autor: Chayenne7
Letní déšť
Ich lass mich zu dir treiben
Tokio Hotel: 1000 Meere
Já se nechám pohánět k tobě.
Tokio Hotel: 1000 Meere
Tom se tiše modlil, aby schůze brzy skončila, ačkoliv se velmi obezřetně snažil nedat to najevo. Už dávno se naučil nastavit svůj výraz do masky zdvořilého zájmu, zatímco uvnitř byl přinejlepším netečný. Ta maska byla pevně na svém místě už asi hodinu, zatímco seděl v kruhu čtyř extrémně významných obchodníků – bývalých obchodních partnerů zesnulého Jörga Kaulitze v proslulé Kaulitzově bance, jedné z největších investičních bank v zemi.
S Jörgovou smrtí bylo nevyhnutelné, aby přišli za Tomem, jediným dědicem Kaulitzova bohatství a hlavou Kaulitzova panství, a Tom jim trpělivě naslouchal, občas předstíral, že ví, o čem to mluví, ale častěji spíše nijak netajil, jak moc mu byl odpírán náhled do Jörgova podnikání. Byl stále velmi mladý, nebylo mu ještě ani 20, a měj jen vágní představu o obchodním světě. Jörg jej měl přivádět do rodinného businessu krůček po krůčku, ale to nyní očividně nepřicházelo v úvahu. Tomovi by to nijak nevadilo, ale Bill měl jiný nápad. A jelikož Bill už při více než jedné příležitosti dokázal svou prozíravost, Tom souhlasil se zaučením v Hamburském ústředí pod vedením Paula Hoffenthala, jejich současného generálního ředitele.
Sedět za obrovským mahagonovým stolem na křesle muže, kterého Tom považoval téměř dvacet let za svého otce, bylo extrémně divné. Zatímco mu byly předkládány zprávy a předpovědi a smlouvy, mohl téměř vidět sám sebe zvenčí: malý chlapec pohupující nohama visícíma z toho velkého, koženého křesla. Ani náhodou na tohle nebyl připravený. Zvláště ne po tom všem, čím si prošel v posledních letech. Ale Bill řekl, že má zodpovědnost za rodinné podnikání, i kdyby jen pro dobré jméno Anitiny vzpomínky, a Saki to mohl jen potvrdit. Byl to jeden z Anitiných nejvíce schraňovaných snů, aby Tom jednoho dne převzal Jörgovy obchody.
Když Bill chtěl, aby Tom viděl něco z jeho pohledu, Tom už dávno akceptoval, že je bezmocný proti přesvědčujícím schopnostem svého manžela. Ne proto, že by ho Bill měl tak moc omotaného kolem prstu – samozřejmě, že měl, a Tom se za to ani v nejmenším nestyděl – ale proto, že Bill rozhodně dokázal dobře argumentovat. Vždy to začalo tím, že si poslechl, co mu Tom pověděl, a jeho tvář byla tak soustředěná a jeho oči tak plné starostlivosti, že i kdyby Tom chtěl, nedokázal by si nic nechat pro sebe. Všechno to vyšlo ven, to dobré i to špatné i to zahanbující, a na tom nezáleželo, protože Bill jej nikdy nesoudil.
Takže když mu Tom pověděl, jaký cítil odpor k tomu mít cokoliv společného s Jörgovými financemi, Bill přikývl a okamžitě tomu porozuměl. Ale jak se jejich rozhovor vinul dál, Tom postupně začínal vidět, jaké by mohl zavést změny, nyní, když byl Jörg mrtvý. Mohl být tím, kdo přesně stanoví budoucnost bohatství Kaulitzů a udělat to v duchu Anitina dědictví. Mohl zastavit obchody s lidmi, jako je Meyer, ukončit Jörgovy pochybné dohody a vystavět budoucnost pro děti, o kterých si byl Bill jistý, že je jednoho dne budou mít. Byl to solidní plán na solidní budoucnost. Nezáleželo na tom, co Tom nyní nevěděl, řekl Bill a láskyplně Toma pohladil po tváři, záleželo na tom, že se to mohl naučit. A Tom mu věřil, protože věřit Billovi byla ta nejjednodušší věc na světě.
Ale Bill byl také tím největším rozptýlením, a zatímco se Tom snažil soustředit na schůzi, jeho myšlenky se neustále vracely k jeho milovanému choti. Bill byl opět venku na vyjížďce, hodiny se potuloval po pozemku a přijímal potěšení ze sladké osamělosti, u které už Tom akceptoval, že to je něco, co druhý mladík potřeboval stejně tak moc, jako poté potřeboval Tomovu společnost. Občas byli každý zvlášť a občas byli spolu, ale díky času, který strávili od sebe, čas, který poté strávili spolu, byl intenzivnější, cennější, pro ně mnohem významnější. Tom Billa neustále postrádal a věděl, že Bill to právě teď cítí stejně, ale aspoň jeho manžel nemusel nyní sedět v kanceláři a poslouchat nekonečné žvanění těch starých páprdů.
A on také nemusí, rozhodl se Tom náhle, trochu tím sám sebe také překvapil, když okázale zavřel velkou koženou složku před sebou a usmál se zmateným obličejům čtyř obchodníků před sebou.
„Pánové, děkuji vám za váš čas,“ vstal. „Odpusťte mi, ale mám na dnešek naplánovanou další velmi důležitou schůzku, takže se obávám, že v tomhle budeme muset pokračovat někdy jindy.“
Všichni vstali a posbírali si své papíry.
„Co kdybych se ve středu vydal do města a pokračovali bychom společně s Paulem,“ navrhl Tom dobrosrdečně, nyní, když už se nacházel na půl cesty ze dveří. Starší muži jej následovali jako stádo ovcí.
„Musíte pochopit, Tome, že se musíme dohodnout na spoustě věcí,“ řekl jeden z nich ustaraně. „Nešťastná smrt vašeho otce uvedla výše zmíněná jednání do náhlé slepé uličky a my si nemůžeme dovolit odložit jednání o další týden…“
Tom souhlasně zabroukal, zatímco je vyprovodil ke dveřím. Už téměř cítil svobodu. Voněla podivně jako ten záhadný roztok, které služebné používaly k vytírání podlah, nicméně Tom seběhl schody ke štěrkové příjezdové cestě, kde stála seřazená nablýskaná auta.
„Buďte ujištěni, že tyto problémy budou vyřešeny včas, pánové,“ potřásl jim rukama. „Do té doby má obchod pevně ve svých rukou Paul, to jsem si jistý.“
Bylo téměř zábavné, jak všichni věděli, že byli právně vykopnuti z domu, ale žádný z nich neměl tu kuráž k tomu něco říct. A pak, naprosto nečekaně, jako by krotitel prásknul bičem, v dokonalé synchronizaci se jejich pozornost zaměřila na něco za Tomovým ramenem, a na jejich tvářích se objevil výraz čirého úžasu. Tom se zmateně zamračil a následoval jejich pohledy. Nemohl si pomoct a uchechtl se.
Byl to Bill.
Bill, čerstvě po návratu ze stájí v jeho jezdecké výstroji: lesklé černé jezdecké boty, černé kalhoty a bílá košile, která byla nasáklá potem a lepila se mu k tělu v průhledných vzorech. Jeho nádherná tvář byla načervenalá a jeho vlasy rozcuchané, jak k nim kráčel s jezdeckým bičíkem v ruce, a byl pravděpodobně tou nejžhavější věcí, jakou kdy Tom ve svém životě viděl. A nejspíš i tou nejžhavější věcí, jakou kdy i ti čtyři muži ve svém životě kdy uvidí.
„Ahoj, Tomi!“ Bill se k nim přiblížil s plachým úsměvem na tváři. „Dobré odpoledne!“
Následovalo vzrušené vícehlasé ´dobré odpoledne´ a Tom se musel kousnout do jazyka, aby se hlasitě nerozesmál při pohledu na muže ve středním věku chovající se jako nervózní školáci. Ale jeho Bill měl tento účinek na všechny, a právem.
„Ahoj, lásko,“ políbil mu ruku, protože Billa přivádělo do rozpaků příliš veřejných projevů náklonnosti. „Jaká byla jízda?“
„Excelentní,“ odpověděl Bill, a Tom se rozhodl nezdržovat jej příliš dlouho. Mohl vidět, jak už začínal být druhý mladík neklidný, jak na něj bylo zaměřeno tolik pohledů. „Ačkoliv bylo extrémně horko… Obávám se, že jsem úplně promočený.“
Čtyři muži okamžitě vyjádřili svůj souhlas, že ano, dnes je opravdu velmi horko, a Tom měl co dělat, aby nad nimi neprotočil oči.
„Bylo hezké se s vámi setkat, pánové,“ usmál se Bill zdvořile a s finálním pohledem na Toma se vzdálil ke schodům a po průchodu dveřmi jim zmizel z dohledu.
Tom si odkašlal, aby celou skupinku mužů probral, a ti měli tu slušnost vypadat trochu rozpačitě.
„Uvidíme se později, pánové!“ Zamával Tom, když nastoupili do aut. Nemohl se dočkat, až se jich zbaví a bude následovat Billa dovnitř. Pokud Bill měnil cizí lidi na civějící idioty, neznamenalo to, že nemohl to samé provést i s Tomem. Dokonce více, jelikož Tom přesně věděl, jak chutnají jeho rty, když je přitiskl k těm jeho, jak horká je Billova kůže na dotek, když byl druhý chlapec vzrušený, a Tom znal tu výheň ukrytou uvnitř těla jeho manžela, když se jej tam dotýkal.
Auta se sotva otočila a začala sjíždět po štěrkové cestě, a Tom už byl na půl cesty do schodů. Celé odpoledne byl tak hodný kluk. Bill určitě bude schopný vymyslet dokonalý způsob, jak jej odměnit.
~~~(*)~~~
Bill byl tím druhem člověka, který si okamžitě začal broukat, když byl sám a něco dělal. Když Tom vešel do jejich ložnice, okamžitě zaregistroval tu tichou melodii ozývající se z koupelny. Bill nechal dveře lehce pootevřené a to mohlo znamenat jen jednu věc: že Tom byl přesně tam, kde měl být. A to opírající se o rám dveří a nakukující dovnitř jako nemravný školák. Srdce mu bilo ve vzrušeném rytmu, který se jen zrychlil do bláznivého bušení, jakmile se Bill přesunul do linie jeho pohledu a byl přitom zcela a nádherně nahý. Jeho sladký hlas se lehce odrážel od obložených stěn koupelny, zatímco přistoupil k vaně a zkoušel teplotu vody, která se v ní hromadila. Tom pozoroval tento dokonale nedbající projev pozemské rozkoše se zatajeným dechem ze svého úkrytu a celé tělo jej z toho pohledu na mladíka před ním bolelo vzrušením.
Poté se Bill napjal a otočil hlavu ke straně, aby naslouchal přes rameno, a Tom věděl, že byl přistižen.
„Nepůjdeš dovnitř?“ Zeptal se Bill jemně, vyzývavě.
Tom lehce ukazováčkem zatlačil do dveří a nechal je pomalu otevřít.
„Můžu?“ Zeptal se. Jeho hlas byl vzrušením hlubší než obvykle. Kůže jej pod oblečením doslova svrběla. Cítil se v něm uvězněný, obzvláště když Bill na sobě žádné neměl.
Bill se usmíval.
„Koupu se,“ oznámil zřejmé a otevřel lahvičku pěny do koupele. „Potřebuju někoho, kdo by mě umyl.“ Naklonil lahev a sladce vonící tekutina se rozlila pod tekoucí vodu. Byla to směšně drahá orientální směs a Tomovo tělo na to reagovalo způsobem, jakým se naučilo: teplem nahromaděným v jeho spodních partiích a delikátně svíravým, a on dělal, co mohl, aby nenatáhl ruku a nestiskl přední část svých kalhot.
„Můj rozvrh je napjatý,“ odpověděl hladce, „ale hádám, že tě tam můžu někam vmáčknout.“
Bill se zahihňal a kradmo se po Tomovi ohlédl přes rameno s troufalým pohledem.
„Zajímalo by mě, jestli se na ten rozvrh můžu podívat.“
Tom se odstrčil od rámu dveří a přiblížil se ke druhému mladíkovi s širokým úšklebkem na tváři, který se okamžitě přeměnil na něco toužebného a divokého, když omotal paže kolem Billova drobného pasu a pevně si jej přitiskl ke svému tělu. To, jak se proti němu uvolnil, bylo čistě nebeské.
„Je opravdu, opravdu napjatý,“ zamumlal a ujistil se, že Bill může přesně cítit, jak moc, když se o něj několikrát otřel. Billovy mandlové oči se trochu rozšířily a po tvářích se mu začala šířit červeň.
„Tomi… to je…“
„Jo… takhle napjatý…“ Přikývl Tom hrdě, a poté lapil Billovy rty ve spalujícím polibku.
Stále to nebylo dokonalé, ale už se k tomu blížil a nemohl si ani vzpomenout, kdy naposledy byl takhle tvrdý. Musely to být už roky.
Jeho ruka sklouzla níž na Billův pevný zadek, a chtivě sevřel jednu půlku.
„Umyju tě úplně všude,“ sliboval vášnivě.
„Dobře. Dobře,“ vydechl Bill, a poté se natáhl ke knoflíkům na Tomově košili. „Cítím se, jako… jako bych to tolik potřeboval…“
Jak mohl říkat všechny tyhle věci a neznít přitom lacině, to Tom neměl tušení, Bill nebyl příliš dobrý ve svádění díky své přirozené cudnosti, ale narodil se tak neuvěřitelně žádoucí, že opravdu nemusel dělat nic zvláštního. Občas Tomův pohled uvěznil drobný detail na jeho tváři, jako třeba zakroucení jeho řas nebo pružnost jeho spodního rtu, a byl ztracený.
Líbali se a vzájemně se hladili, zatímco Bill Toma jemnými prsty zbavoval oblečení. Poté, co Bill uvolnil jeho pásek a začal Tomovi stahovat kalhoty spolu s boxerkami přes stehna, klesal níž spolu s nimi a ladně před Tomem poklekl, zatímco jej Tom sledoval s pootevřenými ústy. Bylo to pro ně stále tak nové – vidět Billa v takové pozici Tomovi efektivně škvařilo mozek, obzvláště když byl Bill nyní téměř plně vzrušený.
„Zlato…“ zasténal a dotkl se Billovy tváře téměř uctivě. Věděl, co přijde, a mohl se jen modlit, aby vydržel. Míval menší a menší potíže s vyvrcholením, jak jeho ´vybavení´ začínalo řádně fungovat, a to vše díky Billově péči. Kdyby byl Bill jen o trochu náročnější, kdyby jeho tvář ukázala jen na zlomek okamžiku sebemenší zklamání, zatímco se dotýkal Tomova po nějakou dobu vytrvale ochablého mužství, bez ohledu na to, jak moc jej chtěl Tom potěšit, tréma by mu přivedla tolik stresu, že by nikdy nemohl doufat v překonání své poruchy erekce. Nyní už byl jen malý krůček od plnohodnotné tvrdosti a mohl vidět, že Bill byl tím pohledem velmi, velmi potěšen.
„Tomi…“ zašeptal jeho choť, když Toma uchopil do dlaně. „Je to téměř…“
„Jo…“ usmál se na něj Tom. „Protože jsi tak zatraceně nádherný, zlato, tak proto.“
Bill mu úsměv vrátil a naklonil se, aby Tomově pyšně stojící erekci dopřál důkladnou jazykovou koupel. Ano, byl to relativně nový přídavek do jejich sexuálního repertoáru, ale Bill se s tím začínal cítit čím dál pohodlněji. Za posledních několik týdnů postupně vzájemně objevovali svá těla a Billovi nyní být s Tomem připadalo jako ta nejpřirozenější věc na světě, což obsahovalo také ukázat se Tomovi zcela nahý i za denního světla. Jedna z jeho oblíbených činností byla koupel v obrovské vaně, kde se ruce pod silnou vrstvou pěny mohly potulovat kamkoliv. A Tomovy ruce se opravdu toulaly. Bill doufal, že dnešek nebude výjimkou.
„Sakra, Bille… Bože, vedeš si tak dobře, zlato…“ Blábolil Tom slastně pod jeho péčí, a pýcha, která se rozprostřela Billovou hrudí, nemohla být přirovnána k žádnému jinému pocitu, který mu kdy Tom přivodil. Byl to speciální pocit, výhradně spojený s přinášením rozkoše Tomovi a posloucháním, jak moc si to užívá. Pro Billa to byla jedna z nejlepších částí tělesné intimity s jeho manželem.
Po chvíli to byl Tom, kdo ukončil to ústní dráždění. Něžně Billovi odsunul hlavu od svého rozkroku s omluvným pohledem.
„Nemyslím si, že vydržím moc dlouho, jestli s tím budeš pokračovat, lásko…“
Bill měl stále omotané prsty kolem jeho mužství a jednou silně zatahal.
„To je v pořádku… Mně to nevadí…“ Poté zamyšleně naklonil hlavu ke straně. „Pokud se rychle neblíží schůze v tom tvém rozvrhu. V tom případě…“
„Vše zrušeno,“ přerušil jej Tom zadýchaně. „Vše zrušeno jen kvůli tobě, lásko. Jsem celý tvůj.“
„A já jsem tvůj.“ Bill Toma láskyplně políbil na stehno.
V dalším okamžiku našel sám sebe na nohou a s ústy plnými jazyka svého manžela. Tom nebezpečně dobře líbal. Tak dobře, že to ve skutečnosti během několika vteřin dokázalo proměnit Billovy nohy v želé. Když jeho prsty vklouzly mezi pevné půlky Billova zadku a pohladily citlivý vstup do jeho těla. Bill tiše vykřikl do Tomových úst a zachvěl se.
„Hádám, že je čas na tvou koupel, liebchen,“ Tom se odtáhl a zahákl paže pod jeho ramena a kolena a lehce jej zvedl do vzduchu. Bill radostně vyjekl a chytil se Tomova krku.
„Něco jsi mi slíbil, pamatuješ?“ Zašeptal s pohledem hlubokého významu.
Tom se zazubil a vstoupil do vany spolu se svým sladkým nákladem.
„Oh, umyju tě skrz naskrz, neboj se, lásko.“
„Úplně dočista?“ Bill na něj vykouknul zpod toho ohromného vějíře řas.
Tom polkl, ale přinutil svůj hlas do klidu, když odpověděl:
„Úplně dočista, jo,“ poté Billa položil do horké, voňavé vody.
„Tomi, ty přikrývky… ty přikrývky…“
„Seru na přikrývky, nechám je převléknout…“
Přibližně dvacet metrů mezi vanou a postelí se zdálo být směšně obtížné překonat. Dopadli na matraci v hromadě huňatých ručníků a propletených končetin a Tom okamžitě srazil jejich rty v pokračování polibku, který začal v nyní pomalu chladnoucí vodě ve vaně. Bill zavrněl, což bylo jediné, co v tuto chvíli mohl, a nechal Tomovo tělo vklouznout mezi svá stehna. To, jak se jejich vzrušení setkala, je oba na chvíli připravilo o dech, Tom odtrhl svá ústa a zasténal, poté začal svými boky opakovaně jezdit nahoru a dolů.
„Tomi… Tomi… nepřestávej…“
Tom se rozhodně nechystal přestat.
Bill se prohnul v zádech a instinktivně se snažil vycházet pohybům svého manžela vstříc, a Tom jej pozoroval s pootevřenými ústy, opájel se tím dech beroucím pohledem na Billa dostávajícího se blíž a blíž ke svému orgasmu. Když se jejich pohledy setkaly, Tom měl pocit, jako by mu po páteři přejel elektrický proud. Byla to jedna z těch nejerotičtějších věcí na celém světě, jak s ním Bill otevřeně sdílel svou rozkoš. Mezi nimi už jen sotva bývaly nějaké ostýchavé momenty a Tom věděl, že když se dva lidé milovali tak kompletně jako oni dva, nebyl žádný způsob, jak by jeden z nich mohl udělat něco špatně, když spolu sdíleli intimnosti. Bill se naučil, že nikdy nebude za nic souzen a na Tomův delikátní problém reagoval stejným způsobem.
Ale právě teď Toma nikdo nemohl soudit za jakýkoliv nedostatek, a to bylo nové, zcela nové, a když Bill natáhl ruku, aby omotal prsty okolo obou jejich pulzujících erekcí, rty se mu zformovaly do užaslého ´o´, jakmile si uvědomil, že tam dole se nacházely dvě plnohodnotné erekce.
„Tomi…“ lapal po dechu. „Tomi… ty jsi… bože, ty jsi…“
Tom to věděl. Samozřejmě, že to věděl, musel by být mrtvý, aby si toho nevšiml, ale do tváří se mu stejně nahrnula červeň, která se okamžitě přeměnila do vzrušené červeně, jak Bill kolem nich ruku stisknul a začal je hladit. Tom se celý otřásl a dál přirážel do Billovy zručné dlaně, ze špičky nosu mu kapal pot na rty druhého chlapce.
„Tomi…“ Bill se volnou rukou dotkl jeho tváře a probral tak Toma z jeho dokonale blaženosti balancujícího na pokraji orgasmu. „Tomi, teď bychom mohli… mohl bys…“
Tom se zarazil. Potřeboval chvíli, aby tu představu pobral. Ta myšlenka, že by konečně pronikl do Billa, spojil se se svým milovaným tímto způsobem, to jej málem přinutilo na místě vyvrcholit. To bylo to, co si přáli už celé týdny. To bylo to, z čeho měl Tom hrůzu, že se to nikdy nestane. Nyní se to stát mohlo.
„Ne, ne takhle… takhle ne, zlato…“ a když Bill vypadal zmateně, sklonil hlavu a políbil jej se vší láskou, kterou do toho polibku dokázal vložit.
„Tomi, jsem na to tak moc připravený…“ zamumlal Bill zoufale proti jeho rtům. „Opravdu, já…“
„Já vím,“ Tom jej políbil i na špičku nosu. „A bůh ví, jak moc tě právě teď chci, ale musí to být speciální… jako oslava… jako skutečná svatební noc.“
„Ach, Tomi…“
„Ne takhle,“ Tom neústupně zavrtěl hlavou. „Tohle neohrabané tápání… ty si zasloužíš něco lepšího, než…“
Bill jej umlčel prstem proti jeho rtům.
„Tohle je speciální,“ řekl tiše, upřímně. „Jak by to mohlo být ještě speciálnější? Jak bych tě mohl milovat a chtít ještě více? Není tahle chvíle stejně dokonalá jako každá jiná? Pro mě ano, víš…“
Tomovi se začalo třást celé tělo, jak začínal pomalu akceptovat možnost, že by Billa udělal svým tím nejintimnějším možným způsobem. Bill viděl, jak se jeho rozhodnutí rozpadá a láskyplně jej pohladil po vlhkých vlasech.
„Prosím, Tomi. Jsem pro tebe připravený už tak dlouho. Prosím.“
„Ty nemusíš o nic prosit, lásko,“ Tom se svými slovy ve svém vzrušení málem zadusil. Ale byla to pravda. Cokoliv, o co Bill mohl požádat, už bylo jeho.
Bill omotal paže kolem Tomova krku a přitáhl si jej pro dlouhý, vášnivý polibek.
„Vrchní šuplík…“ zašeptal poté, a poprvé po dlouhé době nesměle sklopil oči, nad čímž se Tomovi téměř bolestivě sevřel rozkrok. Bez ohledu na to, co Bill řekl, tohle byla chvíle enormního významu, ale i přesto stále dokázal pochopit a akceptovat Billovo zdůvodnění.
Malá lahvička lubrikantu ani zdaleka nebyla nedotčená a Tomovi to připomnělo všechny ty chvíle, kdy do svého milovaného pronikl svými prsty. Věděl, že je Bill více než připravený jej přijmout, ale jeho záměrem bylo udělat poprvé svého manžela tak bezbolestné, jak jen to bylo lidsky možné. Ruka se mu třásla, když pronikl prsty do Billova úzkého tepla, a Bill jej s lapáním po dechu držel za zápěstí, celé tělo měl pokryté lesklým potem. Bill už byl uvolněný z chvil, které strávili ve vaně, zahrávající si jako nezbedné děti, ale Tom chtěl dopřát extra pohlazení jeho sladkému místečku.
„Bože…“ Bill zvrátil hlavu nad tím zkušeným dotekem. „Udělej to, Tomi… udělej to teď…“
Když si Tom nanášel lubrikant na svou pyšně stojící erekci, přehnala se přes něj vlna emocí tak silná, až se mu sevřelo hrdlo a začaly jej pálit oči. Na chvíli byl pod tím náporem ztracen, zcela dezorientován tou šokující skutečností, že se tohle opravdu děje, že se už nikdy nebude muset bát, že nebude schopný to Billovi dát.
Billův jemný dotek jej přivedl zpátky. Tom ze sebe vydal zoufalý zvuk a sklonil se, aby z něj vylíbal duši. Nikdy nikoho ve svém životě takhle nemiloval. Už miloval silně a bezvýhradně, ale s Billem to bylo jiné. Tom cítil, že už konečně dospěl k intenzitě svých emocí.
„Víš…“ řekl Bill trochu napjatým hlasem, ale s malým úsměvem přetrvávajícím na jeho rtech, zatímco se Tom odtáhl a přesunul se do polohy mezi jeho stehna. „Teď už chápu… jak se tohohle někdo nemusí bát…“
Poté oči zavřel a zaklonil hlavu, jak se jeho tělo otevřelo, aby přijalo jeho manžela.
Pokud tam někdy byla dokonalá chvíle, byla to tato. Ne proto, že to nebolelo – bolelo. Ne proto, že to byl tak dobrý pocit – téměř neúnosný. Ale když zpod Billových víček začaly stékat slzy, byly to slzy podivného druhu radosti, který se mohl vyjevit, když něčí celé bytí bylo naplněno pocitem naprosté správnosti.
„Bille… Bille…“ naříkal mu Tom do krku. Tak silně se třásl, Bill prostě věděl, že vyvrcholí během několika vteřin. Ale na tom vůbec nezáleželo, když to ve stejnou chvíli znamenalo všechno.
„Pojď…“ zachraptěl a vtiskl tvář do ohbí Tomova krku. „No tak, lásko…“
A Tom vyvrcholil, vykřikl s takovou volností, že to do Billa proniklo hlouběji, než jakékoliv tělesné proniknutí kdy mohlo. Kdyby byl v tu chvíli tvrdý, tak by jej následoval, ale takto se mohl k Tomovi jen opravdu pevně přitisknout, zatímco jeho manžel prožíval svůj doznívající orgasmus s mělkými, trhanými přírazy. Trochu to bolelo, ale Bill by to za nic na světě nevyměnil.
Jak tam ležel, s váhou Tomova nyní zcela ochablého těla na sobě, směrem od otevřeného okna k němu dolehl podivný zvuk. Pomalu otočil hlavu a usmál se, když si uvědomil, že prší.
Tom se na něm pohnul, zvedl hlavu, a Bill prostě věděl, co se chystá říct.
„Opovaž se omlouvat,“ vzdychl Bill šťastně. Celé tělo jej bolelo, ale nikdy se necítil tak úplný, tak živý.
Chladný vánek lehce pohnul závěsy a vehnal do místnosti čistou, vlhkou vůni letního deště. Bill zavřel oči a nadechl se.
autor: Chayenne7
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 23
Nádherná kapitolka moc za ni dík.
Tak tohle jsem opravdu nečekala a oba kluci mě dost překvapili – příjemně.
Doufám,že dál to bude v takovém to pozitivním duchu.Díky za další díl a překlad.
Zdá sa, že Tom sa pomaly ale isto lieči. A bude svadobná noc, 😎 Ďakujem za preklad.