autor: Malámúza
„Jsme tak nadšení, že se s tebou konečně setkáváme!“
Jeho matka to řekla v němčině, ale podle toho, jak Vanessu popadla a přitiskla si ji k hrudi, si byl Tom docela jistý, že jeho snoubenka podstatu toho prohlášení pochopila. Široce se usmívala, objímala Simone nazpět stejně horlivě a přes rameno své budoucí tchýně se setkala s Gordonovým pobaveným pohledem. Když ji Simone pustila, Gordon postoupil kupředu, omotal kolem ní paži a pohodlně ji stisknul.
Poté se Simone obrátila k Tomovi a ten si nemohl pomoct, ale přišlo mu vtipné, že byl až druhý v pořadí pro objetí. „Tvůj otec přiletí o víkendu, musel ještě odvézt nějaké zboží,“ informovala ho, odložila si na zem tašku a postavila se na špičky, aby jej mohla pořádně chytit.
Malý úsměv, který mu na rtech vyvolala matčina náklonnost, z Tomovy tváře zmizel a on se znovu odtáhl, pohlédl na Gordona, jehož oči nyní byly na něm, a pak zpátky na matku. „… Bill?“ Pobídnul je.
„Před měsíce řekl, že si to nějak zařídí sám,“ informovala jej a povzbudivě jej pohladila po paži. Pouze skutečnost, že nevypadala nijak znepokojeně, Toma nakonec přesvědčila, že Bill svůj slib dodrží. „Mluvila jsem s ním minulý týden, abych mu řekla, že poletíme. Jsem si jistá, že na zkušební večeři tady bude.“
Tom si povzdechl a natáhl se pro matčinu odloženou tašku. Věděl, že měl jet domů na Vánoce, ale Bill ho o něco požádal a on poslechl stejně tak moc, jako nechtěl. Doufal, že Bill přijede trochu dřív, aby měli příležitost si promluvit tak, jako ji předtím neměli.
Tom si pamatoval na to, jak Bill toho rána vstal, poté, co usnuli na pohovce. Zvedl se dřív, než vyšlo slunce a Tom nad tím nijak nepřemýšlel; byl tak příjemně mimo. Nyní si přál, aby jej napadlo vstát spolu s ním. Aby si uvědomil, co to Bill dělá.
Nyní si přál, aby ho zastavil.
„Tvoje máma vypadá tak mile a… Já nevím, uvolněně. Naprosto úžasným způsobem, ne jako sexuálně, protože myslím, že to by bylo ode mě divné, kdybych to komentovala,“ řekla mu Vanessa a pověsila se mu na paži, než došli na parkoviště. Tom se zazubil. Věděl, že je šťastná, když blábolila.
„Jo, je taková umělecká.“
„Bože, měl jsi je sem vzít dřív.“ Pohlédla přes rameno na Gordona a Simone, kteří šli za nimi v téměř stejné pozici jako oni dva. Tom měl pocit, že je přijala vroucněji a lehčeji než Billa.
„Co ty víš, mohla tě třeba urážet,“ připomněl ji a hledal přitom svůj Lexus.
„Myslím, že to bych poznala,“ řekla. „Bill mě pár pestrých slovíček naučil. A žiju s tebou. Naučím se něco nového pokaždé, když si ukopneš palec.“
Zasmál se na ni a přitáhl si ji blíž.
„Bože, tenhle dům je zatraceně obrovský,“ poznamenala Simone, když od své skleničky vína vzhlédla ke stropním trámům. Vanessa vzhlédla od svého salátu s vidličkou v ústech, jako by očekávala, že to Tom přeloží. Ale neudělal to, dokud se jeho matka nezeptala: „Takže, máte už vy dva všechno připravené?“ Protože nechtěl být tím, kdo na to bude odpovídat.
„Moje sestra si musí pořád ještě nechat upravit šaty,“ řekla Vanessa. „Ach,“ otočila se k Tomovi a položila ruku na jeho, aby upoutala jeho pozornost, „a kněz říkal, že má hned potom pohřeb, ale že bychom stále měli mít na všechno dost času. Pořád myslím, že je to hezké, že nás varoval.“
Bill není připravený, téměř čekal, že řekne. Bylo to něco, o čem Tom věděl, že to Vanesse drásá nervy – že Tom nemá žádný důkaz, alespoň ne žádný důkaz, který by jí mohl ukázat, že Bill přijde. Dokonce už navrhla jako náhradu Cama. Ale věděl, že by s tím nepřišla před jeho rodiči. Poslušně překládal vše, co řekla, a Simone přikyvovala.
„A tvůj oblek bude připravený zítra.“
„Sakra,“ řekl Tom a pohlédl na hosty na druhé straně stolu. „Už musím vyzvednout Georga na letišti.“
Vanessa pokrčila rameny. „Tak jeď.“
„Ne, já vím, že mu to nebude vadit. Prostě je jen nechci nechat po celý den o samotě.“
„Můžu s nimi zůstat já.“
Což, jak byla pravda, bylo něco, co Toma ani nenapadlo. Měl nyní v práci volno až do doby po líbánkách, ale stále: „Ty nemluvíš německy, já nevím.“
„Zlato, já vím, že by se hodilo, kdybych mluvila,“ souhlasila. „Ale víš, tento týden nám přijede spousta hostů z tvé strany. Nemůžeš je pořád všechny obskakovat.“
„Tome, je neslušné nechávat nás v nevědomosti,“ řekl Gordon hravě a přitáhl tím na sebe jeho pohled. „Alespoň tvoje matka si to myslí.“
Simone jej plácla po paži, než se otočila k Tomovi. „Co se děje?“ Zeptala se.
Tom potřásl hlavou. „Nic. Jen přemýšlím, kam všechny uložíme, a mám starosti o vás všechny, jak budete pobývat ve městě, kde neznáte jazyk.“
„Jsme dospělí,“ připomněl mu Gordon stále pobaveně.
„Jo, jo.“ Tom si povzdechl a upustil vidličku ve prospěch vložení hlavy do dlaní. „Mám zítra něco na práci, tak hádám, že můžete zůstat tady.“
„Vyzvedáváš Georga?“ Zeptala se Simone a Tom na ni pozvedl obočí. „Volal nám. Andreas přijede s ním.“
„Hej, hej,“ Tom tentokrát svou vidličku upustil a plně se k ní otočil. „Mluvil jsem s Andreasem před pár týdny a říkal, že přiletí v pátek.“
„Bylo levnější přiletět dřív, nevím proč, člověk by si myslel, že to spíše bude dražší. Ale usoudil, že to bude i méně cestování pro tebe. Musela jsem jim oběma rozmluvit, aby si vzali taxi.“
„Mohl mi zavolat.“
„Říkal, že to několikrát zkoušel.“
„Co se děje?“ Vložila se do toho Vanessa a dívala se z Toma na Simone, jako by očekávala, že ona jí to možná taky přeloží.
„Jeden host navíc, hádám,“ řekl jí. „No, alespoň dříve, než jsme ho čekali.“
„Ten chlapík Gustav?“
„Ne.“ Tom se natáhl pro ledovou vodu, kterou jim Vanessa naservírovala, než stihl protestovat. „Andreas.“
„To je který?“
„Můj-“ Tom sám sebe přerušil a pohlédl na své rodiče. Z čistého zvyku chtěl říct můj nejlepší kámoš, ale nebyl si jistý, jak pravdivé to prohlášení stále ještě je, a náhle byl iracionálně nervózní, že Simone vykřikne a poukáže na to, ačkoliv mu vůbec nemohla rozumět. „… Billův nejlepší kámoš,“ dodal.
Jen zmínka o bratrovi byla dost na to, aby jeho nálada poklesla, a nyní si přál, aby raději přijal možnost matčiny zloby, než aby do konverzace přinesl Billa. Ty měsíce, které uběhly od chvíle, kdy své dvojče viděl, mu připadaly delší než ty předchozí čtyři roky, a cítil to takovým způsobem, až si byl jistý, že si toho Vanessa všimla. Jeho vztek na Billa vybledl a teď se cítil jen prázdný.
Svatební plány tu prázdnotu nevyplnily, ale aspoň jej od toho rozptylovaly
„Jsi zasraný bastard, že jsi mě nenavštívil, když jsi byl doma. Tohohle břídila jsi viděl. Já jsem lepší než on. Mám vyšší hodnost v odsloužených letech.“
Andreas během těch slov plácl Georga do ramene, ale o krok ustoupil, když se basista napřáhl na oplátku. Andreas byl vyšší, ale Georg byl stále lépe stavěný. Nebylo těžké být více stavěný než Andreas. Mohli v tom spolu s Billem soupeřit, všiml si Tom, když ho objal.
Prsty zatahaly za jeho vlasy a Tom je odstrčil. „Kámo,“ bylo vše, co na to Andreas řekl.
„Jo, jo,“ odmávl ho Tom a projel si rukou skrz vlasy, aby narovnal jakékoliv škody. „Tvoje jsou taky kratší.“
„Jo, ale tvoje byly až sem,“ Andreas natáhl ruku ke spodní části svých zad a poplácal se tam rukou.
Tom pokrčil rameny. Opravdu o tom nechtěl mluvit. Připomínalo mu to, že Bill tam stále ještě není, dokonce ani nezavolal, aby řekl, kdy přiletí. A stejně tak moc, jako se tou skutečností nechtěl zabývat, nedokázal se zastavit, aby se nezeptal: „Mluvili jste s Billem?“ Stejně jako se hned po příjezdu zeptal svých rodičů. Ptal se hlavně Andrease, ale pokud šlo o něj, byl vítán i Georg s nějakými informacemi.
„Ne, už asi týden, člověče,“ řekl Andreas a vedl jej směrem k výdeji zavazadel. „Proč mu nezavoláš?“
Tom chtěl na svého kamaráda zakřičet, že ano, uvažoval o tom, děkuji. Pomyslel na to ráno, kdy si uvědomil, že Bill odešel, když našel vzkaz na kuchyňském stole s ničím jiným, než s Budu tam. Nenásleduj mě. Poté, co se vzpamatoval z toho šoku, jak z Billova odchodu, tak i z jeho zjevné víry, že svatba bude pokračovat podle plánu, okamžitě se natáhl po svém telefonu. Nenásleduj mě mu nezakazovalo telefonní hovory. Ale Billův mobil šel rovnou do hlasové schránky, když se o to pokusil. V té době z toho vinil letadlo, ve kterém v tu chvíli Bill s největší pravděpodobností seděl.
Ale když se o to několikrát pokoušel i během následujících týdnů a pokaždé obdržel to samé, věděl, že se mu jeho bratr vyhýbá. Tom neviděl důvod, proč by bratrova reakce na jeho volání měla být teď jiná.
„A proč ne ty?“ Navrhl a Andreas protočil oči.
„Podívej, pokud vím, tak tenhle týden hodně pracuje,“ řekl Tomovi, očividně se jej pokoušel uklidnit, a byl to tenhle komentář, který Toma definitivně ujistil, že Bill Andreasovi řekl, že nejsou úplně v pohodě, ať už z jakéhokoliv důvodu. „Bude tady.“
Tom si tím nebyl tak jistý a nyní uvažoval nad tím, že Bill sám možná taky ne.
autor: Malámúza
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 3
Tak že se Tom bude přece ženit ja byt Billem tak bych nepřijela myslím že mu Tom už dost ublížil.
To je pěkné, svadba se blíží mílovými kroky a rozhodně to nevypadá na happy end! Ach jo, tentokrát to zřejmě komplikuje Bill, ale není se mu co divit. Tom mu to zrovna neusnadňuje. Tome, snaž se!👍😀
To bych nebyla já, abych si po posledním dílu bláhově nemyslela, že se tím už skoro všechno vyřešilo a že nás bude čekat jenom to hezké. 🙁 Jasně, napadlo mě, jestli třeba Bill neuteče, ale nevěřila jsem tomu. Já jsem si opravdu myslela, že už bude všechno fajn. 🙁
A ano, tohle je jeden z dalších dílů, při kterém mi docházejí slova. Je mi z toho do breku, jak se jim to všechno pořád kazí. Ačkoli jsem docela ráda, že teď to není Tom, kdo to celé zkazil. Ale tím samozřejmě nechci říct, že bych byla na Billa naštvaná, myslím, že to je docela pochopitelné, že utekl. Netuším, jak se musel chudák po celou dobu cítit a co prožíval. Teď už jen doufat, že se na svatbě objeví…ačkoli, pokud ano, tak to bude zase všechno ještě více bolavé. 🙁
Vůbec netuším, kolik dílů nás ještě čeká, ale každopádně svatba nás čeká velmi brzy a nevypadá to, že by ji mohlo něco zastavit. 🙁
Každopádně strašně moc děkuji za překlad! ♥♥
Jo, já to tušila, že až tak jednoduché to nebude. Akorát jsem tipovala, že Tom provede nějakou kravinu nebo plácne něco nevhodného. To že to byl Bill, kdo se najednou sebral a odešel mě trochu překvapilo. Fakt doufám, že vtrhne jako velká voda na svatbu a Tom pochopí, že je to celé špatně.
Děkuji za překlad Zuzu