Rumors II – Fueling the Fire 6.

„Ty jsi takový idiot!“ Ozvalo se z telefonu, až byl Tom nucený ho od ucha oddálit a povzdechl si. Čekal od bratra trochu podpory a pochopení, no, evidentně šlápl vedle.
„A co jsem měl asi tak dělat?“ Odsekl podrážděně, a zatímco držel telefon ramenem, zapálil si další cigaretu.
„Udělat to bez toho? Proboha, jak dlouho jsi to plánoval? A pak to takhle potopíš! Ty nejsi normální, Tome!“ Rozčiloval se dál Adam a Tomovo podráždění vzrostlo. Co vlastně čekal, Adam nebyl tak ujetý perfekcionista jako on a Bill. Bill by ho politoval, ale jemu to asi těžko přizná.

„Neječ na mě, já to nepotopil, oni ho ztratili.“
„No tak by to bylo bez prstenu, bože, už vidím, jak by ti za to Bill urval hlavu. Nehledě na to, že znáš můj názor na tuhle blbost. Zásnubní prsten se kupuje holce.“
„Adame, ten peroxid už ti fakt leze na mozek, ukradls mi ten prsten z krabičky a chtěls ho nosit, jak jsi z něj byl vystříkanej, tak mi netvrď, že bys nad tím mávnul jen tak rukou. Dyť na něm byly diamanty, kurva.“ Ztišil trochu hlas a popotáhl z cigarety a skrz prosklené dveře zkontroloval, jestli je Bill stále zachumlaný v posteli.

„No to asi ne, ale rozhodně bych kvůli tomu nerušil to ostatní.“
„Já jednom chci, aby to bylo všechno tak, jak to má bejt. Co je těžký na tom pochopit?“ Mávl do neurčita cigaretou a zase se opřel o zábradlí, aby se mohl chvíli kochat zasněženými kopci, na které měli z balkonku nádherný výhled.
„A nenapadlo tě, že když ty plány nevychází, mohl bys být někdy trochu spontánní?“
„Já se ho nechystám zeptat, jestli chce další cukr do kafe, ale jestli si mě vezme, to nejde udělat jen tak, idiote.“ Z reproduktoru se nejprve ozvalo pohrdlivé odfrknutí a následně musel Tom telefon znovu oddálit od ucha, když začal jeho bratr hulákat.
„Andy! Vezmeš si mě?!“
„Co?!“
„Jestli si mě vezmeš! Vidíš? Jde to.“ Dodal tišeji do telefonu, Tom přitočil oči a poslouchal spěšné kroky a Andreasův natěšený hlas.
„Ještě nemáš dost, queenee?“ Málem vyprskl smíchy, jak si představil Adamův výraz.
„Myslím svatbu, idiote! Mám na telefonu bráchu!“ Vypískl bratr a on se dusil smíchy. Karma, bratříčku…
„Aha, sorry, myslíš, že něco slyšel?“ Zeptal se o něco tišeji Andreas.
„Jasně že to slyšel, mám to na odposlech, jestli sis nevšiml, lakuju si nehty!“
„He… ahoj Tome…“
„Ahoj Andy.“
„Ten zabedněnec to neudělal.“ Prásknul ho hned Adam a Tom si přitiskl pěst na čelo. Bylo mu jasné, že hned jak zavěsí, bratříček ho rychle napráší Géčkům a všem ostatním.
Vlastně bylo docela vtipné, že o jeho úmyslu věděl každý krom jeho Billa, kterého se to týkalo nejvíce. A matky, samozřejmě. Nijak nespěchal s tím jí cokoli říkat.
Tommy už mu dokonce dal seznam termínů, kdy by mohl odstavit Insomniax včetně veškerých věcí jako byla nabídka pití, s označením, co mohl a co pil Bill, když ještě do Insomniaxu chodil, a cateringu od restaurace vedle.

„Ne? Došla kuráž?“ Zasmál se Andreas a bylo slyšet, jak ho Adam plácnul a následné remcání, že si zničil nehty. Byl si jistý, že později bude Andreas litovat. Mohlo by to být k užitku, Adama by to alespoň zdrželo v obvolávání ostatních.

Skrz sklo zaregistroval, že se Bill vyhrabal z postele a odešel ke dveřím.

„Ztratili prsten. Letiště nemůže najít kufr, kde byl.“ Vysvětlil Tom bedlivě sledující dění uvnitř.
„Tak to nasere.“
„No právě.“ Povzdychl si a rychle zakryl telefon rukou, když se balkonovky otevřely a vykoukl Bill.
„Hey, zlato, proč nespíš? Co se děje?“

„Snídaně je tady.“ Zamumlal rozespale a zazíval.
„Aha… měl jsem ji na dnešek zrušit, sakra. Hned jsem tam. Zalez, je zima.“
„Hmmm… to nevadí… To je Adam?“
„Jo.“
„Pozdravuj ho.“ Znovu zívl a zmizel uvnitř vyhřátého pokoje.
Tom si oddechl, že Bill nepřišel ve chvíli, kdy na něj Adam řval, rychle se s nimi rozloučil a šel se uvelebit k Billovi do postele nasnídat se.

Ten se zachumlal do županu a akorát zapíjel léky.

„Vůbec sem nechoď, jde z tebe hrozná zima.“ vyhazoval ho hned aktivně, když si Tom sundal kalhoty a bundu a chtěl se přitulit.

„Z tebe jde teplo, to mě nechceš zahřát? Budu zase nemocnej.“ Pohrozil a ukousl ze sladkého bochánku, který Bill držel v ruce.

„Dobře, ale ruce si strč pod peřinu, neměl jsi rukavice.“ Nastavil blonďák pravidla a nechal Toma znovu si ukousnout. Když se zakousl sám, ucítil, jak se Tomova dlaň nenápadně sune k jeho stehnu.

„Na to zapomeň, jsi hrozně studený.“ Varoval ho a zalapal po dechu, když mu Tomova druhá ruka bez varování skončila pod županem na zádech. Okamžitě mu naskočila husí kůže po celém těle a Tom s úšklebkem uhnul před pohlavkem.

„Tome!“ Ohradil se dotčeně, ale ten se nevzrušeně natáhl po kávě a opatrně usrkl.

„Copak se ti nelíbí, čmeláčku?“ Zeptal se nevině a ještě jednou se napil, zatímco volnou rukou stiskl Billovo stehno.

„Tome, já tě varuju!“ Zaskučel a málem mu rozlil kafe, jak se snažil ledovou dlaň ze své nohy sundat. Tom s ní místo toho vklouzl k nohavici boxerek a Bill vytřeštil oči.

„To neuděláš!“ Vypískl, Tom odložil kafe a se smíchem ho povalil. Nedalo mu ani za mák námahy, aby ho dostal pod sebe, a jedna ruka stačila, aby udržel Billovy ruce nad jeho hlavou. Ten se zkoušel zmítat, ale marně. Tom pomalu přejížděl bříšky prstů po jeho břiše a škodolibě se ušklíbal.

„Ne, prosím, Tome, ne, hrozně studíš! Prosím!“ Žadonil, ale marně. V další chvíli zmizela Tomova dlaň v jeho boxerkách. „Kriste!“ Vyrazil ze sebe Bill a cukl tak, že se mu povedlo trochu se uvolnit. Tom byl nucený ruku vyndat, aby neztratil rovnováhu, a blonďák toho využil, aby ho povalil. Vyměnil jejich pozice a s námahou i on dostal Tomovy ruce nad jeho hlavu. Spíš díky tomu, že se Tom smál tak, že neměl moc sílu se s ním prát, než že by ho Bill vážně přepral.

Trvalo zlomek vteřiny, než ruce osvobodil a znovu jimi zajel do nohavic Billova prádla.

„Tohle si odskáčeš.“

„A co kdybys teď chvilku trochu hopsal ty?“ Zeptal se Tom nevinně a Billovi okamžik trvalo, než jeho slova pochopil. Pak jen zavrtěl hlavou.

„A to má být nějaký trest?“ Našpulil pusu, ale pomalu už se sunul po Tomových stehnech výš.

„Vždyť jsi pacifista, nebudeš si se mnou přece kazit karmu.“ Namítl a aktivně mu rozvázal a stáhl z ramen župan.

Billovo obočí vylétlo nahoru a jeho boxerky dolů.

„No vážně… Ty jsi takový mírumilovný, nevinný…“ Mumlal Tom, zatímco se mu Bill znovu uvelebil na klíně a jeho ruce začaly mnout jeho zadeček. Bill se musel kousat do rtu, aby se nezačal smát.

„Ty jsi tak ohleduplný, Tome…“ Zakroutil hlavou a sehnul se k němu, aby ho políbil, než plácne něco dalšího. Zapřel se rukama vedle jeho hlavy, prsty mu vklouzl do vlasů a nechal svá záda pod Tomovým hlazením vyklenout do oblouku, čímž k sobě přitiskl jejich klíny ještě víc.

Pomalu se o Toma začal třít a ten se malými kroužky propracoval až k jeho ramenům za jeho spokojeného mručení. Přitáhl si ho za týl k polibku a Bill se o něj otřel obzvlášť důrazně.

„Začínáš trestat?“ Zamumlal Tom a sjel rty na jeho krk. Bill mu ucukl, když se pokusil proti jeho klínu přirazit, a v očích mu zazářila škodolibá jiskřička.

„Možná…“ Připustil, a víc se zapřel koleny, aby unikl, když Tom znovu zvedl boky výš.

„Tohle ti nevyjde, zlato…“ Varoval ho Tom.

„Zatím mi to vycháááá- sakra…“ Vyjekl, když mu Tom bez varování vjel dlaní mezi půlky a poškádlil jeho vstup.

„Říkal jsem ti, že to nevyjde.“ Uculil se Tom, když Bill podvědomě prohnul záda, aby byl co nejblíž jeho prstům, a zvedl se do sedu. Pokrčil trochu nohy, a zatímco se Bill neomylně natáhl pro tubičku v nočním stolku, kterou včera Tom vybalil jako první věc, zasypával polibky Billův krk a ramena všude, kam dosáhl. Bill dal trochu gelu na Tomovy prsty a do své dlaně. Na rozdíl od Toma ho ale nepromnul mezi prsty a rovnou přitiskl dlaň na Tomův penis. Ten jen usykl a otřásl se.

„Za tohle tě budu mučit dlouho…“ Varoval ho, ale soudě podle Billova výrazu, jeho výhružka blonďáčkovi starost nedělala.

„Je to jedna jedna.“ Uculil se a spokojeně zapředl, když do něj Tom pronikl kluzkými prsty.

„Budeš škemrat a prosit.“ Upřesnil mu Tom a Bill si skousl ret, zatímco palcem důrazně přejel po špičce Tomova vzrušení.

„Nemyslím, že jsi v pozici, ze které můžeš vyhrožovat.“ Upozornil ho a pevně ho stiskl u kořene. Tom na oplátku důrazně přejel prsty po jeho nejcitlivějším místě a Bill se na něj ještě přirazil.

„Dovoluješ si…“ Zalapal po dechu, když Tom pohyb zopakoval a volnou rukou ho shodil na matraci.

Nahnul se nad něj, a zatímco začal líně pohybovat rukou v Tomově klíně, věnoval mu ještě línější polibek.

„Víš, že mě tak snadno nedostaneš. A přeperu tě.“

„Na to bych nespoléhal…“ Odvětil Bill, a ucukl před Tomovými prsty. Ten nespokojeně zamručel a pokusil se ho zase stáhnout k sobě. Bill mu ruce odstrčil a ve chvíli, kdy se Tom zapřel na loktech, aby se zvedl do sedu a stáhl ho pod sebe, kde už nebude mít Bill místo pro manévry, na něj Bill dosedl nadoraz. Oba zasténali a Tomovy ruce se málem podlomily. Bezděčně škubl boky nahoru, ale Bill zatlačil dolů. Tom zasténal a znovu klesl na matraci.

„Oh kurva…“ Ulevil si, když se zadíval do zrcadla nad postelí ve chvíli, kdy se Bill naklonil trochu dozadu a zapřel se o jeho stehna.

Bill jen zamručel, ještě víc zatlačil boky proti Tomovým a kytarista prudce zvrátil hlavu dozadu.

„Bee… sakra, zabiješ mě…“ Vyrazil ze sebe a znovu se zapřel na loktech.

„Nechceš se začít hýbat?“ Blonďák jen nesouhlasně zavrtěl hlavou, přestože nic nechtěl víc, a Tom zaklel.

„Tohle ti nedaruju… teď jsi vyhrál, ale pamatuj si, že přijde odveta.“ Zavrčel Tom a Bill se se spokojeným úsměvem konečně na jeho klíně rozhoupal. Zvrátil hlavu dozadu a Tom mohl v zrcadle sledovat jeho zavřené oči a pootevřené rty, které opouštěly tiché steny.

„Bože, jsi tak nádherný…“ Zamumlal Tom. „Tohle musíme pořídit i domů…“ Dodal, a když sledoval, jak Bill sevřel dlaň kolem svého vzrušení, zatímco na něm jezdil, bylo toho na něj málem moc.

Odstrčil jeho ruku, chytil Billa za boky a prudce ho povalil vedle sebe. Než se blonďák zmohl na protest, Tom si ho chytil pod koleny, vytáhl do klína a znovu do něj vklouzl. Bill se zapřel patami do matrace a přitáhl si Toma k polibku. Ten si přidržel Billovy boky v co nejlepším úhlu a rozpohyboval se tak, až nebyl blonďák téměř schopný ani dýchat. Tomovi stačilo pár pohybů na jeho mužství a Billovy nohy už dál nebyly schopné ho udržet. S Tomovým jménem na rtech sebou divoce zazmítal a potřísnil Tomovo břicho ve stejnou chvíli, kdy se Tom zastavil hluboko v něm a věnoval mu i tu poslední kapku svého vrcholu.

autor: Bitter