechl. Bylo víc než jasné, že si bude muset najít nového provozního zvenčí. Pokud chce trávit více času mimo klub, nemá na výběr.

„Čau šéfíku, co děláš?“ vytrhl ho z myšlenek hlas, který tady čekal nejméně.
„Tino, neměla by ses teď povalovat na pláži nebo něco podobného?“ nadhodil Tom lehkým tónem, přestože v něm všechno vřelo. Pořád si musel v hlavě opakovat, že není její vina, že se s Billem neuvidí. Ona za to nemůže. Neměl jí to hodit na krk. Musí se uklidnit.
„Nějak nevím, co si počít. Poslední rok jsem byla v Insomniaxu denně a teď nevím, co s volným časem,“ pronesla hravým tónem a plácla sebou vedle něj.
„Nápojáky, co?“ zeptala se nevinně, ale Tom si nemohl pomoct a znělo mu to jako rýpnutí.
„Nechceš jít na chvilku otravovat Shanea?“ navrhl Tom a bylo to hlavně kvůli její vlastní bezpečnosti. Přestože byla jeho kamarádka, teď mu činilo značné obtíže snášet její přítomnost.
„Proč ne,“ pokrčila rameny a odešla.
Tom zavřel oči, zhluboka se nadechl a vrátil se zpět k práci. O půl hodiny později už se mu pod rukama začalo rýsovat něco, co se podobalo starému nápojovému lístku, a v jeho útrobách se zmenšoval ten znepokojivý pocit, že bude trvat ještě spoustu dní, než tohle dotáhne do konce.

„Jé, podívej, kdo je tady,“ ozval se zničehonic Vess a kývnul hlavou ke dveřím. Jeho nadšený tón byl velmi překvapivý, protože barman byl většinu času velmi rezervovaný. Tom se otočil a čekal nějakou losangelskou hvězdičku. Brada mu spadla málem až na podlahu, když viděl, jak se k němu, za doprovodu Tonyho, blíží jeho milovaný bráška. O něčem spolu vesele vtipkovali.

Vstal a udělal krok dopředu, aniž by o tom nějak zvlášť přemýšlel. Momentálně měl v hlavě jen jedinou myšlenku, dostat se k Billovi co nejblíž a umačkat ho v objetí. Dřív, než stihl myšlenku proměnit v činy, prohnala se kolem něj Tina a s hlasitým jekotem skočila Billovi kolem krku. To Toma probralo z transu, a tak se posadil zpět na židličku a jen zíral.
„Tino,“ řekl překvapeně Bill. „Myslel jsem, že máš dovolenou.“ Hodil po Tomovi obviňující pohled.
„Ahoj,“ řekl, když ho Tina konečně pustila a došel až k bratrovi.
„Ahoj,“ odpověděl rozpačitě Tom. „Co tady děláš?“ Ruce měl založené v klíně, aby po Billovi nehmátnul a nepřitáhl si jej k sobě, tak moc toužil po jeho doteku. V přítomnosti tolika lidí to však bylo krajně nevhodné.
„V hale, kde jsem měl mít koncert, prasklo nějaké potrubí, tak jsme ho museli zrušit a přesunout na konec tour. Získal jsem tak trochu volna a rozhodl se, že se sem podívám,“ objasnil své nečekané zjevení. Kdyby měl říct celou pravdu, znělo by to asi takhle: „Moc jsem potřeboval jet domů a vidět svého milovaného brášku, a tak jsem škemral u tour manažera o trochu volna, ale ten mi to zatrhl. Jenže pak se zničehonic stala údajná nehoda a já jsem to volno přece jen dostal.“ Bill měl tušení, že Andrew vycítil jeho zoufalství a nějakým způsobem dokázal nemožné. Jistý si tím pochopitelně nebyl. Klidně mu mohlo přát štěstí a ty trubky opravdu praskly. To se už nedozví. Každopádně toho neštěstí hned využil ve svůj prospěch. Sedl na první letadlo, které do L. A. letělo, a o pár hodin později se už nechal vysadit před Insomniaxem.

„Tak to je naprostá paráda,“ poskakovala Tina radostí, až Tomovi připomněla Chloe. „Hned to obvolám a udělám si pořádný mejdan.“

„Tino, teď přijel. Určitě je unavený. Nemá chuť na nějaký mejdan,“ snažil se ji mírnit Tom.
„Sklapni, Kaulitzi, ty už jsi svůj uvítací večírek měl,“ odbyla ho Tina, Bill jí však ihned zarazil.
„Tom má pravdu. Navíc zítra zase odlítám. Jsem tady vážně jen na otočku a radši bych to strávil nějak v klidu.“
„Nuda,“ protočila oči ke stropu, ale dál už nenaléhala.
„Tome, chtěl bych si dát tašku nahoru. Půjdeš se mnou?“ hodil po bratrovi významný pohled a škubnul hlavou směrem ke dveřím do bytu.
„Jasně,“ vyskočil Tom ze židle, div že ji při tom nepřevrátil na zem. Jak nejrychleji uměl, posbíral papíry, které měl rozložené na baru, a už klusal za bráškou.
Jakmile za nimi zaklaply dveře na schodiště, pustili všechno, co měli v rukou, na podlahu a vrhli se k sobě. Jejich těla se nemohla nabažit vzájemného doteku, a tak jejich první objetí a polibky připomínaly spíš boj než cokoliv jiného. Za okamžik už se synchronizovali, zpomalili pohyby a užívali si jemnou hru jazyků.
„Jsem tak rád, že jsi tady,“ promluvil Tom do bratrových úst.
Bill se s námahou odtáhl a zhluboka dýchal.
„Byt,“ ukázal prstem nahoru do schodů. „Musíme si promluvit.“

Tom za nimi pečlivě zamknul, kdyby snad někoho napadlo nečekaně vletět dovnitř. Už, už se natahoval po Billově pase, když ho bráška zarazil.

„Myslel jsem to vážně, že si musíme promluvit. Předtím jsme jen šukali a k tomuhle jsme se nedostali. Je mezi námi spousta věcí, které si musíme říct, a to nepůjde, pokud na sebe budeme sahat a budeme se pořád něčím rozptylovat,“ vzdoroval a couval co možná nejdál od Toma.
„Dobrá,“ kapitulovat Tom a posadil se do křesla, protože to k němu měl nejblíž a měl dojem, že když bude sedět, nebude ho to tolik nutit po Billovi šmátrat.
„Říkals, že mi chceš něco říct, když jsme se viděli naposledy,“ začal Bill a posadil se na vzdálenější konec gauče. Pro jistotu si vedle sebe položil svou tašku, pro falešný pocit bezpečí. Takhle měl dojem, že mezi ním a Tomem je nějaká překážka a nemá možnost se na něj bez rozmyslu vrhnout.

„Já jsem se ti chtěl hlavně znovu omluvit za to, jak hnusně jsem se k tobě zachoval. Všechny ty hnusné věci, které jsem ti řekl, jsem nemyslel vážně. To s Wallkerem i to, že jsi to na mě nahrál. Byly to jen kecy. Měl jsem před očima úplně temno a nepřemýšlel jsem. Měl jsem pocit, že tě ztratím, a tohle byla moje stupidní reakce. Měl jsem spoustu času o tom přemýšlet a jsem dost poučený na to, abych to znovu neudělal,“ spustil Tom svůj malý projev. Za dlouhých nocí, kdy nemohl usnout, si v hlavě přehrával, co by Billovi řekl, kdyby měl možnost s ním znovu promluvit. „Chci, abys věděl, že udělám všechno pro to, aby to mezi námi fungovalo. Ty jsi moje priorita.“

„Vážně?“ nazvedl Bill obočí. „To to dokazuješ poněkud zvláštním způsobem.“
„Co tím myslíš?“ zamračil se Tom. Nechtěl se hádat, ale Bill byl zjevně vytočený do běla. Myslel si, že si všechno v klidu vyříkají, a pak si padnou do náruče a budou dohánět, co za všechny ty měsíce zameškali. Bráška na to měl ale jiný názor.
„Říkáš, že jsem tvoje priorita, ale přes to všechno je klub důležitější než já. Místo, aby si za mnou přijel, tak jsi tady a všechno je prostě stejné jako předtím. Co tady vůbec dělá Tina? Neříkals, že má dovolenou?“ pěnil a jeho vztek čišel z každého póru.
„Ale ona nepracuje. Jen sem prostě zaskočila,“ hájil se Tom. „Já chápu, že to zní jako výmluva, ale je to tak. Tina pozici provozního nezvládá. I když ji mám vážně rád, tohle prostě zvorala. Udělal bordel ve směnách, v nápojovém lístku, prostě ve všem. Musím to dát všechno do kupy, abych mohl odjet.“

„Vidíš a je to tu zase,“ skočil mu do toho Bill. „Zase se bavíme jen o Insomniaxu. Ty víš, že to tady miluju, ale někdy mi to přijde, jako bychom v tomhle vztahu byli tři. Ty, já a tenhle klub.“

„Já jsem ti jen chtěl vysvětlit…“ zkusil to znovu Tom, ale nebylo mu dovoleno pokračovat.
„Dělal jsem chybu, že jsem se ti ve všem přizpůsoboval a ty sis na to zvyknul, ale teď už to tak být nemůže. Já mám svůj život a musím ho žít, a pokud se mnou chceš být, budeš se muset tentokrát přizpůsobit i ty,“ běsnil Bill a vypal přitom jako ten čertík, co vyletěl z krabičky.
„Ale já se ti chci přizpůsobit. Jen jsem si tady potřeboval zařídit pár věcí, abych s tebou mohl být delší dobu,“ pustil se Tom opět do vysvětlování, ale víc toho říct nestihl.
„Vidíš, to je přesně to, o čem mluvím. První si musíš vyřešit věci tady, abys mohl být se mnou. Insomniax je na prvním místě.“

Tom už se nenamáhal cokoliv říkat. Bill se očividně potřeboval nejdříve vyzuřit, a tak jen seděl a nechal ho, ať na něj ječí.

„Kdy se tohle změní? Kdy to bude o mně? Já jsem taky důležitý.“ Bill se najednou cítil hrozně unavený. Všechnu energii vyplýtval na tenhle výbuch, a teď už zvládl se jen svalit do opěrky gauče a hlasitě oddechovat.
„Jsi docela k sežrání, když se takhle vztekáš,“ zkusil to opatrně Tom. Bill po něm jen šlehnul zničujícím pohledem. „Potřeboval jsem jen pár dní na to, abych to tady dal do kupy, a pak už bych byl celý jen tvůj.“
„Nikdy se to nezmění. Vždycky to bude takové,“ fňuknul Bill, protože měl pocit, že se nikam nedostávají. Pořád jsou v tom začarovaném kruhu a Tom nedokáže pochopit, že to musí být on, kdo tentokrát udělá nějakou změnu.
„Typický Kaulitz,“ řekl si Tom pro sebe na adresu Billovy tvrdohlavosti. „Ty prostě musíš mít všechno hned, že jo? Bille, já se vážně snažím, ale nemůžeš čekat, že všechno bude růžové a dokonalé ze dne na den. Já vím, že jsem tomu vztahu předtím moc nedával, ale chci to změnit. Jen mi dopřej trochu času. O nic víc tě nežádám.“
„Myslím si, že to nemá cenu,“ založil si Bill ruce na hrudníku.
„Tohle nedělej,“ řekl Tom přísně a vstal. Odsunul Billovu tašku pryč a sedl si vedle něj. „Nepokoušej se to skončit jen proto, že nám to nejde úplně hladce. Tohle bude znít jako zkurvené klišé, ale musíme se oba snažit, aby to fungovalo. A já to fakt chci. Tak mě od sebe přestaň odhánět. Přestaň testovat, jestli vybuchnu a vyhodím tě, protože to už se nestane.“

„Měl jsem něco s Adamem,“ přiznal Bill nečekaně.

„Změna tématu,“ řekl Tom překvapeně. „Dobře. Beru na vědomí.“
„Tobě to nevadí?“ zamrkal blonďák, protože čekal menší výbuch.
„Bylo to v době, kdy jsme spolu nebyli?“ dotazoval se.
„Jo. Když jsem od tebe odešel, bydlel jsem chvilku u něj a hrozně jsi mi chyběl. Opili jsme se a pak jsme se muchlovali,“ sypal ze sebe Bill rychle, jako by mu to leželo v hlavě už dlouhou dobu a teď to ze sebe konečně mohl dostat.
„Takže jste spolu nespali?“ ujišťoval se.
„Ne,“ potvrdil.
„Tak mu mám rozbít hubu, že to na tebe zkoušel, když jsi byl opilý a zranitelný?“ zeptal se Tom s nadsázkou v hlase.
„Jen to ne. On za nic nemůže. To já. On byl vážně moc milý a zarazil mě. Řekl, že to není dobrý nápad a utěšoval mě. Je to vážně dobrý kamarád.“ Bill si přitáhl kolena až pod bradu a kolébal se dopředu a dozadu.
„Pak je to asi v pohodě. Dělalo ti to starosti?“
„Myslel jsem, že se naštveš,“ pokrčil Bill rameny. Tom byl rád, že z něj vyprchala veškerá bojovnost a mohl v něm znovu zahlédnout toho sladkého brášku, kterého tolik miloval.

„Neskáču kvůli tomu radostí do vzduchu, ale stalo se. A ani se nedivím, žes to udělal,“ pokrčil Tom rameny. Nebylo mu to lhostejné a při představě, že se Billa dotýkal někdo jiný, mu vřela krev, ale konec konců si za to mohl sám, takže z toho nehodlal dělat problém. „Takže proto jsi na mě tak vyjel? Ve skutečnosti nejsi naštvaný na mě, ale na sebe.“

„Možná trochu,“ připustil Bill. „Byl jsem naštvaný na tebe, žes mě k tomu přinutil. Nebýt tebe, mohli jsme být celý ten rok spolu a postupně přijít na to, jak to udělat, aby to fungovalo, a teď to musíme řešit za pochodu.“
„Ale vyřešíme to,“ slíbil Tom a přitáhl si Billa do objetí, aby ho svým dotekem mohl utěšit. Chvilku mlčky seděli a užívali si sebe navzájem.
„Chceš, abych zavolal Chloe nebo třeba Georgovi a Roxy? Pořád si můžeme udělat malou party,“ navrhnul Tom, když se bráška úplně uklidnil.
„Nechci. Radši bych byl jen s tebou. Pustíme si film nebo něco a nebudeme nic dělat. Mám po krk všech lidí,“ přiznal a už se uveleboval v Tomově klíně, aby mu mohl prsty přejíždět ve vlasech.
„Dobře,“ souhlasil Tom, sáhl po ovladači a zapnul televizi.
„Tome?“ oslovil jej po chvíli Bill. „A ty jsi někoho měl? Víš, za tu dobu, co jsme nebyli spolu?“
„Budeš se divit, ale ne. Neměl jsem chuť si s nikým nic začínat.“
„Ani na jednu noc?“ vyptával se.
„Ani na jednu noc.“

autor: Becs

betaread: J. :o)

7 thoughts on “Insomniax II 4.

  1. Bill urobil buch! A potom spľasol. Trochu prekvapujúce, že by si dal tú námahu ísť za Tomom len preto, aby sa s nim rozišiel, takže je dobre, že sa Tom nenechal  vyprovokovať. Ďakujem za časť.

  2. Billovi se nedivím, že mu bouchly nervy. V té jejich situaci bych se spíš divila, kdyby se to nestalo ještě víckrát. Myslím, že by pro ně bylo ideální, kdyby si Tom pořídil Insomniax na kolečkách, aby ho mohl zapojit za Billův tourbus a cestovat všude s ním! 😀

  3. Toma je mi líto, jak se chudák zase snaží dát si klub do pořádku. Věřím, že to pro nikoho z nich není úplně nejsnadnější, ale má body navíc za snahu nesjet Tinu jak malého fakana. Ta holka to tam určitě neměla jednoduché a když navíc nemá buňky na vedení a řízení podniku a lidí pracujících v něm, tak si Tom ještě může gratulovat, že podnik nedovedla na mizinu 🙂

    Úplně jsem se nadchla, že si Bill "vyškemral" malinkou dovču a už se tulí v Tomiho náručí. Jako vybouchl, ale kdo by na jeho místě nebyl lehce hysterický? Je sice fakt, že jsem tam slyšela nějak moc často Já, já, já… ale hlavní je, že noc je ještě mladá a věřím, že miláčkové budou vědět, jak si užít každou minutu :-*

    Miláčku, moc děkuju za nádhernou kapitolku a vůbec za všechno :-* jsi moje hvězda :-*

  4. No pani! Ja mam zas tolik dojmu, ze nevim, odkud zacit!
    On prijel, jo! Ja tusila, ze to bude Bill, kdo to nekaj udela!!!:) Kdybych se mela zastat jednoho z nich, tak to bude Bill. I kdyz pravdu maji oba, tak Bill ma vetsi s tim, ze jsou ve vztahu tri – Tom, Bill a Insomniax. Uz me zacina stvat, ze je klub na prvnim miste pred Billem a chapu, jasne, podnikani, neni to, ze tam nekoho posles a udela to za tebe tak, jak bys to udelala ty sama, jasne, ale proste se mi zda, ze Tom by k tomu potreboval nekoho rovnocennyho, jako je on sam, aby mu mohl ve svy nepritomnosti podnik predat, kdyz Tina na to evidentne nestaci. I kdyz se snazila, chudak holka, celej rok dokola, nechapu, jak to mohla zvladnout a jsem teda strasne zvedava, jak ji to hodla Tom podat, ma se na co tesit:/ Ale jo, chapu proste i Toma, ted-je to jeho, narocne si to budoval a nenecha nekoho jen ze soucitu, aby mu to kazil. Na druhy strane, muze bejt rad, ze to tam za Tininy vlady nevybuchlo…
    A jeste k nim dvema cukrikum:D Teeeeda jako naprosto fantasticka scena, kdyz na sebe zas poprvy po delsi dobe skocili, uplne jsem to videla v zivych barvach, proste nadhera!!!:D
    Dost me zarazila ta myslenka na rozchod, ehm, wtf… Zase to resit timhle, kriste, kluci nee…
    Ale uplne jsem necekala, ze Bill mel neco s Adamem (awww, tenhle parecek, budu zla, jen muchlovani, jen?:D neee ja chci poradnou neveru kdyz uz!:D delam si srandu samozrejme:D ) Adam je supr, ze Billa zarazil, za to ma velky plus! Da se pochopit i to, ze kdyz se Bill s Tomem pohadal, tak tohle bylo prirozeny, co chtel v zoufalosti udelat, je dobre, ze to Tomovi rek´. Jenom me tam nejak nesedi to Billovo vyptavani se na konci, jako by nemelo zustat jen u Adama, ze by Bill neco tajil a jen cekal na reakce, jaka bude u mirnejsiho "hrichu"…? Ja ti nevim Billi, mam nebo nemam tam videt neco dalsiho? Taky si myslim, ze tam mozna Bill neprijel "jen tak"….:D
    Heh a pobavilo me to Billovo "predtim jsme jen s..kali"…:DDD
    Diky za cast!

  5. ně tedy Billova reakce přišla docela dost přehnaná, protože Tom má pravdu. Chce dá prostě klub do pořádku, aby byl tak, jak má a Bill děsně vyšiloval. Na jednu stranu to i chápu, protože je pravda, že Tom je pracovně vždycky hodně vytížený, ale Bill by to měl pochopit – i on je teď pracovně vytížený. Mají smůlu docela v tom, že se v tom asi budou chvíli pěkně plácat, protože vztahy na dálku nejsou nikdy dokonalé a lidi se pak hádají i kvůli maličkostem. Ale moc jim držím pěsti! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics