Hola hej,
zdravím všechny věrné i kolemjdoucí. 🙂 Opět nastal 26. listopad, den, kdy byl před jedenácti lety twincestblog založen, tak jsem se rozhodla vám napsat pár vět.
Minule jsem byla, co se týče další existence blogu jako celku, dost pesimistická. Teď to sice taky nevidím nijak extra růžově, ale zatím se nezměnilo nic k horšímu, což je fajn. 🙂 Na blog přišla nová adminka, statistiky začaly zase fungovat, tak doufám, že se majitelé ještě nechystají tuhle platformu nadobro nechat chcípnout. Podle toho, co čtu v komentářích na srdci blogu, má každej bloger nějaký potíže, většině třeba nejdou nahrávat hromadně obrázky, což ovšem ten náš, světe div se, umí bez potíží. 🙂 Akorát musím použít Chrom, protože Firefox ani Explorer to taky nezvládaj. Ale zase zvládaj něco jinýho, takže celkem k práci na blogu musím používat tři prohlížeče. Ovšem že by se někdo vůbec nemohl dostat do blogu jako já, to jsem v komentech neviděla, v tom jsme asi unikátní. 😀 To byl ovšem náš milý twincestblog vždycky, že, takže nic novýho pod sluncem. 😉
Twincestblog se chová pořád stejně, než se do něj dostanu a můžu něco udělat, trvá věčnost, ale nakonec se to vždycky nějak podaří, jako třeba teď. Je sobota, šest odpoledne, zkoušela jsem to asi od dvou, a hle, jsem zde a píšu. 😀 Je to tak trochu adrenalin, magie, možná bych přitom měla odříkávat nějakou mantru nebo zaklínadlo, co já vim, ještě jsem na to nepřišla, ale pokud to vydrží aspoň takhle, bude to fajn. 🙂
Návštěvnost se pořád pohybuje kolem 150 lidí denně, což by se dalo po těch letech považovat za zázrak, tak doufám, že to ještě nějaký čas vydržíte. Děkuju všem autorkám a překladatelkám, že jsou pořád ochotné pro vás obstarávat jeho obsah, protože bez něj by blog zůstal jen archivem. Děkuju těm, kteří nejsou líní komentovat, protože jen a jen komentáře jsou palivo, na které autorky i překladatelky jezdí. 🙂 A děkuju dvojčatům, že jsou pořád tady, čím dál častěji nám vykládají o tom, jak jsou vlastně pár, který spolu nejspíš bude žít až do smrti, což je pro nás přesně to, co potřebujeme. Sem tam nějaká ta Tomova starší modelka to absolutně nemůže ohrozit. 😀 Twincest for ever! 😀
Takže blogu k jedenáctým narozeninám všechno nejlepší! 🙂 J. :o)
Jůůů, já si to datum prostě asi nikdy nezapamatuju, letos mi to vypadlo úplně, že se blíží další výroči, a to jsem ženská. No jo, se mnou by to v tomhle chlapi složité neměli 😁 Ale stejně mají smůlu, žádného už nechci. Brala bych jedině naše dvojčata, ovšem jedině pohromadě, protože bych neměla to srdce je od sebe dělit 😁
Tak všechno nejlepší našemu milému blogu, už se pomalu dostává do puberty, tak co se Janule divíš, ze neposlouchá? Počkej, až se mu bude blížit dvacítka, to se zase zklidní 😊
Přeju mu hodně autorů, hodně čtenářů a hlavně hodně komentujících čtenářů, protože, přiznávám, občas jsou ty počty docela frustrující…
A díky Janule, že jsi to pořád ještě nevzdala!!!! ❤
Je to neuvěřitelné, jak to utíká. Opravdu 11 let 🙂 Krásná práce. Moc děkuji za snahu, nervy, čas a všechno, co do tohohle blogu jako admini vkládáte, protože je to úžasná šperkovnice plná pokladů a já jsem ráda, že ji mohu stále znovu otvírat a kochat se <3
Ja tento blog milujem. Nic viac k tomu nemozem povedat.
Je to vyborny sposob ako sa trochu prepnut z toho stresu a blazniveho zivota. Lebo toto tu je pre mna relax. Vypnutie. Iny vesmir. Vesmir kde su dve krasne duse. Dve krasne tvare. A tak nadherni chlapi ze az si hovorim ze ci su fakt naozajstny. 🙂
Blogu jen to nejlepší, hlavně ještě dalších aspoň 11 let. Stárnu s tímhle blogem, stejně jako s jeho dvěma hlavními aktéry Billem a Tomem. Vždyť je tak lehké se zamilovat ne do nich, ale do lásky mezi nimi. 🙂 A co je lepší než to, když jsou na světě lidi, kteří tuto lásku sdílí s vámi. Tím bych chtěla poděkovat tobě Janule jak výbornou práci děláš i všem autorkám a překladatelkám, protože nebýt jich, nebylo by co číst. A také bych chtěla poděkovat příteli, který celých už skoro 10 let toto mé šílenství trpí a poslední 3 roky velmi intenzivně podporuje. Poslouchá a baví se když nahlas předčítám veselé pasáže z fanů, platí koncerty, na které mě bere a když už jsme tam, tak neustále popichuje hláškami jako: "Koukni, teď mu sáhl na zadek. Dívej oni jsou zamilovaní jako my dva. No podívej on by ho láskou sežral." Ovšem totálně zabil při našem posledním koncertě v Berlíně: "Vidím ho v buse koukej, hlavně nepišti nebo je s bratrem vyrušíš a zkazíš jim sex, to bys nechtěla ne?" 😀 Takže holky, je opravdu důležité mít tuhle vášeň s kým sdílet. Kamarádky to nechápou, ale přítel ano. A pro ty rýpavé z vás… Opravdu můj přítel nemá dvojče 😀 😀 😀
Dekovat a prat musime hlavne my tobe. Jsem rada, ze jsem sem zase zavitala, bez legrace je to jako vratit se domu. I kdyz me tady zase chtej zabijet. No… Jak rikam, domov, sladky domov! Miluju vas vsechny a Janule tobe dekuju ze jsi me davno nezabila za dramata moji neexistujici gramatiky a vubec 😀
Dekuju za preklady a dekuju ze tady poznavam dalsi a dalsi lidi a dalsi a dalsi super veci se diky tomu deji.
😘😘😘
Tak to já každý rok zapomínám na výročí a pokaždé se nestačím divit, že blog slaví další narozeniny. Přijde mi, že ten čas nějak moc letí!
Každopádně jsem strašně nadšená, že blog pořád funguje a stále si mám co nového číst, takže holky, strašně moc děkuji všem, co se na tom podílejí! Nemám sice čas chodit na blog každý den a někdy ten čas nemám ani pár měsíců v kuse 😀 ale jsem s blogem od samého začátku (přišla jsem jen o pár měsíců později) a je to takový můj věrný parťák při útěku do jiného světa. 🙂 Myslím, že nejsem jediná, která si to bez blogu neumí představit a jsem vážně vděčná, že to Janule ještě nevzdala!
Děkuji! ♥
Moc dík že se o nás tak krásně staráš.
Je to stále neskutečné. 11 let je neskutečné číslo. 🙂 Pamatuju si dobu, kdy to tady začalo, kolik stylů se vyměnilo, kolikrát bylo pokusů tenhle blog smazat a přitom… je stále tady. 🙂
Děkujeme Janulko! 🙂
I já se přidám a děkuji Janičce za to, že to s blogem nevzdává. A že si udělá čas, aby po nás opravila všechno, co napíšeme, i když jí při tom musí jít někdy hlava kolem.
Jako pro ostatní pro mě byl blog místem úniku od reality. Relax v podobě psaní, kdy si všechny své frustrace i dobré nálady vybiju na dvojčatech. Jenže letos se stala díky blogu další skvělá věc a já jsem tady poznala bezvadné lidi, kteří obohatili nejen moje psaní, ale i můj osobní život. A jak říká Nici, je to o moc lepší, když tuhle posedlost můžete s někým sdílet. No a vzhledem k tomu, že to začíná být dost sentimentální, radši zamáčknu slzu a budu končit.
Děkuji Janičce že blog funguje. Děkuji všem holkám, co píšou. Děkuji Zuzu i ostatním překladatelkám (ale hlavně Zuzu, co si budem povídat). Děkuji všem, kdo nejsou líní a nechají komentář. Ale ze všeho nejvíc chci poděkovat Luki za to že mě oslovila a za její zlaté srdíčko a taky Bitter, že mě vtáhla do světů ve své hlavě a denodenně mi dokazuje, že její fantazie nezná mezí. Jsi neuvěřitelná a nejen kvůli twincestu.
A teď už fakt končím než to začne být vážně trapné. 😀
Tomova starší modelka :DDDDD nie málo sa tu smejem :D. Ááách cítim poriadnu nostalgiu, hlavne pri poslednej vete- pamätám si, keď som bola ešte decko a každý môj komentár na tomto blogu obsahoval : omg, lol, twc 4ever,x),xD,♥ ….prepáčte :D. Veľmi ma teší, že blog stále funguje a že si adminky nedali od neho pauzu ako napr. ja – 10 mesiacov, potom 2 roky, potom pol roka….som strašná! Ďakujem Vám všetkým – Janule, Zuzu, novej aminke a aj všetkým, ktorí komentujú :). Tak dúfam, že zase takto o rok ♥♥♥ (ups, tie trápne srdiečka mi ostali :D)
[4]: 😀 😀 😀 Nici, prosím ťa, nemá tvoj priateľ brata? Lebo môj o tento mojej 'zálube' netuší a asi by to vôbec nepobral, nepochopil a preto nechcem, aby to vedel.
[11]: Má ale ten věkový rozdíl je tak obrovský, že se k němu chová spíš jako táta 😀 Ale ten můj to tak nějak bere od doby co mě poznal. No a posledních pár koncertů jezdím spíš já s ním než on semnou 😀 Ale je to tím, že jsme prostě tak nějak jako jedno tělo a jedna duše. A přeci jen ta doba co jsme spolu už je tak moc dlouhá 🙂 Navíc vždycky říká, že je to vlastně jedno oceňuje styl psaní to o čem to je je pro něho až druhá věc. Je pro něho vlastně fascinující, že se to dá takhle krásně psát. Ocenil by to i jako příběh o holce a klukovi, to že jsou to dvojčata více méně nějak ignoruje. 🙂 Asi jiná krevní skupina 🙂 jsem ráda, že ho mám, ale je fakt že na základce jsme ve velkém psaly s holkama ff a četli je skoro všichni kluci od nás a připadaly jim super takže jsem zřejmě měla jen štěstí na zvláštní společnost 😀
[9]: no to teda, zas ze me delat mekotu 😂 pockej, ja ti ukazu 😄