autor: Bitter
L.A Stars
Můžeme být šťastní, že žijeme v tak skvělém městě, jakým Los Angeles nepochybně je. Nejenže nám tady skoro celý rok svítí sluníčko, ale navíc se nám tu producírují celebritky jako na běžícím pásu a my si můžeme užívat jejich skandály.
Dnes odpoledně jsme zastihli Billa Landitze a Billa Kaulitze, jak se spolu procházejí po nákupním centru a provětrávají své kreditky. Alespoň tomu tak jistě je u Kaulitze, kdo zaplatil za hadříky Bambiho, je otázka.
Našel si snad Bambi nového kamaráda, který jeho výstřelky sponzoruje? Nebo jen Bill pomáhá vybrat Bambimu to, co se bude jeho bráškovi líbit nejvíc, zatímco kreditka jeho oficiálního přítele pláče?
Už nedávno jsme vás informovali o krizi, kterou dvojice prochází, a teď se zdá, že se Bambi a náš cukrouš z Insomniaxu dali dohromady.
Poslední dobou je vídáme často spolu a nasvědčuje tomu i zhroucení a následná bitka, která se strhla před jednou z kaváren na Hollywood bouleward. Konec konců, o tom, že kytarista nejde pro ránu daleko, ví i jeden z našich reportérů a i bývalý milenec Bambiho. Ten musel absolvovat po srážce s němcovou pěstí operaci nosu a stále si nese následky.
Otázkou tedy je, jestli opravdu model znovu doplácí na svůj nezdravý životní styl a zkolaboval, když si po nákupech dával s Billem kafíčko, nebo se děje v tom krásném domě na pláži něco víc, a proto model utíká za naším cukroušem?
Nedlouho po tom, co upadl na zem, sem dorazil německý rváč a následně i náš Tom. Co se dělo za zavřenými dveřmi, pochopitelně vědí jen oni sami. Po tom, co vynesl zcela bezvládného Bambiho ven, Tom z Tokio hotel napadl fotografa, kterému se povedlo zachytit naprosto nevnímajícího Landitze, a hned potom dost tvrdě srazil k zemi našeho cukrouše Toma, který evidentně nesouhlasil s tím, aby Landitz s Němcem odjel.
Otázkou tedy je, jestli opravdu model znovu doplácí na svůj nezdravý životní styl a zkolaboval, když si po nákupech dával s Billem kafíčko, nebo se děje v tom krásném domě na pláži něco víc, a proto model utíká za naším cukroušem?
Nedlouho po tom, co upadl na zem, sem dorazil německý rváč a následně i náš Tom. Co se dělo za zavřenými dveřmi, pochopitelně vědí jen oni sami. Po tom, co vynesl zcela bezvládného Bambiho ven, Tom z Tokio hotel napadl fotografa, kterému se povedlo zachytit naprosto nevnímajícího Landitze, a hned potom dost tvrdě srazil k zemi našeho cukrouše Toma, který evidentně nesouhlasil s tím, aby Landitz s Němcem odjel.
S kým tedy Beebitch vlastně spí? A co na něm vlastně všichni ti skvělí muži vidí, že se nám opět o něj perou, protože už dávno není tím krasavcem jako na vrcholu své slávy, než ho drogy a anorexie srazily na dno. Vyřešení této záhady se již brzy dočkáte ve Vašem oblíbeném L.A. Stars
Když se druhý den odpoledne Bill vysoukal z postele a s hlasitým zíváním se odšoural do kuchyně, našel Toma, jak si vychutnává své druhé kafe a šklebí se do telefonu.
„Dobré ráno.“ Zamumlal Bill a zimomřivě se zavrtal do županu. Po ránu mu byla vždycky zima, i kdyby bylo v domě třicet.
„Ranko, Bee.“ Pousmál se Tom nazpátek a telefon odložil.
„Tak co píšou?“ Zeptal se stále zívající blonďák a připravil se na nejhorší.
„Podvádíš mě.“ Zasmál se kytarista výrazu na Billově tváři při vyřknutí ortelu.
„A to ti přijde k smíchu?“ Podivil se blonďák a Tom jen pokrčil rameny. Včerejší vztek ho už přešel.
Ráno jako první zavolal dvojčatům, protože nikdy neexistovalo dovolat se jen jednomu, pokud nebyl Billy na tour nebo Tommy v Insomniaxu nebo na jednání, a ta na něj hned vybalila, aby se koukal vzpamatovat a už se konečně vyprdelil s tou žádostí, protože jeho drahá polovička se chytla toho, že Tom nejspíš touží po dítěti a krapet z toho vyšiluje.
Jenže on se místo žádosti nebo vymlouvání potomka rozhodl pro třetí možnost, kterou momentálně ukrýval na terase. Původně to mělo být překvapení na Billovy narozeniny, které měl v září stejně jako Tom, který je slavil v den, kdy ho našli, a to bylo dvacátého osmého.
Jenže Bill potřeboval odreagovat hned.
„A co naše oblíbené Stars?“
„Vesměs to samé. Máme krizi, pořád, a zatímco Billy ti cáluje nákupy, ty spíš s Tommym, protože tě biju.“ Bill si sedl vedle něj, líbl ho a drze se natáhl po Tomově sklenici s multivitaminem.
„Je to hodně zlé?“
„Ten článek ani ne, krom novinky, že tě třískám jak žito, už všechno známe. Horší jsou ty fotky. Už jsem rozhodil sítě, co by se s tím dalo dělat.“
„Nech to být, to vyšumí… Jako vždycky.“ Mávl nad tím rukou a zvedl se, aby si mohl připravit svou ranní dětskou, jak tomu říkal Andreas, kávičku.
Tom by se přel, ale nechtěl mu přitěžovat ještě víc. Oba věděli, že není jedno, co píšou, že nad to nejsou povznesení, jak předstírají, ale Bill proti tomu prostě odmítal bojovat.
Včera mu bylo zle, nechtěl ho zase zatahovat do debaty, o které věděl, že je stejně zbytečná. Bill to vždycky shodil ze stolu s tím, že by jen přilévali olej do ohně, kdyby se začal třeba soudit nebo něco.
„Jak chceš… Jak ti je? Nechceš ještě ležet?“
„Ne, už ne. Jsem sice jak přejetej parním válcem, ale to není nic, co nespraví snídaně a kafe.“
„Víš, že tam vlastně žádnej kofein není a je to jen placebo efekt?“
„Jsi zlej.“ Tom se ušklíbl a přešel ke skříňce se sladkostmi, ze které vylovil papírový sáček.
„No a tohle vlastně taky není snídaně… spíš oběd, je jedna. Ale jsou čokoládový. Jak zlej jsem?“
„Oh, Tome… miluju tě…“ Zavrněl Bill spokojeně a hned si jeden croissant vytáhl. Svět nebyl tak hrozný, když na něm existovaly croissanty.
„V kolik jsi vstával? Vůbec jsem neslyšel motorku, když jsi odjížděl.“
„Jel jsem autem, musel jsem ještě něco zařídit. Jo a mluvil jsem už s dvojčaty.“
„Zlobí se hodně?“
„Na tebe ne, to se neboj. Billy by nejspíš vykopal hrobeček mně. Včera jsem ujel a natáhnul Tommymu. Proto asi taky přišli s tím domácím násilím.“ Bill se zarazil s croissantem na půli cesty a zamrkal.
„Cože jsi?“
„Bylo to omylem. Vystartoval jsem na fotografa a on mě chtěl zarazit, jenže jsem už byl rozjetej a praštil jsem jeho. Nic mu není, neboj, jen má modřinu na rameni. Billy sice prej vyvádí, jak kdyby mu měla ta ruka upadnout, ale je fakt v pohodě. A beztak to bylo zbytečný, protože ten kretén fotil dál.“
„Ježiši… No to bude zábava, feťák a násilník…“ Zamumlal Bill a šoupl si do kafe o cukr navíc. Sladké je prý dobré na nervy. No, to už by ale musel být vyléčený, kdyby to byla pravda. Jeho terapeut si to nemyslel.
„Tak mi to ukaž.“ Natáhl se po Tomově mobilu, ale ten mu ho odstrčil z dosahu.
„Teď ne.“
„Tome, nemůžeš mi jen tak říct tohle všechno a neukázat mi to.“
„Já ti to ukážu, ale potom. Nechci těma kravinama kazit den, sotva vstaneš.“ Bill už chtěl protestovat, že to nemá logiku, když už mu vesměs vše řekl a zbývaly jen fotky, ale Tom ho zarazil zdviženou dlaní.
„Je tady něco, co potřebujem vyřešit víc než tenhle bordel. Sedni si.“ Ukázal na barovku vedle sebe a snažil se nerozesmát nad výrazem v Billově tváři. Ten nejistě přešlápl a sedl si. Zkoumavě se na Toma zahleděl, a když mu Tom povzbudivě stiskl dlaň a pousmál se se slovy: nemusíš se bát, jeho oči se rozšířily čirou hrůzou.
„Víš, že se přesně tohle říká přesně ve chvílích, kdy by se člověk měl sakra bát? Co ještě maj?“
„Tohle se netýká bulváru, jde o nás.“
„Zní to čím dál líp, Tome…“ Kníkl vysoko a Tom se s úšklebkem, který maskoval smích, zvedl.
„Tome…?“
„Jen mi dej vteřinku, Bee.“ Na chvilku zmizel na terase a hned zas pootevřenými dveřmi nakukoval dovnitř.
„Zavřeš na chvíli oči?“
„Tome, prostě mi to řekni, prosím… Děsíš mě.“
„Bee, zavři oči.“
„Fajn.“ Odsekl a zavřel je.
„Stejně ještě nemám čočky. Vidim úplný prd.“ Zamumlal a zaznamenal, že do místnosti vešel s Tomem Pumba podle drápků na dlaždicích.
„Billy mi řekl, že jste včera mluvili o dětech a ty jsi mi pak několikrát řekl, že jestli chci, budem jich mít třeba deset, když už nikdy nevlezu na motorku.“ Začal Tom a pobaveně sledoval, jak Bill zbledl a už se nadechoval k obraně.
„Myslím, že jedno zatím stačí. Seznamte se, Tohle je Cooper.“
„Tome, já byl sjetej lékama, já… To je pes!“ Vyjekl, když konečně otevřel oči a místo dítěte stál vedle Toma velký strakatý pes. Viděl z něj sice převážně fleky, ale i tak by ho poznal.
Byl to ten Cooper, do kterého se Bill tak zamiloval, když byli v tom útulku venčit pejsky. Byl přesvědčený, že pejska přivede domů hned po tour, jenže když konečně všechno zařídili a on útulek kontaktoval, bylo mu řečeno, že Cooper už je adoptovaný.
Bez váhání sklouzl ze židličky a Tom netrpělivého Coopera, který ho svým ocasem bolestivě švihal přes nohy, pustil, aby mohl Billa pořádně zvalchovat stejně jako ráno jeho, když si pro něj přijel.
„Coopere! Tome… Tome, to je Cooper!“ Opakoval Bill pořád dokolečka a zářil jako vánoční stromeček.
„Já vím.“ Odpověděl Tom se smíchem a klekl si k nim. Bill se zatím snažil strakáče udrbat a ten jeho ulízat k smrti. Štěstí, že Bill neměl ještě brýle.
„Ale jak… oni mi řekli, že už je adoptovaný… Chtěl jsem ho vzít k nám jako narozeninové překvapení.“ Vychrlil na něj a Tom mu věnoval zvláštní pohled.
„Tohle mě vážně občas děsí… Jsme víc dvojčata než dvojčata. Taky jsem ho plánoval jako narozeninové překvapení, ale po včerejšku… Billy říkal, že si myslíš, že před tebou tajím touhu po dítěti. Netajím, Bee. Nechci děcko, jasné. Jedině další takovéhle.“ Ukázal na Coopera a na Pumbu, který je bez zájmu sledoval z křesla, a podrbal strakáče v Billově náručí.
„Co ty na to?“
„Hrozně moc tě miluju, Tome…“
***
„Ne, mami… jo, já vím, jak to vypadá na fotkách, ale… sakra, tak necháš mě alespoň domluvit, hey?“ Tom protočil oči a natáhl ruku s vodítky k Billovi, který šel kousek před ním. Ten je vzal a pískl na psy, aby se trochu vrátili. Puma hned vyhověl a Cooper ho následoval jako štěně.
Tom si vyndal krabičku cigaret a přidržel mobil ramenem, aby si mohl zapálit. Na tohle bude potřebovat pořádnou dávku nikotinu.
„Tak jo, chtěl jsem tomu fotografovi natáhnout, ale Tommy mě zadržel a schytal ránu za něj. Spokojená? Nechystal jsem se toho fotografa zabít, prostě jsem nechtěl, aby fotil Billa, když mu bylo zle.“ Vysvětlil konečně a Bill ho pohladil se soucitným pohledem po rameni.
„Ne, Tommyho jsem fakt zmlátit nechtěl, nevíš proč? Jo aha… no ne, nespí spolu, představ si to.“ Odsekl do telefonu, a teď to byl Bill, kdo protočil oči. Ukázal na psy, Tom kývl a nechal Billa jít napřed. Chápal, že u tohohle být nemusí.
„Tak mi vysvětli, proč tedy jeho bratr platí za Billa jeho útratu?“
Vrátila mu odseknutí Simone a Tom si dal chvilku, než odpověděl, aby na ni hned nevyjel.„Mami, Billy za něj nic neplatil, proboha, ani já, víš snad dobře, že Bill má víc peněz než já.“
„To tvrdíš ty.“
„Protože je to pravda.“
„Stejně je to divné.“
„Co?“
„Že s nimi tráví tolik času. Tobě to nevadí? Nepřipadá ti to celé divné?“
„Ježiši mami, taky hlídáš, s kým se stýká Andreas? Myslím, že ne. Když už máš takovou starost, jestli nemlátím kámoše a fotografy, to se ani nezeptáš, jestli fakt nebiju Billa? Protože to tam psali taky, jestli sis nevšimla.“
„Proboha, nebuď směšný, nejsi přece nějaký násilník.“
„Tak vidíš, tomuhle nevěříš a zbytek je podle tebe pravda? To má fakt logiku, mami.“
Co Simone odpověděla, nezaregistroval, protože Bill předním se zarazil, jak když do něj uhodí, otočil se na něj, pak znovu pohlédl na display telefonu, který držel, a vodítka z druhé ruky mu vypadla na zem…
autor: Bitter
betaread: J. :o)
Takto to ukoncit!!!!! Jezisikriste. Infarkt dostanem!!!
Toto je snad moja najoblubenejsia poviedka vobec. Je to dokonale.
Ta scenka s Cooperom bola nadherna. Konecne sa Bill trochu upokoji ohladom deti.
Tomova mama je strasna hlupana. Andreas jej nevadi. Bill je stelesnene zlo podla nej.
A ten koniec. Boze….som zvedava co mu na ten mobil prislo. Bojim sa velmi…ale tesim sa na pokracovanie. Dakujem za diel
Já teda vím, že bulváru se nedá věřit, ale někdy je až neskutečné, jak všechno dokážou překroutit… A ta Tomova matka mi taky děsně leze krkem. Myslím, že Tom by si měl před ní více dupnout a dát jí důrazně najevo, co si myslí…
L.A. Stars mi skutečně chyběli! A myslím to vážně, protože se vždycky pobavím. Samozřejmě to, co napsali….no, nebudu se k tomu vyjadřovat. Je to šílené, jak bulvár dokáže věci překroutit a z docela neškodné scény se nakonec stane Tom násilníkem a Bee má poměr s druhým Tomem a ještě k tomu mu ten další Bill platí nákupy. 😀 Tohle si fakt může vymyslet jenom bulvár!!!
Každopádně scéna s novým štěnětem byla nádherná! Ach jo, já bych chtěla nového pejska!!! Ačkoli už doma jednoho mám, tak při čtení mě popadla touha po dalším. pro mě to byl skutečně krásný okamžik z povídky. 🙂
No a závěr opět nevěstí NIC dobrého. Docela se bojím, co zase Bill zjistil a co tam na něj z displeje vybaflo. Už by taky mohl mít chudák konečně klid. To je jeden šok za druhým…i normální srdce by mělo problém tohle všechno ustát.
Moc děkuji za další díl a jako vždy se těším na pokračování! 🙂
To jsou ha**li v tom L.A. Stars. Jak vůbec může někdo dát dohromady takovou hromadu lží? To je teda hnus. 😀
Takhle to utnout to co viděl Bill v mobilu nebude nic dobré.
Vite, co me dostava?! Ja si o sobe LA Stars mysli, buhvi jak je oblibeny a jak bysme bez nich evidentne nemohli zit! Suvereni. Mam chut Simone vzit a pouzit ty listy z toho na kocici hovinka. Aspon budou LA Stars pro jednou uzitecny!
Scena s Cooperem byla sladka:))) A Bee se chudak vydesil, ze to je opravdovy dite:D
A miluju hlasku “Svet nebyl tak hrozny, kdyz na nem existovaly croissanty.” Ano, ano! <3
Krasnej dil a opet na konci krasne dramaticky…