autor: Bitter
„Nemůžu uvěřit, že tohle říkáš zrovna ty, Tome…“ Bill nevěřícně zavrtěl hlavou a vyhnul se Tomovu smířlivému doteku.
„Nic to není… Nic, co už by tady nebylo stokrát předtím.“
„Když jsme veřejně přiznali, že jsme spolu, a začaly vyhrožovat mně, najal jsi bodyguardy a já bez nich nemohl jít pomalu ani na záchod. Řekni mi, kde je rozdíl? To, že nevyhrožujou mně, ale tobě? Proto není ochranka potřeba?“
„Bee, zlato, hele, v Německu tohle bylo normální. Šli jsme po ulici nebo seděli někde na jídle a chodilo kvantum fotek nás na tom místě, aby nám daly vědět, že ví, kde jsme. Je to normální a nejsou jich kvanta, nebudu kvůli jedný pomatený holce najímat ochranku.“ Blonďák se zastavil, aby ho sjel skeptickým pohledem a frustrovaně vydechl. Tom se po něm znovu natáhl, ale Bill zase cukl.
Tom si na gauči připadal, jako by zas byl malý kluk, něco provedl a teď čekal na ortel. Simone vždycky rázovala po pokoji stejně jako teď Bill.
Jen tu chyběl Adam, s tím běžně ten gauč sdílel, protože většinu průserů nasekali spolu. Místo bratra vedle něj seděl Cooper, sledoval Billa ostražitým pohledem, div si hlavu nevykroutil, co chvilku strčil čumák do Tomova obličeje, jako by ho chtěl přimět, aby Billa zastavil, a Pumba, který chrápal a jako vždy šlo vše mimo něj.
„Já z tebe zešedivím, Kaulitzi, ani se nebudu muset barvit už.“ Zabrblal a Tom se pousmál.
„Bee, notak… přestaň to řešit. Jsi ještě rozladěný ze včerejška, proto to vidíš tak černě. Nic…“
„To teda ne, Tome, žádný nic. Tohle není sranda. Neumíš si představit, jak jsem se včera vyděsil. Nic takového bych znova nezvládnul a dneska přijde další. Tohle sakra není náhoda. Je mi jedno, co vám posílali v Německu, dyť tohle bylo, jak kdyby to někdo fotil přes zaměřovač pistole.“
„Bee, není to focený přes žádnej zaměřovač, je to filtr na úpravu fotek na…“
„To je mi, kurva, jedno! Copak to nechápeš? Tohle není nahá fotka fanynky s filtrem psích uší, co ti denně chodí na instagram!“ Rozkřikl se a Cooper polekaně štěkl. Tom ho konejšivě pohladil po hlavě a vstal, aby Billa konečně zastavil v jeho rozčileném rázování.
„Ne, je to jen další z mraků podobnejch, co se vyrojily po tom, co jsme přislíbili pride, a když takhle vyšiluješ teď, co budeš dělat, až půjde na veřejnost klip k Tanzen? Adam tam bude za transvestitu. Půlka lidí za to bude chtít jeho a kapelu ukamenovat.“
„Vyšiluju… Tome, ten někdo, kdo to fotil, byl pár metrů od nás. Poslal na oficiální číslo fotku starou sotva minutu.“ Bill se na konci věty zajíkl a po tváři mu stekla první slza, kterou hned následovaly další.
„Bee…“ Tom mu je hned něžně setřel a vzal ho do náručí.
„Nic to není, zlato…“ Zopakoval a líbl ho do vlasů. Bill ale rázně zavrtěl hlavou.
„Je… tohle není normální, Tome. Není… Musíme zase najmout…“
„Ne. Nešel jsem do L.A., abych měl zas za prdelí kvanta bodyguardů. Tohle se přežene.“ Přerušil ho rázně a Bill se mu prudce vyškubl.
„Kdybych na tý fotce byl já a kdyby to byl můj rozsekanej rover a ne tvoje motorka, už je tady celý komando a vůbec bych nemohl říct ani slovo. Dovolil bych ti to, jako jsem ti to dovolil předtím, protože bych nechtěl, aby ses o mě bál na každém kroku. Ale tobě je evidentně jednom že já chci pro tebe taky bezpečí. Není to fér a ty jsi zabedněnej idiot. Děsím se toho, co ti otevře oči.“ Vmetl mu do tváře, a než ho stihl Tom zadržet, práskl za sebou dveřmi koupelny.
Tom vztekle nakopl stolek, až oba psi ustrašeně stáhli ocasy a uši, a zašil se do studia.
Ráno Toma vzbudilo vyřvávání jeho mobilu. Automaticky hmátl na noční stolek, jen aby zjistil, že telefon ani stolek tam nejsou. Otevřel oči a zanadával, když si uvědomil, že usnul ve studiu. Chvíli jen zíral do stropu a telefon mezitím ztichl. Protáhl se a trochu se podivil, že nemá z gauče ztuhlý krk. Pak si všiml polštáře a deky, která spadla na zem, a zalila ho vlna provinilosti.
Bill.
On se sem včera zašil, a dokonce ho ignoroval, když za ním asi po hodině Bill přišel. Zbaběle využil toho, že má na hlavě sluchátka, a předstíral, že si ho nevšiml a neslyší ho. Nechtěl se o tom zase bavit, protože věděl, že Bill to prostě nepochopí. Ani když byl sám na vrcholu své modelingové kariéry, jeho sláva se se slávou Tokio Hotel nedala srovnat, a on neměl zkušenosti s hordou zapálených antifanoušků. A ještě se to tak blbě nakupilo hned po sobě. Motorka a pak ta fotka z parku. Oboje přišlo z úplně jiných čísel, ale Bill si prostě usmyslel, že to není náhoda. Pletl se, ale ani to Toma neomlouvalo, že se zachoval jako idiot, a odbyl ho tak rychle ve světle toho, co se stalo předtím. Bill byl pořád vyděšený z té motorky, jinak by to tak nehrotil. Tím si byl Tom jistý. A taky tím, že Bill měl právo se na něj zlobit. Místo toho ho ještě jde přikrývat a rve mu polštář pod hlavu, aby nebyl ráno rozlámaný. Zasloužil by si to.
Když mu pohled zabloudil na mixážní pult, odkud předtím slyšel telefon, musel zaklít.
Bill mu ještě navrch připravil snídani. Vstal z gauče, odšrouboval víčko termohrnku a vděčně se napil vlažné kávy. Na talířku vedle byl kousek švestkového koláče.
Vzal do ruky telefon, aby se podíval, kdo ho budil, a zaznamenal kromě inkriminovaného zameškaného hovoru od matky ještě dva zameškané od Adama.
Ten ale mohl počkat, Simone včera odbyl esemeskou, že jí zavolá, ale pak to úplně zazdil. Bude šílet.
S vědomím, že teď zažije pořádnej kartáč od maminky, jí zavolal zpět. Dřív než ji vůbec stihl pozdravit, připravila ho o jakékoli pokusy o výmluvy jednou jedinou větou: Mluvila jsem s Billem.
Bill totiž hned po ránu, jen co ho zkontroloval a narovnal mu deku, kterou odkopal, ukořistil z jeho telefonu Simonino číslo a modlil se, aby alespoň ona i přesto, že ho nenávidí, uznala, že jeho obavy jsou zcela oprávněné. Adam byl totiž stejný lehkovážný zabedněnec jako jeho bratr a zopakoval mu tu samou písničku, co Tom. Že je ještě rozhozený z toho s tou motorkou a že tohle je normální a není proč se rozrušovat.
Nakonec protelefonoval s Tomovou matkou téměř hodinu. Nebyl si jistý, do jaké míry mu věřila vše, co jí za tu dobu řekl, ale ke štěstí a klidu mu stačilo jen její ujištění, že Toma srovná do latě.
Počítal s tím, že na něj bude Tom pak naštvaný, ale to za jeho ochranu stojí. Pro zmírnění mu připravil snídani.
Dveře Billova malého tanečního pokoje zůstaly pootevřené, takže mohl Tom slyšet hudbu hned, jak otevřel dveře nahrávacího studia, i když byla místnost k tanci na druhé straně domu a o patro výš.
Bill měl vždycky hudbu na plný pecky. Mladší Kaulitzovo dvojče se akorát vyzpívávalo z toho, že svou lásku potkalo v klubu, a jak to bolí, ale je to vlastně fajn. Na vteřinku mu blesklo hlavou, jestli si Billy píseň složil sám a naráží na dobu, kdy dělal pingla v Insomniaxu, nebo jestli to psal někdo třetí a byla to jen náhoda. Každopádně to byla píseň z Billyho prvního alba, což znamenalo, že Bill na ničem nedělá a tancuje jen pro sebe, aby dobil energii a vybyl stres, takže ho nebude rušit, když za ním půjde rovnou.
Neměl ještě ani potuchy, co mu řekne, ale to, co slyšel od matky, ho úplně vyvedlo z míry.
Ráno přišla další mms na oficiální číslo a Bill jí okamžitě zavolal.
Zase fotka prohnaná přes filtr zaměřovače. Byl na ní Cooper. Byla to fotka, kterou Tom hodil na svůj instagram, kde Coopera představil jako Billovo a jeho nové miminko.
Fotka měla včerejší filtr a číslo bylo stejné jako fotka motorky. Ne, tohle už opravdu nebyla náhoda. Nemohl nad tím jen mávnout rukou.
Když se konečně odhodlal vejít dovnitř, místo aby dál Billa sledoval skrz škvíru ve dveřích, Billyho We found us už dávno nahradila jejich skladba Boy don’t cry. Tanzen.
Sledoval každý Billův pohyb a znovu si říkal, jak to bude hotové vypadat dokonale. Jediné, co se mu nelíbilo, bylo, že budou točit v Berlíně a Bill nebude moct kvůli práci na jiném projektu odletět s nimi. Už teď mu ten budoucí týden připadal jako věčnost.
Bill dál nerušeně tančil zády k němu, čelem k panoramatickému oknu vedoucímu na pláž a to, že o Tomovi ví, dal najevo, až když po Tanzen naskočila píseň a Bill ji rychle dálkovým ovladačem přeskočil. Byla od zpěváka, kterého by Tom nejradši viděl pár metrů pod zemí, protože na jedné hudební akci s jeho Billem flirtoval a ani se to nesnažil skrýt.
Tom se odlepil od futer a ovladač mu vzal, aby mohl pomalou skladbu vrátit.
„Nemusíš to kvůli mně přeskakovat. Ta písnička je pěkná, nemůže za to, že majitel je naprostej kretén.“ Prohodil nedbale, zastrčil si ovladač do kapsy a ovinul ruce kolem Billova pasu. Automaticky se s ním začal lehce pohupovat do rytmu a Bill se o něj opřel.
„Zlobíš se hodně?“ Zeptal se tiše a Tom ho konejšivě stiskl o něco víc a políbil na rameno s vytetovaným srdcem.
„Jenom na sebe.“ Přiznal a Bill s ním propletl prsty.
„Mluvil jsem včera i s Adamem, a ten mi řekl to samé. Opravdu jsem to chtěl nechat být a přesvědčit sám sebe, že jsem paranoidní, ale ráno přišla další… Vím, že jsem neměl volat Simone a nejdřív vzbudit tebe a říct ti to rovnou, ale bál jsem se, že to smeteš ze stolu jako včera.“
„Netrap se tím. Je moje chyba, že sis myslel, že tě neberu vážně, že je mi jedno, že máš strach. Omlouvám se. Už jsem mluvil i s Peterem a ten hned nažene bezpečnostní team do práce.“
„Já se omlouvám, že jsem tě tak obešel.“
„Evidentně pro moje dobro. Máma mi dala všechno pěkně sežrat.“
„Mrzelo ji, žes jí vůbec neřekl o Cooperovi.“
„Co všechno jsi jí řekl? Chce totiž, abychom přijeli do Německa a byli všichni tam, než se ukáže, co se děje, a klidně tam zůstali, než začnem v listopadu s koncertama. A neřekla, ať přijedu jen já, jak má ve zvyku, přímo se zeptala, jestli bys mohl taky, nebo jestli máš ještě moc práce ve Státech.“
„Vážně?“ Zeptal se blonďák překvapeně, a dokonce vypadl z rytmu.
„A ona ti neřekla, o čem jsme mluvili?“
„Ne.“
„Nejdřív jsme mluvili o těch fotkách a o tom, že ti někdo takhle vyhrožuje všeobecně a já myslel, že u toho zůstane, ale pak se začla sama ptát, jak to bylo s tou motorkou, léky a tou rvačkou. Vysvětlil jsem jí, žes ty byl s Tommym na motorkách a já s Billym na nákupech. A pak to šlo nějak samo. Postupně jsem ze sebe vysypal všechno, co jsem kdy řekl tobě. Bylo jen na čase, beztak to skoro všechno ví i kluci a nebylo fér nechat jí jen o tý krátký verzi. Měl jsem jí to říct už dávno.“ Dodal a otočil se čelem na Toma, který úplně ztuhl.
„Ty… ty víš, že jsem…“
„Řekl mi to Adam, když mě tenkrát vezl z letiště. Pořád mě ujišťoval, jak se nemusím bát, že jsou všichni na mojí straně i přes to, co se psalo, a že jsi prý od nich i dostal pěkně zabrat za to, že jsi mě svedl a zničil moji anonymitu. No… moc jsem se tomu svádění nebránil.“ Pousmál se a pohladil Toma po zarostlé bradě.
„Bee, já…“ Než ale stihl říct cokoli na obranu, byl umlčen polibkem.
„Já chápu, že jsi jim tenkrát nechtěl lhát. Nemyslíš, že kdybych se zlobil, už dávno bych s tím začal? Podívej, kam mě dostalo to, že pořád někomu něco o sobě tajím. Zůstala mi Anna, Bec a Tommy. Ostatní ani nezajímalo, jestli mám nějakou svojí verzi. Všechno dusím, musím se o tom všem naučit mluvit narovinu. Takhle mě rozhodí úplně každá prkotina. To si teď nemůžu dovolit. Už ne. Teď je řada na mně, abych se taky rval já za tebe. Terapeut to určitě taky ocení.“ Ušklíbl se.
„Jinak se zcvoknu brzo, a kdo tě pak bude chodit přikrývat,“ pousmál se znovu a Tom orámoval jeho obličej dlaněmi.
Hodnou chvíli se mu jen díval do očí a marně hledal slova, co by mu řekl. Napadlo ho jediné, že Adam měl pravdu. K čertu s plánováním, na co vlastně čeká?
„Bee, v…“
„Tome, tady jseš! Všude tě hledám, máte tady šílenej kravál! Mrkneš na ty booklety na singl?!“ Utnul ho Andreas dřív, než stihl otázku položit, a Tom vzteky málem zařval.
„Neruším, doufám?“ Dodal Andreas váhavě a Tom doprovázený Billovým napůl nechápavým a napůl pobaveným pohledem kamaráda ze studia doslova vyvlekl za rukáv, varuje ho, že jestli nebudou stát za to, zabije ho.
autor: Bitter
betaread: J. :o)
Neeeeee, kruciš, Tom už se konečně málem vymáčkl a zase nic! Zatracený Andreas!!!! Jsem ráda, že aspoň Tomova matka vypadá, že už Billa konečně přijala…
NAJLEPSI PRIBEH EVER!!! Tom s Adamom su total blbci. Zlahcuju situaciu a ty si vykreslila toho psychopata co im posiela tie fotky ako dost velkeho psychopata. 🙂
Uz uz sa Tom vyslovil….a ty to zase tak utnes. S Andreasom. Ach….dala by som mu facku. Hahaha.
Tesim sa na pokracovanie. Dufam ze ich este potrapi ten psychopat. Som skodoradostna. 🙂
Jo sláva je pěkná věc, ale jakmile někomu hrábne, dokáže se proměnit v něco dost hnusného a nepříjemného. Ještě že se kluci mají a vzájemně se neustále ujišťují o své nehynoucí lásce. 😀
Tak Bill si pokecal s matinkou. Nakoncec z nich ještě budou kámošky. 😀 Aspoň konečně přestane cpát Tomovi do postele Riu.
No a Andreas jako kazisvět třetí. Tom má fakt smůlu. Když naplánuje romantiku, posere se to. Když chce být spontání, posere mu to někdo jiný. 😀 TAk snad příště Tome. 😀
Bill si pokecal z matkou Toma to je pokrok Andreas je pako tak jim to zkazit.
Andreasi, ty hovado!!! Tak uz je to zase v riti a zrovna kdyz to zacinalo bejt vazny, on tam prijde a cely to vyrusi! Tohle se teda nedeje jen telenovelach…:D
Tenhle dil mam moc rada. Za prvy, konecne to vypada, ze se to hne s Tomovou mamkou a snad konecne zacne Billa brat jako plnohodnotnyho cloveka pote, co spolu meli tu konverzaci, a zacne mu konecne verit. Velka zmena.
Za druhy Tanzen. Ne, neni to Boy don’t cry, je to Tanzen! A jak to hezky opisuje realitu, zrovna kdyz to kluci opravdu vydavaj a jak jedou turne, ktery je taky v listopadu a Adam bude v satickach a paruce stejne jako realnej Bill. A vubec scena zady k Tomovi, pusobi to ohromne intimne (jen ten Andreas to narusil, zejo, hovado:D)
Za treti to, jak se k Tomovi Bee zachoval behem ty noci a rano. Vsechny ty mily gesta s dekou a kafem, z toho jsem tala. Aww.
Za ctvrty “tamten zpevak”. Vsichni vime, kdo se by se flirtovani s Billem nesnazil skryvat:p
Jeeejda, néé! 🙁 Já se už těšila, že Tom Billa doopravdy požádá o ruku a byla jsem celá nadšená, a pak si dojde Andy. 😀 Tomu se vážně říká zákon schválnosti! Tak já doufám, že se tím Tom nedá odradit a zkusí to při nejbližší možné chvíli! 🙂
A strašně moc mě potěšila Tomova maminka. Wow, já jsem nestačila koukat a jsem za to strašně ráda! Bill si rozhodně nezaslouží, aby do něj někdo ryl, a vypadá to na lepší časy, alespoň ze strany Tomovy maminky. 😉
A co mě stále dostává je ten nádherný vztah Toma s Billem. ♥