
And all I am is a man
I want the world in my hands
I hate the beach
But I stand in California with my toes in the sand
Use the sleeves on my sweater
Lets have an adventure
Head in the clouds but my gravity centered
Touch my neck and I’ll touch yours
You in those little high waisted shorts
A já jsem jen muž,
V den svatby se rozednívalo ostrým světlem, které slibovalo slunečný den a jasně modrou oblohu. Sluneční paprsky prostupovaly skrz tenké bílé závěsy a osvětlovaly velkou postel, ve které bratři spali. Netrvalo dlouho, než Toma začaly nevědomky otravovat a vytrhly ho ze spánku. Teplo, které ho obklopovalo, se ho snažilo ukolíbat zpátky do říše snů, ale i tak po chvíli otevřel oči a zazíval.
Tom pozoroval svého spícího bratra. Dlouhé řasy mu ovívaly tváře a červené rty byly stále trochu nateklé z nekonečného líbání. Bill byl nahý, jeho růžové bradavky vypadaly jako dva uzlíky, a tím, jak byly tvrdé, ukazovaly, že vzduch v místnosti je chladný. Tom chytil mezi prsty přikrývku, která sjela k Billovu pasu, a vytáhl ji výš, aby přikryl jeho nahý hrudník. Jak si Tom bratra prohlížel, věděl, že hluboká láska, kterou k bratrovi chová, je podstatou jeho vlastního bytí. Bez něj by byl pouhou prázdnou skořápkou.
Tom opatrně políbil bratra na tvář, chtěl, aby se pomalu probudil a připravil se na svatbu. Udělal to i přesto, že ho celé tělo bolelo z jejich nočních aktivit a on si přál, aby mohli v posteli strávit alespoň ještě další hodinu. Tom vydechl, odkryl se a postavil se na měkký koberec. Pravdou bylo, že jejich těla potřebovala nějaký odpočinek a on rozhodně potřeboval sprchu. Předešlou noc se po jejich posledním vášnivém milování téměř zhroutil na Billa a okamžitě usnul, aniž by se obtěžoval se sprchou. Nyní se díky tomu cítil celý ulepený a upocený, přesto mu ale nevadilo mít na svém těle Billovy tělní tekutiny. Byla to pouze část osoby, kterou tak moc miloval.
Tom šel do koupelny a přes rameno zakřičel na Billa, že se musí nachystat. Viděl, jak bratr pootevřel jedno oko a vypadal, jako kdyby to, že musí vstávat v osm ráno, byl největší zločin v historii lidstva. Bohužel se ale nedalo svítit, nemohli spát déle, jelikož prvním dnešním plánem bylo setkání s Georgem v obchodě, ve kterém koupili obleky na svatbu, kvůli finální zkoušce. Poté musí vyzvednout Claudiinu květinu, úkol, který dle tradice připadl Georgovi. A nakonec si mají dát malý oběd před obřadem, který začne ve dvě odpoledne.
Tomovy úkoly pro dnešní den byly jednoduché: dopravit Georga na obřad včas, hlídat prstýnky a ulevovat ženichově nervozitě. Později vystoupit společně s Billem s připravenou písničkou, ale to byl spíše Billův úkol, on ho pouze doprovázel na piano. Pódium opět bude patřit jemu a Billovi, na což se skutečně těšil. Byla to nádherná píseň a Billův hlas byl báječný.
Tom stál v prostorné sprše a užíval si horké kapky vody, které dopadaly na jeho kůži, a svěží vůni svého sprchového gelu. Tlumené zvuky, které k němu doléhaly, mu naznačovaly, že se Bill přehrabuje ve svém zavazadle. Dveře koupelny se rázem otevřely a zavřely s tichým cvaknutím. Slyšel vodu a čištění zubů. Tom se usmál skutečnosti, že Bill vylezl z postele, a částečně si přál, aby se k němu ve sprše přidal. Hned na to ale sám sobě vynadal za to, že myslí tím, co má mezi nohama, namísto mozkem. Během toho, co si myl vlasy, zauvažoval, zdali někdy přijde den, kdy nebude chtít z Billa vyšukat duši. Doufal, že ne.
O dvě hodiny později a po palačinkách ke snídani se dvojčata vydala k obchodu, který byl o několik ulic dál od hotelu, ve kterém byli ubytovaní. Výloha obchodu byla bezduchá, ale Tom věděl, že se za ní ukrývá jeden z nejlepších svatebních krejčí v Berlíně. Bratři vkročili do obchodu a přivítalo je zazvonění zvonku nade dveřmi. Tom si hned všiml Georga, který seděl na černé kožené sedačce a vypadal, jako by vůbec nespal. Měl na sobě tepláky, vybledlé tričko a jeho vlasy vypadaly, jako by dostal zásah elektrickým proudem. Tom se musel kousnout do spodního rtu, aby se nezačal smát, když si s Billem vyměnili chápavý vědoucí pohled.
„Čau kámo, jak je?“
„Georgu, co jsi to kčertu udělal se svými vlasy?“ zeptal se Bill a šokovaně zatáhl za jeden pramen Georgových hnědých vlasů.
Dvojčata se pouze usmála na uzlíček nervů, kterým dneska Georg byl, a přivítala Gustava, který vylezl z převlékací kabinky. Díky černému obleku a ulíznutým vlasům vypadal elegantně a vzdělaně. Nestávalo se často, že byste Gustava spatřili bez čepice a jeho milovaných kraťasů. Všichni muži měli mít oblečený černý oblek se světle modrou košilí, aby ladili s družičkami ve světle modrých šatech s černými detaily. Georg bude mít oblek uhlové barvy se slonovinově bílou košilí; stejnou barvou, jako nevěstiny šaty. Tom, jakožto Georgův svědek, bude mít navíc v klopě růžovou květinu.
Zatímco si dvojčata oblékala své obleky, Gustavovi se podařilo sehnat láhev studeného piva na zklidnění Georgových nervů. Pouze jedno, řekl s vážným výrazem ve tváři. Gustav byl z jejich party ten spolehlivý a nevěsta ho díky tomu zahltila spoustou pravidel; jedním z nich bylo udržet Georga střízlivého. Poté, co byl oblečený i Georg, strávil Bill půl hodiny s Georgovými vlasy, aby vypadal jako ženich a ne šílený profesor. Ve chvíli, kdy se Bill snažil Georga přemluvit k tomu, aby si nechal nanést trochu make-upu, který by rozjasnil jeho obličej, mu ostatní řekli, že to už stačilo.
„Mhh… neexistuje nějaké pravidlo, že nikdo nesmí být hezčí než nevěsta?“ vydechl Tom na Billův krk, věděl, že se díky tomu jeho malý bráška zachvěje. Bill se na něj otočil s vyvalenýma očima.
Vypadalo to, že praktické úkoly, které následovaly, Georga trochu uklidnily. Dokonce byl opět tím vtipným chlapíkem, který vtipkoval o tom, že jeho kamarádi vypadají jako tučňáci. Všichni včetně jeho samotného se smáli všem vtipným komentářům, které souvisely s jeho speciálním dnem. Tom se cítil trochu sentimentálně, když se díval na své přátele, všichni seděli u velkého stolu v malé zapadlé restauraci a jedli těstoviny. Vzpomínal na to, jak takhle vždycky sedávali po koncertě a žasnul nad tím, jak moc se všichni změnili. Hluboko uvnitř ale pořád byli stejní, nejlepší přátelé a rodina v jednom. Tom se považoval za šťastného díky možnosti mít tyhle milé a úžasné muže ve svém životě.
Ze sentimentálnosti vytrhl Toma Bill, který u stolu tančil ptačí tanec. Vypadal u toho hloupě a roztomile zároveň. Gustav s Georgem se dívali do stolu, hlasitě se smáli a popadali se za břicha.
Géčka se znovu zasmála a unikl jim tak ustaraný pohled, který si dvojčata vyměnila. Oba se uvolnili až ve chvíli, kdy pochopili, že to Gustav nemyslel tak, jak to řekl.
Oh, he knows what I think about
And what I think about
One love, two mouths
One love, one house
No shirts, no blouse
Just us, you find out
Nothing I really wanna tell you about no
‚Cause it’s too cold whoa
For you here and now
Both your hands in the holes of my sweater
Oh, on ví, na co myslím
Bill se díval na stovky lidí ve společenském oblečení s nadšenými výrazy ve tvářích. Stál na konci uličky v kostele. Po jeho pravé straně byl Gustav se složenýma rukama a vážným výrazem v obličeji. Naproti nim stály tři družičky, které vypadaly roztomile ve světle modrých šatech a s květinovou dekorací kolem zápěstí. U oltáře stál Georg a vedle něj Tom, který držel půlnočně modrou krabičku s prstýnky. Bill se podíval do uličky a kochal se bílými a růžovými růžemi, které byly rozptýlené po celém kostele.
Bill se usmál na nevěstu. Claudia vypadala nádherně ve slonovinových krajkových šatech s růžovou květinou, kterou držela v rukou, obličej měla zakrytý tenkým závojem. Otec ji vedl uličkou k oltáři a Billův pohled se automaticky stočil k Tomovi. Polknul kolem knedlíku, který měl v krku. Rozjímal o tom, jak úžasný pocit musí být vidět sejít se všechny lidi, aby oslavili lásku novomanželů. Do úsměvu se mu vkradla trocha lítosti, když si uvědomil, že oni s Tomem tohle nikdy mít nebudou. I kdyby o svém vztahu někomu řekli, vše, co by tím způsobili, by bylo vyvolání znechucení. Svým způsobem mu vědomí, že něco tak čistého a správného jako jejich vztah bylo pro zbytek světa nechutné a špatné, lámalo srdce.
Během toho, co oddávající mluvil, si Bill dovolil zaměřit se na své vlastní myšlenky. Představoval si, jaké by to bylo jít uličkou směrem k Tomovi s vědomím, že o pár minut později si vymění ty důležité sliby. Nebylo logické, že si Toma chtěl vzít, ale bylo to tak. Občas přemýšlel o tom, jestli byli s Tomem skutečně tak moc divní, mentálně nemocní, protože k sobě cítili takový druh lásky. I pokud by to byla pravda, nebylo nic, co by s tím dokázal udělat. Připadalo mu, že kdyby si mohl Toma skutečně vzít, znamenalo by to, že by mu patřil už napořád. Sdíleli jednu duši, v žilách jim kolovala stejná krev, ale pro Billa byla oslava lásky a výměna slibů před všemi milovanými vyvrcholením vztahu. Bill vydechl, vytlačil své myšlenky z hlavy a zaměřil se na polibek, který si pár vyměnil, než se začal celý kostel radovat a tleskat. Na zlomek sekundy zachytil Tomův pohled, doufal, že v jeho očích viděl, jak moc ho miluje, aniž by cokoliv řekl. Svatební doprovod následoval uličkou novomanžele do prosluněného a teplého počátku podzimu.
Členové svatebního doprovodu byli prvními lidmi, kteří gratulovali novomanželům. Bill silně objal jak Claudii, tak Georga a pošeptal jim, že jim přeje štěstí. Poté, co jim pogratulovali i ostatní, fotografové zaujali své pozice a pořídili spoustu fotografií. Sem tam se z davu ozvalo: „Pusa! Pusa!“ a novomanželé museli poslechnout.
„Tady jsou moji chlapečci. Podívejme se na vás: jste tak nádherní a elegantní!“ usmála se Simone hrdě. Tak, jak se na ně dívala, se dívala pouze matka na svoje dvojčata. Oba chlapci matku objali a políbili ji na tvář. Byli rádi, že ji vidí.
Bill cítil, jak se Tomovo tělo proti němu napjalo. Jeho samotného bodal pocit viny a rostl v něm vztek. Byl tak otrávený z toho, že pokaždé, když se s matkou setkali, musela načít zrovna tohle téma. Byla tak moc dychtivá po vnoučatech a snaše!
„Přeju si, aby toho prostě nechala!“ zašeptal Tom skrz zaťaté zuby. Už tak toho měli dost na talíři, nepotřebovali k tomu všemu ještě jejich vlastní matku, aby jim šlapala po krcích.
O hodinu později byli již všichni svatebčané na místě, kde se konala oslava. Všichni stáli v kruhu na tanečním parketu pod malým pódiem. Tom a Bill byli na pódiu. Tom seděl u černého klavíru a Bill stál za mikrofonem, díval se na všechny hosty pod sebou. Měl malou trému, roky nezpíval před lidmi. Podupával si nohou a promnul si dlaně. Ve chvíli, kdy hodiny odbily čtyři odpoledne, mikrofon zapnul.
„Ahoj všichni,“ promluvil Bill, zatímco Tom hrál tiché tóny na klavír, aby dostal hosty do správné nálady. Jakmile Bill omotal kolem mikrofonu prsty, opět se cítil být profesionálem a jeho nervy se okamžitě zklidnily.
„Písnička, kterou zazpívám, je o pravé lásce. Napsal jsem ji pro Georga a Claudii a Tom k ní složil hudbu. Gratuluji vám, moji rozkošní přátelé,“ dodal Bill, uklonil se a usmál se na pár, který stál na okraji tanečního parketu.
Poté, co Bill dozpíval, měli všichni hosté v očích slzy. Bill úzkostlivě čekal, jak novomanželé na písničku zareagují. Byl nervózní až do doby, kdy viděl, jak se Georg rozběhl, vyskočil na pódium a div na Billa neskočil, čímž způsobil, že s ním vrávoral dozadu. Oba muži přistáli v Tomově klíně, od kterého obdrželi překvapený pohled a na oplátku ho stáhli na podlahu. Všichni se hystericky smáli, když viděli Gustava, jak se také rozběhl a doslova skočil na vrchol jejich hromady. Všichni čtyři leželi na pódiu, objímali se, plácali se po zádech a smáli se. Tohle bylo jejich znovusetkání.
Poté, co se čtyři chlapci zvedli, poupravili si oblečení a snažili se uklidnit, Géčka si vyměnila významný pohled a Gustav přikývl.
Bill zamrzl na místě; téměř cítil, jak se mu odkrvují končetiny, nebyl schopen se pohnout. Cítil se naprosto zahanbeně, mezi prsty tisknul látku svých kalhot. Po zádech mu stékal studený pot a ani se neodvažoval podívat na Toma. Byli v prdeli.
Mezi čtveřicí kamarádů se rozhostilo dlouhé ticho. Po chvíli si Georg odkašlal a Gustav promluvil.
Bill cítil, jak se mu oči zalévají slzami, srdce se mu lámalo na milion kousíčků. Věděl, že právě teď všechno skončilo. Srdce mu prudce bušilo, naráželo mu do hrudního koše, ruce se mu bezmocně chvěly. Připadalo mu, že se topí pod vodou, když slyšel Tomovo ano. Byl vyděšen Tomovou upřímností. Hostům, kteří stáli na tanečním parketu, připadala jejich konverzace jako přátelská konverzace čtyř kamarádů, kteří se dlouho neviděli, a tak je nikdo neotravoval. Všichni věděli, jak moc jim na sobě záleželo.
Billa vytrhla z oparu, kterým byl obklopen, velká dlaň, jež chytila tu jeho. Vzhlédl od podlahy a setkal se s Gustavovýma laskavýma očima. Gustav se na něj usmál a ruku mu stisknul.
„Ví to někdo další?“ zeptal se Bill, hlas se mu díky všem těm emocím zlomil. Géčka zakroutili současně nesouhlasně hlavou.
And if I may just take your breath away
I don’t mind if there’s not much to say
Sometimes the silence guides your mind
So move to a place so far away
The goosebumps start to race
The minute that my left hand meets your waist
And then I watch your face
Put my finger on your tongue ‚cause you love to taste yeah
These hearts adore,
Inside this place is warm
Outside is ice cold
Kdybych jen tak mohl, vzal bych ti dech,
Krásna kapitolka ten konec bulím.
Gecka su naozaj kamosi. Cakala som ze na to pridu. Ved sa poznaju dokonale. Dakujem za krasny diel. Trochu mi chybal svadobny tanec parov ale to nevadi.
Tak tomuto sa hovorí skutoční priatelia. Bill a Tom majú šťastie, že majú aspoň niekoho, kto stojí pri nich a pred kým sa nemusia pretvarovať. Ďakujem za časť.