For The Right Price 2.

Bill se probudil, když ucítil kávu a uslyšel Tomův hlas. Přetočil se na záda a protáhl se, spokojeně zasténal po krásném spánku. Sedl si a usmál se, když ucítil v pozadí známé škubnutí. Spali spolu celkem třikrát předešlou noc, spojili to s pokojovým servisem. Bill ujistil své spolubydlící, že je v pořádku a několikrát za noc projel více než 100 programů v televizi.

Oblékl si nadýchaný župan, který našel v koupelně, a přešel potichu do obýváku. Tom seděl shrbený za svým počítačem, telefon měl u ucha a volnou rukou si mnul čelo. Bill sledoval vozík s jídlem, sedl si na stůl a nohy překřížil na Tomových nohách oblečených v pyžamových kalhotách.

„Myslím, že máš pravdu.“ Tom se bavil s kýmsi po telefonu. Lehce se podíval na Billa a pozornost upřel zpět na svůj počítač. „Moc práce na rychlou dohodu. Myslel jsem, že na toho chlápka nemusím dohlížet. Ok, nech mě se podívat, co můžu udělat se svým plánem. Doufám, že tam vsunu pár věci, zatímco na něj budu čekat. Dobře budu tam za pár hodin, jo dobře, čau.“

Tom hodil telefon na stůl a zasténal.

„Problém?“ zeptal se Bill.

„Věci nejdou podle plánu,“ Vysvětlil. Masíroval Billův kotník, zatímco sledoval svůj email. „Myslel jsem, že přiletím, nechám podepsat pár podpisů na smlouvách, a pak poletím během jednoho nebo dvou dnů domů. Nevypadá to, že se to stane.“

„Kde bydlíš?“

„New York.“ Tom kliknul na e-mail a povzdechl si. „To mě pojeb.“ Odtrhl oči od Billa a podíval se znovu na svůj počítač. „Mám pocit, že se do New Yorku brzo nevrátím.“

„Je to špatné?“

„Jen nesnáším, když musím někomu líbat prdel kvůli práci.“ Tom zavřel počítač a stiskl Billovi kotník. „Už jsi něco jedl?“

„Myslel jsem, že počkám na tebe,“ usmál se Bill.

„Mám kávu, jsem v pohodě.“

„Tome, je tu celý vozík se snídaní, a máš před sebou celý den čehokoliv, co musíš dělat. Musíš něco sníst.“ Bill nabral na talíř míchaná vajíčka a čerstvé ovoce, vzal dvě vidličky a vrátil se ke stolu. „Tady jsou proteiny a zdravé ovoce, podělíme se.“ Napíchl kousek melounu na vidličku a zvedl ho. Tom se ušklíbl a nechal Billa, aby ho nakrmil. Bill na sobě po celou dobu cítil Tomův pohled. Dojedl meloun a postavil se. „Hádám, že musíš do práce,“ řekl Tomovi, „jen si dopřeju ještě rychlou sprchu, než odejdu.“ Položil použité nádobí zpátky na vozík a udělal pouze dva kroky, než ho Tom zastavil rukou na uzlu jeho županu. Cítil, jak byl stažen a ocitl se na Tomově klíně.

„Co bys řekl… na vyjednání další dohody?“ Zeptal se Billa.

„Co?“ Zasmál se Bill. „Bereš mě s sebou do práce?“

„Možná. Pravděpodobně tady budu přes víkend do dalšího týdne. Sejdu se s dalšími lidmi, dokud jsem tady. Většinou na večeři nebo koktejlové party, které by mě unudily.“

„A ty si myslíš, že potřebuješ doprovod?“ Bill si z něj dělal srandu.

„Bylo by fajn, kdyby mi společnost dělala pěkná tvář.“ Tom zajel Billovi pod župan a objal ho rukou kolem pasu. „Nemůžu slíbit, že se nebudeš nudit, ale můžu ti slíbit krásné chvilky.“

„Takže co přesně máš na mysli?“

„Pro začátek, nechci se o tebe dělit,“ začal Tom. „Budeme exkluzivní, zatímco jsem tady.“

„Takže mě nepůjčíš svým přátelům.“

„Dohodnuto. Zůstaneš tady a půjdeš se mnou, kdykoliv tě budu potřebovat, bez otázek.“

„Nebudu dělat nic nelegálního,“ varoval ho Bill. Usmál se Tomovu podrážděnému pohledu. „Dobře, kromě prostituce.“

„Můžu tě ujistit, že tam nebude nic jiného nelegálního,“ usmál se na něj Tom. „Budeš mít většinu dne volno, když budu zavřený na konferenci.“ Díval se na své ruce, když Billovi rozvazoval uzel na županu. „Zajistím, cokoliv budeš potřebovat, oblečení, boty, více makeupu, cokoliv.“ Zastavil a sledoval Billa, jak se dostatečně postavil, aby mu župan sjel k loktům, a znovu si sedl. „Vzhled je vše.“

„Samozřejmě,“ Bill souhlasil. Jeho hlas nebyl nic víc než šepot, když Toma kousl do ucha. „Chceš sladkého vedle sebe a dravého pod tebou.“

„Máme dohodu?“

„Kolik?“

Tom zasténal, když se Bill otočil a jejich vzrušení se dotýkala skrz Tomovo pyžamo.

„Vyjednávej.“ Tom sklonil hlavu a jazykem obkroužil Billovu bradavku. „Proč nezačneš?“

„Zůstávám tady a jsem jen tvůj skoro na celý týden?“ ujasnil si Bill a usmál se, když Tomova ruka zajel na jeho zadek. „Možná déle? A musím vystát nudné kancelářské lidi? Nemyslím si, že můžu jít na méně než…“ Otevřel pusu, když cítil, jak se Tomův prst pohybuje kolem jeho vstupu. „Deset tisíc.“

„Pět tisíc teď, dalších pět, až odjedu.“ Odpověděl Tom. „Nechci, abys odešel s mými těžce vydělanými 10 tisíci.“ Vysvětlil, když se Bill snažil protestovat.

„Chápu to,“ Bill vydechl, zakňučel, když do něj zajel špičkou prstu.

„Máme dohodu?“ Bill přivřel oči a přikývl. Tom posunul svůj laptop a Billa položil na stůl.

***

Bill se vynořil ze sprchy a viděl Toma zase u stolu, tentokrát měl na sobě tmavě šedý oblek.

„Vypadáš velmi dobře.“ pochválil ho Bill a nalil si šálek kávy. „Ale ta sprcha byla příliš velká, když jsi odešel.“

„Obávám se, že nemůžu telefonovat ze sprchy.“ Odpověděl Tom, hodil pár věcí do svého kufříku a zavřel ho. „Uvažoval jsem, že nechám proplatit šek u hotelového manažera.“

„Oni to tady dělají?“ Bill se překvapeně zeptal.

„Pro některé lidi ano,“ ušklíbl se Tom. „Ale došlo mi, že nechceš chodit s 10ti tisíci dolary v tašce. Takže věřím, že máš učet? Tvé příjmení?“

„Obojí a příjmení je Trumper.“

„Bill si sedl na své původní místo a vzal si od Toma šek, který mu podával. I když si tu cenu řekl, stále nemohl uvěřit, kolik vidí nul. Jeho nálada se zvedla, když dostal kartu American Express.

„Nesnaž se být příliš šílený, dobře?“ usmál se Tom.

„Dobře, aby bylo jasno,“ Bill si dal nohy na židli a usrkl si kávy, „ty mi nedáš 10 tisíc dolarů v hotovosti, ale dáš mi svoji AmEx?“

„AmEx můžu kdykoliv zrušit. Můj telefon je tady,“ pokračoval Tom a podal Billovi svou vizitku. „Zavolej mi, nebo mi napiš, pokud budeš mít nějaký problém, nebo cokoliv.“

„Tom Kaulitz, senior manažer Blair Media holdingu,“ přečetl Bill nahlas. Položil kartu na hromádku. „Později mi vysvětlíš, co to ksakru znamená.“

Tom se podíval na hodinky, dopil kávu a postavil se. „Budu zpátky kolem šesté,“ vysvětlil, „pravděpodobně půjdeme na večeři.“

„Takže ta nudná práce začíná dneska, pokud dobře hádám?“ zeptal se Bill.

„Dá se to tak říct.“ Tom si vzal svůj kufřík a telefon dal do kapsy saka. „Nezapomeň si vzít na recepci klíč od pokoje.“

„Vezmu,“ usmál se Bill. „Měj se hezky.“

***

Bill přišel do svého bytu okolo desáté. Nebyl překvapený, že místo je tiché jako v hrobce. Strčil hlavu do Andyho pokoje, aby se ujistil, že přišel domů v noci v pořádku. Poté odešel do pokoje, který sdílel s Natálií.

„Vstávej, čubko.“ Zařval a pustil svoji tašku na břicho blondýnky. Natálie pomalu otevřela oči a ušklíbla se na kluka stojícího nad ní.

„Vítej doma, děvko.“ Sedla si a protáhla se. Bill si sedl na vlastní postel „Jsem ráda, že tě pan zazobanec nezabil ve spánku.“

„Málem mě ušukal k smrti,“ odpověděl Bill. „Ne, že bych si stěžoval.“

„Takže jaký byl?“

„Nadprůměrná velikost, působivá výdrž a skvělý zadek. A Natálie, přísahám, udělal jsem se pokaždé a bylo to čtyřikrát.“

„Ne,“ Natálie byla překvapená a spokojená. „Máš peníze?“

„Samozřejmě.“

Bill vytáhl z peněženky 500 dolarů, které mu Tom dal noc předtím. Pustil je a sledoval, jak dopadnou na postel.

„Není to špatné za jednu noc,“ ušklíbla se Natálie. „Teď můžeme nakoupit něco do ledničky.“

„Natálie, zlatíčko, můžeme udělat mnohem víc než jen tohle.“

autor: elvisfan