Corrupting Andreas 4.

„Myslím, že jsi Andrease vyděsil,“ pronesl Bill tři dny po návštěvě kina. Tom zasténal, hlavu zabořil do kupy polštářů, na které ležel.
„Vážně o něm musíš mluvit zrovna teď?“ postěžoval si útočným tónem.
„Zrovna teď je na to ta nejlepší chvíle. Jsi ve skvělé pozici, abys mě poslouchal,“ řekl černovlásek a chytil bratra za boky. Tvrdě do něj přirazil. „Kdy jindy bys o tom chtěl mluvit? Před mámou?“
„Wow, Bille. Momentálně nechci mluvit ani o ničem, co souvisí s naší mámou,“ nakrčil dredáč nos.
„Přesně o tom mluvím! Svým způsobem,“ trochu se zamračil. Snažil se najít správné tempo pro svoje přírazy. „Teď ale zpátky k Andreasovi…“
„Budeme ještě někdy mít normální sex? Už jsem unavenej z dalšího člověka v našem vztahu, a to tam nikoho vlastně ještě nemáme,“ zalamentoval Tom a opřel si bradu o založené paže na polštáři.
„Ale zlato,“ řekl jemně Bill. Položil se na bratrova záda a pokládal mu na ramena malé pusinky. „Omlouvám se. Jsem z toho jenom nadšený, to je všechno. Teď o tom nebudeme mluvit, dobře?“
„Dobře,“ přitakal dredáč a trochu víc povystrčil ramena. Chtěl víc pusinek.
„Můžeme o tom mluvit, až se uděláme?“ zašeptal Bill váhavě.
„Až se uděláme,“ povzdychl si Tom. Začínalo pro něj být nepohodlné, že do něj bratr přestal přirážet.
„Chceš, abych tě šukal, Tomi?“ zapředl mu Bill do ucha. Tom se zakřenil, odměnil bratrova nemravná slova lehkým zavrtěním se.
„Hmmm… Mám hlad. Měli bychom toho pro dnešek nechat a udělat si sendviče.“
Bill se pomalu napřimoval, šokovaně se dolů na Toma podíval. „Kurva, myslíš to vážně?“
Tom se rozesmál, přirazil se na něj. „Samozřejmě, že ne! Vážně si myslíš, že bych byl ochoten strávit dvacet minut přípravama, abychom to odpískali uprostřed nejlepšího? Bille, udělej mě.“

„Občas tě vážně nesnáším,“ pronesl po krátké pauze černovlásek.

Bill zasténal, zakroužil boky a snažil se dostat do Toma tak hluboko, jak jen to šlo.

Dredáč položil obličej na svoje předloktí a hlasitě zasténal, když vyvrcholil na bratrovy prsty. Stáhnul svaly kolem Billova penisu.

Bill skákal dolů ze schodů, pokaždé ze čtyř najednou. To byla další věc, kterou nemohl dělat, když byli rodiče doma. Při posledním skoku ale neudržel rovnováhu, klopýtnul a zastavil se až o dveře. Otřásl se a snažil se vzpamatovat. Dveře otevřel.
„Oh, ahoj Andreasi.“ Široce se usmál.
„Uhm, ahoj,“ pozdravil ho kamarád. Očima přejížděl přes Billův nahý hrudník, div se neztrácel v linii jeho boků. Ať se snažil sebevíc, pohled odvrátit nemohl. Bylo to sakra těžké. Billův úsměv se ještě zvětšil, zaháknul palec za jedno poutko na opasku. Kalhoty tak stáhnul za hranici toho, co bylo považováno za vhodné. Pokud si Andreas ještě před chvílí myslel, že má oblečené spodní prádlo, mohl si teď všimnout, že ta představa byla mylná.
„Něco jsi chtěl?“ zeptal se Bill a jeden bok trochu vystrčil. Andreas zamrkal a konečně se donutil podívat se kamarádovi do obličeje.
„Říkal jsem si, jestli nechcete něco podniknout?“ dostal ze sebe na jeden zátah. Oči měl zabořené do Billova čela.
„Hmmm,“ zamyslel se černovlásek, opřel se o rám dveří. „Měli jsme s Tomem nějaké plány, ale nemyslím si, že nám bude vadit, když se k nám přidáš. Pojď dovnitř a já se ho zeptám,“ odpíchnul se od dveří a nechal kamaráda vejít do domu. Omluvil se a šel do patra, aby našel stále ještě nahého Toma.

„Už jsem se chystal házet dolů mince,“ pronesl Tom a posadil se na postel. Bratra si stáhnul na klín. „Co chceš dělat teď?“

Bill opět skákal ze schodů. A stejně jako když šel otevřít dveře, na posledním klopýtnul. Kývnul na kamaráda, který stál v obýváku a čekal, až se k němu dvojčata přidají.
„Tom řekl, že tu můžeš klidně být. Plánovali jsme si pustit film, zatímco mu budu pomáhat s jeho hloupýma vlasama. Dobře ale víš, jakej občas je,“ řekl a protočil oči. „Měli bychom něco vybrat, než on najde ty kraviny, co k tomu potřebuje. No taaak!“ oči mu zářily. Chytil Andrease za ruku a táhnul ho ke skříňce, ve kterém byly DVD disky a video kazety. Kleknul si na kolena a blonďáka stáhnul s sebou, začal si prohlížet tituly filmů. „Pokud uvidíš něco, co tě zaujme, řekni.“ Špičkou jazyka si navlhčil rty.
„Dobře,“ vydechl sotva slyšitelně Andreas a prohlížel si nabídku filmů. Nevěděl, co se to uvnitř jeho hlavy odehrávalo ve spojení s dvojčaty. Přemýšlel, jestli nebude lepší, když se jim bude nějaký čas vyhýbat. Nevinná zamilovanost byla jedna věc, nicméně pocity, které měl ohledně Toma a nyní i Billa v břiše, byla věc druhá. Ne až tak nevinná. Četl si názvy filmů, ale jediné, na co zvládal myslet, byl Billův vystrčený bok a Tomova ruka, která se dotýkala jeho stehna. Billův jazyk, Tom naklánějící se přes něj. Bill…

„Pokud si myslíte, že výběr filmu nechám na vás, zbláznili jste se,“ řekl Tom, když vešel do obýváku. „Pokud tady mám sedět a trpět při tom, kdy mě Bill tahá za vlasy, chci si aspoň něco užít.“
„Vždycky si užíváš, když tě tahám za vlasy.“ Vyletělo z Billa. Dvojčata ztuhla, když si uvědomila, co Bill řekl.
„Uhm,“ Andreas byl první, kdo promluvil. Podíval se na Billa.
Tom se rozesmál. Ani on sám nevěděl, jak dokázal, aby smích zněl věrohodně. „A ty pořád přemýšlíš, proč si lidé myslí, že seš divnej,“ řekl a zakroutil hlavou. Bill se na něj podíval, v obličeji měl vepsané díky. On jen pokrčil rameny.
„Lidé si myslí, že jsem divnej?“
Andreas se zasmál a zakroutil hlavou. „Co říkáš na tohle?“ zeptal se a vytáhl jeden obal s filmem, hodil ho Tomovi. Tom ho sotva chytil, prohlédl si ho.
„Jo, to by šlo,“ souhlasil a podal film Billovi. „Co ty na to, klaune?“
Černovlásek se téměř nepodíval ani na název filmu a pokrčil rameny. „Klidně. Sedíš na podlaze, Tome,“ řekl a postavil se. Šel k přehrávači, aby film pustil.
„Jako kdybych to nevěděl,“ pokrčil rameny Tom a plácnul sebou na zem před gauč. Schválně si sedl tak, aby musel Andreas sedět těsně vedle jeho bratra.
„Hej, zapomínáš na dost věcí,“ odpověděl Bill a přetáčel úvodní titulky. Mrknul na Toma. „Jenom jsem tě nechtěl surově skopnout z gauče. To je celé,“ pokrčil rameny a film spustil. Šel se přidat na gauč k Andreasovi, z každé Tomovy strany si dal jednu nohu. Díky tomu, jak si Tom sedl, měl jedno stehno natisknuté na Andreasovu nohu. Udělal si mentální poznámku, aby Tomovi později poděkoval.

Stejně tak jako posledně, během prvních minut filmu se nic zvláštního nestalo. Andreas se pořád vrtěl, snažil se najít pozici, ve které by se Billa tolik nedotýkal. Bill předstíral, že si toho ani nevšiml. Pročesával Tomovy vlasy a dredy mu utahoval. Tom film naprosto ignoroval. Přivíral oči pod jemným taháním za vlasy.

Celá trojice nadskočila, když Bill zničehonic promluvil.

Andreas s Billem v tichosti sledovali film. Tom jim ho akorát narušoval tím, jak mlátil s hrncema, aby našel ten, ve kterém dělali popcorn.

Bill rychlým pohybem přehodil nohu přes Andreasovy a vyhoupnul se mu na klín. Díval se mu do obličeje a ruce položil na gauč za ním.
„Promiň, nejsem moc dobrý v dávání malých náznaků,“ řekl omluvně a trochu se na jeho klíně zavrtěl, aby si sedl pohodlněji. Cítil pod sebou známou tvrdost. „Ale musíš uznat, že ty taky ne.“
„O čem to mluvíš?“ zeptal se Andreas a zády se opřel o gauč.
Bill se na něj mile usmál. „Hm… Kde bych měl začít?“ zeptal se jemně a pohladil kamaráda palcem po lícní kosti. Našpulil rty a zaúpěl, když sebou kamarád cuknul. „Dobrej příklad je dnešní odpoledne. Viděl jsem, jak se na mě díváš. Viděl jsem to. Prohlížíš si lidi tak, jak bys neměl. Ještě dávno potom, co bys měl pohledem dávno uhnout,“ přejel prstem po Andreasově klíční kosti. Trochu přitlačil, aby opět nemohl ucuknout.
„Nemusíš si ale dělat starosti, Andreasi. Nebudu tě nutit k ničemu, co ty sám nechceš. To poslední, co chci, je zničit naše přátelství tím, že tě budu k něčemu nutit. Jenom chci, abys věděl, že pokud chceš… můžeš dělat mnohem víc, než se jen dívat,“ řekl Bill potichu zastřeným hlasem.
Andreas škubnul rukou při té otevřené pozvánce. Nechtěl nic jiného, než vklouznout dlaní pod tenkou látku Billova trička a prsty přejíždět po jeho břiše. Se silnou dávnou sebeovládání ale nechal ruku položenou na polštáři.

„Ale co Tom..?“ zeptal se a střelil pohledem ke kuchyni.
„Všiml jsem si, jak se na něj díváš,“ řekl Bill a jeho sladký úsměv se na chvilku vyměnil za dravý. „Nežárlím nebo tak něco. Konec konců, jsme identická dvojčata. Bylo by trochu divný, kdyby se ti nelíbil. Přemýšlej o tom, že mě můžeš mít dvakrát. Dva Billy, kterých se můžeš dotýkat.“
Andreas pokrčil rameny. Billova slova mu způsobovala v hlavě kolotoč myšlenek. Nebylo to nic, co by pomáhalo řešit jeho problém.
„Kdybych něco zkusil, nakopal by mi zadek,“ zašeptal.
„To si myslíš ty,“ řekl Bill a otřel se svým nosem o kamarádův. „V tom případě bychom to měli zkusit a zjistit.“ Ještě víc se na blonďáka natiskl. Hlavu mu uvěznil ve svých dlaních a poté spojil jejich rty. Nejprve ho líbal jemně, dával kamarádovi dostatek prostoru, aby se od něj odtáhl, kdyby chtěl. Andreas ale zabloudil rukama pod jeho tričko a všechno předstírání, jak nemá o Billa zájem, smetl ze stolu.

Bill přemýšlel o tom, že líbání Andrease bylo mnohem jinačí, než líbání Toma. Tom vždycky věděl jakým způsobem mu strčit jazyk do pusy a kdy přijmout jeho jazyk do svojí. Andreasovy polibky byly mnohem zoufalejší, potřebnější. Jazyk, kterým plenil Billovu pusu, ho nechával téměř ze hry. Budou ho to muset odnaučit, pokud se měl stát jejich kamarádem na hraní.

Bill na chvíli přestal jíst, ruku měl téměř nacpanou v puse. „Utekl?“ zeptal se šokovaně. Tom se otočil ode dveří, aby se podíval na svoje dvojče. Políbil ho na slané rty, které byly mastné od másla.

Tom se po chvíli odtáhl. Usmál se a otřel si koutky. Andreas se na něj díval s pusou dokořán.

autor: Gaja

original