Rumors II – Fueling the Fire 17.

autor: Bitter

A jelikož už je máme zase pohromadě všechny, kurzíva Billy a Tommy z Insomniaxu a Becs znovu a znovu děkuji za spoluúčast 🙂

S láskou Bitter
Tom se zdržel, jen aby si přes telefon ověřil malý detail a vyrazil na motorce pryč. Svému vlastnímu bezpečnostnímu teamu ujel jako nic.
Když o hodinu později smykem zastavil na příjezdové cestě, vchodové dveře už se otevíraly.
Naprosto se mu zatmělo před očima, odhodil helmu na zem a vrhl se na Billa jako smyslů zbavený.
„Ty zkurvenej sráči!“

O dvě hodiny dříve

„Pane bože, konečně jsi tady,“ vydechl Bill úlevně, když bráška prošel hlavními dveřmi a na zem upustil svou tašku. Jakmile zavřel, vrhnul se mu kolem krku a na pár vteřin si dovolil zapomenout na drama, které se odehrávalo. Vnímal Tomovu typickou mužnou vůni podbarvenou kouřem z cigaret a ten napjatý balón v jeho hrudi konečně trochu povolil. Tom je tady, teď se o všechno postará. Bráška ho svíral kolem pasu a on by byl nejradši, kdyby tak mohli zůstat napořád. Tom z něj ruce sundal, aby si ho mohl za bradu přitáhnout k polibku. Nikdy na tyhle romantické věci nebyl, jenže s Billem bylo všechno jinak. Věnoval mu pár drobných pusinek, než se Bill zmocnil jeho pusy naplno. Nakonec ho od sebe musel odstrčit a zhluboka se nadechnout. Tohle bude muset počkat.

„Tak kde je?“

„Nahoře, kde jinde? Balí se. Prý si jede něco zařídit do města, a pak už jede domů, ale to kecá. Má letenku na večer. Podívej se mu na ruce, má modřiny jak blázen. Nechápu, že jsme si toho nevšimli dřív. Já vážně nechápu, že Toma ještě kryje, když ho takhle zřídil.“
„Bille…“ Začal bratr varovně, ale blonďáček ukázal vzpurně nahoru.
„Tak jdi za ním. Bude ti tvrdit to samé. Prý štěně. To by muselo vážit aspoň tunu, aby po sobě nechal takové modřiny.“
„Bille, ten čokl je obrovský, klidně může mít dvacet kilo. Je to ohař nebo co.“ Mávl ve vzduchu rukou, jakože mu to Tom říkal, ale už si to nepamatuje.
„To je mi jedno, říkám ti, že je to celé nějaké divné.“ Tom už se radši s bratrem nehádal, a zatímco se uklidil v obýváku, zaťukal a vešel do hostinského pokoje. Málem dostal infarkt hned ve dveřích. Nejenže měl bratr pravdu a Bill měl ruce samou modřinu, ale ve chvíli, kdy vešel, by přísahal, že se dívá na přízrak z minulosti. Nebyly to jen ty vlasy.
Moc dobře si pamatoval tenhle jeho skelný pohled. Stejně prázdné oči a výraz měl, když přiletěl do L.A. a zavolal mu, jestli ho nemůže vyzvednout na letišti.

„Ahoj Bambi.“ Oslovil ho, až sebou černovlásek trhnul a zvedl pohled od laptopu.

„Tommy? Co… Co tady děláš?“ Vyhrkl a vytáhl svůj megawattový úsměv pro veřejnost. Velice nenápadně nasměroval laptop, aby na něj Tommy neviděl, a zvedl se z gauče.
„Bydlím tady. Překvapení.“ Zažertoval, ale neusmál se.
„Jo… Promiň, já že Billy říkal, že přijedeš až za týden.“ Nervózně přešlápl a zůstal na místě. Ani ho neobjal jako vždycky.
„Stýskalo se mi po něm. Ale to tobě nemusím vysvětlovat, Tom je ještě v Berlíně?“ Nahodil a sledoval reakci.
„Mluvil jsi s ním?“ Vyhrkl Bill dychtivě a udělal krok k němu.
„Jo, řekl mi, že jsi tady.“
„Myslím Toma.“
„Ne. Prý jste se pohádali.“
„Stane se…“ Zamumlal a objal se kolem pasu. „Nic to není. To ty fotky a všechno kolem. Jen jsem potřeboval vychladnout, v autě se mi udělalo zle a Billy mě přemluvil, ať jsem tady. Dneska už jedu domů.“ Mávl nad tím rukou a ostražitě sledoval Toma, který se uvelebil v křesle. Když se předklonil, Bill rychle sáhl po laptopu, ale Tommy stihl přečíst, co potřeboval.


„Letiš domů přes Michigan? Myslel jsem, že ty bys měl vědět nejlíp, že nesnáším, když ze mě někdo dělá vola. Nevěřím, že by Tom byl stejnej sráč jako Claster, takže jo, věřím, že ty modřiny nejsou od něj, ale nevěřím ti nic z téhle šaškárny, co tady na Billa a na mě hraješ. A jestli něco nesnáším víc, než když někdo dělá vola ze mě, tak když se někdo snaží podvést jeho. Podívej se na sebe, klepeš se jak ratlík a mam ti sežrat ten úsměv? Máš na sobě asi tak třikrát víc makeupu, než normálně a stejně jsem se tě málem lekl. Už jsem tě na dně viděl, pamatuješ? Takže co se kurva děje?“
„Nech to být… nemůžu…“ Začal Bill, ale Tommy ho zarazil zdviženou dlaní.
„Tak to kurva ne. Když jsem tě poslechl naposledy, aby posraný Claster nežárlil a tys přestal chodit do Insomniaxu, dopadlo to naprosto báječně, že? Do teď si vyčítám, co z tebe tenkrát udělal. V ničem jsi mu neodporoval a poslouchal ho jako pejsek, takže nepočítej s tím, že to teď nechám být, když vidím, jak jsi v prdeli.“
„Budeš muset.“ Odsekl mu a Tommy překvapeně zamrkal, když Bill sebral ze stolku laptop a strčil ho do tašky, kterou si pověsil na rameno.
„Ale, takže v tobě přece jen něco z té bojovnosti zbylo.“
„Nemá to cenu, Tommy. Dneska odlétám. Nechci, aby moje poslední vzpomínka byla hádka.“
„Hrajeme na city? Kurva Bambi. Tys tady pro mě taky byl, když jsme se s Billem rozešli. Dovol mi ti to oplatit. Nebo mi radši začneš lhát? To fakt chceš, abych věřil těm sračkám? Fakt chceš, abych věřil, že je Tom ten důvod, proč zdrháš? Pokud to tak chceš, tak dobře. Beru to. A teď mě omluv, ale asi bych mu měl jít dát na držku, ať má L.A. Stars o čem psát. Opouštíš ho přece kvůli tomu, že je agresivní násilník, ne?“ praštil pěstí do stolku až Bill nadskočil a couvl, ale nevydal ani hlásku.
„Tak fajn, ať je teda po tvém.“ Štekl po něm, zvedl se a s dupotem vyrazil ke dveřím.
„Tommy, co chceš dělat!?“ Vyjekl Bill vyděšeně a zatarasil mu cestu.
„Už jsem ti to snad řekl, ne? Rozbiju mu držku.“
„Tommy ne, prosím, on za nic nemůže… Prosím…“
„Tak kdo?“
„Moje matka…“

„Nalej mi panáka nebo někoho zabiju.“ Zavrčel Tommy, sotva opustil jejich hostinský pokoj a ztěžka dosedl do křesla naproti svému dvojčeti. Billy nezaváhal ani na chvilku a okamžitě vyrazil do kuchyně. Celou tu dobu, co byl jeho bratr s Bambim v pokoji, byl jako na trní a s hrůzou čekal, co z Toma vypadne.

Nechtěl věřit tomu, že by přece jen bylo něco pravdy na tom, že by Bambimu jeho Tom ubližoval. Jenže všechno mluvilo v Němcův neprospěch…
„Takže mu Tom vážně něco udělal?“ Zeptal se opatrně, když mu podal sklenku s jeho oblíbeným Bourbonem, a všiml si, jak Tom zatíná pěsti. Bratr se ušklíbl.
„Ne,“ odsekl a bylo znát, že se musí hodně ovládat, aby nevstal a nezačal rozbíjet věci.
„Tak ho Tom podvádí? Bambi něk…“
„Bambiho matka.“ Utnul bratrovy spekulace a vyprázdnil sklenici na jeden zátah. Hrdlo mu příjemně znecitlivělo, nicméně ho to moc neuklidnilo.
„Vydírá ho.“ Doplnil a Bill mu bleskurychle nalil další. Po chvilce zaváhání si sám lokl přímo z lahve. Tušil, že se bude muset také posilnit.
„Celá ta šaškárna s tím, jak Toma někdo sleduje, je její zásluha, aby ho vyvedla z míry. Pak se vytasila s tím, že jestli jí nedá prachy, zveřejní nějaké nahrávky.“
„Jaké nahrávky? Co by asi tak mohla zveřejnit?“ odfrkl si Bill podrážděně. „Rodinná videa, jak sfoukává svíčky na dortu? Nebo fotky v plenkách?“
Tom si jen promnul kořen nosu, ale neodpověděl.

„Tome, co na něho má? Nebo… Zakázal ti mi to říct?“

„Ne, je mu jasné, že ti to řeknu, jen… ona je vážně šílená.“ Na moment se odmlčel, pohlédl bokem a v hlavě si promítal vzpomínky.
„Ty víš, jak jsme se s Bambim seznámili. Jeho matka ho donutila, aby mě svedl a mohl mě pak vydírat, že práskne, že jsem gay.“
Bill kývl a naklonil se k bratrovi blíž. „Jo, měl tě nahrát. Počkej, ona má tuhle nahrávku?“
„Já ho odmítl. Na tom videu není nic, co by se nedalo nějak uhrát a není jisté, jestli ho vůbec má, protože Bill neví, co se stalo s kamerou. Jde o to, že já jsem nebyl jediný. Ať už Billa matka poslala kamkoliv, musel sebou vždycky mít kameru. Prostě pro jistotu, kdyby se z toho dalo náhodou něco vytřískat. Když to udělala poprvé, bylo mu dvanáct. Chce něco z toho zveřejnit, jestli jí nezaplatí. Plus jeho lékařské záznamy z psychiatrie a v těch opravdu není nic hezkého.“
„Kurva…“ zaklel Bill.
„Tak nějak,“ kývl hlavou Tom a natáhl se po lahvi, kterou jeho bratr stále svíral oběma rukama, jako by to bylo záchranné lano.
„Ale proč od Toma odchází?“ navázal Bill. „Přece si nemyslí, že by ho za to odsoudil. Takový idiot není. Jeho matka je zasraná psychopatka.“
„Tom o tom všem ví, jenže Bambi je úplně v háji. Je přesvědčený, že když nezmizí, jeho matka mu něco udělá, i kdyby jí zaplatil. Myslí si, že tím Toma ochrání. Napsal mu dopis, že je toho na něj moc. Všechno, co se děje v médiích, ten stalking a tak, a že končí.“ Dopověděl a znovu vyprázdnil skleničku.

„Měl by s tím jít na policii. Jestli mu bylo dvanáct, bylo to zneužívání.“

„Myslíš, že jsem mu to neřekl? Hustil jsem to do něj celý rok potom, co ho pustili z léčebny a nastěhoval se sem. Má to video, když byl malý. Jenže tenkrát chtěl mít hlavně klid, a teď je z ní úplně v háji. Prý za ním byla v nemocnici, když tehdy zkolaboval kvůli té fanynce, ale myslel, že ho nechá na pokoji, když jí řekne, že Tom všechno ví a že by to klidně sám zveřejnil. Měl za to, že ji tím drží v šachu. Nenapadlo ho, že by to mohla chtít zveřejnit i ona. A teď je z ní tak zmagořený, že si myslí, že je oba zabije, když neudělá, co chce. Nechápu, jak k tomu došel.“
„Když to dá policii, tak i s tím videem…“
„Jo, jenže než ji stihnou odsoudit, ona zveřejní všechno, co má. Umíš si představit, co by to pro Bambiho bylo? A nejen pro něj.“
„Nemůže jí to přece jen tak projít. Jeho Tom by to měl vědět. Nemůže čekat, že se z těch sraček vyhrabe sám. Tohle je prostě šílené,“ zajel si Bill rukama do vlasů. Takové drama snad nikdy nezažil, a to si myslel, že s Tomem už si prošli ledasčím.
„Ten se to dozví tak jako tak,“ řekl Tom pomalu.
„Jak to myslíš?“ zamračil se na něj bratr.
„Volal mi, když jsem jel sem z letiště. Ty si mi nechtěl nic říct, a tak jsem měl za to, že jde zase jen o nějaký záchvat, kdy je přesvědčený, že všechny okolo ničí a musí zmizet. Takže když se mě zeptal, jestli je u nás, řekl jsem mu, že jo.“

„Jestli hned vyjel, do hodiny je tady,“ povzdychl si Bill.

„Jo,“ přisvědčil bratr.
„Co Bambi?“ zjišťoval stav svého kamaráda.
„Přesvědčil jsem ho, ať si vezme něco na uklidnění, takže teď bude spát. Což je dobře. Oba moc dobře víme, jak Tom reaguje, když se na Bambiho někdo jen křivě podívá. Snad trochu vychladne, než se probudí.“
„A co potom?“ zeptal se Bill. Doufal, že jeho bratr už vymyslel nějaký plán. Protože jeho nenapadalo, jak tuhle situaci řešit, aby to nikomu neublížilo. Jenže jeho naděje rychle pohasla, když mu bratr odpověděl: „Tak to bych taky, kurva, rád věděl.“

Seděli tiše sotva půl hodiny když se venku rozezněl nezaměnitelný zvuk motorky.

„To už je tady?“ Podivil se Billy, a Tom jen pokrčil rameny. Popravdě se na rozhovor s Tomem moc netěšil, protože ať si lámal hlavu, jak chtěl, nenapadlo ho, jak z toho ven.
„Pořád říkám, že jezdí jako prase.“ Zamumlal napůl úst a následoval bratra, který šel otevřít.

„Ty zkurvenej sráči!“

autor: Bitter

betaread: J. :o)

5 thoughts on “Rumors II – Fueling the Fire 17.

  1. Tak na toto som sa najviac tesila. A zase to takto skonci!!!!

    Kto je Claster??? Ten Alex??? Bambiho ex??? Nejak mi to meno uslo.

    Som rada ze Bambi sa Tommymu vyhovoril. Ze mu povedal pravdu. A snad sa teraz s Tomom nepobije. Ach…cakat na pokracovanie. To je utrpenie moje. 🙂

  2. Tenhle díl se mi moc líbil, bylo faj podívat se na celou tu situaci i z druhé strany, ale pořád jsem se nedozvěděla a pořád nechápu, proč Tom(Bambiho Tom)tak vylítnul a komu to na konci nadává a chce ho zmlátit?Co si to na konci minulého dílu přečetl v tom mobilu? Já vím, že mi asi něco uniklo, ale strašně moc se mi nechce jít hledat, co to bylo 😀

    [1]: Jo, Alex Claster je Billův ex (Jak v povídce, tak na 99 procent i v reálném životě 🙂 )

  3. [2]: Neboj Zuzu, vše se dozvíš. 😀

    Ještě, že ti tvoji dva, ty moje dva mají, jinak by to s nima mohlo dopadnout všelijak. 😀 Na další díl se rozhodně těším víc než jsem se těšila na tenhle. 😀

  4. Jééjda, jak já chci vědět, proč Tom tak vyvádí, když mu teda druhý Tom volal? Asi jsem teď trochu zmatená. 😀 Ale snad se v dalším díle všechno dozvím. 🙂

    Každopádně si myslím, že je dobrý krok to, že se Bambi Tomovi svěřil. Teď kluci alespoň ví, oč jde, a můžou to zkusit nějak vyřešit a Bambi na to hlavně nebude sám! 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics