Chaos 12.

Místo, kam Bill s Tomem jeli, bylo přelidněné. Šéf gangu se jmenoval Tony Truax, takže pojmenování bylo jednoduché; U Tonkera. Scházeli se tam všichni členové gangu, bavili se a také zde připravovali nějaké z nelegálních aktivit. Pokud byl člověk členem gangu, bylo to místo, kde trávil nejvíce svého času. Pouze pár lidí vědělo, kde se budova nachází. Zvenku vypadala jako obyčejný dvoupatrový dům. Trochu moc vyšperkovaný na to, co se uvnitř odehrávalo. Vevnitř byl ale nepořádek a nacházela se zde spousta předmětů, které byste kdekoliv jinde nenašli.
Zahrada byla možná dvakrát tak velká jak Billova. Na zeleném trávníku byla zaparkovaná spousta aut. Abyste se dostali k hlavnímu vchodu, bylo potřeba ujít zhruba padesát metrů.

Tom si vybral volné místo na trávníku a zaparkoval. Soucitně se na Billa podíval. Nesnášel pomyšlení na to, že ho tam nechá samotného, dovnitř ho ale vzít nemohl. V nebezpečí by nebyl jen Bill, ale také on sám, protože by přivedl do domu naprostého cizince.
„Musím jít dovnitř. Bude bezpečnější, pokud zůstaneš v autě. Nebude to trvat moc dlouho, dobře? Nikam nechoď,“ chytil Billa za tvář a přitáhl si ho k polibku. Ještě než vystoupil z auta, stiskl mu dlaň ve svojí.
Bill se Toma na jeho zaměstnání už víckrát neptal. Poprvé se ho zeptal v kavárně a domyslel si, že to bude něco ilegálního, protože Tom vypadal, že o tom nechce mluvit. Bill mu věřil. Vzrušovala ho představa, že jeho přítel je ‚zkažený muž‘, ale ve skutečnosti takový vůbec nebyl. Poznal pravou Tomovu stránku a miloval ho úplně celého.

—

„Potřebuju jenom tebe, Tome,“ řekl Tony a naznačil jednomu z chlapů v místnosti, aby mu podal známou žlutou obálku. „Tohle je Balthazar Kenning. Má restauraci v nóbl části města. Jmenuje se Ztai, poznáš to hned.“
Tom vytáhl všechny papíry z obálky a zběžně si prohlídl černobílé fotografie. Budova restaurace, muž uvnitř a jeho auto – alespoň si myslel, že auto patří jemu.
„Pokaždé je v kanceláři do devíti, pokud tedy nenastane nějakej problém v restauraci. Každou půlhodinu restauraci osobně kontroluje. Prohodí pár slov s klienty a takové sračky. Nezná tě, proto jsem tě vybral. Dwayne jít nemůže, jelikož ho Kenning viděl, když oblast mapoval.“
Tom mlčel, přikyvoval a poslouchal svého šéfa, který mu vše popisoval do nejmenších detailů.
„Teď k tomu, jak to provedeš. Jakmile se dostaneš do jeho kanceláře, hned zaútočíš. Musíš být rychlý a vážně opatrný. Vejdeš dovnitř, zastřelíš ho, odejdeš. Jednoduché, nikdo si ani nevšimne, že se něco stalo. Jakmile to jeho zaměstnanci zjistí, budeš už dávno pryč. Pro jistotu pošlu i Georga, aby dával pozor, kdyby se něco stalo. Plus dostaneš lepší zbraň. Gustave!“ otočil na něj hlavu. Gustav odněkud vytáhl krabici. Zbraň byla ještě pořád v originálním balení. Tom se postavil a krabici si převzal.
„Perfektní,“ řekl Tom a hned mířil ke dveřím.
„Tome?“ Tony vysunul šuplík a vyndal tenký balíček bankovek. „Musíš na sobě mít smoking, aby tě pustili dovnitř.“ Podal peníze Tomovi a mrknul na něj. „A prosimtě pořiď si i nové vlasy,“ zavtipkoval a pár chlapů se zasmálo. „Žádné chyby, Tome. Protože pokud ano… Bam! Carlo ti uřízne koule.“ Chlapi v místnosti se rozesmáli ještě víc a Tom si odfrknul.
„Díky, chlape,“ řekl Tom a šel ke dveřím.

Bill si hrál s rádiem v autě a se svým telefonem. Už to bylo víc než půl hodiny, co Tom odešel, a on se necítil pohodlně. Byl zamčený a uvězněný v autě, potřeboval se nadechnout čerstvého vzduchu. Pomyslel si, že se nic nemůže stát, pokud na minutu z auta vystoupí. Viděl pár lidí, jak vystoupili ze svých aut a šli dovnitř, tak proč nemohl i on? Procházel se po velké zahradě. Už se stmívalo, ale na pozemku bylo pár lamp, aby to tam vypadalo tak jako ve dne. Jakmile si uvědomil, že byl kousek od vchodu, zaslechl hlasitou hudbu. Co to, kčertu, bylo? Byl Tom na party? Zatlačil na dveře a ty se otevřely. Překvapeně otevřel oči – opravdu se zde konala party.

První věc, které si Bill všiml, byl obývák plný lidí. Zpocení chlapi se hádali a rvali, páry se nestydatě osahávaly a líbaly, až se Bill styděl, protože něco takového nikdy neviděl. Pár holek sedělo v řadě na gauči, pravděpodobně na něco čekaly. Někteří lidé se otočili, aby si ho prohlédli. Jeden muž, který seděl na druhém gauči sám a pohrával si s bankovkami, si ho prohlížel opravdu důkladně. Postavil se na nohy a šel k chlapci, který se udiveně rozhlížel všude kolem sebe. Zeširoka se na něj usmál.
„Ahoj pusinko,“ přitáhl si ho brunet kolem pasu. Byl mu povědomý. Věděl, že ho už někde potkal, ale nemohl si vzpomenout kde. „Jsi tady nový? Jak se jmenuješ?“ zeptal se a vedl ho do obýváku.
„Bill. Ale… Už musím jít,“ Bill se snažil vymanit ze sevření jeho svalnaté paže. Muže znal. Byl to ten samý chlap, od kterého si Andreas kupoval svoje zboží. Panebože, co to bylo za místo?
„Ale no tak, teprve jsi přišel! Jsem Georg, sedneme si?“ šťouchl do dívky, která seděla uprostřed gauče, posadil se a odstrčil ji ramenem. „Uhni,“ rozkázal stroze a dívka se okamžitě posunula o kus dál.
„Na co je ta řada?“ zeptal se Bill. Nechtěl sedět na jediném volném místě, které bylo mezi dvěma mladými blondýnkami.
„Na nic,“ zakroutil hlavou Georg a zatlačil Billa do ramen, aby se posadil. „Dobře… Je to hra. Nemusíš si ale dělat žádné starosti, prostě se posaď. Vypadáš unaveně,“ darebně se zakřenil a prokřupnul si klouby na prstech u rukou.

Dveře, které byly na pravé straně místnosti, se otevřely a dovnitř vešli dva muži. Oba byli vysocí, dobře stavění. Jejich pohled byl takový, že kdybyste do nich narazili na ulici, vzali byste nohy na ramena a utíkali co nejrychleji pryč.
„Hra může začít!“ zakřičel Georg. Lidé kolem se překřikovali s různými částkami peněz, až nakonec zbyli jen muži, kteří vešli do místnosti jako poslední.
„Pět set!“ řekl první.
„Osm set!“ přidal druhý.
„Pánové, právě jsem dostal tisíc dolarů!“ oznámil brunet a zamával bankovkami nad hlavou. „Tupacu, vyhrál jsi. Můžeš si vybrat,“ ukázal na druhého muže a sám se šel zpátky posadit.

Vítěz se postavil doprostřed místnosti a věnoval pohled každé z dívek sedících v řadě. Nemohl si pomoct a poté, co sjel pohledem všechny dívky, zadíval se na mladého extravagantního chlapce, který seděl uprostřed. Bill si všiml, jak se na něj dívá. Sám se díval všude možně, jen ne na něj. Chtěl odsud okamžitě zmizet.
„Mám vybráno,“ ukázal na černovláska.
„Jeho?“ zeptal se Georg.
„Cože?“ zamumlal Bill a zalapal po dechu. Tedy alespoň si to myslel, ale vypadalo to tak, že ho všichni v místnosti slyšeli.
„Jeho?“ zopakoval. Znovu si ho prohlédl a uvědomil si, že je to vážně kluk. „Zajímavé… chci ho.“
„Zvedat!“ Georg lusknul prsty, ale Bill se ani nepohnul. Místo toho se chytil za pravé zápěstí, aby nad sebou neztratil kontrolu.
„Chlape, on nechce,“ pokrčil rameny Georg a podíval se na muže vedle sebe s předstíranou lítostí. Poté se vrátil zpátky k počítání bankovek, které držel. Byl připraven na další kolo hry.

Muž se naštval a stoupnul si před Billa, který se na něj vyděšeně podíval. Jeho strach ještě vzrostl, jakmile mu ten chlap zaryl nehty do kůže a vytáhl ho na nohy.
„Ne!“ zafňukal Bill a vytrhl se mu. Rozběhl se k východu. Muž, který ho vyhrál, se rozběhl za ním a chytil ho za vlasy. Nestaral se o jeho žalostné kňourání, pouze ho za vlasy chytil silněji a táhl ho do jednoho z pokojů.
„Jdeš se mnou.“
„Ne! Nechte mě jít!“ Bill se snažil, aby muž povolil svůj stisk jeho vlasů, ale bez sebemenšího úspěchu. Muž otevřel dveře volnou rukou a shodil ho na postel. Bill se rychle postavil a utekl na druhou stranu místnosti. Pryč od toho děsivého muže.
„Ne! Prosím, já to nechci! Ztratil jsem se. Nepatřím sem,“ naléhal Bill a couval. Muž udělal jeden krok dopředu a Bill dozadu, jako kdyby si hráli na babu.
„To je mi u prdele. Tohle je naše šukací hra a ty neodejdeš, dokud tě neošukám,“ vykřikl ten muž a vybuchl smíchy.

Bill polknul. Aniž by si uvědomil, držel v ruce kouli na dveřích. Otočil koulí, aby dveře otevřel, ale najednou ucítil silnou bolest na čele. Muž, se kterým byl v místnosti uvězněný, ho za hlavu chytil a silně mu s ní udeřil o dveře. Billovi se točil celý svět. Toho jeho společník okamžitě využil a opět ho natlačil zpátky do postele. Nalehl na něj, aby nemohl utéct, a rukama se zapřel kolem jeho hlavy. Černovlásek se snažil pohnout, ale nedařilo se mu, jelikož byl muž opravdu těžký. Nohy ale pod ním přišpendlené neměl, začal tedy kopat.
„NE!“ křičel. Zoufale bojoval, ale věděl, že nemá žádnou šanci. Ten chlap byl mnohem silnější než on.

—

Tom se vrátil zpátky ke svému zaparkovanému autu. Otevřel dveře a podíval se na prázdné sedadlo vedle sebe. Oči se mu strachem rozšířily. Bill v autě nebyl. Krabici se zbraní hodil na zadní sedadlo a běžel zpátky do domu. Bill nemohl jít nikam jinam, protože brána byla zavřená a pouze členové gangu měli ovladač. Vběhl do domu a všechny kolem sebe odstrkával. Hlavu měl vzpřímenou, zoufale se díval po svém černovláskovi. Georg si toho všiml a přistoupil k němu.
„Co se děje, chlape?“
„Geo, viděl jsi kluka, asi takhle vysokýho,“ Tom naznačil Billovu výšku. „Tmavé vlasy, hubený.“
„Pusinka!“ kývl Georg. „Znáš ho? Pusinka je na pokoji tři s falešným Tupacem.“
„Cože?!“ nakrčil Tom obočí. Nerozuměl tomu, co Georg říká. Jako kdyby vyhulil víc trávy než jindy. Písnička, která hrála, skončila a hlas, který tak dobře znal, dolehl k jeho uším. Tentokrát to nebyl smích, ale křik.

—

Muž rozepnul Billovu košili jedním trhnutím. Knoflíky se rozletěly do všech možných stran. Bill mu z plných plic zaječel do ucha. Jedinou jeho reakcí na Billův čin bylo to, že mu opět silně chytil zápěstí a stiskl mu je. Poté ho vytáhl za košili do vzduchu a silně s ním praštil zpátky do postele.
„Už drž hubu, kurva!“
Bill na chvíli zmlknul, poté mu ale plivnul do obličeje.
„Arrghh!“ vykřikl muž naštvaně a chytil Billovu hlavu. Černovlásek se snažil reflektivně odtáhnout, ale silně se udeřil do kovového rámu postele. Byl někde mezi upadnutím do bezvědomí a vědomím. Vzlykal bolestí a slabě zavrtěl hlavou.
„Idiote,“ zamumlal muž a olízl chlapcův pupík. Bill si nebyl jistý, jestli ještě vůbec něco cítí.

Tom běžel proti dveřím a hned do nich silně kopnul. Dveře se rozletěly a hlasitě narazily do stěny.
„Okamžitě z něj slez!“ vykřikl Tom a chlapa z postele shodil na zem.
„Co děláš?“ nadzvedl se a čekal na vysvětlení.
Neodpověděl mu. Sklonil se k Billovi, který mumlal nesmyslná slova. Chytil ho opatrně za tváře a podíval se mu do obličeje. Po tváři mu stekla slza, která poničila jeho makeup.
„Co jsi mu, kurva, udělal?“ Tom cítil, jak mu vře krev v žilách. Pohladil Billa po tváři a stoupnul si nad muže na zemi. Dal mu pěstí do čelisti. První ránu hned následovaly další a další. „Co jsi mu udělal?!“
„Nic! Nic jsem mu neudělal!“ zastavil Toma chycením ho za zápěstí a plácnul ho do hrudníku. „Ten retard se sám udeřil do čela postele!“
Tom se na muže podíval a ještě do něj naposledy silně strčil. Vrátil se zpátky k Billovi, aby se mu pokusil zakrýt hrudník jeho poničenou košilí.
„Co, kurva, děláš? Vybral jsem si ho!“ vyštěkl. Tom se na něj otočil s tvrdým výrazem ve tváři.
„Není na prodej. Je můj.“
Tom zvedl Billa z postele a otevřel dveře. Vyšel z místnosti a vydechl. Líbnul černovláska na tvář a nesl ho do auta.
„Všechno je v pořádku, Bille. Jedeme domů.“

—

„Bille, říkal jsem ti, abys nechodil dovnitř,“ Tom jemně pocuchal Billovy vlasy a pomohl mu uvelebit se mu na svém klíně.
„Jsem takovej idiot.“
„Nejsi. Nejsi idiot. Jsi jenom zvědavý,“ zasmál se Tom jemně a pohladil Billa opatrně po hlavě.
„Au! Pořád to bolí,“ zaúpěl Bill a zakryl si hlavu vlastní dlaní.
„Omlouvám se,“ Tom přemístil dlaň na Billův hrudník. „Bille, teď ale vážně. Co kdyby se něco stalo?“ Byla to ale otázka spíš pro něj samotného. Trochu zavrčel.
„Omlouvám se,“ Bill zabořil obličej do Tomova hrudníku. Prsty mu přejížděl po látce trička v malých kroužcích. „Tome, co to je za místo? Vážně tam pracuješ?“ zněl zklamaně. Jako kdyby tomu nemohl uvěřit. Tom zaklonil hlavu. Věděl, že bude na tuhle otázku muset jednou odpovědět, zatím na to ale nebyl připravený. Zhluboka se nadechl a vydechl.
„Ano, pracuju tam. Řekl jsem ti, že mám šéfa a dělám to, co řekne.“
„Jako například?“ Bill zvedl k Tomovi pohled a zvědavě se na něj podíval. Tohle ale bylo téma, o kterém se Tom momentálně bavit nechtěl. „Proč mi to neřekneš? Víš, že to nikomu nepovím.“
Tom se líně usmál. Bojím se toho, co si o mně budeš myslet, pokud ti to řeknu.
„Nenáviděl bys mě,“ zamumlal nesrozumitelně.
„Hmm?“
„Nic. Prostě… Nechci, abys to věděl. Nechci, aby ses trápil něčím, čím nemusíš. Je to pro tebe lepší takhle, když to nevíš.“
Bill našpulil rty a koukal na Toma. Trucoval.
„Pokud se na mě budeš takhle dívat, jsem si jistý, že ti to jednou povím.“

Černovlásek se jemně zasmál a zavřel oči. Byl tak moc unavený. Byl si jistý, že co chvíli usne. Otočil se, aby si lehl na záda a zíral do bílého stropu.
„Bolí mě záda,“ postěžoval si. Pozice, kterou zvolil, nebyla dvakrát příjemná.
„Nech mě lehnout si,“ řekl Tom. Bill se na něj nechápavě podíval a posadil se, aby mu udělal místo.
„Namažu tě. Pojď ke mně,“ copánkatý muž si poklepal na hrudník.
„Dáš mi masáž, zatímco budu ležet na tobě?“ černovlásek se zazubil. Tom jeho pohled okamžitě zrcadlil.
„Ano.“
Bill vydechl a položil se na Tomovo tělo. Zasunul dlaně pod Tomova ramena a uvolnil se. Tom začal jemně masírovat Billova záda. Černovlásek spokojeně mručel. Tom v tom byl vážně dobrý. Tomovy prsty se pohybovaly po Billových zádech. Sem tam přitlačil klouby svých prstů na ta správná místa. Jeho tělo pomalu reagovalo na Billovo neúmyslné sténání do jeho krku. Rozhodl se promluvit, než nebude schopný ze sebe dostat kloudnou větu.
„Mám pro tebe překvapení.“
„Co je to?“ Bill se na něj nevinně podíval. Velké hnědé oči čekaly, že mu sdělí něco víc.
„Je to ohrané, ale… Chtěl bys jít se mnou na romantickou večeři?“

Černovlásek se usmál a přitiskl své rty na Tomovy. Do polibku zamumlal svůj souhlas a Tom se spokojeně ušklíbnul. Tom se chvíli mazlil s Billovým obličejem, poté ale pomalu sjížděl dlaněmi níž a níž až k lemu Billova trička. Chvilku si s ním prsty pohrával, než pod obtáhlé tričko dlaněmi vklouznul, aby pohladil jeho boky. Bill hladil Tomovy opálené paže. Jazykem mu přejel po patře a paže mu silně stiskl. Tom potichu vydechl proti Billovým rtům a pevně si ho k sobě přitiskl. V mžiku sekundy se s ním otočil tak, aby byl nahoře on. Přirazil proti Billovu klínu svým a zasténal, jakmile jeho tělem projela vlna rozkoše. Bill se zachvěl a opět vyhledal Tomovy rty. Zoufale ho potřeboval líbat.

Polibky, které sdíleli, byly žhavé. Oba chlapci sténali a lapali po dechu. Tom se mazlil s Billovým tělem. Dlaněmi mu vyjel až na hrudník a začal si hrát s jeho bradavkami. Černovlásek zasténal. Cítil, jak mu díky tomuto dotyku tvrdnul penis. Tom sjížděl dlaněmi zpátky dolů přes Billovy boky, které stisknul. Chtěl udělat ještě něco dalšího. Podíval se na chlapce, který ležel pod ním, a váhavě mu přesunul dlaň do klína, který promnul. Tato akce způsobila, že Bill nevědomě nadzvedl své boky a sladce zaskuhral. Tomovi naskočila husí kůže a zachvěl se.
Tom se na chvíli odtáhl a spokojeně se ušklíbl. Bill měl díky němu erekci. Necítil se divně nebo tak nějak, těšilo ho to. Bylo to něco nového, co nikdy předtím nezažil. Okamžitě dychtil po něčem víc, ačkoliv to byla první zkušenost s jiným mužem. Prohlížel si Billův obličej. Měl jemně pootevřené rty a červenal se. Sklonil se, aby ho políbil na břicho. Černovlásek se pod ním zavrtěl a opět zaúpěl, obličej si zakryl dlaněmi. Tom se zasmál a natáhl se, aby mu dlaně z obličeje odstranil.
„Bille, nestyď se,“ řekl a vtiskl mu na rty malou mlaskavou pusinku s ujištěním, že se před ním nemusí takhle schovávat.
„Nutíš mě se stydět,“ zamumlal Bill a oči trochu otevřel. Ne kompletně, ale nechtěl se na Toma teď dívat.
„Ze všech lidí na světě jsem já ten, před kterým se nemusíš ani trochu stydět.“
„Je to… Stydím se, protože tě mám rád.“ Černovláskovy tváře studem hořely.
„Taky tě mám rád. Mnohem víc,“ usmál se Tom a znovu Billa políbil. Zatlačil dlaněmi na jeho rozkrok.
„Tome!“ naoko se rozčiloval mladší muž. Tom miloval Billovy reakce, když ho takhle provokoval.
„Bille, je to přirozené. Znamená to, že je tvé tělo v pořádku a pracuje tak, jak má.“
„Tome!“ Bill vybuchl smíchy a plácnul Toma do paže. „Nejsem hlupák, vím to.“
„Jen se snažím, aby ses cítil líp,“ Tom se nosem otřel o Billovu klíční kost. „Chceš, abych ti pomohl?“ vytáhl se zpátky nahoru a vydechl Billovi do ucha. Billovo srdce tlouklo jako o závod. Přemýšlel, jestli Tom tlukot jeho srdce slyší, či nikoliv.
Tom Billa políbil. Hladil ho po stehnech, bocích, dotýkal se ho na břiše. Schválně se nedotýkal místa, na kterém chtěl černovlásek cítit jeho dotyky nejvíc. Billova erekce bolestivě rostla. Byl už zatraceně tvrdý. Dokázal myslet jen na jedinou věc: uvolnění.
„Ano,“ naléhal Bill kroutící se pod Tomem. „Chci, abys mi pomohl.“

Tom pomalým pohybem rozepl Billovy kalhoty a svlékl mu je. Pohladil světlá a dokonale oholená stehna. Užíval si Billovu jemnou pokožku. Byla přesně taková, jakou si ji představoval. Malými pusinkami se dostal z jeho břicha až do jeho rozkroku. Zřetelnou bouli stisknul přes spodní prádlo. Černovlásek zavřel oči a mezi zuby stiskl svůj spodní ret. Pohnul boky a z hrdla mu vyšel zoufalý sten. Cítil konečky Tomových prstů, jak se ho dotýkají těsně pod lemem spodního prádla. Jakmile mu chtěl Tom boxerky sundat, přerušil ho.
„Taky se tě chci dotýkat.“
Tom kývnul na souhlas a sundal si tričko, které zahodil na podlahu. Bill přitiskl jejich těla k sobě, a aniž by se obtěžoval se svlékáním Tomových kalhot, hned mu pod ně dlaní zajel. Vzájemně se dotýkali těch nejintimnějších partiích těla toho druhého.

Tom zasunul ruku pod Billovy boxerky a stiskl mu penis chvějící se dlaní. Přejížděl po celé délce nahoru a dolů, dvěma prsty masíroval vrcholek. Bill sténal, hlava mu padla do záklonu. Jednu ruku měl stále v jeho klíně, druhou ho hladil po zádech. Zopakoval stejný pohyb co Tom a zaryl mu nehty do zad. Pohladil Tomova varlata. Pootevřel oči, aby se podíval do obličeje svého partnera. Spokojeně zamručel a olízl si rty. Z jeho pohledu poznal, že za chvíli vyvrcholí. Otírali se o sebe a užívali si každou sekundu, než společně dosáhli intenzivního orgasmu. Vyměnili si ještě jeden polibek, než usnuli v pevném objetí.

autor: Aster

original