
Bill se zastavil u pergoly s bílým ratanovým nábytkem a Tom udělal ještě dva kroky vpřed, než si uvědomil, že už není po jeho boku.
„Nesedneme si?“ Navrhl, ale Tom jen zavrtěl hlavou a natáhl k němu ruku.
„Pojď na pláž. Sice není jako naše, ale musí stačit.“
„Tahle je nejmíň třikrát tak velká než naše, stačit určitě bude.“ Ujistil ho, aniž by chápal, k čemu by měla stačit, a propletl s ním prsty, na které mu Tom hned vtiskl malý polibek.
Provedl ho skrz bílou branku, kde oba odkopli svoje boty, až k vodě a zastavil se čelem k němu.
„Tohle jsem měl udělat dávno.“ Pustil jeho ruku a zatímco si odepínal řetízek s prstenem z krku, klekl si před něj.
„Tome, nedělej to, prosím…“ Pokusil se ho zastavit, když se Tom natáhl pro jeho dlaň a dal ruce za záda.
„Proč?“
„Protože ti teď nemůžu říct ano… Proto…“
„Nemůžeš kvůli tomu, co se děje, nebo proto, že nechceš?“
„Tome, ty víš, že tě miluju…“
„Bee, když jí dáš, co chce, stejně to bude moct proti tobě použít znova, kdykoli si vzpomene. Kdybys odjel, byl bys na to sám a už by ses jí nezbavil. Já vím, že pořád říkáš, že řešit něco s bulvárem je jako lít benzin do ohně, ale pojď to zkusit. To, co říkala dvojčata, dává smysl. To se nás chceš vzdát?“
„Nechci, ale mám strach.“
„Jsem tady, Bee, a budu pořád u tebe. Není nic, co by mi v tom zabránilo, krom tebe. Jsem tady, u tebe, s tebou, jestli chceš?“ Když se tentokrát natáhl pro jeho ruku, neucukl a skousl si horní ret, jak se snažil zadržet vzlyk, když mu Tom navlékl prsten, který už mu jednou dal před několika měsíci, protože ho nenosil, a o kterém si myslel, že o něj ve spěchu přišel.
Na jeho povrchu se ale teď vyjímal nápis a na hraně, kde byla předtím iniciála „M“ jako označení šperkaře, přibylo k „m“ „e“ a naproti „marry“. Vezmi si mě.
„Chceš si mě vzít Bee?“
„Um… neblbni, můžou se každou chvíli vrátit. Nech si to do ložnice…“ Zaprotestoval trochu omámeně Bill a bratrovi se vysmeknul.
„Ti se jen tak nevrátí. Jsou na pláži,“ ukázal Tom ven a znovu se přisál k bratrovu krku.
„Proč šli až na pláž, když je pergola hned tady…“ Zamumlal Bill napůl nepřítomně a pak vypískl, když viděl, jak se zastavili a Tom si před Bambiho klekl.
„Oh pane bože, pane bože, on ho žádá o ruku! Tome! Přestaň, podívej, ježiš to je krásný, on měl ten prstýnek na řetízku kolem krku…“
„Asi aby ho zase neztratil.“ Zabručel Tom rozmrzele.
„Nebuď cynik. Je to krásný.“
„Dochází ti, že ještě před pár hodinama jsi do mě hučel, jaký je Tom hajzl a že Bambiho mlátí, a teď se tady rozplýváš nad tím, že nosí zásnubák na řetízku?“
„To se snad vysvětlilo, radši mi řekni, proč proboha Bambimu tak trvá mu odpovědět. Ach sakra, on couvnul…“ Teď už se zarazil i Tom a stejně jako Bill se nalepil až na sklo.
„Tu jeho matku jim byl čert dlužnej…“ Prsknul podrážděně.
„Tome, co když Bambi fakt odjede?“ Zeptal se a s obavami se na něj podíval.
„Ne, spíš bulí jako malá holka, proto se ještě nevymáčknul.“ Ušklíbl se a Bill jen nevěřícně zavrtěl hlavou.
„Jak můžeš…“
„Tak se podivej.“ Utnul ho. Blonďáček se otočil ve chvíli, kdy si Bambi otřel oči rukávy košile, co měl přes tílko, a Tom se narovnal, aby ho mohl prudce políbit. Černovlásek se mu pověsil kolem krku a kytarista ho zdvihl do vzduchu.
„Nebudeš taky brečet, že ne?“ Zasmál se Tom, když si jeho dvojče přitisklo dlaně na ústa a okouzleně si povzdechlo.
„Tom ho právě požádal o ruku, u nás na pláži… To s tebou fakt nic nedělá? Vždyť to bylo přesně jak z nějakého filmu. Tom klečel, prsten a tak…“
„Já můžu klidně taky klečet…“ Prohodil Tom, a než stihl bratr položit otázku, jak to myslí, už před ním Tom klečel a bradou se mu opřel o rozkrok. Jenže jeho dvojče ani omylem nezareagovalo, jak si představoval. Místo aby mu zajel prsty do vlasů, jak to dělával, přitiskl si dlaně na oči a otočil se zády k oknu.
„Proboha, co zas…“ Zavrčel Tom a překvapeně hvízdl, když si všiml, že dvojice se ze stoje přesunula na písek a Tom akorát sundával svoji bundu.
„No páni, ten se s tím nemaže…“
„Proboha Tome, nečum tam!“ Okřikl ho Bill, čapl ho za rukáv a radši nasměroval k dvoukřídlým dveřím a směr schodiště. „Nebo půjdeš klečet do ložnice.“
„Samozřejmě, že si tě chci vzít.“ Vzlykl, rychle si setřel slzy a přitiskl si ruku s prstenem k srdci. Tom nezaváhal ani na vteřinu, postavil se, přitiskl ho k sobě, co to šlo, a prudce ho políbil.
Bill mu omotal ruce kolem krku a na chvilku se ocitl ve vzduchu a Tom s ním opsal malé kolečko.
V další chvíli už ležel na písku, aniž by věděl, jak se na něm ocitl. Tom klečící nad ním si stáhnul bundu, zmuchlal mu ji pod hlavu a zapřel se na loktech. Prsty mu vpletl do vlasů na spáncích a opřel si čelo o jeho.
„Je ti jasný, že se mě teď už nezbavíš…“ Varoval ho a Bill mu stáhl uvolněné vlasy dozadu.
„To jsem nechtěl, ani když jsem se o to pokoušel.“
„Jestli sis maloval, že bych tě nenašel, jsi vedle… Ani ty vlasy ti nepomůžou.“
Jeho vlastní ruce bloudily po Tomových zádech.
„A tahle košile je navíc moje… ani zabalit si neumíš… měl bys mi ji vrátit.“ Zatahal za lem kalhot, ve kterých byla zasunutá, a Bill zašilhal nahoru k domu.
„Tohle bychom neměli…“ Varoval ho, ale Tom rozepnul knoflík na kalhotách a vyhrnul košili ven a nahradil látku svou rukou.
„Chceš počkat až po svatbě? Protože jestli jo, dotáhnu tě na nejbližší úřad hned teď.“ Pousmál se se rty u jeho klíční kosti, kde následně políbil vytetované srdce a rukou klouzající pod Billovýma kalhotama.
„Myslím… ne tady…“ Upřesnil černovlásek, když v protikladu ke slovům, která vyřkl, víc roztáhl stehna, jak ho Tom, aniž by přestal líbat jeho potetovanou kůži, začal líně zpracovávat.
„Ještě před hodinou jsem myslel, že jsem to všechno projel. Že si za to můžu sám, že jsem byl zbabělec, když mi původní prsten ztratili s tím kufrem a že už tě nejspíš neuvidím, abych to mohl napravit. Miluju tě, potřebuju cítit, že mi pořád patříš.“ Pronesl Tom tiše vedle jeho ucha a Billovy ruce se se zasténáním znovu spojily za jeho krkem. Uvolnil Tomovy vlasy, které už v gumičce stejně držely jen zázrakem, a přitáhl si ho pro polibek, kterým dal Tomovi jasnou odpověď. Tom jen na chvíli osvobodil svou ruku, aby mu těsné kalhoty stáhnul, sedl si na paty a zvedl ho k sobě. Stáhl mu košili úplně a Bill se zatím ujal jeho pásku, knoflíku a zipu, aniž by ho přestal líbat. Jen co bylo hotovo, znovu prsty jedné ruky zajel do Tomových vlasů a druhou obemkl jeho penis.
Rty se přesunul na Billův krk, aby si mohl užívat jeho tichého kňourání, jak si ho připravoval. Postupně se nad něj zase nakláněl, až Bill opět skončil zády v písku, a Toma klečícího nad ním uvěznil mezi svými stehny. Byl celý zpocený a v duchu mu děkoval, že ho položil na košili a ne rovnou do písku. Měl by ho pak všude. Natáhl se ještě pro zmuchlanou Tomovu bundu a dal si ji znovu pod hlavu. Po písku ve vlasech netoužil o nic víc. Tom se s úšklebkem naklonil, sebral mu ji a zapřel se tak, aby si Bill mohl položit hlavu na jeho předloktí. Bundu zmuchlal ještě víc a vsunul ji pod Billovy boky, aby je alespoň trochu vypodložil. Pak ho chytl pod kolenem, dal jeho nohu výš a zatlačil proti jeho vstupu. Bill usykl a nechtěně cukl s Tomovými vlasy. Ten jen zamručel a vsunul pod jeho hlavu i druhou ruku. Dokonale ho tak pod sebou uvěznil. Bill mu boky vyšel vstříc a svět se smrskl jen do jednoho místa.
„Vezmeš si mě…“ Vydechl proti jeho rtům a Billova víčka se zachvěla.
Když se vrátili do domu, i přes snahu celí od písku, a Bill ještě malátnější než po lécích, našli Billyho uvelebeného v křesle bokem od francouzských dveří.
„Tak jste se rozhodli?“ Nahodil lehce a snažil se vědoucně nešklebit.
Ano!!!! Konecne sa to zlepsuje!!! Naozaj sa tesim ze Bambi povedal ano. No a teraz treba vyriesit zlu matku a potom bude nadherna svadba!!!
Este otazka. Mozme sa tesit na nejaky clanok z L.A.Stars??? Potesilo by ma to velmi
Je to dobře že se Bambi rozhodl bojovat.
Tohle byl tak krásný a tak vtipný díl, až se divím, že se Billy s Tommym zdrželi poznámek oohledně toho, so se na pláži všechno dělo :DDD
A jsem moc ráda, že Bambi nakonec řekl ano. Už jsem se lekla, že nastane nějaké další drama 🙂 Což určitě nastane, jen už snad ne kvůli tomuhle…
Jééé, a jsou konečně zasnoubeni! ♥
Mám z toho fakt ohromnou radost, že se Tom konečně vymáčkl a Bill mu řekl ano!!! 🙂
ak teď jim jen držet palečky na rozhovor a snad už bude všechno tak, jak má být! 🙂
Hurá! Bill konečne dostal rozum. A povedal áno! Hádam už bude len lepšie a lepšie. Ďakujem za časť.