
Půl roku od opuštění Zimního kraje – Černý les, země vraního lidu
„To je barva… těmi si mořanky dělají ornamenty, co mají na tváři a těle. Voda ji nesmyje, sama se za pár dní vpije do kůže.“ Vysvětlil mu a vybalil z váčku ještě pár seřízlých dřívek.
„A nám to bude k čemu?“ Tom jen doufal, že mu jeho dvojče neřekne něco ve smyslu, že změnil plán a budou cestovat pod vodou.
„Budeš malovat.“ Oznámil mu místo toho prostě a podal mu dřívko.
„Jsi pomalej jak utancovanej elf!“ Křikl po Tomovi Skay, když na něj Bill zaútočil a povedlo se mu Toma oddělit od Darii, se kterou měl porazit jeho s Skaye.
„I to zatracený dráče je schopnější! To jsi král?!“ Tom zamumlal nadávku a Bill se bleskově vyhnul drakovi a švihnul ho plochou čepele přes hřbet. Tomovi to dalo čas dostat se zase blíž k Darie. Ta draka stáhla od Billa co nejdál a zaútočila svými krátkými meči. Tom šel z druhé strany, a i přes to se nezdálo, že by s nimi měl Bill těžkou práci. Naprosto lehce tančil se svými meči mimo jejich dosah, zatímco jim oběma nasekal dost mělkých ran, které by za chvíli způsobily dost velkou ztrátu krve, aby je to minimálně zpomalilo, pokud by meče nebyly jen cvičné.
Byl ještě jeden důvod, proč to počítal. Bill ten večer spal v jeho posteli. Beze slova si k němu přelezl a usnul s hlavou na jeho prsou.
Stejně jako Tom, dělala pokroky i Daria. Její drak se uzdravil téměř ze dne na den a ani ona ani zimní král se nepokoušeli zastírat, co za tím je. Tom si musel přiznat, že na ně zezačátku žárlil, když s ním v tu dobu Bill mluvil tak málo, a zlepšovat se to začalo až ve chvílích, kdy ho Skay tituloval nejrůznějšími přívlastky a on stejně vytrvale držel a proti ničemu neodporoval, a poslouchal ho na slovo.
„Budeš malovat na mně!“ Vyhrkl Bill rychle a vzal Tomovu dlaň do své. Ukazováčkem přejel po vytetovaném černém pásku kolem jeho zápěstí a sjel na hřbet s křížem.
„Namaluj mi něco svého…“ Navrhl a už mu strkal kelímek pod nos.
„Nemyslím, že by se k tobě něco z toho hodilo.“ Zavrtěl Tom hlavou a sebral kelímek s tmavou tekutinou z bratrových rukou.
„A co by se ke mně hodilo?“
„Billy… tohle není tak, že si na něco ukážeš a načmářeš to na sebe.. Musí to mít význam, něco to pro tebe musí znamenat. Není to jen… ozdoba.“ Oponoval mu hned a odložil nádobku a dřívko na stolek.
„Ale tohle není doopravdy… zmizí to… Tome… prostě nakresli něco, co se ti bude líbit. Co se ti bude líbit na mně.“ Bill mu pohladil předloktí s jeho prvním tetováním a pokračoval dál, až zajel pod jeho košili a dotkl se lebky s hady na jeho zádech.
„Ty nedáš pokoj, dokud to nedělám, že jo?“ Bill zavrtěl hlavou a Tom rezignovaně zvedl dlaně. Vzal do ruky dřívko sřezané do hrotu a namočil ho do tekutiny. Chvilku si ho zkoumavě natáčel před očima a pak zkusil jemnou linku, kopíruje tetování na zápěstí.
„Zrovna já budu tetovat nějakou kouzelnou henou…“ Zamumlal a seřadil si kelímky podle odstínu.
„Henou? Co to je?“
„To nic… Teď to neřeš.“ Přešel k němu blíž a zatáhl za lem temně modrého korzetu, který stahoval Billovu tuniku v pase.
„Dobře, nějaký návrh, kam chceš kreslit?“ Zeptal se nakonec rezignovaně.
„Kresli, kam chceš.“
„V tom případě musí tohle dolů.“ Pousmál se, otočil ho k sobě zády a stáhnul mu vlasy stranou. Zatáhl za tkaničku z modrého sametu, uvolnil mašličku a trhnutím ji vyvlékl z kovaných oček. Vzal oba cípy korzetu, roztáhl je a nechal tuhou látku sklouznout na zem. Tunika následovala.
Tom mu shrnul vlasy ještě víc a vtiskl mu polibek na odhalený krk. Jeho dlaně mu sevřely nadloktí a rty pokračovaly po rameni. Bill zaklonil hlavu a tiše vydechl. Tomovy ruce se přesunuly na jeho břicho a rty znovu stoupaly po krku až k uchu.
„Tome… Odvádíš pozornost.“
„Já vím.“ Broukl Tom a znovu se zkusil dostat k vázance.
„Tome…“ Pokáral ho a starší dvojče ho neochotně pustilo.
„Dobře… udělám to. Lehni si.“ Zamumlal, ztěžka polkl a snad poprvé se mu chvěly ruce, když vzal do ruky barvu.
autor: Bitter
Ten Valren je ale šmejd! Byl to on, kdo je prozradil, že jo? A to mi ho bylo v jednu chvilku i malilinko líto… Tss
Za to Bill s Tomem se mi teď líbí moc a moc 😉 Už se těším na to, co Tom na Billa nakreslí 🙂
Valren je zradil, sakra. To ovšem znamená, že celý jejich plán je už dopředu v pytli.
Jsem ráda, že se Tom a Bill zase sblížili, jenže netuší, co nad nimi právě v tuhle chvíli visí. Nicméně by mě zajímalo, jestli Tomova kresba na Billovo tělo bude něco… něco víc.
Děkuji za kapitolu a těším se na další.
Valren je zmetek zradil je jen doufám že stejně vyhrají.
Ten Valren je prvotřídní hajzl. A pak že je Tom ten žárlivý. Co teprve tenhle idiot? Takovou zradu jsem nečekala. To že chce mít z Billa temného se mi vůbec nelíbí.
Na druhou stranu je fajn že se Bill s Tomem zase sbližují. Po krůčcích se to mezi nimi vrací do normálu. Nakonec je ten Tom vážně všechny zachrání.