Chaos 14.

„Hej, chlapi, máte hlad?“ zeptal se Dwayne a automaticky se posadil na místo řidiče.
„Dwayne, pořád seš hladovej!“ protočil oči Tom a chytil Billa za ruku. Oba se posadili na zadní sedačky.
„Ale ne, jen mám chuť na burger. Co vy?“
„Papa Burgers?“ Tom ukázal na svého kamaráda a ujišťoval se, kam vlastně jedou.
„Uhádls,“ Dwayne vylovil z kapsy kalhot klíčky od auta. „Papa Burgers dělá nejlepší burgery ve městě. Budeš je milovat,“ zasmál se. „Je to pouliční prodejce. Doufám, že ti to nevadí,“ podíval se na Billa se zdviženým obočím.
„Samozřejmě, že ne,“ usmál se Bill a kývl na souhlas s výběrem jejich večeře.
„Mám tě rád, kluku,“ řekl Dwayne a nastartoval.
„Ne tak jako já,“ odvětil Tom a položil paži kolem Billových ramen. Bill se začervenal a ukryl svůj obličej mezi Tomův krk a rameno.
„Ale no tak. Tady v autě ne,“ zaúpěl snědý muž nad jejich projevy lásky. Chlapci se od sebe odtáhli. Tom si olízl rty a ušklíbl se, bylo zábavné, jak Dwayne protestoval proti tomu, co na zadních sedačkách dělali.
„Zpátky k tématu! Woo hooo, jedeme na burgery!“ vykřikl Dwayne. Jeho nadšení ale opadlo v okamžiku, kdy v autě začal vyzvánět mobil. Všichni tři hledali ten svůj.

„Můžete přestat hledat, je to moje,“ řekl Dwayne a konečně vyndal svůj mobil z kapsy. Podíval se na jméno volajícího a zaúpěl. „Panebože… Ahoj mami,“ pozdravil strnule. Tom si odfrknul. „Ano, mami. Ne, mami. Jasně. Teď?!“ zatnul ruku v pěst. Dával tak najevo, že to, o čem se bavili, se mu nelíbilo. „Ale! Dobře, dobře. Chápu. Čau.“
Jakmile Dwayne zavěsil, mladíci, kteří seděli na zadních sedačkách, vybuchli smíchy. Otráveně se na ně podíval, ale ani to je nedonutilo přestat se smát.
„Máma tě má v hrsti jako malé dítě,“ utahoval si z něj Tom, koutky mu pořád cukaly smíchy.
„Zmlkněte vy dva. Máma chce, abych jí přišel pomoct do obchodu,“ informoval je Dwayne a vystoupil z auta. Je to pár bloků odsud. Ne že mi ujedete, protože mám hlad!“
Jakmile se vzdaloval od auta, Tom stáhnul svoje okýnko a zavolal na něj.
„Hej, Dwayne! Jednu mi dones, ano? Tu nejhezčí,“ mrknul na Billa, který se na něj zmateně díval. „Překvapení,“ sklonil se, aby Billa políbil. Zhasnul vnitřní světla, čímž jim dopřál mnohem víc soukromí.

Dojeli na místo určení. Na chodníku bylo pár stolů a kuchař stál za pojízdným vozíkem, kde připravoval čerstvé burgery před očima všech.
„Tak dobré.“ První slova, která vyslovil Dwayne, když nasál tu delikátní vůni. Objednal si nejdražší burger z celého menu, ve kterém byly všechny nabízené ingredience. Tom si objednal klasický a Bill se rozhodl vyzkoušet nabízenou specialitu.
Všichni tři jedli ne zrovna lichotivým způsobem pro oko ostatních zákazníků. Dwayne hodil po Tomovi okurku, Bill se smál Tomovu naštvání a ostatní zákazníci se na ně dívali, jako kdyby byli z jiné planety.

—

„Poděkuj za mě mámě! Zítra se uvidíme,“ zavolal za Dwaynem Tom, když ho vysadil doma. Zůstal v autě již jen s Billem, ke kterému právě jeli, aby si užili chvíli o samotě.
Bill si našel novou zábavu, kterou si krátil cestu; provokativně ho šťouchal do břicha.
„Bille, nech toho!“ zasmál se Tom a snažil se pevně držet volant.

Jakmile Tom zaparkoval na příjezdové cestě u Billova domu, mladší muž z auta rychle vystoupil a běžel ke vchodu. Naznačoval Tomovi, aby ho následoval, a ten ho poslechl. Schody do patra, ve kterém měl Bill pokoj, bral po dvou. Bill byl ale i tak rychlejší. Otevřel tedy dveře od jeho pokoje, ve kterém bylo hrobové ticho. Přivřel oči, snažil se najít černovlasou hlavu, když v tom ho do obličeje udeřil letící polštář následovaný roztomilým smíchem.
„Hej!“ Tom chytil polštář a strčil s ním jemně do Billa. Ten s vypísknutím přistál na posteli a Tom si na něj okamžitě lehnul, polštář položil mezi jejich těla. „Chceš se prát?“ vzal Billovi nos. Předstíral, že ho drží a nevrátí mu ho. Bill si začal okamžitě stěžovat.
„Vrať mi hooo!“ zaúpěl Bill. Tom se rozesmál. Jeho přítel zněl jako malé žadonící dítě.
„Dobře,“ kývl Tom a nos mu vrátil. Rychlostí světla si ale našel jinou zábavu; zaútočil na Billa polibky a lechtajícími prsty. Bill chytil polštář a přitiskl ho Tomovi do obličeje. Přetočil jejich těla, takže nyní byl nahoře on. Obkročmo se na něj posadil. Tom zaúpěl a vzdal se. Černovlásek se spokojeně zakřenil a sklonil se, aby spojil své rty s Tomovými. Copánkatý muž vylovil polštář, který Bill položil mezi ně, a hodil ho na zem, protože díky němu necítil Billovy křivky. Chytil Billa za boky a promnul mu je, zatímco se utápěli v polibcích. Černovlásek proti němu přirazil, Tom zasténal a stiskl mu ret mezi zuby. Rychle se dostávali do nálady, kdy chtěli víc a víc. Tom stisknul Billův zadek v okamžiku, kdy se mu Bill otřel o klín svým.

Bill zaúpěl. V kapse se mu rozvibroval mobil. Po chvilce se ale začal smát, nebyl to vůbec nepříjemný pocit. Tom zachytil jeho pohled a rozesmál se s ním. Zajel dlaní do partnerovy kapsy a mobil mu z ní vyndal.
„Andreas,“ přečetl a mobil mu podal.
„Ahoj,“ řekl černovlásek po přijmutí hovoru.
„Ahoj Bille! Absolutně jsi zmizel ze světa. Kde ses celou dobu flákal?“
„Hmm… Však víš. Všude a nikde,“ snažil se o to, aby Andreas hovor ukončil co nejdřív. Neměl zájem s ním mluvit. „Děje se něco?“
„Potřebuju se s tebou sejít. Mám vstupenky na otvíračku nového baru. Znám majitele a ten řekl, že můžeme být čestnými hosty nebo něco takovýho. Pozval celou školu. Pití a všechno zdarma.“ Vychrlil Andreas s jasným nadšením v hlase.
„Nemyslím si, že mám zájem,“ nakrčil Bill nos. Konečně utekl od všech těchhle vyumělkovaných party a nemyslel si, že se k tomu životu chtěl vracet zpátky. „Táta se dneska večer vrací a já s ním mám strávit víkend. Možná někdy jindy,“ slušně ho odmítl. Tom ho ale polechtal v podpaží a on vypísknul, telefon držel pořád u ucha. „Nech toho!“
Andreas se zamračil. Mělo mu dojít, že Bill není sám. Odmítl ho, protože chtěl být se svým gangsta přítelem. Díky tomu feťákovi se stal z jeho kamaráda lhář. „V pohodě! Tak někdy jindy. Měj se, Bille.“ Řekl s falešným smíchem a zavěsil.

Tom s Billem pokračovali v líbání. Po chvíli se Bill ale odtáhl a položil ukazováček na Tomovy rty.
„Měl bys jít. Táta bude v jedenáct doma.“
„Už je ve městě?“ podíval se na něj smutně Tom. Děsilo ho zdravit jeho otce pokaždé, když přijel, aby Billa vyzvedl či zavezl domů. Nejvíc ho ale děsilo to, že mu Bill ještě neřekl, že je Tom jeho přítel.
„Jo, přistane zhruba…“ podíval se na čas na svém telefonu. „Za půl hodiny.“
„Panebože, radši bych měl hned vypadnout.“

—

Tom dorazil domů. Hned ho udeřilo do očí světlo z kuchyně. Nakoukl tam a viděl otce, že sedí u stolu sám a jí večeři. Pomalu vybíral zeleninu ze svého talíře. Vypadal unaveně a vyčerpaně. Jakmile slyšel zvuk dveří, od talíře vzhlédl.
„Ahoj Tome,“ pozdravil ho, ale nepodíval se na něj přímo. Tom se na něj krátce podíval, než se otočil a šel do svého pokoje. Zabouchnutí dveří se v malém domě ozvalo jako ozvěna.
Tom se svlékl, lehl si na postel a zavřel oči. Po pár minutách, kdy se snažil bezvýsledně usnout, slyšel klepání na dveře. Nakrčil čelo a na dveře se podíval. Nechystal se jít otevřít. Ležel potichu v jedné poloze a na dveře se pouze díval. Po chvíli si všiml, že otec něco pod nima podsunul. Sklonil se z postele a natáhl se pro to. Malá fotografie jeho matky. Myslel si, že jednou, když se otec utápěl ve vzpomínkách, všechny spálil. Prstem opatrně přejel po matčině obličeji. Přál si, aby mohl cítit její jemnou pokožku.
Bill zaplnil prázdné místo v Tomově životě a zahojil bolest v jeho srdci. Když s ním byl, nemyslel na nic, co souviselo s jeho rodinou. Byl si jistý, že podle toho, co mu říkala máma, to byla opravdu láska.
Položil fotografii na noční stolek. Možná s ním chtěl otec znovu mluvit, ale on se na to příliš necítil. V hlavě mu projela vzpomínka. Dnes to bylo sedm let, kdy matka zemřela. Dlouhých sedm let, které prožil bez ní po svém boku.
„Chybíš mi, mami,“ zašeptal a s těmito slovy na rtech upadl do spánku.

—

Dny utíkaly. Tom právě dorazil k Tonkerovi. Dnes to tady vypadalo mnohem víc jako na party než při jejich běžném setkání. Byla zde spousta členů gangu. Tom už vypil pár alkoholických drinků a hádal se se svými kamarády. Přesvědčovali ho, aby ošukal jednu z laciných dívek, které kolem nich tančily.
„Ale no tak. Vezmi si ji a jdi jí ošukat,“ Georg na Toma ukázal prostředníčkem. Hlavou kývl k zanedbané zrzavé dívce. Spíše než by tancovala, to vypadalo, že má problém najít správný balanc. „Probuď svého kámoše v kalhotách.“ Všichni se jeho poznámce zasmáli. Tom ale zakroutil hlavou a ušklíbnul se.
„S někým chodí,“ vyzvonil Dwayne. „Je to vážně kus, že Tome?“ provokativně se na něj zazubil.
„Jo,“ přitakal Tom a potáhnul si.
„Vsadím se, že pro tebe roztahuje nohy každej večer, že?“ dodal a všichni propukli v hlasitý smích.
„Jdi do prdele,“ vydechl Tom.
„Tome! Vážně víš jak udržet tajemství. Nevěděli jsme, že s někým chodíš,“ Tony Truax, šéf, došel ke stolu. Poplácal Toma po zádech a posadil se vedle něj. „To je můj kluk! Nevěděli jsme, že máš přítelkyni. Je odsud?“
„Ne,“ začal váhavě Tom. Žaludek se mu nervozitou stáhnul, ale i tak stále zachovával klid. „Nemá nic společného s tady tím.“
„To je pěkné, Tome. Nedivím se ti, že už nechceš holky odsud. Hádám, že je lepší mít holku, která v tomhle není zamotaná,“ přátelsky se na Toma usmál. „Pojď se mnou. Chci s tebou o něčem mluvit,“ postavil se a šel k volnému stolu dostatečně daleko od všech ostatních. Tom ho následoval.

„Co se děje?“
„Mám pro tebe nový úkol. Tahle zakázka je opravdu důležitá. Po tom, co jsem několikrát projel seznam… Vyšel jsi z něj jako nejlepší možná volba,“ Tony povytáhl obočí, čekal na Tomovu odpověď.
„Kdo je to?“ zeptal se Tom.
„Řeknu ti to pak v kanceláři,“ mrknul Tony. „Jen aby sis to dokázal představit… Ten chlap je vážně mocnej, dostaneš za něj spoustu peněz. Tohle je tvá šance, Tome.“
Tom přikývl a přemýšlel. Všechno znělo vážně dobře. Za vraždu běžného smrtelníka byly dobré peníze, ale pokud šlo o někoho slavného či opravdu důležitého, finální částka byla dvojnásobná, ale občas i vyšší. Navíc takováhle šance se nenaskytovala příliš často. Tenhle typ lidí dostávali ti, kteří byli starší a pohybovali se v tomhle prostředí delší dobu. Tony se od stolu zvedl a šel zpátky do svojí kanceláře. Nechal tam Toma samotného s jeho myšlenkami.

Tom se po chvíli vrátil zpátky ke stolu, u kterého seděli jeho kamarádi a diskutovali o tom, kdo si odvede jakou dívku.
„Hej, chceš taky?“ Georg mu podržel dolarovou bankovku s kokainem před nosem. Tom z bankovky oprášil bílý prášek a zakroutil hlavou.
„Už v tom dávno nejedu.“
Tom o drogy neměl zájem. Viděl následky, které zanechávaly na jeho spolupracovnících. V žádném případě nechtěl skončit jako jeden z nich. V minulosti to párkrát zkusil, ale od té doby ani jednou. Nebyl jako oni. Georg pokrčil rameny. Znamenalo to jediné – měl víc pro sebe.
Tom se zavrtěl na svém místě a napil se ze svého pití. Měl vážně o čem přemýšlet.

autor: Aster

original