The broken ones 25.

I wonder how your body tastes
Inside of someone else’s place
Pull away your eyes
There’s nothing left to heal
I’m alone, but I know everything you feel

Uvažuji, jak tvé tělo chutná

Billa probudil neidentifikovatelný hluk, po kterém následovalo ostré světlo. Když pootevřel jedno oko, aby zjistil, co se děje, všiml si, že než s Tomem usnuli, nezatáhli závěsy a nyní slunce svítí přímo na jeho polovinu postele. Okno bylo otevřené a podivný zvuk, který slyšel, byl zpěv ptáků. Bill zasténal a překryl si oči dlaněmi. Byl příliš unavený na to, aby se zvedl, zavřel okno a zatáhl závěsy.

Tom byl aktivní spáč; ve spánku sebou házel a převaloval se, dělal obličeje a krčil obočí. Bill si pokaždé představoval, že musí mít skutečněživé sny. I přesto, že trávili celé dny spolu, si Bill přál, aby byl i v bratrových snech. Položil dlaň na Tomovu tvář a pomalu ho po ní začal hladit, dokud zamračený výraz nevyměnil úsměv. Když Tom spal, byl jako topení, zatímco Bill pokaždé mrznul. Blonďák se otřásl zimou a automaticky se přitiskl k bratrovu krásnému svalnatému tělu. Snažil se z něj vysát co nejvíce tepla, aniž by přemýšlel, že by ho tak mohl probudit. Billovi ale byla zima, takže nedokázal znovu usnout. Chytil jednu přikrývku a vytáhl si ji až k ramenům. Poté se rozkročil nad bratrem a zavěsil se na něj jako koala, zamotal oba dva do svojí přikrývky. Bill vydechl, když cítil teplo, které ho obklopilo. Ležel na Tomově hrudníku, na tvářích cítil jeho dech a byl spokojený. Tom okamžitě omotal paže kolem Billa, aby se cítil ještě pohodlněji a bezpečněji. Bill cítil, jak se Tom pod ním pohnul, pravděpodobně se probouzel díky celé té váze, kterou na sobě měl. Z Tomova hrdla unikl sten a poté Billa pevně sevřel, velkými dlaněmi přejížděl po jeho páteři a zastavil se na jeho bedrech.

„Dobré ráno, sladký andílku,“ zamumlal Tom ospalým hlasem. Bill dokázal říct, že Tom byl jen sotva vzhůru, ale i tak vtisknul na jeho lákavé rty malou pusinku. Byl překvapen, když mu do pusy vklouznul bratrův jazyk, jelikož si myslel, že poté, co promluvil, opět usnul tak jako pokaždé. Nestěžoval si ale, a přivítal delikátní jazyk svým vlastním. Nevědomky se pohupoval zepředu dozadu, aby vytvořil tření, teplo a aby Toma prostě jenom cítil. Jak se jejich polibek prohluboval, cítil, jak se něco tvrdého otřelo o jeho stehno, a zasmál se. Dávno si Bill všiml, že obzvláště ráno byl Tom nadržený, téměř pokaždé se z něj snažil vyšukat duši. Bylo téměř nemožné se dostat někam načas, protože přestože se Bill snažil z postele zvednout, Tomovy velmi přesvědčivé ruce ho pokaždé přesvědčily, aby s ním zůstal v posteli.

Tentokrát ale Tom nikam dál nezacházel, pouze Billa vášnivě líbal a dlaně měl položené na jeho zádech, jemně mu s nimi přejížděl přes ramena na páteř a opět zpátky. Bill byl každou minutou více a více frustrovanější, téměř tlačil svým rozkrokem na Tomův a ten bezmocně zasténal. Bill si téměř připadal komicky, jak se otíral o bratra, aniž by na to jeho drahá polovička reagovala jinak než příležitostnými steny skrz zaťaté zuby. Bill přitiskl rty na Tomův krk, vsál jemnou pokožku a věděl, že na Tomově kůži zanechá viditelnou značku. Bylo mu to jedno. Vypadalo to, že Tom skutečně čekal, až začne škemrat o jeho pozornost. Mnohem raději by se převalil zpátky a nechal ho být, aby si udržel svoji hrdost, ale jeho tělo s ním nesouhlasilo. Billův penis byl nateklý tak moc, až ho to bolelo, a z Tomovy erekce pod sebou šílel.

Poté, co se Bill zklidnil, Tom se pyšně ušklíbnul. Na chvilku Billa škádlil, že byl až příliš hlasitý; oba věděli, že Billova hlasitost byla jednou z věcí, které Toma neskutečně vzrušovaly. Bill byl v objetí Tomových paží spokojený a po vyčerpání energie, kterou během noci načerpal, byl připraven opět usnout.

Když se Bill probudil podruhé, světlo v pokoji už nebylo tak ostré jako v brzkých ranních hodinách. Namísto toho místnost ozařovaly zlatavé paprsky. Bill se podíval z okna, hádal, že už muselo být po poledni. Ticho, které narušoval pouze zpěv ptáků, bylo pryč. Nyní se zvenku ozývala hlasitá doprava a Billovi připadalo, že slyší, jak někdo venku mluví do telefonu. V dáli byly slyšet děti, jak si povídaly a smály se; pravděpodobně třída školkových dětí, která byla na cestě do parku. Tomova polovina postele byla prázdná. K Bilovým uším dolehl zvuk tekoucí vody v koupelně a bratrův tichý zpěv. Bill se usmál, přitáhnul si k sobě Tomův polštář a pevně ho obejmul, stýskalo se mu po teple jeho těla a pohodlí, které cítil, když byl vedle něj. Tomova vůně ulpěla na bílém povlaku a Bill se zhluboka nadechl. Miloval tu svěží a osobitou vůni. Bill se cítil mentálně vyčerpaný, naprosto bez energie. Přežití předchozího dne ho kompletně vyšťavilo.

Bill se zaposlouchal do uklidňujících zvuků, které bratr v koupelně vydával: otevírání a zavírání skříňky, tekoucí voda a vzdálený zvuk čištění zubů. Bill byl překvapený, jak moc se jeho bratr změnil. Dříve byl líný puberťák, který by nejraději strávil celé dny v posteli, zatímco nyní byl ředitelem velké společnosti a plný energie. Bill se tak moc nezměnil, byl perfekcionista jako vždycky. Pořád miloval vyspávání až do oběda a trávení zbytku dne v posteli, zatímco si líně prohlížel módní weby na internetu a skypoval s přáteli. Disciplína, která byla pro Tomovo zaměstnání potřebná, bylo něco, co Bill nikdy neměl, ačkoliv by chtěl. Nepravidelná práce, kterou v módním průmyslu měl, mu perfektně pasovala. Jeden týden pracoval čtrnáct hodin denně, ale následující týden nemusel dělat naprosto nic.

Billovy myšlenky se odebraly k blízké budoucnosti, kterou měli před sebou. Zítra odletí zpátky do Států, Tom bude pokračovat ve své normální rutině a on začne pracovat na své módní kolekci. Ačkoliv toužil po vlastní módní kolekci už roky, to pomyšlení mu už nepřipadalo tak moc atraktivní jako kdysi. Tom bude v práci trávit dlouhé hodiny a on bude trávit dny v ateliéru, který si plánoval pronajmout. V žaludku se mu rozprostřel nepříjemný pocit, když pomyslel na nekonečné množství večerů, jež stráví sám, jelikož se Tom bude muset účastnit obchodních večeří. Bill nebyl hloupý a věděl, že Tomův úspěch byl postaven na tvrdé práci, a pokud ve své práci chtěl pokračovat, bude tak muset pracovat i nadále, ačkoliv s ním bude v New Yorku žít Bill. I když si na něj Tom udělá čas, nikdy nebude v očích zbytku světa něčím víc než jeho dvojčetem. Samozřejmě to byla dobrá věc, ale zároveň to znamenalo, že si na rande nezatancují ploužáka, u romantické večeře si nebudou vyměňovat polibky, a rozhodně nebude mít žádné právo na to, aby posílal všechny pěkné slečny, snažící se s jeho Tomem flirtovat, do prdele. Bill věděl, že skutečnost, že nikdy nebude před očima společnosti něčím víc, mu jednou zlomí srdce. Uplynulé dny, kdy s Tomem trávil veškerý čas, mu znemožnily si byť jen představit, jaké to bude, až bude Tom neustále pryč. Tom ho nemohl vzít na obchodní setkání, jako by vzal svoji přítelkyni, protože poté by se všichni ptali, proč si namísto pěkné slečny přivedl svého bratra. Bill zavřel oči, aby zabránil slzám sklouznout na jeho tváře. Potichu vzlyknul do Tomova polštáře, srdce ho bolelo potřebou a touhou po něčem, co nikdy nebude mít. Chtěl s Tomem žít skutečný život. Šťastný a vášnivý život, ne pouze skořápku plnou lží.

And you waited on the rain
Through tears my heart is caged
And we fall through fate
But we rise and rise again
And I run, run, run, run, run
And I run, run, run, run, run
I run, run, run, run, run
I just run run run

A ty jsi čekal v dešti,

Tom se probudil a zjistil, že jeho bratr ještě pořád klidně spí, končetiny měl roztažené po celé svojí polovině postele. Jedna paže mu dokonce visela z postele způsobem, že se téměř dotýkala podlahy. Všechny pokrývky byly skopané u nohou. Na okamžik Tom pouze pozoroval spícího Billa, očima klouzal po jeho hubené postavě a zastavil se u jeho nahého zadku, obdivoval všechny křivky. Ještě před tím, než by se v pohledu před sebou kompletně ztratil, vytáhl pokrývky, a jelikož věděl, jak Bill vždycky v noci mrznul, přikryl ho. Jediný způsob, jak jeho tělo zahřát, bylo dopřát mu orgasmus. Přesně to dneska ráno udělal a hrdě se usmál. Dopřát potěšení bratrovi a zlepšit mu náladu bylo stejné, jako kdyby dopřál potěšení sám sobě.

Toma bolela záda z toho, jak měl předchozí den strnulá ramena. Rozhodl se tedy, že nechá Billa spát a začne den dlouhou sprchou. Jakmile vykročil z koupelny s jednou osuškou omotanou kolem boků a s druhou ve vlasech, domyslel si, že se Bill musel probrat, jelikož ležel v jiné pozici, než když ho tam nechal. Bill byl schoulený do klubíčka a objímal Tomův polštář. Oči měl zavřené a těžce dýchal. Bill vypadal silně rozrušeně a Tomovo srdce se soucitně stáhlo. Včerejšek nebyl pro Billa jednoduchý. Jak objímal polštář a houpal se zepředu dozadu, vypadal tak křehce. Ačkoliv včerejšek nebyl jednoduchý ani pro Toma, on instinktivně věděl, že pro jeho citlivého bratra byl mnohem těžší. Ani po všech těch letech nebyl Bill příliš dobrý v tom, aby si kolem sebe vystavil obranné stěny a nic skrze ně nepropustil. Tom si povzdychl a rozmýšlel o tom, že k sobě perfektně pasovali, jelikož on byl ve stavbě obranných zdí až příliš dobrý.

Tom se posadil vedle Billa, matrace se pod jeho váhou trochu prohnula. Bill otevřel oči a Tom viděl, jak se mu v nich třpytí nesetřené slzy. Přejel palcem po bratrových pootevřených rtech a usmál se na něj.

Bylo to, jako kdyby bylo najednou celé Tomovo tělo paralyzované a on měl problémy s dechem. Nedokázal zastavit své ruce, aby se přestaly třást, protože si myslel, že to znělo, jako kdyby se s ním bratr rozcházel. A po tom všem, do čeho ho dostal, ho ani nemohl obviňovat, pokud to tak skutečně bylo. Už jen to, že mu odpustil to, že ho opustil a celých pět let mu pouze ubližoval, byl zázrak. Tom se potřeboval zeptat, potřeboval ta slova protlačit skrz knedlík, který v krku měl.
„Už se mou nechceš být?“ Tom sám sebe nenáviděl za to, že zní jako malý kluk, ale sotva se dokázal držet, aby se nezhroutil. Bill k němu vzhlédl, oči měl vykulené překvapením. Chytil Tomovu tvář do své útlé dlaně a pouze zakroutil hlavou.

Poté, co Tom slyšel Billova slova, ulevilo se mu. Z hrudníku mu spadla tíha negativních myšlenek a on byl opět schopný se volně nadechnout. Sklonil se, aby vtiskl na Billovy měkké rty polibek. Potřeboval ochutnat sladkost Billovy pusy, která mu připomínala, že je Bill jeho už napořád.

Tom ho zasvětil do detailů svého plánu. Řekl mu, že koupil chatu na jednom ostrově v Indii, který se nazýval Smith Island. Byl to malý ostrov, momentálně na něm žilo zhruba 1000 obyvatel. Ostrov byl v ústraní, ale zároveň byla možnost se lodí dostat do větších měst, pokud by se potřebovali dostat na nákupy nebo prostě jen chtěli jít na party. Dům nebyl drahý, ale bylo těžké ho získat. Jeden z jeho právníků po dlouhé době konečně našel kontakt, díky kterému byla koupě možná.

Během celého Tomova monologu byl Bill potichu a chodil po místnosti jako tygr v kleci. Kousal si své upravené nehty a byl shrbený. Vypadal nervózně a otřeseně. Tom se zvedl a vstoupil bratrovi do cesty.

autor: silvelightning