autor: Becs
L. A. Stars
Ale, ale, copak nám tady uniká? Tolik jsme se soustředili na dění u našich dvojčátek, že jsme zapomněli sledovat, co se peče doma. Už před nějakou dobou jsme si všimli, že Insomniax pravidelně navštěvuje jeden z Tomových blízkých kamarádů, a to sice Georg Listing. A když říkáme pravidelně, myslíme to doslova. Georg je v Insomniaxu denně. Co za tím vězí? Pátrali jsme a zjistili, že se stal novým provozním. Co to znamená? Je to jen dočasné řešení, zatímco se Tom potlouká po státech s Billem? Nebo to je hotová věc a Tom už se nikdy nevrátí? Dohlédněte na tuto záhadu společně s námi.
„Tomi? Spíš?“ dloubnul mu někdo pod žebra, takže i kdyby spal, určitě by teď byl vzhůru.
„Ne,“ povzdechl si Tom a překulil se na bok, aby mohl čelit pohledu svého brášky.
„Cítím, jak se pořád převaluješ.“
„Promiň. V něčem takovém jsem nikdy nespal,“ omlouval se Tom a znovu sebou škubnul, když tour bus najel na výmol.
Tom doufal, že se mu podaří se tomuhle monstru během jeho pobytu vyhnout, ale neunikl mu. Do dalšího města to bylo jen kousek a bylo zbytečné letět tam letadlem. Takže se na cestě připojili ke zbytku crew a teď leželi namáčknutí na Billově posteli a Tom měl dojem, že cítí každou nerovnost na cestě.
Na řidiče zahráli habaďůru o tom, jak si jde Tom lehnout, a zatímco ho Bill rozptyloval hloupým tlacháním, vklouznul do bráškova soukromého útočiště v zadní části a poslušně tam na něj čekal. Děkoval bohu, že je taková hvězda, že se o tour bus nemusí dělit s nikým dalším a bylo tedy nepravděpodobné, že by je kdokoliv vyrušil.
„Já už jsem si docela zvyknul,“ protáhl se Bill jako kočka a přišoupl se o kousek blíž. Tom cítil na krku jeho mělký dech, jak se začal znovu propadat do říše snů. Obří kolos znovu poskočil a Tom v duchu zaklel. U skřínky vedle postele se otevřela dvířka a z nich se na zem svalila kupa časopisů. Zamžoural tím směrem, aby zjistil, jestli se třeba něco nerozbilo, ale v tlumeném světle nic neviděl. Naklonil se přes okraj postele a posvítil si na podlahu mobilem. Na každé volné ploše se tady válely bulvární časopisy a nejen ty velké jako L. A Stars, Star Magazine nebo tištěná verze Buzznetu, ale i tuctové plátky, které na pravdu narazí jen náhodou. Ty, co ležely úplně nahoře, měly včerejší datum, ale jak se jimi Tom probíral, nacházel i starší vydání.
„Bille?“ oslovil bratra stále ještě vykloněný. Místo odpovědi dostal jen jakési neurčité zabručení. Posadil se tedy a mobilem posvítil bratrovi do tváře.
„Proč máš v nočním stolku schovanou hromadu sraček?“ zeptal se tvrdým hlasem. Jestli něco nesnášel ještě víc než paparazzi pokřikující na něj na ulici, tak to byli pisálci, kteří o něm psali, aniž by se namáhali s ním vůbec setkat. Ne, že by jim to dovolil, ale i tak.
„O čem to mluvíš?“ zahučel Bill a přehodil si přes obličej ruku, aby ho světlo neoslepovalo.
„Myslím ty časopisy,“ vysvětlil Tom a mobil spustil dolů. Bill se rozmrzele posadil a podíval se na podlahu. Pak jen pokrčil rameny a lehl si zpátky.
„Proč to tady máš?“ nenechal se odbýt Tom.
„Abych věděl, co se děje doma, když jsem pryč.“
„A z toho se to dozvíš, jo?“ vyprskl Tom posměšně. Nemohl uvěřit, že se bratr snížil k něčemu takovému, zvlášť když věděl, jaký na to má názor on sám.
„Dozvím se tam toho mnohem víc, než mi ty sám řekneš,“ zahučel Bill a bylo znát, že začíná být naštvaný.
„Copak jsem ti někdy něco zatajil?“
„No to úplně ne, jenže takhle se dozvídám spoustu drobností, které tobě přijdou bezvýznamné a tak na ně hned zapomeneš,“ vysvětlil vyhýbavě.
„Jak dlouho tyhle hovadiny čteš?“ rozčiloval se Tom, protože to zkrátka nedokázal pochopit.
„Asi tak nějak od New Yorku,“ přiznal jen velmi neochotně a měl dost slušnosti, aby se zatvářil zahanbeně. Tomovi to okamžitě došlo. Bill nechtěl vědět, co se děje doma. Chtěl vědět, co dělá Tom. Někdy bylo fakt výhodné být dvojčata, člověk se nemusel tak dlouho pídit po tom, co si ten druhý myslí.
„To nemyslíš vážně. Ty mě šmíruješ?“
„To není šmírování, když si to můžou číst miliony lidí,“ posadil se zprudka a založil si ruce na hrudníku. Bohužel se tím taky naprosto prozradil.
„Co si myslíš, že se tam o mně dozvíš? Už tam psali něco, co bych ti já neřekl?“
„Ne,“ zahučel poraženě Bill.
Chvilku oba seděli v tíživém tichu a pak Tom znovu promluvil. „Já vůbec nechápu, proč máš tu potřebu to dělat? Copak ty mi nevěříš?“ poslední větu pronesl s bolestí v hlase. Bill zčervenal, ale neodpověděl. „Takže ty mi nevěříš,“ zopakoval Tom a znělo to spíš ublíženě než naštvaně. „Myslíš si, že jsem ti lhal, když jsem řekl, že jsem s nikým nebyl nebo co?“
„Ale to ne,“ ošil se Bill a přitáhl si přikrývku víc k tělu, jako by to byl štít, který ho ochrání. „Jen mi to prostě přijde zvláštní. Georg a Roxy mi toho o tobě tolik vyprávěli. O tom, jaký jsi dřív byl, a nedokážu si představit, žes vydržel víc jak rok bez sexu.“
„Takže si myslíš, že jsem někoho ojel, ale pro jistotu ti to neříkám. Sleduješ ten bulvár a doufáš, že na to oni přijdou, když já nejsem ochotný o tom s tebou mluvit. Je to tak?“ zuřil už Tom. „Nebo si snad myslíš, že tě podvádím i teď?“ křičel Tom a vstal, protože sdílet s ním postel najednou bylo moc.
„Tiše, uslyší tě řidič,“ snažil se ho trochu nešikovně zklidnit.
„Seru na řidiče,“ rozhodil Tom rukama.
„Já si nemyslím, že mě podvádíš. Omlouvám se, nemělo to takhle vyznít,“ bránil se Bill. „Prostě mi chybíš a mně z toho občas hrabe. Nehledám tam známky něčeho špatného. Jen mám dojem, že když tě tam vidím, jsem ti tak nějak blíž.“
„Když mě vidíš, jak se cpu hambáčem, tak máš pocit, že jsem ti blíž?“ odfrkl si Tom.
„Zní to divně, ale je to tak,“ přikývl Bill a nahodil svůj psí pohled. „Pojď prosím zpátky ke mně.“
„Myslím, že bych si měl jít radši lehnout do svojí postele,“ řekl Tom, protože s ním vztek ještě pořád cloumal.
„Neblbni. Nemyslel jsem to tak. Máme na sebe tak málo času. Přece si to nebudeme kazit,“ škemral Bill a zamrkal svými dlouhými řasami. Kousnul se do spodního rtu a Tomovi se bezděčně sevřel podbřišek. Nemohl si pomoct, bylo to automatická reakce.
Bill si jeho zaváhání všiml a hodlal toho hned využít. Klekl si na kolena a nechal ze sebe přikrývku sklouznout. Odhalil tak nahý hrudník a hodně maličkaté boxerky.
„Pojď ke mně, Tomi,“ zašeptal smyslně, ale ne tolik, aby to vypadalo jako nátlak.
„Slib mi, že s tím přestaneš,“ ukázal prstem na časopisy u svých nohou.
„Slibuju,“ zapředl a po čtyřech přelezl až ke kraji postele. Než se zvedl, dal si záležet na tom, aby se jeho pusa ocitla jen pár centimetrů od Tomova rozkroku. „Miluju tě,“ zašeptal, když mu položil dlaně na ramena a srazil jejich hrudníky dohromady. Nečekal, až Tom odpoví, a přisál se mu na rty. Své první manévry vedl jen velmi zlehka, nechával tak prostor pro Tomovo zapojení, které zatím nepřicházelo.
„Tomi,“ zakňučel rádoby zoufale, spustil ruku z Tomova ramene, přejel s ní přes vypracovaný hrudník, ploché bříško, a přes látku boxerek polaskal jeho poklad. Nemusel se ani moc snažit a Tomovo přirození mu začalo dávat najevo svou spokojenost.
„Chci tě,“ zašeptal mu do ucha a Tom sesbírával poslední zbytky svého odhodlání, aby nepodlehl. Aby se nenechal zmást takovou lacinou taktikou, jako je sex. Byl naštvaný. I když, jak se mu krev z mozku hrnula do jižnějších partií, pomalu ale jistě zapomínal, proč vlastně. No tak si Bill čte pitomý bulvár. Co je na tom? Vlastně by mu to mělo lichotit, ne? Mělo? Co?
Myšlenky pozvolna opouštěly jeho mozek a jediné, na co byl schopný se soustředit, byla Billova ruka, která mu vklouzla pod spodní prádlo, a jazyk přisátý k jeho krční tepně.
„Tohle není fér,“ dokázal ze sebe vysoukat.
„V lásce a válce je dovoleno všechno,“ zamumlal mu do prohlubně krku Bill.
„A my jste teď kde?“
„Z války přecházíme do lásky,“ zazubil se blonďák a napřímil se. Tušil, že když se teď znovu vrhne na Tomova ústa, už se bránit nebude, a taky se nemýlil. Tom vzplál okamžitým výbuchem vášně. Přitáhl si Billa za zadek k sobě tak rychle, že sotva stihl vysvobodit svou ruku. Mačkal jej na sebe a nechával jejich vzrušení třít se o sebe. Přitom mu jazykem plenil pusu. Bill mu nezůstával nic dlužen a všechny jeho výpady dokázal zpracovat a provádět i své vlastní. Zmocnila se ho neodbytná touha dotknout se Toma na všech místech. Označkovat si ho jen pro sebe. Smazat z jeho těla otisky po někom jiném. Ať už bratrovi tvrdil cokoliv, ten červík nejistoty v něm hlodal. Šílel při myšlence, že tohle provádí Tom i s někým jiným. Byl jen jeho a Bill byl také odhodlaný, že už to tak zůstane.
Tom do něj strčil, takže přepadnul zády na postel. Udělat to tak nějaké dívce, asi by se dočkal pobouřeného odmítnutí, ale Bill už nejednou dokázal, že není z cukru.
„Udělej mi to, Tomi,“ vybízel ho a rozhodil při tom nohy.
„Nemluv,“ poručil mu. Chtěl mít aspoň jednu věc v jeho životě pod kontrolou. Byl zvyklý, že se o sebe stará sám a na nikoho dalšího se nemusí ohlížet a teď mu Bill svým vpádem narušil přirozený řád věcí. On byl ten, kdo se musel snažit a napravovat, co posral. A zjišťoval, že je to pořádná zabíračka, zvlášť když mu to Bill nijak neulehčoval. Všechno bylo vzhůru nohama. Jeho vztah s Billem se už nezdál být takový jako dřív a nevěděl, jestli budou schopni ho vůbec vrátit do starých kolejí. Insomniax už nebyl zábava, stal se pro něj povinností a starostí, a to ani nechtěl přemýšlet o tom, jak si vede ten v New Yorku. Všechno se rozpadalo. Chtěl mít pod kontrolou alespoň to, jak si to s Billem rozdá. Ukáže mu, že je ještě pořád chlap.
„Vysvleč se,“ přikázal mu stále ještě ve stoje.
„Ano, pane,“ přijal Bill jeho hru a rychle si stáhnul boxerky.
„Řekl jsem ti, ať nemluvíš,“ zopakoval Tom. Bill posunky naznačil, že si zamyká pusu a zahazuje klíč.
„Hlaď se,“ kývnul směrem k jeho klínu a Bill víc než nadšeně poslechl. Pomalu si přejel prsty přes tělo a zastavil se v klíně. Rozevřenou dlaní si začal přejíždět přes tvrdnoucí penis. Celá tahle hra, znásobená hádkou a vědomím, že je může slyšet řidič, tomu dodávala na zajímavosti. Tom potřeboval vést a Bill mu to chtěl pro dnešek umožnit.
„Hoň se,“ změnil příkaz Tom a musel si olíznout rty, protože je měl najednou úplně suché. Bill obemknul své vzrušení prsty a pomalu pumpoval.
„Ukazováček a prostředníček do pusy,“ poručil a měl možnost v bratrových očích zahlédnout záblesk, když mu došlo, co má v úmyslu. „Víš, kam s nimi teď,“ pokračoval a znovu kývnul hlavou k jeho rozkroku. Bill poslušně a poprvé úplně bez řečí poslechl a začal si vlhkými prsty přejíždět mezi půlkami. Když mu zmizely tak hluboko, že už nebyly vidět klouby, začal zaklánět hlavu dozadu a kousat se do rtu, aby nezačal hlasitě sténat.
Tom to sledoval z bezpečné vzdálenosti. Několikrát se pohladil přes látku boxerek. Když už Billovy tlumené vzdechy byly až příliš vzrušující, zbavil se toho zbytečného kousku oblečení, přelezl na Billa, aby chytil jeho ruce a přišpendlil mu je nad hlavou.
„Teď se ani nehni. Ruce drž pořád nahoře, jinak uvidíš,“ varoval ho.
Bill nahodil ten nejvíc nevinný kukuč, jakého byl v tomhle stavu schopný a jen přikývl. Tom se natáhl za sebe a z šuplíku v nočním stolku vytáhl lubrikant, snaže se přitom nepodívat na časopisy na zemi. Věděl, že tam bude. Znal svého brášku moc dobře. V rychlosti udělal to nejnutnější, a pak už natlačil špičku penisu proti Billovu zadku.
„Ach,“ uteklo blonďákovi skrz rty a dočkal se tak přísného pohledu.
Tom se neobtěžoval s nějakým mazlením nebo jemným zacházením. Billova příprava musela stačit. Trhavými pohyby vpřed se propracovával víc a víc do příjemného tepla. Musel ruce zatnout v pěst, aby ovládl třas a ten pulzující žhavý pocit, který v něm chtěl vybuchnout. Přirážel do Billa a s každým pohybem si vybíjel svou frustraci. Chtěl se zbavit všech negativních pocitů z toho, že nemá věci pod kontrolou. Strachu, že jim to přece jen nakonec nevyjde. Obav, že pod ním už neleží ten stejný Bill jako dřív.
Bill si proplet prsty dohromady a napínal ruce nad hlavou, aby ho to nesvádělo je Tomovi položit kolem krku. Pak mu došla jedna věc. O nohách Tom nic neříkal, takže je zvedl a obtočil kolem bratrova pasu, vtiskávaje si jej hloub do sebe.
„Ach kurva,“ zaklel Tom, když se do Billa dostal až po kořen.
Bill tohle miloval. V těchhle chvílích měl možnost vidět pravého Toma. Ne tu nabručenou profesionální masku, kterou si tak často nasazoval. Když ho pohltil chtíč, obličej se mu uvolnil a rázem z něj byl někdo jiný. Bill jej k sobě mačkal a chtěl, aby jen s ním Tom zažíval ty nejlepší pocity. Udělá to pro něj tak dobré jak jen to půjde.
„Už brzo budu,“ procedil Tom skrz zaťaté zuby a Bill jen pokýval hlavou. „Och, už můžeš…“ nedořekl, ale on pochopil, že je volný. Hodil ruce kolem jeho krku a přitáhl si ho dolů k polibku. To bylo to jediné, co mu během celého aktu chybělo. Líbání. Byl to jen sex bez špetky citu, ale když si vyměňovali vlhké polibky, znamenalo to mnohem víc.
„Taky už budu. Pokračuj,“ dostal ze sebe mezi dávkami polibků.
„Ach do prdele. Ty mě tak strašně sereš,“ začal blábolit Tom. Někdy měl potřebu ventilovat své pocity i slovy. „Podívej se, co ze mě kvůli tobě je.“
„Miluju tě, Tome. Tolik tě miluju,“ odpovídal mu nesouvisle Bill.
Stačilo jen pár dalších zhoupnutí, než se Tom napjal a s výkřikem, tlumeným do Billova krku, se udělal. Hmátl po Billově penisu a k vrcholu mu dopomohl pár prudkými tahy. Pak už jeho končetiny vypověděly službu a on se na brášku svalil. Potřeboval pár nádechů, než se nadzvedl a lehl si vedle něj.
„Prostě se bojím, že o tebe přijdu. To je celé,“ přiznal Bill do ticha a neustávajícího se pohupování tour busu.
„Nepřijdeš,“ ujistil ho Tom. Nechal ho, ať ze sebe utře chladnoucí sperma, pak jej chytil kolem pasu a přitáhl zády k sobě. Políbil tetování vzadu na zátylku a propadl se do hlubokých vod spánku.
autor: Becs
betaread: J. :o)
Ach, to byla skvostná kapitolka. Jsem úplně rozmlsaná 😀
fajn, ten začátek byl takový trochu bojový. Upřímně je ale chápu oba. Billa v pozici, kdy co si budeme povídat, paparazzi jsou schopní pro dobrou fotku udělat cokoliv a když se jim to povede, mají žně, takže myslím, že Bill se právě takovýchto foteček bál, ale zároveň je hledal… což mě mrzí hlavně kvůli Tomimu, který před svým bráškou nic netají, a stejně mu není plně důvěřováno, taky navíc na fotce stačí špatný úhel a je z toho hned jiný příběh…
bože, nechci si ani domyslet, co by se stalo, kdyby Bill nepřestal ten škvár číst (a myslím, že asi nepřestane, i když to slíbil) a někdy se někomu povede Toma v nevinné situaci vyfotit tak dobře, že z toho budou mít bulvární plátky totální vývar 🙁 snad se to opravdu tímhle směrem neposere, držme si palce
a pak to jejich usmiřování, ženo – hell yes, so OMG HOT. to jak si Tomi poroučel… nic, musím si jít dát studenou sprchu 😀 v tomhle horku to je o srdeční kolaps tohle číst, ale jak se znám, jako správný zvrhlík si to přečtu ještě minimálně jednou 😀
děkuju ti za tuhle krásně pikantní kapitolku, jsem ráda, že si to kluci umí krásně rozdat, teda pardon krásně vyříkat ("na co to myslím :-D")
Souhlasím z luki bulvár je svinstvo jen když se to dobře prodává.
Oh boze… To si clovek rano pusti insta, jen aby dostal infarkt z Billa co se snazi vykourit meloun, a pak jeste tohle… Oh kur… Fck…
Ale Bille… L.A stars? Hmmmm copak jsi se dozvedel zajimaveho hmmm?
Já Billa docela chápu. Takovou dobu s Tomem nemluvili a když mu chyběl, našel si berličku. Každý, kdo má v hlavě dvě mozkové buňky ví, že bulváru se nedá věřit, ale aspoň tam jsou nějaké ty obrázky… 😉 Podle všeho ale urputně pracují na tom, aby si to odloučení řádně vynahradili. 😀
Díky za kapču, těším se na pokračování.
[3]: 😀 Meloun, to byl nějaký nanuk, ne?? 😀 😀 😀
Jo jo, sexem se vždycky vyřeší všechno, ale většinou jen krátkodobě, bohužel. Tak snad, až začnou opět myslet svými mozky, a ne něčím jiným, tak si uvědomí, jak ta hádka byla zbytečná a už se k tomu nebudou vracet. A já je taky chápu oba. Na Billově místě bych taky brala každou příležitost, kdy bych mohla Toma vidět. Jó, měl by si Tom alespoň v téhle realitě pořídit instagram, aby Bill tolik nestrádal 😀
[5]: insta ma v tyhle realite muj Tom, to uz by bylo moc Tomu na instagramu 😀
Hele taky jsem myslela ze nanuk, ono se nejde moc soustredit na to co konkretne tam obtezuje kdyz si automatish kazda predstavime Tomana a jeho reakci na tohle totalne bitch selfie ze jo 😀
Tohle je… Emoce, zas, spousta, jsou slozity, vazny i eroticky:D Mam z rozporuplny pocity. Nemuzu se zbavit toho jednoho urcityho pocitu, ze mi tam neco nesedne. Neco mozna z Billovy strany, ach, ja vim, nevernej doopravdy Tomovi nebyl, aspon z toho, co Tomovi priznal, rada bych mu to verila, nechci konspirovat zase. Jen je tam proste ten pocit, mozna je spatnej? Taky uplne presne nevim, jak si vysvetlit to, ze ma chut cist bulvar. Joo, mit prehled, jakej o nem ma verejnost prehled, tohle beru, jasny. Hambac me pobavil:D Ale neni on Bill tak trosku (souvisi mi to s tim onim pocitem) hrrr do toho, aby je cetl, aby tam treba nevidel sam sebe… s nekym, a uhral to na Toma a ze chce videt jeho? Jako ze ma obavy, jestli o nem samotnym bulvar nevi neco, co by mohl Tom a jeste mu to nerekl… Druha moznost je ta, ze Toma proste sleduje a tak trochu se snazi prijit na to, jestli ON ho naopak nepodved nekdy..:D Jak rikam, mam z tohohle smiseny pusobeni na me, o to je to zajimavejsi, protoze si zkratka nemyslim, ze s tima casakama je to takhle cely:p No vidime! Nasledne Tomovu frustraci taky chapu, kdyz nevi, proc ho ten Bill v casacich sleduje a mozna mu to uplne tak nezbastil, pokud Bill kecal..:p
Drahousku Becs, co se erotiky zde tyce, ty proste vis, jak na to, netreba nic k tomu rikat vic… Umis tak krasne podat a vypichnout tu kterou emoci potrebujes (tady Tomova frustrace byla tak jasne znat, bylo to perfektne sladeny a jeste ten tourbus… chudak ridic, jestli nabyl podezreni..xD)
A Geeeo, jezis ja mit takovyho brachu! No to je stramak! Opravdu vyrostl do krasy, ja to rikam furt^^
Diky!!!
Já prostě miluji ty fotky na začátku každé kapitoly! Dodává to tomu takovou větší věrohodnost a mně prostě přijde, že to je všechno pravda. 😀