In Denial 1.

autor: Sheerac50

Mám tady pro vás další povídku, opět jednu z těch starších, a autorka sama k povídce píše, že je to klasická lovestory, ke které získala inspiraci díky všem jejím zarytým heterosexuálním spolupracovníkům, kteří jí v práci neustále pošilhávají po Billově fotce na ploše obrazovky jejího počítače. No, jelikož byla povídka napsána v roce 2009, tak s Billovým tehdejším vzhledem ani není divu 😀

Povídka má 12 kapitol a já doufám, že se vám bude líbit.
Zuzu 🙂
Už podesáté se Tom pokoušel zavázat si kravatu a bez úspěchu. Se zaklením ji odhodil na postel a místo toho si svázal vlasy do vysokého ohonu. Jednoduše tu zatracenou kravatu odnese k Andymu a přinutí jeho, aby mu ji zavázal.
Jeho kamarád otevřel nový klub a stále mu takhle v začátcích jeho kariéry chyběli zaměstnanci. Tom nikdy předtím číšníka nedělal, ale co na tom mohlo být těžkého? Prostě jen nosíte podnosy s drinky a vypadáte přitom dost strnule, ne?
Podíval se na sebe do zrcadla a potřásl hlavou nad tím, co viděl. Nikdy se kvůli nikomu takhle neoblékl, dokonce ani když se vdávala jeho sestra. No, ale chápal, že se nemůže ukázat v pytlovitých džínách a tričku mezi těmi papaláši, kteří tam dnes večer budou.

***

Když dorazil do Mirage, jak Andreas to místo pojmenoval, viděl, že je jeho kamarád plně zaměstnaný, zatímco se snaží dělat několik věcí najednou. Bylo otevřeno už druhý týden a zatím tam nebylo žádné uspořádání v tom, jak zaměstnanci pobíhali kolem.

Samozřejmě, že Tom už to místo předtím viděl, ale ne poté, co ho Andreas dokončil. Byl příjemně překvapený, že má Andreas takové oko pro detaily. Klub byl prudce elegantní a měl hezkou atmosféru. Ne jako ta místa, kde všechno vypadalo chladně a sterilně. Vzadu uprostřed byl úžasně vypadající bar, který upoutal jeho pozornost hned, jak mu na něj padl zrak. Strany a přední část byly ze skla s bublinkami o velikosti golfových míčků. Mladá žena oblečená do bílé košile a černé vesty tam nalévala drinky spolu s podobně oblečeným mužem.

Tom našel Andrease, který mu úlevně nadiktoval jeho práci, a zamířil do kuchyně. Hezká dívka jménem Monika se na něj svůdně usmála, zatímco k němu přišla blíž, poplácala jej po hrudi a uvázala kravatu na své místo. Tom jí úsměv vrátil, ale pomyslel si, že bude nejlepší její flirtování nijak nepodněcovat. Andreas nejspíš chtěl, aby se choval profesionálně, takže dnes večer prostě bude tím nejlepším číšníkem, jakým jen může být.

***


Tom balancoval se šesti sklenicemi šampaňského jako profík skrz dveře do malé místnosti v zadní části klubu, soukromého salonku pro soukromé večírky.
Kolem stolu seděla pětice mužů ve středním věku s doutníky. Po levém boku jednoho z nejhlasitějších mužů seděla malá postava, která tam vůbec nezapadala. Mladík s havraními vlasy a jemnými rysy vypadal na své židli nepohodlně. Měl tu nejnádhernější tvář, jakou kdy Tom na nějakém muži viděl, k čertu, dokonce i na ženě. Celkem mohutný muž vedle něj se k němu naklonil, aby mu cosi pošeptal do ucha, a mladík se rezervovaně usmál a diskrétně se od toho muže odtáhl.

Tom přistoupil ke stolu a položil na něj podnos.

„Potřebujete ještě cokoliv dalšího, pánové?“ Zeptal se zdvořile a použil přitom přesnou frázi, kterou mu pověděl Andreas.
Muž se zasmál a položil paži kolem mladíkových ramen.
„Všechno, co potřebuju, mám právě tady.“
Chlapec se na své židli zavrtěl v pokusu dostat se ze sevření přítulného muže. Poprvé pozvedl oči k Tomovi a vypadal celou tou situací trochu obtěžován. Bylo zřejmé, že neměl nijak v úmyslu nechat toho ochmatávajícího muže dnes večer zajít někam dál.
„Chovej se slušně, Charlesi. Znáš pravidla,“ pokáral ho mladík s úsměvem.
Tom viděl, že chlapcův úsměv byl nucený, ale starší muž se jen bezstarostně rozesmál. Tom uvažoval, o jakých pravidlech to mluvili.
„To uvidíme,“ zamumlal muž a hodil pohledem po svých přátelích, kteří se všichni zazubili.

Tomovi se ten pohled ani trochu nelíbil. Bylo mu toho chudáka líto a přemýšlel, jak sakra skončil v takovéhle společnosti. S posledním pohledem sebral prázdný podnos a vyšel odtamtud s lehkým zamračením.

Venku spatřil Andrease, který zdravil nově příchozí hosty se širokým úsměvem na tváři. Tom se rozhodl požádat o další instrukce.
„Měl bych obsloužit i stoly tady?“
„To by bylo skvělé, jen nezapomeň občas zkontrolovat zadní místnost,“ odpověděl Andreas.
„Rozkaz,“ řekl Tom a odešel pro další sklenice šampaňského pro přicházející hosty.

Ztratil přehled o čase, zatímco si povídal s lidmi, a vlastně si to i užíval, když si vzpomněl na hosty v soukromém salonku. Hbitě proběhl mezi stoly, seběhl z krátkých schodů a otevřel dveře do celkem malé místnosti.

„Ach, tady jste,“ prohlásil muž, který měl paži kolem toho hezkého kluka. Ustaraný výraz na mladíkově tváři byl nahrazen úsměvem a spoustou hihňání. Tom nakrčil obočí. Dokonce i z té vzdálenosti dokázal říct, že ten chlapec byl na něčem daleko silnějším, než byl alkohol. Zda si to vzal dobrovolně či ne, to Tom nevěděl, ale měl silné podezření na tu druhou možnost.
Muž, kterého ten mladík nazval Charles, nařídil Tomovi přinést více drinků, takže znovu vyšel ven, nyní s nepříjemným pocitem v žaludku. Trvalo mu déle, než chtěl, aby drinky zajistil. Potřeboval se dostat do té místnosti zpátky, aby se podíval, že je všechno okay. To, jak měli všichni ti muži své oči upřené na toho krásného kluka; bylo tak očividné, o co tam šlo, a Tom se tím cítil být neuvěřitelně ustaraný.

Když se vrátil, viděl, že ten troufalý muž umístil svou ruku pod stůl, a když se Tom přiblížil, spatřil ji na chlapcově stehnu, kde se pomalu posouvala k jeho rozkroku. Mladík neudělal nic, aby ho zastavil; namísto toho se ještě více rozhihňal a vzhlédl k Tomovi s úšklebkem a neostrým pohledem.

Do prdele, on je tak sjetý, pomyslel si Tom, jak k nim shlížel. Položil na stůl podnos s nápoji a rozhodl se jít vyhledat Andrease. Snad jeho kamarád bude vědět, co dělat.
Než měl Andreas volnou chvilku, zabralo to nějaký čas, během kterého Tom nervózně podupával nohou a vypadal vystresovaně. Zpátky zamířili spolu, Andreas byl celou tou situací rozrušený. Byl zanícený udržet zákazníky šťastné, a pokud si přivedli svou vlastní zábavu, čemu to mohlo uškodit?

Tom vytřeštil oči nad výjevem, který se jim ukázal po otevření dveří do soukromého salonku. Ten krásný mladík seděl obkročmo na mužově klíně a zakláněl se tak daleko, až jeho dlouhé vlasy dopadaly na stůl za ním, odhaloval přitom bledé, ploché břicho s tetováním vykukujícím zpod jeho džín. Mužovy paže byly kolem jeho zad, aby jej zadržovaly před spadnutím, a pochvalně se pochechtával nad způsobem, jakým se mu mladík v sevření kymácel.

Jeden z mužů vedle nich se natáhl pro chlapcovu tvář a sevřel ji v dlaních, zatímco přitiskl rty k jeho ústům. Mladík se do polibku lenivě usmál a tiše zasténal.
Muž, který měl chlapce na svém klíně, se rozesmál a přitáhl si jej za boky, aby dostal jeho pevný zadek blíž ke svému rozkroku. Oči černovlasého mladíka byly jen sotva pootevřené a nechával toho muže, aby se otíral svou erekcí o jeho zadek, očividně byl ztracený ve svém vlastním světě.

„Musíme něco udělat,“ řekl Tom, zatímco sledoval tu scénu s narůstajícím znechucením.

„Já vím, ale co můžeme dělat,“ protestoval Andreas. Byl chováním těch mužů stejně zneklidněný jako jeho kamarád.
Tom dál sledoval, jak si ten muž přitáhl hezkého mladíka blíže k hrudi. Muž se tiše rozesmál tomu, jak lehce se nechal chlapec vmanévrovat do těchto obscénních pohybů. Nedbale jej políbil a chlapec polibek bez protestů opětoval, zatímco mu muž pod ním dlaní sevřel rozkrok.
„Kurva, oni všichni si s ním užijou jeden po druhém,“ zasyčel Tom. „A on je tak mimo, že ani nebude vědět, co se stalo.“
Andreas sevřel pěsti, nevěděl, co má dělat.
„Možná, že to chce?“ zkusil nadějně.
Tom po něm hodil naštvaným pohledem. „No to určitě. Viděl jsem ho, jak se snaží setřást toho stejného chlapa, který ho každou vteřinou začne šukat, jestli to nezastavíme,“ protestoval Tom. Chápal Andreasovu reakci, nechtěl si odehnat zákazníky, ale Tom nemohl vystát a jen tiše přihlížet, jak je někdo zneužit pěti muži.

Tom se na místě otočil, s trhnutím otevřel dveře a zmizel, zatímco za ním Andreas zíral. Ani ne o minutu později se ozval požární alarm a Andreas tiše zaklel, s jistotou věděl, koho má vinit z toho, že mu tak lehkomyslně vyprázdní celý klub.

Muži u stolu vstali, lehce zmatení, a dívali se na Andrease, který se s omluvou vzdálil, jakmile jim pověděl, aby si nedělali žádné obavy a s poklidem opustili budovu.
Tom věděl, že mu Andreas půjde za takový kousek po krku, ale o to si mohl dělat starosti později. Spěchal zpátky do oddělené místnosti a po cestě potkával lidi, kteří se pokoušeli dostat z klubu ven. Našel mladíka omdlelého na jedné ze židlí, hlavu měl mírumilovně položenou na stole, podloženou rukama. Nikdo ani nezkontroloval, jestli se dostal v pořádku ven.

Tom nebyl příliš silně stavěný muž, ale to štíhlé tělo si zvedl do náruče téměř bez jakéhokoliv úsilí. Nebude trvat dlouho, než si všichni uvědomí, že to byl falešný poplach a zamíří zpátky, a Tom chtěl toho chlapce dostat pryč dřív, než se ti muži vrátí.

Vyšel ven zadním východem, na místě se zatavil a pohlédl na mladíka ve svém náručí. Jeho tvář byla přitisknutá k Tomově hrudi a jeho dlouhé řasy odpočívaly proti jeho lícním kostem.
„Kam s tebou?“ Uvažoval Tom nahlas.

autor: Sheerac50

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

original

4 thoughts on “In Denial 1.

  1. Teda .. neco co sem necetla a urcite se budu tesit na dalsi dil 😊

    Ze by opravdu Billa zdrogovali? Nebo je z nej slapka? No necham se prekvapit..

    Diky Zuzu 😊

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics