Ahoj, mám pro vás další překlad. 🙂 Od této autorky máme na blogu zatím jen jednu jednodílku, takže vám ji trochu představím. Autorka je Finka, své povídky píše v obou jazycích. Povídku Summer Romance napsala v roce 2015, ale publikovala ji až v roce 2016, protože ji nestihla dokončit během léta. Jelikož je hlavním námětem letní láska, nechtěla ji zveřejňovat v jiném ročním období. Já osobně se do povídky zamilovala na první pohled, doslova jsem hltala každé slovo. V povídce na vás nečeká žádné extra drama, ale zato sexu si v ní užijete dostatek! Doufám, že alespoň na chvíli se při čtení v myšlenkách vrátíte do teplých letních měsíců a zapomenete na zimu, která venku řádí.
Autorka by ráda věděla, jaký máte na povídku názor a co si o ní vlastně myslíte, takže PROSÍM komentujte. Klidně v češtině, komentáře ráda přeložím. Navíc povídka má i druhou řadu, která je stejně skvělá jako první, takže by se mohlo stát, že povolení k překladu už nedostanu, kdyby si autorka myslela, že u nás nemá úspěch.
Povídka má deset dílů a jsou poměrně dlouhé, ale to rozhodně není na škodu, že? 🙂 Budete ji tu mít jednou týdně. Užijte si čtení!
Catherine
Byla to láska jako přímo vystřižená z filmu. Letní láska jako žádná jiná. Bohužel, tak jak se to nazývalo, to opravdu bylo. S příchodem podzimu tyto lásky vyhořely jako zapomenutý táborák. To jim ale rozhodně neubíralo na romantičnosti. Láskyplné polibky, sdílené za dlouhých letních nocí, byly úplně stejné jako polibky ve vztahu, který trval už nějaký ten pátek. Někdy tyto vášnivé letní noci zahřály srdce člověka víc než srdce člověka v dlouhodobém vztahu. Možná, že krása těchto lásek spočívala v jejich krátkodobosti.
Dredatý mladý muž seděl na balkoně svého malého třípokojového bytu a díval se na přírodu, které kraloval podzim. Listí na stromech bylo zbarvené dočervena, některé už dokonce pokrývaly pomalu hynoucí trávu. Každou noc byla větší tma než tu předešlou a sluneční paprsky už nehřály. Dredatý chlapec, který se jmenoval Tom, si zapálil cigaretu, již držel mezi rty, a dlouze potáhl kouř do plic. Když oblak kouře vypustil do vzduchu, nezůstal v jeho oparu tak jako ještě před pár týdny, ale vítr ho odvál pryč. Léto nyní bylo pouze vzpomínkou, při které se chlapcovy rty ozdobené piercingem kroutily do úsměvu.
Tom vystoupil z vlaku a táhnul za sebou kufr na kolečkách, na zádech měl batoh. Před týdnem se rozešel s přítelkyní, se kterou již bydlel. Byli spolu téměř pět let, ale týden před jejich výročím se jeho expřítelkyně rozhodla, že chce nasbírat více zkušeností. Samozřejmě, spojením ‚více zkušeností‘ nemyslela nic jiného než více mužů, jelikož spolu začali chodit, když bylo oběma šestnáct let. Dívka jménem Amalda byla Tomova první láska. Tomovi by rozhodně nevadilo strávit se stejnou ženou zbytek svého života, ale Amaldě očividně jeden muž nestačil. Jelikož spolu bydleli, Amalda se rozhodla sbalit si všechny své věci a odejít. Nechala za sebou Toma, který se zalykal slzami na prahu jejich bytu.
Následující dny Tom ležel na gauči a utápěl všechny své starosti v pivu. Bylo to tak do doby, než do bytu nakráčela jeho matka.
„Vstaň. Hned teď,“ řekla Simone a vzala Tomovi poloprázdnou plechovku piva, kterou svíral v ruce. „Nemůžeš se celé léto utápět v sebelítosti. Venku svítí sluníčko, je tam krásně. Jdi ven a užívej si léto!“
Tom se podíval na matku a naštvaně zafuněl. Chápala ta žena, jak se momentálně cítil? Celý jeho život ztratil smysl, když mu zelenooká, blonďatá kráska zmizela ze života. Jen pomyšlení na čerstvý vzduch a slunce způsobovalo, že se Tomův žaludek nepříjemně kroutil. To ale mohlo být způsobeno i tím, kolik alkoholu vypil, namísto aby do žaludku poslal skutečné jídlo.
„Necítím se na to,“ zamumlal Tom a paží si zakryl oči.
„Aspoň běž do sprchy, smrdíš,“ vydechla jeho matka. „Mezitím tady poklidím. Je tu neuvěřitelnej bordel!“ Měla pravdu. Celá podlaha byla pokrytá odpadky a prázdnými plechovkami a lahvemi od piva. Mezi tím vším se válelo i pár kousků oblečení. Simone si všimla roztrhaného dámského trička a kalhot společně s nůžkami. Vše se povalovalo v blízkosti skleněného konferenčního stolku, jehož výplň byla pokrytá lepkavými fleky.
„Záleží snad na tom?“ zamumlal chlapec lhostejně.
Simone přesunula synovy nohy na zem a posadila se na gauč vedle něj. Chytila dlaně svého jediného dítěte do svých a vytáhla ho do sedu. Přitáhla si svého syna do objetí a jemně se probírala dredy, které mu splývaly po ramenou. Tom stisknul mezi prsty matčino tričko a nechal slzy volně stékat po tvářích. Vzlykal, obličej ukryl do matčiných vlasů, které voněly jako bezpečí. Cítil, jak se mu znovu láme srdce. Myslel si, že všechna bolest už odešla, ale očividně se ohromně mýlil. Bylo to, jako kdyby ten malý sval, který se ukrýval v jeho hrudi, někdo násilně svíral v zaťaté pěsti a řezal do něj, zatímco se sám trhal na cáry. Ten malý sval ale pořád pumpoval krev v Tomově třesoucím se těle a nepřestával, ačkoliv si chlapec přál, aby se stal pravý opak.
Simone nechala svého syna, aby plakal tak dlouho, jak jen potřeboval. Poté se odtáhla a palci otírala chlapcovy vlhké tváře. Žádná matka by nikdy neměla vidět své dítě takto zlomené, ale bohužel, žádná nemohla své dítě ochránit před zlomeným srdcem. Simone se jemně usmála na své dítě a chytla ho za čelist pokrytou dlouho neupravovaným strništěm.
„Jdi do sprchy, zlato. Nebo chceš, abych ti nachystala koupel?“ zeptala se a zadívala se do tmavých očí svého jediného dítěte. Tmavé oči zdědil po ní.
„Koupel zní dobře,“ zamumlal Tom, ne příliš srozumitelně. „Aspoň se můžu utopit.“
„Ale pšt,“ řekla jeho matka a poplácala ho po tváři. „Nebuď tak dramatický. Máš před sebou celý svůj život. Najdeš někoho lepšího než tu zatracenou mrchu!“
Tom si nemohl pomoct, omylem mu ze rtů unikl tichý smích. Jeho matka byla žena se vznětlivou povahou, která se rozhodně nebála říct svůj názor nahlas, zároveň ale byla laskavá a plná mateřského citu, když potřeboval.
„Dobře. Slibuju, že se neutopím,“ řekl Tom a snažil se rty zkroutit do úsměvu.
„Hodný chlapec,“ řekla Simone a zvedla se ze sedačky. „Kdo by poslouchal moje stížnosti, kdyby ses rozhodl zemřít?“
Tom se zasmál a promnul si bradu. Strniště bylo nepříjemné; možná byl opravdu pravý čas na to, aby se zvedl a dal se dokupy.
„Pořád je tady ještě táta,“ pronesl s úšklebkem. Simone vydechla.
„No dobře. Co když si budu chtít stěžovat na tvého otce? Nemůžu před ním nadávat, jak strašné je, když nechá na záchodě prkýnko nahoře!“ žena se zasmála. Její syn se konečně usmál.
„Zrovna na tohle před ním nadáváš,“ řekl Tom a zakroutil hlavou.
„Máš pravdu. Ty ale víš, jak jsem to myslela,“ řekla jeho matka a šla do koupelny. „Nachystám ti koupel.“
Jakmile byla koupel připravená, Simone nahnala svého jediného syna do koupelny a řekla mu, aby si ve vaně na hodinu, dvě odpočinul. Ona mezitím uklidila byt, který vypadal, jako kdyby se tudy prohnal hurikán.
Tom si vlezl do vany a zavřel oči. Díky spaní na gauči měl ztuhlé svaly a všechno ho bolelo. Nyní ale odpočíval v horké vodě, která mu rozhodně ulevovala, a on se také cítil lépe. Odchod Amaldy ho stále bolel a pravděpodobně ho bude bolet ještě dlouho, ale poprvé po dlouhé době necítil, že zemře na bolest, která se mu rozpínala v hrudníku. Umýval své špinavé a upocené tělo, místy dokonce ulepené rozlitým pivem. Oholil si strniště a dokonce si umyl i dredy.
V okamžiku, kdy chlapec vyšel z koupelny, byt díky zásahu Simone opět zářil čistotou. Nyní to tam vypadalo hodně podobně jako v době, kdy tam Amalda ještě stále bydlela. Tom cítil bodnutí u srdce, když se mu ta dívka opět objevila v hlavě. Skousl si ret a podíval se na matku, která s někým volala. Když od ní pohled odvrátil, rozhlížel se kolem sebe. Bohužel, celý byt ztratil svoji hřejivost ve dne, kdy odsud dívka odešla. Tom sundal všechny rámečky s fotkami, které měl vystavené na svém prádelníku, ale v každém kusu nábytku svoji ex přítelkyni stále viděl.
Simone zavěsila, otočila se na svého syna. Nešlo si nevšimnout bolesti v jeho očích. Bolelo ji z toho u srdce. Bylo nemožné, aby se dívala, jak se její jediné dítě trápí, a ona sama u toho nic necítila. Nebylo nic, co by chtěla víc, než najít Amaldu, křičet na ni, vylít si na ní vztek a vytrhat jí ty blonďaté lokny z hlavy! Nikdo nemohl jen tak ublížit jejímu synovi a vyváznout bez následků! Zároveň ale věděla, že by tím nikomu nepomohla. Synovu bolest by tím nezmírnila, ani tu svoji. Pravděpodobně bude muset tu situaci akceptovat takovou, jaká byla. Nicméně se rozhodla, že pokud dívku někde potká, řekne jí pár opatrně zvolených slov, která ale nebudou slušná.
Simone udělala krok ke svému synovi a jemně ho chytila za ramena.
„Objednala jsem nám pizzu,“ řekla s úsměvem. „Jedl jsi něco jiného než sýrové křupky?“
Tom pokrčil rameny. „Ani těch jsem moc nesnědl,“ zamumlal a pokusil se o něco jako úsměv. Simone si povzdychla. Bylo na čase dostat pořádné jídlo do synova žaludku.
Poté, co pizza dorazila, Simone s Tomem se posadili na pohovku, aby se najedli. Pustili si k tomu nějakou hloupou komedii na DVD, která nebyla ani trochu romantická. Amalda se vytratila z Tomovy mysli, zatímco sledoval film a jedl mastné jídlo.
Film skončil a na televizi se objevily titulky. Simone se otočila ke svému synovi a promluvila: „Co kdybys jel na léto k Delii?“
Tom se podíval na matku, byl zmatený. Delia byla Simonina mladší sestra, která od nich bydlela pár hodin jízdy autem na venkově u malého města.
„K Delii? Bydlí v lesích,“ odpověděl Tom a nakrčil nos. Simone se rozesmála.
„Mají auto a je to od nich jen půl hodiny jízdy vlakem do centra města,“ odpověděla mu matka s pobaveným úsměvem na rtech. „Venkovský vzduch ti prospěje. Z jejich domu se dá dojít pěšky na pláž. Můžu Delii zavolat a zeptat se jí, jestli bys nemohl na léto přijet. Samozřejmě, že zaplatím všechny tvoje náklady, abys nemusel sáhnout na svoje úspory.“
Tom si povzdychl. Vzdal se. „Dobře,“ řekl. „Nemusíš si dělat starosti s mýma nákladama. Mám dost peněz.“
„Máš?“ zeptala se Simone a skepticky se na něj podívala. „V práci ti skončila smlouva a bůhví, kdy najdeš nové místo!“
Tom protočil oči. „Přišla mi poslední výplata a už jsem si sehnal novou práci. V září nastupuju,“ řekl Tom. Jeho matka ho ráda rozmazlovala. Občas až moc.
„To mi je jedno, i tak zaplatím všechny tvoje výdaje. Zkus mě zastavit, drahý synu!“ výskla Simone a vyplázla na své dítě jazyk. Tom se rozesmál.
„Dobře, dobře,“ souhlasil chlapec a zakroutil hlavou.
Po posledních slovech neměl Tom jinou šanci, než naskočit do vlaku a nechat se odvést na venkov, aby si užil čerstvý vzduch. Zhluboka se nadechl a táhl své zavazadlo po štěrku k zelenému autu, kterým ho Delia přijela na nádraží vyzvednout. Malá, kulatá hnědovlasá bruneta s úsměvem na tváři začala mávat, jak se Tom přibližoval k autu.
Když se Tom u auta zastavil, Delia ho pevně sevřela ve svých buclatých pažích. Hlavou mu sotva dosahovala k bradě a on se musel trochu sehnout, aby mohl tetě objetí vrátit.
„Je skvělé tě zase vidět po tak dlouhé době!“ výskla nadšeně Delia a zeširoka se usmála. „Nedávno jsme se s Bertem bavili, kdy konečně přijedeš na návštěvu!“
Tom se na ni široce zazubil. Delia a Bert byli pravděpodobně jeho nejmilejší příbuzní. Ne že by ale ostatní nebyli. Než se Delia s Bertem přestěhovali sem, bydleli ve stejném městě, a tak se často scházeli.
„Jo, vlastně… Máma byla ta, která s tím nápadem přišla,“ řekl Tom a ženu pustil.
„I tak jsi ale přijel! Upekla jsem housky a chleba. Bert je doma a vaří brambory, takže hned jak přijedeme, můžeme večeřet,“ švitořila Delia a otevřela kufr od auta. Tom tam naložil svoje zavazadlo.
Během jízdy k Delii a Bertovi domů si vyměňovali novinky. Město, ve kterém pár bydlel, nebylo tak malé, jak si Tom pamatoval. Rozhodně to nebylo velkoměsto, ale nebyla to ani vesnice, kde chcípnul pes. Centrum města Toma opravdu překvapilo svojí velikostí.
Dlouho jeli po široké silnici, než Delia odbočila na o poznání menší cestu. Po chvíli vjeli na cestu vysypanou štěrkem, která je dovedla až na příjezdovou cestu domu Tomových příbuzných. Delia zaparkovala u velké zahrady a vyskočila z auta. Tom následoval jejího příkladu a z auta vystoupil. První, co udělal, bylo vyndání zavazadla z kufru. Delia mu pořád něco vyprávěla a on si dával pozor, aby ji nepřestal byť na jedinou sekundu vnímat, protože ho vážně zajímalo vše, co říkala. Opravdu to bylo dlouho od chvíle, kdy tetu a jejího manžela viděl naposledy!
Jakmile vešli do malé chodby, rozběhli se proti nim dva velcí psi. Oba byli smíšená plemena. Jeden byl tmavě hnědý, druhý světle hnědý s několika tmavými skvrnami. Špičky uší obou psů byly ohnuté, ale jakmile zvířata naslouchala, uši perfektně vztyčila. Psi byli sourozenci a nebyli zas až tak staří, takže byli opravdu energičtí. Tom si pamatoval, že viděl jejich fotografie, když byli ještě štěňata, protože Delia je poslala Simone e-mailem.
„Ahoj, ahoj,“ pronesl Tom a dřepnul si do úrovně psů. „Rád vás konečně vidím naživo!“ Oba psi mu hned na seznámenou začali olizovat obličej, až Tom, díky jejich nadšení, spadl na zadek. Rozesmálo ho to.
„V případě, že ti Simone neřekla jejich jména, ten tmavej je Elvis a ta světlejší Marilyn. Jejich štěněčí fotku jsi asi viděl, že jo?“ zeptala se Delia a jemně se usmála.
„Jo, nepamatuju si, že by máma zmínila jejich jména, ale fotky jsem viděl,“ odpověděl Tom. Elvis se ho snažil znovu olíznout.
„Večeře je hotová!“ ozvalo se z kuchyně napravo od chodby. Delia zakřičela odpověď nazpátek. Prvně chtěla ukázat Tomovi pokoj, ve kterém bude spát.
„Myslím si, že je tady pro tebe pravděpodobně dost místa, ale pokud chceš, máme ještě jeden pokoj pro hosty,“ řekla žena. Tom ale mávl rukou ve vzduchu a zakroutil hlavou.
„Tenhle pokoj je perfektní,“ odpověděl s úsměvem.
„Seš si jistý? Druhý pokoj pro hosty je za kuchyní před saunou. Můžeme se tam jít podívat a pak se rozhodneš, který se ti líbí víc,“ navrhla Delia. Tom ale znovu zakroutil hlavou.
„Tenhle je více než dobrý,“ odpověděl a odložil si všechny své věci k velké posteli.
„Dobře, dobře,“ vzdala se Delia a široce se usmála. „Pojďme se najíst.“
Tom se posadil k prostřenému stolu a po chvíli měli všichni před sebou plný talíř jídla. Tom se s chutí pustil do večeře. Moc často se nestávalo, že by měl tradiční domácí jídlo. Jeho máma nebyla zrovna excelentní kuchařka a jeho táta rád v kuchyni experimentoval. Amalda nikdy nebyla fascinována doma připraveným jídlem a nerozuměla tomu. Jedla pouze malá jídla, která vypadala dobře na talíři, čemuž naopak nerozuměl Tom.
„Čím se živíš?“ zeptal se Bert a rty se mu zkroutily do úsměvu. Někdo by si mohl díky Bertovu zevnějšku myslet, že je děsivý. Byl to urostlý chlap, zhruba stejně vysoký jako Tom, možná ho ještě o kousek převyšoval. Měl velké břicho, dlouhé, řídké šednoucí vlasy a plnovous, který mu pokrýval dolní část obličeje. Vypadal by jako nerudný motorkář, kdyby neměl svůj hřejivý pohled a na rtech vždy přítomný malý úsměv.
„Akorát mi skončila smlouva, ale na podzim nastupuju do nové práce,“ odpověděl Tom poté, co rozkousal brambor namočený v omáčce. „Na podzim nastoupím do jedné stavební firmy jako plánovací asistent. V podstatě to samé, co jsem dělal teď, ale na jiném místě.“ Tom byl rok zaměstnán u stavební firmy na pozici plánovacího asistenta. Byl náhradou za ženu na mateřské dovolené. Po roce se ale bohužel vracela do práce a Tom se musel se svojí pozicí rozloučit. Nicméně majitel firmy měl Toma rád a byl přesvědčen, že vidět Toma nezaměstnaného by byla opravdu smůla. Díky svým kontaktům mu tedy sehnal místo v jedné menší firmě, kterou vlastnil jeho kamarád ze studií. Tom byl štěstím bez sebe, když se tu novinu dozvěděl. Samozřejmě, že nebyl nadšený z toho, že musí opustit svoje kolegy a místo, které měl rád, ale aspoň nemusel být na úřadě práce, či pracovat jako prodavač. Po maturitě nebylo jednoduché najít dobrou práci v oboru, takže musel pracovat jako prodavač, než se dostal na tohle místo. Tom miloval svoje zaměstnání a jako plánovací asistent byl opravdu dobrý, takže by byla škoda, kdyby byl opět neužitečný a marnil svůj talent.
Tom slyšel ostrý nádech, který vyšel ze rtů jeho tety.
„Oh, úplně jsem zapomněla!“ zaúpěla a zakryla si ústa dlaní. „Pronajala jsem druhý pokoj pro hosty! Je to kmotřenec jedné z mých kamarádek. Hádám, že chtěl vypadnout z města, takže jsem mu slíbila, že mu pronajmu místnost. Seš s tím v pohodě, viď?“
Tom se pokusil usmát. „To je v pořádku,“ zalhal. Jak by taky mohl říct, že se nechtěl obtěžovat s poznáváním nových lidí? Jak by mohl říct, že není v pohodě s tím, že nějaký cizinec přijde k Delii a Bertovi do domu, když tady léto trávil i on? Tohle byla sotva věc, do které měl Tom co mluvit, takže věděl, že je jeho povinnost zdvořile lhát skrz zaťaté zuby.
„Bill je vážně milý mladík! Viděla jsem ho jednou, když byl ještě malý kluk,“ řekla Delia se širokým úsměvem. „Teď mu je sice 28, ale pokud je pořád takový, jaký byl v dětství, sednete si perfektně.“
Tom pokýval hlavou a donutil se k úsměvu. 28 let? Ten chlap byl dinosaurus! Co měl Tom ve svých jednadvaceti společného s osmadvacetiletou
vykopávkou?!
autor: Skebe-Neko
překlad: Catherine
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 34
Letna laska. Uz ma zohrievaju luce slnka. Vecer sedim na deke pri ohniku a uzivam si pohodu. Ach…tak surne potrebujem leto.
Pribeh sice zacal smutne. Az depresivne ale mam pocit ze sa to od dalsej casti zmeni. Ze ta stara vykopavka oslni toho 21rocneho mladenca. Aj ked Tom urcite nema naladu na spoznavanie novych ludi a urcite sa chce utapat v depresii aj v dome svojej tety, drzim mu palce. A verim ze z letnej lasky moze byt aj laska jesenna, zimna, celozivotna.
Tohle je jedna z povídek, které mám opravdu rada, vlastně jako všechny od téhle autorky, jen toho sexu v nich má na můj vkus opravdu trochu moc… 😀 Takže jsem ráda, že ji tady budeme mít, aniž bych to musela překladat já 😉 Jinak doporučuju!
I'm o excited and can't wait to see, how they will meet first time :).Tom has really strange opinion about the age – 28 years old Bll is too old? I guess Bill will look much younger than he is (and of coure really sexy and hot) and Tom will be completely spechless :PP. Th beginning was a little bit confusing, it was the present, right? I understood from the beginning that their summer love didn't end very well.
Ďakujem za preklad 🙂 už sa 5 rokov angličtine vôbec nevenujem takže je dosť biedna, budem písať komentáre v angličtine aby som ti ušetrila čas, ale nebude to žiadna sláva a vopred pardon za chyby. Keby to bolo moc príšerné, Catherine, môžeš to kludne opraviť 🙂
Jééé, další nová povídka! Moc děkuji Catherine! 🙂
Povídka začíná moc hezky a zajímavě a vypadá to, že si u ní užijeme zábavu! Ačkoli začíná trochu smutně, myslím, že rozchod s Amaldou je to nejlepší, co se Tomovi mohlo stát, protože jen díky tomu se seznámí s Billem a já se na jejich setkání skutečně MOC těším! 🙂
Vypadá to moc dobře ten konec mně rozesmál.
Tak tohle bude luxusní. Chudák tom takhle se trápit kvůli holce. Však on mu ten starý Bill ještě pohne rozkrokem. Moc se těším na pokračování 😂 bude to ještě určitě sranda. Mladý Tom a starý Bill xD ikdyz billy je sexy & hot 4ever 💋
Poviedka vyzerá naozaj zaujímavo 🙂 ..sice ma mrzí, ako sa k Tomovi Amalda zachovala no pozitívne je ,že Tom je slobodný! 😀 Páči sa mi ,že tu je Tom taký mladušík oproti staršiemu Billovi. Vraj vykopávkou! 😀 To ma dostalo.
Už teraz sa teším na pokračovanie 🙂