Corrupting Andreas 2.

„Zatímco jsi byl ve sprše, bavil jsem se s mámou o Andreasovi. Dostali jsme povolení,“ řekl Tom. Seděl na zavřené toaletě, zatímco mu Bill sušil dredy a dostával z nich tolik vody, kolik jen bylo možné.

Tom si povzdychnul a zády se opřel o skříňku. Tváří se opřel o stehno svého dvojčete.

„Ahoj mami, jsme doma!“ zakřičel Bill do domu a hodil batoh ke stěně, až se ozvala rána. „Ooops.“
Na jeho pozdrav nikdo neodpověděl. Tom hodil svůj batoh vedle bratrova, ozvala se totožná rána.
„Není tady ani jedno auto, takže tady nikdo není,“ řekl Tom a následoval Billa, který si šel do kuchyně pro svačinu.
Tom měl sotva čas na to, aby zpracoval bratrovo zaúpění a zamyslel se, proč to udělal, před tím, než našel sám sebe, jak leží na zádech na koberci. Bill mu seděl na stehnech.
„Neztrácíš ani minutu, že?“ zeptal se, když mu bratrovy hbité prsty začaly rozepínat opasek.
„Máma a Gordon se můžou vrátit každou chvílí. Nemůžeme si dovolit ztrácet čas,“ řekl černovlásek rychle. Rozepnul Tomův opasek, knoflík a i zip. Byl neuvěřitelně rychlý, až tím Toma znervózňoval.
„O čem to mluvíš? Budou doma až za pár hodin,“ řekl dredáč.
Bill vydechl. „Prostě to se mnou hraj.“
„Oh, jasně,“ zazubil se Tom a ponořil se do Billovy fantazie.

„Musíme být rychlí, Tome,“ řekl černovlásek nadšeně, oči měl otevřené dokořán. Zasunul ruku do Tomových kalhot a promnul mu penis, protože ještě nebyl kompletně tvrdý. „Tome, honem. Pokud nebudeme opatrní, přistihnou nás. Opatrní a potichu. Jo, hlavně potichu, Tome!“
„Potichu,“ zašeptal Tom. Vzdychl a překryl si pusu dlaní. Bratr souhlasně pokýval.
„Přesně takhle. Tome, nesmíš ani pípnout. Pokud vydáš nějaký zvuk, někdo nás uslyší,“ šeptal Bill. Kolenem roztáhl Tomovy nohy od sebe a uvelebil se mu mezi nimi. Tom nakrčil obočí a odstranil Billovy žádostivé ruce ze svého klína.
„Ujasněme si to. Předstíráme, že sem někdo přijde… Nebo že nás někdo uslyší?“
Bill se odmlčel. Tom si užíval jeho teplý dech na vlastní kůži. „Uhm… Obojí. No tak. Zmlkni a hraj to se mnou.“
„Co kdybys zmlknul ty a hrál si se mnou?“ zašeptal Tom a uchopil svůj penis do ruky jen proto, aby s ním mohl šťouchnout Billa do brady.

Černovlásek se zazubil a olíznul si rty. Sjel níž, až byl obličejem v bratrově klíně. Na nic nečekal a vzal si jeho penis hluboko do pusy. Tak hluboko, že se musel s kašlem odtáhnout. Když se dal do pořádku, znovu se sklonil a bral si Tomův penis opět do pusy, akorát pomaleji. Nesnažil se o to, aby si ho vzal co nejhlouběji, ale o to, aby po něm mohl rty klouzat nahoru a dolů bez dávicího reflexu. Jakmile byl jeho penis dostatečně vlhký, aby bez problémů klouzal mezi jeho rty, rozhodl se to posunout na další úroveň. Jednou rukou přišpendlil Toma k podlaze, zatímco do druhé chytil jeho mužství.

Tom si tisknul dlaně na pusu, aby nevydal ani hlásku. Pevně k sobě stisknul víčka a cuknul boky, Bill ho ale přišpendlil zpátky k podlaze. Bylo opravdu těžké zůstat potichu, když mu Bill dopřával potěšení svým talentovaným jazykem. Olizoval celou jeho délku a hrál si s ním. Když se ale opovážil proti němu přirazit, okamžitě ho zastavil. Nebylo to nic jiného, než jen sladké mučení. Černovlásek si kleknul na kolena a zakryl si vlastní ústa. Prsty opět omotal kolem bratrova penisu a pomalu rukou pohyboval. Na rozdíl od Toma on nemusel být potichu, a tak se místností ozývaly tiché steny, které dredáče rozhodně nenechávaly chladným. Trhaně dýchal.
Jediný další pohyb a Tom byl jako v extázi. Tom sténal do vlastních rukou, jak dosáhl orgasmu. Bill se sklonil, aby ho vzal znovu do pusy, a sál. Byl pomalý a dával si opravdu záležet, protože chtěl, aby si bratr užil svůj orgasmus, jak nejdéle to bylo možné.

Po chvíli ho od sebe Tom začal odtahovat. „Nech toho, už jsem se udělal,“ zasmál se a snažil se posadit. Bill ho naposledy olíznul, než se sám posadil na paty s úsměvem na rtech. Pohledem střelil po hodinách a spokojeně si pokýval hlavou.
„Pět minut. To není zlé.“
„Kdybys strávil míň času žvaněním a víc kouřením, bylo by to pravděpodobně ještě rychlejší,“ pronesl Tom a vytahoval si kalhoty zpátky.
„Nezačal jsem měřit čas do doby, kdy jsem tě vzal prvně do pusy,“ odpověděl černovlásek a protočil oči.
„Občas jsi tak úžasně divný,“ řekl Tom, povalil Billa na záda a vyšplhal se na něj. Bill se na něj potěšeně usmíval.
„Nikdy nebudu jiný,“ zamručel a stáhl si Toma na sebe, aby si vyměnili pár post-orgasmických měkkých polibků.
Dredáč se uvelebil na bratrově hrudníku, neobtěžoval se s přenesením svojí váhy na lokty, o které se trochu zapíral. Vklouznul jazykem do Billovy pusy, aby ochutnal chuť svého vlastního spermatu, která ulpěla na jeho jazyku. Jemně jeho jazyk sál.

Jejich polibek nabíral na dychtivosti, oba to zoufale potřebovali. Přerušil je ale zvuk otravného zvonku. Bill se polekaně odtáhl, zaklonil hlavu, až se bouchnul do podlahy.
„Auu!“ zaúpěl a napřímil se, nosem narazil do Tomovy tváře. „Auuu!“
Tom se trochu zasmál, chytil Billa za ramena a položil ho zpátky na záda. „Nech mě ze sebe slézt, než se znovu začneš zvedat,“ řekl a rychle se postavil na nohy. Šel ke dveřím a otevřel je. Při pohledu na člověka, který postával na jejich rohožce, na místě zamrzl.

„Taky tě zdravím, Tome,“ řekl Andreas po chvíli trapného ticha. „Necháš mě stát tady na verandě, nebo… Panebože, Bille! Co se ti stalo?“
„Co?“ zeptal se Bill, stál vedle Toma. Nechápavě se díval na jejich kamaráda.
„Krvácíš!“ vykřikl blonďák a ukázal na malý pramínek krve, který vytékal z Billova nosu. Černovlásek vytáhl obočí, hřbetem dlaně si po nose přejel a podíval se na něj.
„Fuuuj,“ zaúpěl a ukázal krev Tomovi. „Koukej, co jsi mi udělal!“
„Co jsem já udělal? Sám ses o mě bouchnul, ty retarde!“ bránil se Tom a couval od bratrovy nechutnosti. „Měl by sis jít pro led. Nikdo nechce tvojí krev všude po baráku.“
„Asi máš pravdu,“ řekl Bill. Chytil se za nos a šel do kuchyně. „A já retard nejsem! Nestalo by se to, kdybys mě nezalehnul na zemi! Je to tvoje chyba,“ křiknul nazpátek. Andreas vytáhl tázavě obočí. Tom jen pokrčil rameny.
„Zápasili jsme a já jsem vyhrával. Držel jsem ho u země, čekal jsem, až se vzdá, a vtom jsi zazvonil. Nadskočil a hlavou narazil do mojí,“ vysvětloval Tom. Nakláněl se k Andreasovi blíž, až je dělilo pouhých pár centimetrů. Uzamkl s nejlepším kamarádem pohled. „Nemám modřinu, že ne?“
Blonďák si ho chvíli prohlížel, neúmyslně se naklonil k Tomovi ještě blíž. Když se vzpamatoval, ucuknul svým pohledem, čímž přerušil jejich oční kontakt. Snažil se dát dohromady smysluplnou větu. „Já… Uhm… No… Ne. Nic nevidím.“
„To je dobře,“ pokýval hlavou Tom a usmál se. Odtáhl se z Andreasova osobního prostoru úplně. „Jdeš dál, nebo ne?“ zeptal se přes rameno. Šel do kuchyně za svým dvojčetem.
„Jo, jasně,“ odpověděl Andreas hloupě a konečně vešel do domu. Zavřel dveře a následoval dvojčata.

„Co jsi měl v plánu?“ zeptal se Bill Andrease, jakmile vešel do kuchyně. Otočil hlavu do strany, aby se na něj podíval. Seděl na židli, nohy měl hozené na stole, houpal se, hlavu měl v záklonu. Na nose si držel plastový sáček s ledem, který pomalu roztával a zanechával mu na obličeji čůrky vody.
„Nic moc,“ pokrčil rameny Andreas. Tom položil chodidlo na bratrovu židli, aby mu tak zabránil v houpání se a následovném pádu zády na zem. „Přemýšlel jsem… Nechcete něco podniknout?“
„Vlastně Bill měl nějaké plány,“ zahuhlal Tom a vzal si banán. Rychle uhnul Billově dobře mířené ráně. „Co děláš?“
„Tome, zrovna teď nemám žádné plány,“ řekl Bill jízlivě. „Což je dobrá zpráva!“ tlesknul a sundal nohy ze stolu, čímž i jeho židle se vrátila zpátky na všechny čtyři nohy. „To teda znamená, že dneska odpoledne jsme oba tvoji,“ usmál se na kamaráda. „Co jsi chtěl dělat?“
„Nevím,“ blonďák pokrčil rameny, koutkem oka sledoval Toma. „Vlastně jsem o tom moc nepřemýšlel. Navíc… Vždycky změníte všechny plány, se kterýma přijdu, takže jsem si myslel, že prostě přijdu a nechám to na vás.“

„Měli bychom jít do kina!“ zacvrlikal Bill a hodil sáček s ledem na stůl, aby tam vytvořil louži. Obličej si otřel do trička.
„Nemůžeme jít do kina. Potřebuju nové struny, a pokud půjdeme do kina, kde utratíme všechny naše peníze, nebudu si je moct dovolit,“ zakroutil hlavou Tom.
„Prostě se zeptej Gordona. Vždycky má struny v zásobě,“ protočil Bill oči. „No tak, bude sranda!“
„Jo, Tome. Bude sranda!“ přidal se i Andreas a zazubil se na staršího z dvojčat.
Tom si povzdychl. „No tak fajn. Koupíš mi ale popcorn a sladkosti,“ řekl bratrovi a odpíchnul se od stolu. „A nemysli si, že se budeme dělit o jeden sáček medvídků. Vždycky vyjíš ty nejlepší a na mě nezbydou žádní jiní, než ti nechutní zelení.“
Tentokrát si povzdychnul Bill. „Co nadělám. Koupím ti tvoje hloupé sladkosti,“ řekl a podíval se na bratra. Poté věnoval celou svoji pozornost Andreasovi. „Takže… co hrajou?“
Blonďák zamrkal a mlčel, zatímco dvojčata čekala na jeho odpověď. „Vůbec netuším,“ řekl upřímně. Bill s Tomem se rozesmáli a on se k nim po chvíli přidal.

autor: Gaja

original