autor: Skebe-Neko
Tom si kousal ret, nevěděl, co říct. Nemohl říct, že to není tak, jak to vypadá, protože to by byla lež. Bylo to totiž přesně tak, jak to vypadalo.
„Tome!“ vykřikla Amalda. „Proč se, kurva, líbáš s jiným chlapem?!“
Bill se ušklíbl a sklopil pohled. „Asi bych měl odejít,“ zamumlal. Amalda ale zvedla dlaň do vzduchu, aby mu v tom zabránila.
„Ne!“ vyštěkla. „Zůstaneš tady. Kdo vůbec seš, kurva? Jsi nějaká podělaná coura, která se mi snaží přebrat snoubence?!“
„Amaldo, já-„
„Co Tome?“ zeptala se Amalda a podívala se na Toma. „Chystáš se mi říct, že to není tak, jak to vypadá? Chystáš se mi říct, že ses omylem třel s nějakým posraným buzerantem?!“
Tom zatnul zuby. „Takhle o Billovi nemluv!“ zakřičel. „A ne. Nechystám se říct, že to není tak, jak to vypadá, protože přesně tak to je. Políbil jsem Billa, nemám k tomu žádnou obhajobu.“
Amalda zatnula zuby, zelenýma očima naštváním šlehala plameny. „Ty sis prostě myslel, že tohle je skvělý způsob, jak mě ponížit před všemi svými příbuznými, že?“ vyštěkla Amalda a protočila oči. Tom se zhluboka nadechl a zakroutil hlavou.
„Ne,“ odpověděl a vydechl všechen přebytečný vzduch z plic, snažil se uklidnit. „Nikdo nás neviděl.“
„Umm… možná byste si chtěli promluvit o samotě?“ zeptal se Bill a dveřmi se díval do obýváku, byl nervózní. Někteří hosté se již zvědavě dívali do kuchyně. „Jsou to Simoniny narozeniny, neměli bychom oslavenkyni krást pozornost.“
„Drž tu svojí zkurvenou hubu!“ zařvala Amalda. „Nemáš žádné právo se mnou mluvit, ty zkurvenej rozvraceči vztahů!“
Bill semknul rty a zoufale se podíval na Toma. Dredáč se zamračil a poslal černovlasému muži rychlý pohled.
„Co je to tady za nepořádek?“ zeptala se Simone naštvaně, když vkročila do kuchyně. „Slyšíme až do obýváku, jak na sebe křičíte, a to tam hraje hlasitá hudba.“
„Nedělej si starosti, mami. Přestaneme křičet,“ řekl Tom a podíval se na Amaldu, věnoval jí významný pohled.
„Jak že přestaneme, kurva?!“ vykřikla dívka, zatnula zuby. „Tom se přede mnou olizoval s jiným chlapem a ani se nedokáže sám za sebe postavit!“
Simone si dlaní zakryla úsměv a nakrčila obočí. „Tome,“ řekla, snažila se, aby zněla přísně, ale úsměv, který měla na rtech, byl v jejím hlase evidentní. Bill sledoval dredáčovu matku, byl zmatený. Nevypadala ani trochu šokovaně, že se s Tomem ještě před chvílí líbali.
„Odcházíme! Hned!“ vykřikla Amalda a oddupala do chodby. Tom se ušklíbl a otočil se na Billa.
„Musím to jít vyřešit,“ řekl omluvně a chytil Billa za ruku. Černovlasý muž přikývl.
„Jo,“ zašeptal. Tom slyšel v jeho hlase nejistotu. Usmál se na něj a dlaň mu stisknul.
„My dva jsme spolu ještě neskončili,“ zašeptal a vtisknul Billovi pusu na tvář, než odklusal do chodby, aby se oblékl.
„Ještě nemůžeš odejít!“ vykřikla Simone, když si Tom nazouval boty. „Neměl jsi dort!“
Tom se zatvářil a pevně matku objal. „Omlouvám se,“ řekl a sundal z věšáku svou bundu, než vyběhl za Amaldou. To, co způsobil, musí vyřešit teď, nemůže to víc odkládat.
Tom otevřel dveře od jejich apartmánu, srdce mu bilo jako o závod. Ve chvíli, kdy Tom vyšel z apartmánu rodičů, Amalda již byla v autobusu, a tak musel jet sám, pouze se svými myšlenkami. Chlapec se usilovně snažil vymyslet, co řekne, až se dostane domů, ale teď, když už měl klíč v zámku, očekával to nejhorší. Vkročil do apartmánu, vyzul se a sundal si bundu. Amalda chodila po obýváku, na tvářích měla slzy.
„Tome!“ vykřikla. „Vysvětli mi to!“
Tom vydechl a promnul si spánky. „Řekl bych, že bude lepší, když se posadíš,“ řekl pomalu a podíval se na svoji přítelkyni. Amalda vytáhla obočí a posadila se na pohovku. Tom se posadil vedle ní a otřel si zpocené dlaně o kalhoty.
„Bill byl víc než můj kamarád,“ začal dredáč a díval se na své dlaně. Nechtěl vidět dívčin výraz. „Vlastně jsme nebyli pouze přátelé déle než týden.“
Amalda se zamračila. „Co tím chceš říct?“ zeptala se zmateně. Tom se ušklíbl a rychle se podíval na svoji snoubenku. Zavřel oči a roztřeseně vydechl. Proč bylo tak složité to vyřknout nahlas?
„Byli jsme spolu,“ řekl potichu. „My… nechodili jsme spolu, protože jsem byl pořád zlomený z našeho rozchodu a Bill nikdy neměl štěstí na chlapy. Jenom… dělali jsme to.“
„Dělali jste to?“ zopakovala dívka překvapeně a ještě víc se zamračila. Tom vydechl a zabořil obličej do dlaní.
„Šukali jsme,“ zamumlal. „Hodně jsme šukali. Prakticky celé léto sestávalo pouze ze sexu. Ne že by to bylo špatný, zcela naopak, ale… Bill nebyl jen tak někdo, koho jsem políbil. Máme společnou historii.“
Amalda se dívala na svého přítele s pusou otevřenou dokořán. Její Tom. Její Tom, který byl vždycky stoprocentně hetero. Jak ale nyní zjistila, měl intimní vztah s mužem.
„Jsi gay?“ zeptala se dívka zmateně. Tom zamručel a zavrtěl hlavou.
„Pokud bych měl svoji orientaci nějak zařadit, řekl bych, že jsem bi,“ řekl a podíval se na dívku vedle sebe. „Nikdy jsem nebyl s jiným mužem, pouze s Billem.“
Amalda našpulila rty a dívala se na prstýnek, který zdobil její levý prsteníček. Symbolizoval lásku, která hořela mezi ní a dredatým chlapcem. Byli spolu od puberty a Amalda se rozhodla, že přehlídne Tomův letní flirt. V té době spolu nebyli, takže bylo naprosto pochopitelné, že si Tom našel náhradu. Nejpřekvapivější věcí pro ni ale bylo, že tou náhradou byl muž. Dívka si skousla ret a nakrčila obočí. Bude těžké se přes to dostat, ale věděla, že to zvládne. Všichni v mládí zkoušeli nové věci, takže bylo naprosto normální, že Tom zkoušel něco nového a skvělého poté, co skončil jeho dlouhodobý vztah. Dívka se na Toma otočila a chytla ho za ruku.
„Chápu to,“ řekla potichu s malým úsměvem na rtech. Tom vytáhl obočí.
„Huh?“ zeptal se zmateně. „Chápeš to? Ještě před chvílí jsi na mě ječela, že jsem se třel s jiným chlapem a byla jsi nasraná.“
Amalda vydechla a pohladila chlapce palcem po kloubech. „Jo,“ vydechla a trochu se ušklíbla. „Ale chápu to. Měl jsi… vášnivé léto a já chápu, že hned poté, co jste se viděli, se ti v hlavě objevily vzpomínky. Můžu na to zapomenout a odpustím ti, pokud mi slíbíš, že mezi vámi není víc než společné léto a to, co jsem dneska viděla.“
Tom se ušklíbl a vytáhl dlaň z dívčina sevření. „Ne tak úplně,“ zamumlal, díval se do podlahy. Amaldiny zorničky se roztáhly.
„Co?“ zeptala se tichým rozmrzelým hlasem. Tom si hrál se svými volnými kalhotami a skousnul si ret.
„Ten večer… nebyl jsem celou dobu s Derekem,“ přiznal se dredáč s pohledem přilepeným k modré látce svých kalhot. „S Derekem jsem byl hodinu, dvě maximálně. Poté jsem potkal Billa.“
„A?“ zeptala Amalda důrazně, když se Tom odmlčel. Dredáč se na ni podíval, ale pohled rychle odvrátil.
„Strávil jsem s Billem zbytek dne,“ odpověděl dredáč potichu. Amalda zavrzala zuby.
„Co jste dělali?“ zasyčela. Tom se ušklíbl.
„Šli jsme na večeři a… skončili jsme u něj,“ řekl chlapec a zamračil se. „Šukali jsme.“
Amalda zalapala po dechu a překryla si ústa dlaní. „Podvedl jsi mě,“ vydechla nevěřícně. Tom přikývl, aniž by k ní zvedl pohled. Amalda zatnula zuby. „DO PRDELE!“ vykřikla a postavila se. Dívka neřekla nic dalšího, rychle oddupala do chodby a po chvíli dredáč pouze slyšel, jak za sebou bouchla dveřmi.
Tom zhluboka vydechl a ukryl obličej do dlaní. Nechtěl ublížit dívce, kterou kdysi tak moc miloval, ale co se stalo, se stalo. A Tom nechtěl nic z toho změnit, pouze si přál, aby nezlomil Amaldino srdce.
Zapálil si cigaretu, zatímco se opíral o zábradlí na balkoně. Už to bylo pár hodin, co Amalda odešla, a Tom netušil, kdy se vrátí. Přejel dlaní po kapse u kalhot a cítil, jak mu v ní zavibroval telefon. Vylovil ho a všiml si, že mu přišla zpráva z neznámého čísla.
Ahoj Tome, dostal jsem číslo od tvé mámy. Už jsi mluvil s Amaldou?
-Bill
Tomovy rty se zkroutily do malého úsměvu, jakmile viděl zprávu od černovlasého muže. První věc, kterou udělal, byla ta, že si uložil jeho číslo.
Jo, trochu. Práskla za sebou dveřma, když jsem jí řekl, že jsem jí s tebou podvedl. Čekám ale, že se vrátí a možná si o tom zvládneme promluvit, abychom z toho oba dva vyšli s čistým štítem.
Tom si skousnul ret, a zatímco čekal na odpověď, nakoukl skrz prosklené dveře do apartmánu. Doufal, že se Amalda vrátí brzy, aby si vše vyříkali.
Nic víc Bill nenapsal. Tom si skousnul ret a rychle naťukal odpověď.
Ne. Jen nechci, abychom měli mezi sebou nedořešené věci. Ozvu se ti hned poté, co si s ní promluvím.
Po chvíli Tomovi přišla zpráva, ve které mu Bill říkal, že počká, až mu napíše. Dredáč se zazubil a uklidil telefon zpátky do kapsy. Dredáč neměl ani pomyšlení na to, že dají s Amaldou jejich vztahu další šanci. Rozhodl se, když políbil Billa. Nedokázal na Amaldu zapomenout během léta, kdy byl s Billem, ale černovlasý muž nikdy jeho hlavu skutečně neopustil. Předpokládal, že to byl důkaz toho, jakou lásku vůči Billovi cítil. Lásku, která byla o poznání větší a silnější než ta, kterou cítil k Amaldě. Skousnul si ret a zauvažoval, zdali k dívce někdy cítil to, co nyní cítí k černovlasému muži. Během posledních pár týdnů cítil k dívce pouze slabé zalíbení. Už to bylo dlouho od doby, kdy se naposledy na dívku vedle sebe podíval, a pomyslel si, že je nejšťastnějším klukem pod sluncem. Vydechl. Hádal, že dívku chtěl milovat, ale nedokázal to, protože už miloval někoho jiného. Bylo těžké opustit něco známého a bezpečného, ale Tom věděl, že pouze známost a bezpečnost mu ke štěstí nestačí. Občas se člověk musí slepě ponořit do něčeho neznámého, aby získal štěstí.
Tom vstoupil zpátky do apartmánu a pohledem přejel přes známé stěny a nábytek. Pamatoval si, jak na začátku léta ležel zlomený na gauči a byl obklopen nepořádkem. Cítil se, jako kdyby to bylo více než před necelým rokem. V té době si myslel, že už nikdy nebude znovu šťastný, že nikdo ho nedonutí cítit stejnou lásku, jakou cítil k Amaldě. Možná to nikdo ani nedokáže. První láska po sobě vždycky zanechá v životě člověka své stopy, ale ve většině případů není první láska ta jediná. Byla to pouze první láska, nic víc. Bylo by tedy hloupé zůstat ve starém, známém vztahu jen proto, aby mohl skončit s první dívkou, kterou kdy miloval. Pouze pár lidí mělo štěstí, že našli osobu, se kterou chtěli strávit zbytek života, a ještě pro méně lidí to byla osoba, do které se zamilovali poprvé. Tom chytil mezi prsty rámeček s fotkou sebe a Amaldy pořízené před několika lety. Vypadali tak mladě, tak šťastně. Kdyby bylo možné získat tu spokojenost zpátky, Tom by skutečně rozmýšlel o tom, zda Billa políbit, či nikoliv, ale věděl, že to se nestane. Něco se zlomilo a už se to nedokázalo opět zacelit. Dalo by se to slepit, ale již napořád by byla vidět opravená místa a už nikdy by to nebylo tak nádherné. Možná tedy bylo lepší nechat minulost minulostí, přenést se přes to a začít nová dobrodružství.
Tom vrátil rámeček s fotkou zpátky na stolek a odešel do ložnice. Začal si balit své věci do tašek, jelikož věděl, že bude fér, když odejde a nechá apartmán Amaldě. Když odešla Amalda, také mu apartmán nechala, a nyní byla řada na něm. Navíc, Tom tu už ani nechtěl déle bydlet. Celý apartmán byl plný vzpomínek, plný bolestivých a šťastných okamžiků. Pokud chce skutečně začít od začátku, musí minulost nechat za sebou.
Tom slyšel z chodby rámus, a tak přestal na chvíli balit. Vešel do chodby a sledoval dívku, která si svlékala bundu. Stála na místě a dívala se na špičky svých bot.
„Přemýšlela jsem,“ začala dívka a podívala se na chlapce před sebou. „A jsem připravená ti odpustit do doby, kdy mi slíbíš, že se s Billem už nikdy neuvidíš.“
Tom vydechl a zakroutil hlavou. „Amaldo,“ řekl pomalu a udělal k dívce pár kroků. Chytil její dlaně do svých a jemně ji po nich pohladil. „Já… omlouvám se, že to teď musím udělat, ale už spolu nemůžeme být. Neměli jsme se k sobě ani vracet.“
„Cože?“ vypískla dívka vysokým hlasem a zelené oči se jí zaplnily slzami. Tom vydechl a dívčiny dlaně pustil.
„Zamiloval jsem se do Billa,“ řekl, zatímco sledoval bolest v dívčině obličeji. „Minulé léto jsem se do něj zamiloval, ale byl jsem až moc vyděšený na to, abych mu to řekl. Nechal jsem ho odejít, aniž bych si řekl o jeho číslo. Byl jsem z toho docela v prdeli, ale i tak jsem se až příliš bál ho jít hledat… A pak ses vrátila ty. Omluvila ses a já jsem ti odpustil. Myslel jsem si, že pokud nemůžu být s Billem, tak že bych mohl být s tebou. Vážně jsem věřil, že by to mezi námi mohlo být takové, jaké to bylo dřív.“ Tom musel od Amaldy odvrátit pohled, když viděl slzy, které jí stékaly po tvářích. „Mýlil jsem se. To, co jsme mezi sebou měli, se vytratilo dávno a už se to nevrátilo zpátky.“
„Kvůli tomu, že jsem odešla?“ zeptala se Amalda potichu. Tom vydechl a pokrčil rameny.
„Možná,“ odpověděl. „Možná se to ale vytratilo i z nějakého jiného důvodu. Bylo hloupé si vůbec myslet, že by to mezi námi mohlo pořád fungovat. Nebo… můžeš mi upřímně říct, že jsi se mnou šťastná? V poslední době jsme na sebe jen křičeli a hádali se.“
„Všechno nebylo špatné,“ řekla dívka a vzlykla. Chytila Toma za ruku a pohladila ho po ní. „Měli jsme nějaké dobré okamžiky.“
Tom vydechl. „Jo,“ odpověděl. „To ale nestačí. V našem vztahu bylo víc hádek a řevu než dobrých okamžiků, ty byly raritou. S někým jiným budeš šťastnější a já vím, že jsem svoje štěstí už našel. Akorát jsem nebyl pořádnej chlap, abych ten krok udělal, ale teď už jsem.“
Amalda přikývla a skousla si ret. „Chceš, abych odešla?“ zeptala se potichu. Tak potichu, že Tom její slova téměř ani neslyšel. Zakroutil hlavou.
„Ne,“ odpověděl. „Zůstaň tady. Když jsi odešla ty, zůstal jsem já. Teď je řada na tobě. Než si něco najdu, můžu bydlet u rodičů.“
Amalda přikývla a prošla kolem Toma do obýváku. Tom vydechl při pohledu na zlomenou dívku. Část jeho srdce chtěla zahodit vyslovená slova do koše a pouze si dívku přitáhnout do těsného objetí, ale věděl, že by to pouze vedlo k uzavřenému kruhu, který musel být zlomen, aby se oba dva mohli posunout dál.
Tom se vrátil zpátky do ložnice, aby si zabalil zbytek svého oblečení a ostatní věci, které mu patřily. Odpočinout si může později. Nechystal se s sebou tahat velké věci jako herní konzole nebo televizi. Pro to se může vrátit s mámou nebo tátou, jelikož rodiče na rozdíl od něj vlastnili auto.
Dredatý chlapec donesl do chodby dvě tašky a hodil je na podlahu. Vkročil do obýváku, kde seděla zlomená Amalda.
„Ahoj,“ řekl Tom a zastavil se u pohovky. Amalda k němu zvedla pohled a trochu se usmála.
„Lhala bych, kdybych řekla, že mě to překvapilo,“ začala potichu. Tom povytáhl obočí. „Nikdy bych si nepředstavovala, že mě podvedeš s jiným mužem, ale… To, jaké to mezi náma v poslední době bylo… Nemohla jsem si pomoct, myslela jsem, že to byl jen začátek konce. Hádám, že jsem měla pravdu.“
Tom vydechl a přikývl. „Nepřetržitě jsem se k tobě choval jako kretén a… pokud mám být upřímný,“ řekl potichu. „Nemyslím si, že jsem tě miloval stejným způsobem od chvíle, co jsi odešla.“ Amalda kývla a vzlykla. „Moc se omlouvám za to, že jsem ti ublížil,“ řekl dredáč. Blondýnka opět přikývla. Tom se odvážil přiblížit se k ní a zastrčil jí za ucho pramen vlasů. „Později se stavím pro zbytek věcí a můžeme se dohodnout, co uděláme s věcma, které jsou společné,“ navrhl a povytáhl obočí. Amalda opět neodpověděla. Tom si domyslel, že to bylo pravděpodobně kvůli slzám, které se kutálely po jejích jemných tvářích.
Ve chvíli, kdy se Tom otočil a odcházel do chodby, slyšel za sebou tichý hlas.
„Počkej,“ řekla Amalda a zvedla se z pohovky. „Tady.“
Tom se otočil a podíval se na prstýnek, který dívka držela v dlani. Tom dívčinu dlaň odstrčil.
„Ne,“ řekl tiše se smutným úsměvem na rtech. „Nech si ho. Pokud chceš, můžeš ho prodat. Je to fér vzhledem k tomu, že nemůžu splnit slib, že jednoho dne budeš mou nevěstou.“
Amalda semknula rty a přikývla.
„Ahoj,“ řekl potichu dredáč. Amalda ho nezastavila.
Když Tom vykročil z apartmánu, cítil, že mu srdce bije jako o závod. V očích ho pálily slzy a v krku měl knedlík, přestože udělal to, co bylo pro oba dva nejlepším rozhodnutím. I tak nebylo ale jednoduché ukončit dlouholetý vztah, aniž by ho z toho nebolelo u srdce. Dříve měli mezi sebou něco krásného, něco úžasného, a ačkoliv to tak už dlouho nebylo, nebylo jednoduché vymazat skutečnost, že dříve Tom dívku miloval víc než kohokoliv jiného. Ani jeden se ale nemohli posunout dál, dokud ve vztahu zůstávali. Tom musel myslet na sebe a na svoji budoucnost nezávisle na tom, jak moc ho to děsilo.
Dredáč se zastavil jako první u rodičů. V chodbě nechal svoje tašky a nakouknul do obýváku, kde ještě bylo pár hostů. Všichni ale byli více či méně opilí.
„Oh, Tome, vrátil ses!“ výskla Simone nadšeně a vstala z pohovky. Žena se domotala ke svému synovi a přitáhla si ho do objetí.
„Ahoj,“ řekl Tom tichým hlasem, který zněl naprosto cize. Matka se od něj odtáhla a viděla v Tomově obličeji vyděšený a smutný výraz.
„Co se děje?“ zeptala se a pohladila své jediné dítě po tváři. Chlapec vydechl a sklopil pohled k podlaze, než se rozplakal. „Oh, Tome!“ Dredáč se pověsil na matku, když ho opět obejmula. Konejšivě ho hladila po zádech.
„Opustil jsem Amaldu,“ řekl chlapec a škytnul. „Bylo to správné rozhodnutí, ale-“ větu nedokončil kvůli novým slzám, které mu stékaly po tvářích. Simone ho pohladila po zádech a objala ho ještě pevněji.
„Byli jste spolu dlouho,“ řekla tichým, vřelým hlasem. „Samozřejmě, že to bolí, i když je to správné rozhodnutí.“
„Můžu se vrátit domů?“ zeptal se dredáč potichu.
„Samozřejmě!“ odpověděla Simone vřele. „Můžeš tu zůstat tak dlouho, jak jen potřebuješ.“
Tom přikývl. „Nastěhuju se do svého starého pokoje, jo?“ zeptal se a odtáhl se z objetí, setřel si z tváří slzy.
„Jo, akorát si tam vezmi svoje věci,“ odpověděla Simone a pohladila synovy dlouhé dredy. „Později tam všechno nachystám. Chceš se k nám přidat?“ žena mávla rukou doleva směrem k obýváku, kde sedili Delia, Bert, Gordon a pár Simoniných přátel.
„Teď ne,“ odpověděl chlapec a zavrtěl hlavou. „Musím jít něco udělat.“ Významně povytáhl obočí a Simone nepochybovala o tom, že mluví o Billovi.
„Dobře, strávíš tam noc?“ zeptala se žena a vytáhla obočí. Dredáč se zazubil.
„Pokud budu mít štěstí,“ zazubil se a zahýbal obočím. Simone se zasmála.
Bill zoufale čekal, až mu přijde zpráva od Toma, aby mu řekl, jak to s Amaldou šlo. Už to byla chvíle od poslední vyměněné esemesky. Muž téměř nadskočil, když jeho telefon začal vyzvánět. Aniž by se podíval, kdo volá, hovor přijal a telefon si přitiskl k uchu.
„Ahoj!“
„Ahoj, dveře jsou zamčené.“ Slyšel hlas na druhé straně telefonu. „Rád bych šel nahoru.“
Bill se zasmál dredáčovým slovům a šel do chodby, aby Tomovi zazvonil a pustil ho dovnitř. „Zatím,“ řekl, když slyšel, že Tom otevřel dveře.
Bill otevřel dveře svého apartmánu a čekal na prahu na Toma, až vyleze schody. Dredáč se zastavil přede dveřmi a zazubil se.
„Takže?“ zeptal se Bill netrpělivě.
„Jsem tvůj,“ odpověděl Tom a bez přemýšlení přitiskl rty na Billovy. Bill šťastně zamručel a omotal paže kolem krku mladšího chlapce. Tom si vyhoupnul Billa do náruče, zavřel dveře a nesl ho do ložnice. Byl více než připravený rozloučit se s minulostí a po hlavě skočit kupředu něčemu novému a neznámému.
autor: Skebe-Neko
překlad: Catherine
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 38
Peklo vychladlo!!! Dockali sme sa!!! Tom sa rozhodol skocit do neznama!!! Ach….tazky rozchod. Bill bude mat vela prace Toma utesit. 🙂 bojim sa ze sa poviedka blizi ku koncu. Chlapcom to prajem. Amalda nech ide do certa. 🙂
Konečně se Tom rozhýbal a udělal co měl udělat dávno moc pěkná kapitolka.
Hurá! Takže Tom sa konečne rozhýbal. Chvíľu to vyzeralo, že ti opäť vzdá, ale našťastie konečne dostal rozum. Ďakujem za časť.
[3]: Přesně moje řeč! Jsem nesmírně ráda, že se Tom rozhoupal a ukončil vztah,který neměl budoucnost. Díky za překlad.