autor: Skebe-Neko
Ahoj, představuji vám pokračování povídky Summer Romance. Má jedenáct kapitol a byla napsaná v roce 2016. Užijte si čtení a prosím, zanechejte komentáře pro autorku. Všechny jí je překládám a posílám, má z nich opravdu radost!!! 🙂
Catherine
„Růže nebo lilie?“ zeptala se blonďatá dívka a listovala časopisem, zatímco se opírala o bok dredatého chlapce.
„Hm?“ zeptal se Tom a odvrátil pohled od televize, aby se podíval na svoji přítelkyni. Amalda se na něj dívala svýma krásnýma zelenýma očima, široce se usmívala a prsty ho hladila po paži.
„Moje svatební kytice,“ řekla dívka a protočila oči. „Požádal jsi mě o ruku, ale vůbec neposloucháš, když se tě na něco ptám.“
Tom se ušklíbnul a pokrčil rameny. „Ty víš dobře, že v tom nejsem moc dobrý,“ odpověděl a odhrnul dívce vlasy z obličeje. „Budeš vypadat zasraně krásně. Nezáleží na tom, jakou budeš mít kytku.“
Dívčiny rty se zkroutily do úsměvu a natáhla se, aby něžně políbila svého snoubence.
„Miluju tě,“ vydechla Amalda proti Tomovým rtům. Dredáč spokojeně zamručel a prsty sjel z dívčiných vlasů až na její krk.
„Taky tě miluju,“ odpověděl tichým hlasem, všechna svá slova myslel vážně.
Tom otevřel oči a zhluboka vydechl. Neodkázal uvěřit tomu, co právě udělal. Odpustil Amaldě, měl s ní sex a slíbil jí, že se k sobě vrátí. Znělo to jako perfektní nápad, minulou noc dokonce jako logické řešení. Jak ale oknem prostupovaly ranní sluneční paprsky, uvědomoval si, jak uspěchaný a hloupý nápad to byl. Nyní se bude muset zvednout z postele, jít najít Amaldu a zlomit její srdce tak, jak před létem zlomila ona jeho. Kdyby byl Tom zahořklý nebo krutý člověk, myšlenka, jak láme dívčino srdce, by se mu opravdu líbila. Nicméně on tak krutý nebyl a nechtěl ublížit dívce, do které se vášnivě zamiloval, když mu bylo pouhých deset. Zhluboka vydechl a vstal ze své postele. Oblékl si tepláky a rozhodl se tu dívku jít najít.
„Amaldo?“ zavolal, rozhlížel se po prázdném obýváku.
„Jsem v kuchyni!“ odpověděla dívka. Tom si povzdychnul a odplahočil se do kuchyně, promnul si čelo.
„Amaldo, musíme-“ chlapcova věta zůstala nedokončená, jakmile si všimnul krásně prostřeného stolu se snídaní, „promluvit… Co to je?“ pohled od kuchyňského stolu zvedl k dívce, která poletovala kolem sporáku.
„Připravila jsem snídani,“ řekla Amalda, na dredáče se ani nepodívala. Vypnula sporák a slaninu, kterou měla na pánvičce, a dala na talíř, jenž následovně přidala na stůl ke zbytku jídla. Našpulila rty a nervózně vyrovnávala všechny talíře.
„Amaldo,“ začal znovu Tom, cítil se nepohodlně. „To včera-„
„Já vím,“ řekla Amalda, skousla si ret. „Pochopím, pokud si myslíš, že to byla chyba.“
Dredáčovo obočí vyskočilo vzhůru, naprázdno otevřel a zavřel pusu, byl zmatený. „Pochopíš to?“ zeptal se pomalu, překvapeně. Dívka pokývala hlavou a hluboce si povzdychla. Nakonec spojila s dredáčem pohled.
„Ublížila jsem ti,“ promluvila, kousala si ret. „A nikdy to nespravím, ani ti to nemůžu nijak vynahradit. Tome, chci ale, abys věděl, že mě to opravdu mrzí! Jenom mě to, co jsme měli mezi sebou, nějakým způsobem vyděsilo. Najednou jsem si uvědomila, že jsem se chystala strávit zbytek života s prvním klukem, kterého jsem milovala, a popadla mě strašná panika. Bydleli jsme spolu, skoro všechno jsme dělali společně a já se vyděsila, že na to všechno ještě nejsem skutečně připravená. Nevěděla jsem ani, kdo jsem já sama! Vždycky jsem sama sebe definovala ve spojení s tebou. Vždycky jsem byla Tomova přítelkyně a já si zničehonic uvědomila, že mi to nestačí, což skončilo tím, že jsem ti ublížila.“
„Mohla jsi o tom se mnou mluvit,“ zamumlal Tom, díval se na svá nahá chodidla, nakrčil obočí. „Vyslechl bych si tě.“
Amalda chytla chlapce za ruku a donutila ho, aby se na ni podíval. „Já vím,“ řekla. „Teď už to vím. Uvědomila jsem si, jak moc hloupá jsem byla! Vůbec jsem nepřemýšlela, prostě jsem odešla. Už jsem ale pochopila, že by sis mě vyslechl. Měla jsem o tom s tebou mluvit! Vždycky jsi tu pro mě byl a pravděpodobně bys věděl, jak mi pomoct. Já jsem o tom ale vůbec nepřemýšlela. Ovládala mě taková panika, že jsem prostě musela odejít. Vím ale, že to byla chyba. Byla to ta nejhloupější, největší chyba, kterou jsem kdy udělala, a já opravdu doufám, že mi budeš jednou schopen odpustit! Vím, že minulou noc jsi řekl, že mi odpouštíš, ale já tě znám. Spali jsme spolu a po sexu bys odsouhlasil cokoliv.“
Tom se potichu zasmál. Dívka měla pravdu. Měl zlozvyk, že po sexu téměř se vším souhlasil. Vypadalo to, že ho Amalda zná opravdu dobře. Lépe než kdokoliv jiný.
„Nemusíš nic říkat,“ pokračovala dívka po chvíli. „Pojďme se prostě nasnídat, a pak si promluvíme, dobře?“
Dredáč přikývl na souhlas a oba se posadili ke stolu, aby se společně nasnídali.
Ze začátku je obklopovalo nepříjemné ticho, jako kdyby ztratili schopnost spolu mluvit. Po chvíli ale našli téma, o kterém se spolu mohli bavit, a malou kuchyň zaplnilo veselé štěbetání. Jak se Tom díval do šťastného obličeje své expřítelkyně, tak poprvé od konce léta se v myšlenkách neubíral k Billovi. Možná, že ta láska, kterou k dívce dříve cítil, nebyla až tak ztracená, jak si myslel.
Po snídani Amalda sklidila všechno ze stolu a umyla nádobí, než se otočila k Tomovi a promluvila. „Teď už půjdu. Nechci, aby ses o něčem rozhodoval, než si to skutečně promyslíš. Pokud opravdu chceš, abychom se k sobě vrátili, prostě mi napiš nebo zavolej. Pokud se ke mně vracet ale nechceš, pochopím to. Rozhodnutí je pouze na tobě.“
Dredáč přikývl na souhlas. „Dobře,“ řekl. „Budu o tom přemýšlet.“
Amalda se usmála a postavila se před dredáče, který ještě stále seděl u stolu. Položila dlaň na jeho tvář a jemně ho po ní pohladila. „Doufám, že jsem to celé nepodělala,“ povzdychla si. „Dej mi vědět, ať je tvé rozhodnutí jakékoliv, ano?“
Tom opět přikývl. Nic ale neřekl, jelikož ho dívka políbila. Cítil, že mu srdce vynechalo úder, když se tak známé rty pohybovaly proti jeho vlastním.
Tom zavolal Amaldě pár dní poté, co spolu mluvili, a společně se domluvili na setkání. Dredáč jí vše odpustil a rozhodl se, že dá jejich vztahu ještě jednu šanci, jelikož když spolu byli, neměli žádné vztahové problémy. Samozřejmě, že sem tam se pohádali, ale kromě toho bylo vše v naprostém pořádku. Tom se do krásné dívky opět rychle zamiloval.
Před pár měsíci Tom koupil zásnubní prsten a zeptal se Amaldy, zda si ho vezme. Amalda létala v oblacích, její odpovědí bylo ano a Tom nemohl být šťastnější. Dobře, možná ano, kdyby se k jeho budoucí manželce jeho máma nechovala tak chladně. Od doby, co mámě řekl, že se k sobě s Amaldou vrátili, k ní byla extrémně chladná, ačkoliv dříve spolu vycházely perfektně. Žena se snažila vtloukat do synovy hlavy všelijaké rozumy, aby ho přinutila vidět, že vztah s Amaldou není nic dobrého, nicméně on ji neposlouchal. Věděl, že musí být pro mámu opravdu těžké si pustit Amaldu blíže k tělu, jelikož Toma ranila. Neublížila tím pouze Tomovi, ale i Simone. Celé ty dlouhé roky brala Amaldu jako vlastní dceru a poté, co jejího syna opustila, také jí to ublížilo.
Tom si byl docela jistý, že dříve či později jeho máma přijme skutečnost, že má Amaldu zpátky ve svém životě, a že ji Simone přijme i do toho života. Minimálně nebude k Amaldě tak tvrdá a přijme ji, až uvidí, jak moc šťastný s ní její syn je.
„Dobře, jaké jídlo chceš podávat na naší svatbě?“ zeptala se dívka a dál listovala časopisem. Tom protočil oči.
„Ještě se nebereme,“ zasmál se a přitáhl si dívku blíž ke svému boku. „Nemusíme pospíchat.“ Vtiskl jí polibek do blonďatých vlasů a pohladil ji po paži.
„Jo, ale můžeme plánovat,“ řekla Amalda a vystrčila spodní ret. „Je dobré o tom trochu přemýšlet, než začneme doopravdy plánovat.
„Dobře, jak myslíš,“ zasmál se Tom.
„Beth, dal jsem ti ten plán už předevčírem,“ zavrčel Bill a vkročil do místnosti, ve které měla brunetka svůj stůl s počítačem. „Pokud to nebudeš mít dneska do oběda, budeš muset vysvětlovat Trudy, proč nedělám jen svoji práci, ale i tvoji!“
„Možná, že kdybys mi pořád nedejchal na krk, měla bych svou práci hotovou,“ zavrčela žena nazpátek a na černovláska zamžourala. Bill protočil oči.
„Ah, možná, kdyby si slečna asistentka nelakovala celou pracovní dobu nehty, nemusel bych dělat její práci,“ vrčel Bill. „Tohle je poslední varování. Pokud se nedáš urychleně dokupy, tak tě vyhodím a na místo svého asistenta přijmu sousedovic psa, jelikož i ten by tu práci dělal lépe než ty!“ Muž se otočil a s tichým klením oddusal do svojí kanceláře.
Bill napíchl na vidličku salát, zatímco dokončoval svůj návrh, ačkoliv to byla práce jeho asistentky, ne jeho. Během posledních pár měsíců zjistil, že jeho nová asistentka nebyla schopná nic dokončit na čas a Bill nechtěl odevzdávat projekty pozdě jen kvůli tomu, aby viděl, jak jejich projektová manažerka Beth nadává. Rozhodně by tu dívku ale vyhodil.
„Ťuk, ťuk,“ slyšel ode dveří, když Trudy vešla do jeho kanceláře. Trudy byla o pár let starší než Bill, byla vyhublá a vždycky na sobě měla upnutou sukni ke kolenům, halenku a lodičky s ostrou špičkou.
„Jak je na tom ten návrh?“ zeptala se a posadila se na židli z druhé strany Billova stolu. Muž k ní vzhlédl, povytáhl obočí.
„Svůj návrh jsem dokončil už dávno, pořád to ale není finální verze, jelikož to opět musím dělat sám,“ zamumlal a protočil oči. „Vyhodím Beth.“ Pohledem se znovu vrátil k obrazovce počítače, kde měl svůj projekt otevřený a pokračoval v práci.
„Ah, dobře,“ povzdychla si žena a vlasy, které jí splývaly po ramenou, si hodila na záda „Ronila krokodýlí slzy a říkala, že její malou sestřičku srazilo auto. Nevypadalo to, že by si pamatovala, že mi jednou říkala, že je nejmladší ze všech sourozenců.“
Bill si povzdechl. „Vypadá to, že její lhaní je už nemoc,“ zamumlal. „Nedělej si starosti. Postarám se o to, aby se ten projekt dostal ke klientovi včas.“
„Děkuju, Bille,“ pokývala Trudy hlavou a postavila se. „Co bych dělala bez takového úžasného workoholika, jako jsi ty, Bille?“ široce se zazubila a zahýbala obočím, čímž Billa rozesmála. „Chceš si po práci vyrazit a dát si pár drinků?“
Bill pokrčil rameny. „V případě, že to dneska dotáhnu do konce, tak ano,“ odpověděl a pousmál se. „Ale nečeká na tebe doma manžel?“
Trudy zavrtěla hlavou. „Ne, je s naším chlapečkem na týden u svých rodičů,“ zasmála se a trochu se ušklíbla. „Chtěli, abych jela s nimi, ale naštěstí tu mám tolik práce, že jsem nemohla.“
Bill se zasmál a zakroutil hlavou. Trudy byla kariéristka a její manžel byl mužem v domácnosti, který se staral o jejich pětiletého chlapečka. Často se stávalo, že si s Billem vyrazila, aby si dali pár drinků. Většinou to ale dopadlo tak, že Bill byl střízlivý a táhnul opilou Trudy k taxíku, aby se ujistil, že se dostane domů v pořádku.
Kolem sedmé večer byl Bill konečně hotový. Beth odešla domů ve čtyři, aniž by se omluvila za svoji nedodělanou práci, natož, aby pomohla s něčím jiným.
„Jsi nachystaný?“ zeptala se Trudy a strčila hlavu do Billových pootevřených dveří. Bill přikývl a oblékl si bundu.
„Jo, konečně,“ zafuněl a vypnul obrazovku. „Před chvílí jsem ti to poslal.“
„Bezva, zítra se na to podívám,“ odpověděla žena a opřela se o futra. „Beth odešla?“
Bill přikývl. „Jo, řekl jsem jí, že první věc, kterou má udělat hned po tom, co zítra přijde, je přijít za mnou do kanceláře,“ řekl a vypnul světla.
„Bille, seš tak upjatý!“ vykřikla Trudy, upila ze svého pátého drinku a šťastně se usmála. Mávla rukou, takže polovina drinku se jí vylila do klína. „Pořád jen pracuješ, pracuješ a pracuješ! Teď jsi toho měl kolik… Dva drinky? Měl by sis občas vyhodit z kopejtka!“
Bill se zasmál a napil se ze své skleničky. Naposledy, kdy se opil tak jako teď Trudy, skončil v noci (nebo spíše brzy ráno) s Tomem a dechberoucím orgasmem na dětském hřišti.
„Nebo možná potřebuješ chlapa!“ výskla Trudy, dala si mezi rty cigaretu a zapálila ji.
„Mmh, Trudy, tohle není kuřácká část,“ řekl Bill a významně povytáhl obočí. Trudy mávla rukou ve vzduchu a vydechla kouř nad sebe.
„Na tom nezáleží!“ řekla hlasitěji, než bylo ve skutečnosti nutné, a potáhla si ze své cigarety. Bill se postavil, pobral všechny jejich věci a táhnul svoji opilou kamarádku do části, ve které byl popelník na každém stole. Když procházeli kolem barmana, Bill se na něj omluvně podíval, jelikož je propaloval naštvaným pohledem, jakmile si všiml, že Trudy kouřila v nekuřácké části.
„Potřebuješ ošukat!“ vykřikla zničehonic žena a posadila se. Bill si k ní přisedl, zapálil si svoji vlastní cigaretu a pokrčil rameny.
„Mm… nevím,“ zamumlal. Pozoroval olivu, která plavala v jeho drinku.
„Kdy naposledy jsi s někým spal?“ zeptala se Trudy a dopila obsah své skleničky. „Šukal jsi s někým od rozchodu s Freddym?“
Bill protočil oči. Opravdu litoval toho, že jí tehdy o Freddym vyprávěl. „Jo,“ zamumlal, opět protočil oči. „V létě.“
„Celé léto jsi byl na venkově!“ křičela Trudy, nesoustředěně se dívala na svého spolupracovníka. „Byl to nějakej žhavej farmář?“
Bill se zasmál a zavrtěl hlavou. „Ne,“ odpověděl. „Je o sedm let mladší než já.“
„Ooh, mladé maso!“ zaradovala se Trudy. „Byl dobrej?“
„Byl.“ Bill cítil horkost ve tvářích, trochu se ušklíbl.
„Zavolej mu a znovu si to rozdejte!“ vykřikla Trudy nadšeně a tleskla rukama. „Půjdu si pro další drink a ty zatím zavoláš tomu farmářskému chlapečkovi!“
Bill protočil oči. „Není to farmářskej chlapeček!“ zakřičel za ženou. Jakmile Trudy slyšela jeho slova, otočila se a vrátila se zpátky ke stolu. Jednou rukou se zapřela o stůl, ukazováček druhé držela ve vzduchu.
„Potkali jste se na venkově? Jak je teda možný, že to není farmářskej chlapeček?“ zeptala se zmateně. Bill se rozesmál.
„Byl na návštěvě u tety. Žije ve Frankfurtu stejně jako já,“ odpověděl černovlásek.
„Proč mu teda nezavoláš?“ zeptala se Trudy a povytáhla obočí.
„Nemám jeho číslo,“ zamumlal Bill. „Prostě si jdi pro další drink, a když už tam budeš, dones mi další Martini.“
Trudy se snažila z Billa vymáčknout co nejvíc informací, ale neúspěšně. Bill nebyl tak opilý jako ona, takže jeho odpovědi byly stručné a za celou dobu své kamarádce neřekl, proč si s Tomem nevyměnili čísla. Pravdou ale bylo, že on sám na tu otázku neznal odpověď. Už to byly měsíce, co se musel obejít bez Tomovy společnosti, a uvědomoval si, jak moc hloupý byl. Bylo by opravdu jednoduché zůstat s tím chlapcem v kontaktu, jelikož žili ve stejném městě. Jakmile ale léto skončilo, byl k smrti vyděšený, nebyl na to dostatečně odvážný a nechtěl sám sebe postavit do tak zranitelné pozice.
Brzy po návratu režimu do všedního života se Bill začal utápět v práci tak jako dříve a všechny náznaky romantiky ponechal létu. Během posledních měsíců nepotkal ani jednoho muže, který by ho zaujal, ne že by se tedy snažil někoho potkat. Toma měl pořád v hlavě. Dredáčův šťastný obličej viděl pořád před očima. Neopouštěl jeho myšlenky, ani když spal. Dokonce jeho sny byly mixem Toma a projektů v práci, na kterých zrovna pracoval.
Bill strčil Trudy do taxíku a posadil se vedle ní. Doprovodil ji do ložnice, uložil ji a ujistil se o tom, že na nočním stolku jsou prášky proti bolesti hlavy. Poté se vrátil zpátky do taxíku, který na něj čekal, a nadiktoval řidiči svoji vlastní adresu.
Černovlasý muž skopnul boty v chodbě, bundu hodil na ně. Neobtěžoval se s odličováním. Prostě se jen svlékl, padl do postele a zhluboka vydechl. Zíral do stropu a cítil se pod psa. Snažil se nemyslet na následující ráno, kdy bude muset vyhodit svoji asistentku, vyhlásit nové výběrové řízení a setkat se s mnoha uchazeči, kteří tu práci stejně pravděpodobně nezvládnou. Letošní jaro se zatím moc nelišilo od toho loňského. Jediný rozdílem bylo, že Bill cítil, že jeho život nesestával z ničeho jiného krom práce. Minulý rok si ani neuvědomoval, jak prázdný byl jeho život, ale po nezapomenutelném létě nemohl na toho dredatého chlapce přestat myslet. Oh, jak moc si přál mít Tomovo číslo.
autor: Skebe-Neko
překlad: Catherine
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 33
Dnes som si hovorila, ze co asi bude na blogu ked je nedela. Summer romance skoncila a aha ho!!! Tak na toto som sa naozaj velmi tesila. Pokracovanie famoznej poviedky je tu!!!
Vobec nezacina dobre. Ako to poziadanie o ruku ma co znamenat?? Halooo?!?!? Tom!!! Toto nie je velmi dobry napad. Ale cert to ber!!! Nebude nic lepsie ako zenich na uteku a Amalda, nevernica, lebo ak niekto raz podvedie, podvedie aj druhy raz, (Vlastna skusenost, zazila som to na vlastnej kozi. Sluby a sluby. Vyznania lasky. Podvodnik ostane stale podvodnikom) ostane sama stat pred oltarom. Hahaha.
Bill, hlupacik, ze si nevzal Tomove cislo. Stale verim na nahodne stretnutie!!! Ved Frankfurkt nemoze byt tak velke mesto!!! Oni sa proste musia stretnut.
A po nahodnom stretnuti, ich srdcia… si uvedomia ze nie su si lahostajni…ze leto moze pokracovag aj na jar. 🙂
Dakujem za cast. Dakujem za preklad. Cmuk :-*
[1]: Plně s tímto komentářem souhlasím. Děkuji za překlad a jsem hrozně ráda, že autorka povídky svolila k přeložení druhé série. Z tohohle dílu mám opravdu smíšené pocity a už se nemůžu dočkat až se ti dva potkají a budou spolu!
Bože, ako sme si všetci nahovárajú, že Tom Billa miluje. A ono nie! Inak by predsa naňho nedokázal tak rýchlo zabudnúť! Dobre. Klin sa klinm vybíja, s Amalbou majú spoločnú minulosť, veľa spomienok a tak ďalej a tak ďalej… Ale aj tak. Zdá sa mi, že Billa veľmi rýchlo vytesnil zo svojho života. Akoby bol len jednorázovou záležitosťou. Som zvedavá, ako precitne. Ďakujem za časť.
Tom se bude ženit to brzo zapomněl na Billa to jsem zvědavá kdy se setkají před svadbou nebo po ní moc dík za pokračko.