The broken ones 16.

Posted on by Janule
autor: silvelightning
Inspirativní písničkou pro tento díl byla Mad World – Gary Jules.

All around me are familiar faces
Worn out places, worn out faces
Bright and early for the daily races
Going nowhere, going nowhere

Všude kolem mě jsou známé tváře,

zpustošená místa, utahané tváře.
Zvesela a brzy každodenní závody,
jdou bez cíle, jdou bez cíle.

Po prvním rande ubíhaly dny dvojčatům rapidní rychlostí. Tom se musel vrátit zpátky do práce a věnovat se svému businessu. To znamenalo, že trávil s Billem méněčasu, ale v jeho nahrávací společnosti bylo zrovna rozběhnuto tolik projektů, že se prostě nemohl sebrat a jít domů. Během Tomových pracovních dní Bill poznával město, navštívil nějaké památky a nakoupil si ještě více věcí. Na oběd šel pokaždé za Tomem do kanceláře, aby se najedli společně. Občas si zašli do restaurace, ale pokud byl Tom skutečně zaneprázdněný, měl sotva čas, aby si snědl sendvič, zatímco ťukal do klávesnice.

Tom miloval Billovy návštěvy a vždycky se snažil si pro něj vyhradit co nejvíce času. Večer spolu povečeřeli, občas doma, kde oceňovali soukromí, a občas se vydali do jedné z Tomových oblíbených restaurací. V noci usínali ve vzájemném objetí. Tom držel Billovo tělo pevně u sebe, jako kdyby měl strach, že Bill zmizí, pokud ho nebude držet pořádně. Většinu nocí zasvěcovali tomu, aby opět poznávali toho druhého, mluvili spolu hodiny, než skutečně usnuli. Tom si vytvořil zlozvyk chodit do práce pozdě, především proto, že si navyknul se s Billem každé ráno sladce milovat.

Bratři si užívali každý den a snažili se ze společného času vytěžit co nejvíce, jelikož věděli, že se Bill bude muset brzy vrátit do Paříže. Tři dny před Billovým odletem si pouze objednali k večeři čínu, a zatímco seděli na pohovce, jedli nudle z levných papírových krabiček. Smutná atmosféra se rozprostřela ve vzduchu poté, co si Bill udělal online check-in pro svůj let zpátky do Paříže. Byla to připomínka reality, kterou se oba dva snažili v uplynulých dnech a týdnech popírat. Chlapci si nabírali nudle mezi hůlky, ale ve finále toho ani jeden moc nesnědli, ačkoliv je jídlo samo pobízelo svou delikátní kořeněnou vůní. Nemluvili, pouze čekali, až jim Georg zavolá na skypu. Georg se zeptal, zdali je možné, aby se znovu spojili ohledně jeho svatby a dvojčata nadšeně souhlasila. Nemluvili se svými přáteli od doby, kdy Bill dorazil do Států, jelikož byli až moc zamotaní do jejich nového vztahu.

„Nechápu, proč prostě nemůžeš zůstat!“ vykřikl zničehonic Tom a malou papírovou krabičku s obrázkem čínského draka tvrdě položil na konferenční stolek. Bill pouze povytáhl obočí, čímž bral na vědomí Tomův výbuch. Vedli tuhle konverzaci už dvakrát. Bill Tomovi vysvětlil, že má několik domluvených focení a přehlídek. Měl závazky, které bylo potřeba splnit. Smlouvy byly již podepsané a Bill se na události těšil. Vysvětloval Tomovi, že jeho kariéra je pro něj stejně tak důležitá jako pro něj nahrávací společnost. I kdyby mohl vše zrušit, vytvořil by si tím špatnou pověst. Něco, co opravdu nepotřeboval, pokud chtěl v blízké budoucnosti přijít s vlastní módní kolekcí. Módní průmysl neodpouští a rozhodně nezapomíná. Tom věděl, že všechny tyhle důvody byly v pořádku a že bylo sobecké se bratra i jen zeptat, zdali s ním nezůstane déle, ale pouze pomyšlení na to, že Bill odjede, ho ničilo.

„Já vím, já vím,“ řekl Tom a zvedl ruce v obranném gestu ještě dřív, než Bill stihl cokoliv říct. „Jenom nechci, abys odjel. To je celé.“ Shrbil se v ramenou, téměř fyzicky cítil bolest z Billova nadcházejícího odletu. Bill vydechl a také odložil své jídlo, trochu se zamračil.
„Já NECHCI odjet. Já musím. Tome, já vím, že si to nechceš přiznat, ale celý můj život je ve Francii. Během posledních pěti let jsem si tam vybudoval život, něco, co prostě nemůžu jen tak zahodit za hlavu.“
Tom v barvě Billova hlasu slyšel skrývané naštvání. Věděl, že byl mimo, že nemohl svému bratrovi rozkázat, aby zahodil všechno, co ve Francii měl, a prostě se přestěhoval do Států za ním. Logicky to všechno věděl, ale hluboko uvnitř stále doufal, že by se to přeci jenom mohlo stát. Byl jako dítě, které doufá, že jednou uvidí skutečného Santu.
Tom se chtěl natáhnout ke svému bratrovi, obejmout ho a držet si ho blízko u těla, ale způsob, jakým Bill paže překřížil na hrudi, a pohled naštvaných očí ho přišpendlily na místě. Tom věděl, že musí kontrolovat svoji majetnickost a žárlivost, ale ty emoce se mu držely pod kůží a bylo pro ně opravdu jednoduché proplout na povrch a ovlivňovat celé Tomovo chování. Tom nikdy nebyl žárlivý typ. Vždycky byl uvolněný a o dívky, se kterými spal, se nezajímal tak moc, aby si k nim vytvořil citové pouto. Všechno se změnilo v okamžiku, kdy se mu do života vrátil Bill a jejich vztah. Před pár dny si vyrazili do klubu, jelikož se Bill chtěl podívat na nějaké místo, o kterém mu kamarádi vyprávěli, že je úžasné. Noc skončila obrovskou hádkou, krvácením z nosu a návštěvou policejní stanice, kde Tom musel vysvětlit, proč udeřil muže, který flirtoval s jeho bratrem. Napadený muž naštěstí stáhnul veškerá obvinění. Také to byla první noc, kdy dvojčata měla tvrdší sex, jelikož Tom stále běsnil žárlivostí, a snažil se si Billa označit jako vlastního. Neublížil mu, ale bylo to něco jiného než jejich běžné pomalé a něžné milování. Toma stále mrzelo, jaký rozruch tu noc vyvolal, a Bill mu odpustil, aniž by incident nebo tu noc poté vůbec zmiňovali. Tom se cítil provinile za to, že se choval jako idiot, ale pořád nedokázal přijít na to, jak to zastavit. Bylo to, jako kdyby uvnitř jeho těla bublala sopka, a když vybuchla, byl bezmocný.

Tom už neřekl nic jiného, protože řeč Billova těla mu prozrazovala, jak moc je rozrušený. Pouze ho tedy sledoval, jak uklízí zbytky jejich večeře do lednice. Tom si také domyslel, že stejně nebylo o čem mluvit, jelikož Bill věděl, co od něj chtěl, a zamítnul to. Nedokázali dojít ke kloudnému závěru, protože ani Bill ani Tom nebyli schopni dojít k nějakému kompromisu. Tom se podíval na Billa, který vzal ze stolu v jídelně svůj MacBook a zapnul ho, než se vrátil zpátky na pohovku. Otázka, jak udržet fungující vztah, zatímco žili v rozdílných zemích daleko od sebe, visela ve vzduchu, a atmosféra byla díky ní těžká. Tom se Billa zeptal na tuhle otázku dvakrát, když se tématu dotkli, a ani jednou nedostal odpověď. Srdce se mu sevřelo při pomyšlení, že jejich životy jsou tak moc rozdílné na to, aby je skloubili dohromady. Nicméně se na tu otázku již víckrát nezeptal, protože měl strach z toho, že se Bill nebude chtít snažit pracovat na jejich vztahu kvůli tomu, že se Tom choval jako idiot. Hluboko ve své mysli si Tom uvědomil, že každou chvíli musí proběhnout skype s jejich přáteli a v ten samý okamžik se z Billova počítače ozvala melodie, která oznamovala příchozí hovor. Bill se k němu posunul blíž, aby se oba dva vešli do hledáčku kamery, a hned na to se na obrazovce objevily usmívající se obličeje jejich přátel.

„Ah, vidím, že jste se ještě vzájemně nezabili,“řekl Gustav suše namísto pozdravu a zeširoka se zazubil. Georg se zasmál Gustavově narážce, až to zadunělo v reprácích. Bill se naklonil blíže ke kameře, téměř to vypadalo, že chtěl proskočit na druhou stranu a své kamarády obejmout.
„Oh, tak moc jste mi chyběli!“ vykřikl Bill. Všichni se pousmáli nad Billovou emocionální stránkou osobnosti. On byl vždycky tím, kdo byl z nich čtyř ten nejláskyplnější.
„To se ještě může stát, do svatby už nezbývá příliščasu. Jak říká moje snoubenka: moc málo času a hodně věcí, co je ještě třeba zařídit.“ Georgova tvář se rozsvítila, když zmínil svoji snoubenku a jejich nadcházející svatbu. Snažil se vypadat naprosto v klidu, ale všichni věděli, že to pro něj bylo něco skutečně velkého. „Mimochodem, Claudia pozdravuje. Mám nějaké detaily, které chci s váma všema probrat, jelikož všichni patříte do svatebního doprovodu. Tome, ty máš na starosti prstýnky, budeš je mít pro nás připravené v kostele. A prosím, ať se děje cokoliv, neztrať je.“ V Georgově hlase byla slyšet slabá panika. Tom souhlasně přikývl.

„Samozřejmě, že je neztratím, Georgu.“ Tom viděl, jak Georg vydechl, což pravděpodobně chvíli zadržoval, a usmál se na svého nervózního nejlepšího kamaráda. Tom by sám sebe neoznačil jako citlivého člověka, nicméně nadcházející svatba odhalila i jeho romantickou stránku. Zničehonic cítil teplo, které vycházelo z Billova těla, jak se k němu tulil. Tom se domníval, že je na něj stále naštvaný za to, že opět vytáhl to téma, ale on se nedokázal držet zpátky, a tak chytil bratra za ruku. Tom věděl, že na kameře nebude nic vidět, takže se nebál dát najevo, jak moc potřebuje Billovu blízkost. Očekával, že Bill dlaň z jeho sevření vytáhne, ale namísto toho propletl prsty s Tomovými a jemně ho hladil po kloubech stejným způsobem, jako když spolu usínali.

„Dobře, děkuju. Další věc: po ceremonii, až dorazíme na místo, kde se koná oslava, bude připravené šampaňské na přípitek. Poté Bill s Tomem vystoupí s písničkou pro náš první novomanželský tanec a já a Claudie na ní budeme tancovat. A pak potřebuju, abyste šli na parket všichni kvůli tradičnímu tanci svatebního doprovodu. Proto je důležité, abyste všichni měli na svatbu domluvené rande.“

„Rande?“ zeptal se Tom hloupě.
„Jo, rande. Pěkná dívka, se kterou strávíš večer.“ Georg zněl, jako kdyby to vysvětloval pětiletému dítěti. „K tomu, aby ten tanec proběhl tak, jak má, musíte mít partnera. Všechny družičky mají svůj doprovod a na tanečním parketu potřebujeme vás všechny. Navíc… Není to dobrý způsob, jak si najít přítelkyni? Všichni víme, že to potřebuješ.“
Georg s Gustavem vybuchli smíchy, přehlídli, jak Tom semknul rty do naštvané linky.
„Nepřijdu s nikým,“ procedil Tom skrz zaťaté zuby a dlaně zatnul do pěstí. Georg vypadal skutečně překvapený Tomovou podivnou reakcí. Tom cítil, jak Bill pomalu pustil jeho ruku a namísto toho ho jemně hladil po dlani. Aniž by se Tom podíval Billovým směrem, věděl, že se ho snaží uklidnit, aby se začal chovat normálně a nevyvolal tak žádné podezření. Něco takového si nemohli dovolit.

„Tome, prosím, pro Claudii je to důležité. Je to náš svatební den a chci, aby všechno bylo tak, jak si přeje.“ Georg měl v obličeji prosebný výraz, a Tom pouze vydechl a kývl na souhlas. „Bille, pro tebe platí to samé. Přijď, s kýmkoliv chceš, hlavně, abys měl s kým tancovat.“
„Můžeme tancovat spolu,“ prohodil Tom ještě vůbec před tím, než Bill stihl přijít s rozumnější odpovědí. Georg se zamračil a nevěřícně zakroutil hlavou.
„Teď ale ze sebe děláš hlupáka schválně. Samozřejmě, že nemůžeš tancovat s Billem. Bill je tvůj bratr, ne tvoje rande. Začínám si myslet, že si ze mě akorát tak utahuješ.“
Než Tom stihl zareagovat, Bill se falešně zasmál. Tom byl ale pravděpodobně jediný, kdo falešnost v Billově smíchu poznal.
„Jen si z tebe utahujeme. Samozřejmě, že oba dva přijdeme s doprovodem.“ Billův široký úsměv okouzlil Géčka, oba dva úlevně přikývli a odpustili Tomovi jeho zvláštní chování.
„Bille, s kým přijdeš?“ zeptal se Gustav zvědavě. „Možná s Andreasem? Mám ho rád, je s ním sranda.“

Tom cítil, jak se celé jeho tělo napjalo, a sopka, která uvnitř něj vřela, téměř vybuchla. Bill mu nikdy neřekl o chlápkovi jménem Andreas. Z nějakého důvodu se mu nelíbilo, jak to znělo. Pokud se s ním setkali i Géčka, nemohla to být žádná z bratrových známostí na jednu noc.
„Kdo je, kurva, Andreas?!“ vyštěkl Tom. Všechny oči se upřely na Toma. Géčka vypadali zmateně a zvědavě a v Billových očích Tom viděl, jak ho žádá, aby toho nechal a nevyvolal scénu před jejich přáteli. Scénu, kterou by v žádném případě nedokázali vysvětlit. Tom se zhluboka nadechl a definitivně pustil bratrovu ruku. Právě teď se ho nechtěl vůbec dotýkat.

„Řeknu ti o něm později,“ odpověděl Bill potichu a lhostejně mávnul rukou.
„Kluci, už máme hotovou tu písničku,“ oznámil Bill hrdě a odvrátil tak konverzaci na bezpečnější půdu. Následující minuty strávili tím, že se bavili o písničce a o svatebních přípravách. Po půl hodině se všichni rozloučili a slíbili si, že budou v kontaktu.

Their tears are filling up their glasses
No expression, no expression
Hide my head I wanna drown my sorrow
No tomorrow, no tomorrow

Jejich slzy plní jejich číše,

bez výrazu, bez výrazu.
Skryj mou hlavu, chci utopit svůj žal,
žádný zítřek, žádný zítřek.

Bill cítil, jak se mu v žaludku rozpínají obavy a sotva dokázal vést konverzaci se svými přáteli, aniž by přišel o svůj falešný úsměv. Cítil vztek, který proudil ze všech Tomových pórů, a jak byl vedle něj napnutý. Poté, co Tom slyšel o Andreasovi, rozpojil jejich spojené ruce a odsunul se, aby vytvořil mezi ním a Billem nějakou mezeru. Bill nesnášel, když byl na něj Tom naštvaný, oči mu z toho slzely a srdce mu tlouklo rychleji, i když neudělal nic špatného.

„Tome…“ začal Bill. Tom ho ale utnul tím, že vyskočil z pohovky, a zvedl ruce do vzduchu.
„Přestaň. Prostě přestaň, Bille. Nechci to slyšet, vážně ne.“ Tom oddupal z obýváku do svojí domácí kanceláře a zabouchl za sebou dveře. Bill pár sekund pouze zmateně mrkal, Tom skutečně přeháněl. Kdyby mu dal šanci, mohl by mu vysvětlit, že Andreas byl pouze jedním z jeho přátel. Nikdy spolu nic neměli, jelikož věděl, že je do něj Andreas zakoukaný, a on by nebyl schopen mu opětovat takový druh citů. Kromě jednoho polibku, když byla parná letní noc a oba byli opilí, se mezi nimi nikdy nic jiného nestalo.

Bill vydechl, díval se na své složené ruce. Byl překvapený, jak moc je Tom žárlivý od chvíle, kdy se z nich stali milenci. Bill ho nikdy neviděl takového. Když byli teenageři, Tom spal každou noc s jinou holkou a ulevilo se mu, když chápaly, že kromě jedné nezávazné noci toho mezi nimi víc nebude. Nyní to ale vypadalo, že byl vůči Billovi neuvěřitelně žárlivý a majetnický. Svým způsobem Bill rozuměl tomu, že tohle všechno pramenilo z Tomova strachu, že ho opět ztratí: z toho samého strachu, kvůli kterému Bill několikrát plakal v Tomově náruči, aniž by měl k tomu sebemenší důvod. Samozřejmě, že Billa také štvalo, že musí odjet. Pouze pomyšlení na loučení a let zpátky do Francie mu téměř trhalo srdce. Byla ale pravda, že tam měl svůj život a věci, o které se musel postarat. Nemohl tam všechno jen tak nechat, ačkoliv by chtěl. Pomalu se zvedl a opatrnými kroky našlapoval k Tomově kanceláři. Tom se skutečně nedokázal ovládat, když byl naštvaný, a Bill neměl náladu, aby ho z místnosti vyhodil. I tak ale musel zkusit bratra uklidnit tím, že si s ním promluví. Zhluboka se nadechl, než otevřel dveře, a zamrzl v půli pohybu ve chvíli, kdy k němu dolehl Tomův hlas.

„Bille, jdi pryč. Momentálně mám hodně práce a nechci s tebou mluvit.“ Tomův hlas zněl chladně a otráveně a Billovo srdce se z toho stahovalo. Byl rád, že neotevřel dveře dokořán a Tom tak nemohl vidět slzy, které se mu leskly v očích. Bill si nadával za to, jak moc je citlivý. Nevěděl, co sám se sebou dělat, a tak se odebral do svého pokoje. Pokoj pro hosty nyní sloužil převážně k tomu, aby tam měl uschované všechny své věci, noci ale trávil s Tomem v hlavní ložnici. Bill se cítil emocionálně vyčerpaný, takže se svléknul a schoulil se pod přikrývku, aby se pokusil usnout. Pokud s ním Tom nechtěl mluvit, on nemusel dělat vůbec nic.

Manželská postel byla bez Toma prázdná a Bill si přišel osaměle bez Tomových silných paží omotaných kolem těla. Pevně k sobě stisknul oční víčka a snažil se na nic nemyslet, ale útočily na něj obrázky situací a spousta otázek. Pokud měli na nějakou dobu udržovat vztah na dálku, musí jeden druhému věřit, a právě teď Bill necítil ani malý náznak bratrovy důvěry. Tomova žárlivost ho nutila myslet na to nejhorší, a to ho zraňovalo. Bill si uvědomoval, že jim v cestě stojí spousta překážek, a nevěděl, jak je překonat. Skutečnost, že žili tisíce mil od sebe, vše komplikovala, stejně jako problémy, které pramenily z toho, co se stalo před pěti lety. Na vrcholu toho všeho ale bylo to, že musí napořád skrývat svůj vztah, a že o sobě nemůžou říct ani svým nejbližším. Znamenalo to nechat se rok co rok mučit otázkami o přítelkyních, partnerech a vnoučatech. Najednou si Bill uvědomil, že nikdy nebude moct mít svatbu a to pomyšlení projelo jeho tělem jako ostrý nůž. Byl romantická duše a vždycky si představoval, jak i on sám složí druhé osobě ten posvátný slib. Bylo toho tolik, co nikdy nebudou moct dělat: nedělní procházka parkem, zatímco se budou držet za ruce, vánoční večeře, při které poděkují tomu druhému za dárek polibkem, jít se bavit do klubu s přáteli a tancovat spolu tak dlouho, dokud nebudou příliš vzrušení na to, aby v tanci pokračovali. Všechno to měl Bill před očima, slzy mu stékaly po tvářích. Hluboko uvnitř věděl, že i tak to bude stát za to, pokud bude moct s Tomem skutečně být. Byla to ale ztráta a vůbec poprvé mu došly skutečné následky jejich vztahu. Nikdy nebude moct zavolat svým přátelům a být naštvaný, protože Tom je idiot, a jen se vypovídat a dostat nějakou radu. Na celém světě nebyla jedna jediná osoba, se kterou by mohl mluvit, až bude všechno na nic. Byla to znepokojivá myšlenka.

„Omlouvám se.“

Bill málem vyskočil z kůže, když Tom promluvil. Srdce mu divoce tepalo a na chvíli jen zůstal tak, jak byl, neschopen odpovědi. Už dlouho nebyl takhle vylekaný a rozhodně se mu to ani trochu nelíbilo. Pouze vydechl, nevěděl, co říct. Myšlenky mu vířily v hlavě a srdce ho bolelo. Ve tmě viděl, že Tom stojí ve dveřích, vypadal jako pouhá silueta stínů. Bill Tomovi odpustil. Bylo to něco, co dělal pokaždé. Nedokázal změnit to, co k Tomovi cítil, hluboko uvnitř věděl, že potřebuje být v jeho blízkosti a cítit ho.
„Potřebuju tě cítit, Tome. Hned teď. Prosím!“ škemral Bill nakřáplým hlasem. V jeho hlase byla slyšet stejná potřeba, jakou on sám cítil v celém svém těle. Pokud nebude moct mít všechny ty věci jako ostatní páry, ujistí se o tom, že bude s Tomem pokaždé, kdy to bude možné. To bude stačit.
Tmavá postava, která byla jeho bratrem, se k němu pomalu rozešla.

And I find it kind of funny
I find it kind of sad
The dreams in which I’m dying are the best I’ve ever had
I find it hard to tell you,
I find it hard to take
When people run in circles it’s a very, very
Mad world, mad world

A mně to připadá jaksi směšné,

připadá mi to jaksi smutné.
Sny, ve kterých umírám, jsou ty nejlepší, které se mi kdy zdály.
Je těžké ti to říct,
je těžké to přijmout.
Když se lidé točí v kruzích, je to velmi, velmi
šílený svět, šílený svět.

autor: silvelightning

překlad: Catherine
betaread: J. :o)

Počet zobrazení (od 15.6.2021): 20

2 thoughts on “The broken ones 16.”

  2. To odlucenie bude velmi tazka skuska pre ich novy vztah. Snad sa Tom z toho "nezblazni". Mal by bratovi viacej verit a nie hned mysliet na tie najhorsie scenare nevery a podvadzania.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics