In Denial 5.

autor: Sheerac50
Začalo lehce sněžit. Drobné sněhové vločky tančily a klesaly v malých kruzích, jak Tom pomalu projížděl ulicí. Byla nebezpečně zledovatělá a on jel opatrně, aby auto nenaboural. Ačkoliv mohl tu krátkou vzdálenost do Mirage ujít pěšky, jeho Mustang se mu dnes zdál bezpečnější. Necítil se na to, aby ze sebe udělal blázna tím, že uklouzne a přistane na zadku.
Před klubem už byly zaparkovány desítky aut a on cítil nadšení, že tam dnes může být. Ne, že by to snad přiznal Andreasovi, který ho požádal o pomoc s vánoční výzdobou klubu, ale Tom miloval Vánoce a všechno, co to obsahovalo, a tak zamknul auto a vydal se dovnitř v pozvednuté náladě.

Andreas jej vesele pozdravil z druhé strany místnosti a ukázal ke stolu s nekonečnou zásobou vaječného likéru. Se skleničkou v ruce Tom procházel místností a očima hledal jistého černovlasého chlapce, se kterým se za posledních několik týdnů opravdu spřátelil. Spatřil Billa u vánočního stromku, jak na větve věší červené a zlaté koule. Tom k němu s úsměvem přistoupil.

„Ahoj,“ řekl a nakoukl do krabice, kde čekala směsice figurek na to, až také ozdobí stromek.
Bill se otočil a tvář se mu rozsvítila, jakmile před sebou spatřil Toma.
„Jsi tady taky, abys pomohl připravit dnešní vánoční večírek?“
Tom přikývl a několik vteřin nechal svůj pohled zaměřený na Billovu tvář. Jeho make-up byl silný jako obvykle, se spoustou tužky na oči a kouřových očních stínů. Jeho řasy byly dlouhé a silné a pokryté řasenkou a na rtech měl lesk s nádechem růžové. Žádná z dívek na sobě neměla ani zdaleka tolik make-upu, ale na Billovi to z nějakého důvodu prostě vypadalo správně, pomyslel si Tom.

„Chceš pomoct?“ Zeptal se a byly mu podány dvě koule spolu s širokým úsměvem místo odpovědi. Zatímco pokračovali ve společném zdobení stromku, Bill se dobře bavil. Zdál se být ve výborné náladě a Tomovi přišel jeho smích velmi nakažlivý. Oči mu jiskřily a Tom se díky tomu cítil hřejivě a šťastně.

Sdíleli spolu jen jeden tichý a podivný moment, když se jejich ruce natáhly pro stejného sněhuláka a Tomovy prsty přistály na Billových. Poté tmavé oči krátce vystřelily k těm jeho, než Tom svou ruku odtáhl s pocitem, jako by se spálil o něco opravdu horkého. Bill mu s trochu nesmělým úsměvem podal sněhuláka a sám si namísto toho vybral malého andílka.
Netrvalo jim dlouho ozdobit celý vánoční strom a brzy se přesunuli k mnohem obtížnějšímu úkolu: pověsit na strop zlatě zbarvené girlandy.
Billova opakovaná selhání o připevnění girlandy na nerovný povrch následovala spousta smíchu, zatímco Tom ji musel neustále zvedat ze země a podávat mu ji zpátky. Když konečně pověsili poslední, Bill si úlevně povzdechl. Kymácel se na vrcholu žebříku už příliš dlouho a byl rád, že může jít opět zpátky na zem.

Když Bill z posledních dvou příček seskočil, přistál přímo proti Tomovi, který mu žebřík přidržoval. Jejich hrudníky se k sobě přitiskly a Tomovy ruce se automaticky přesunuly na Billův pas, aby ho ustálily, a jeho prsty vklouzly pod jeho krátké tričko, kde ucítil Billovu jemnou kůži. Bill lehce zalapal po dechu z té náhlé intimity a Tomovi se zasekl dech v hrdle. S pohledy uzamčenými Tom Billa pustil ze svého sevření a poodstoupil, aby mezi nimi vznikl prostor. Srdce mu náhle silně bušilo a tváře měl horké rozpaky.
Vedle nich si odkašlal Andreas, aby upoutal jejich pozornost, a oni se k němu otočili oba s podobně růžovými tvářemi.

„Omlouvám se za přerušení vaší chvilky, kluci, nebo co to kčertu bylo,“ řekl a ušklíbl se. „Ale mohl bys mi pomoct se stoly, Tome?“

Tom stiskl rty a poslal svému kamarádovi vražedný pohled, ale neodpověděl na jeho škádlení. S motýly stále nepohodlně poletujícími v břiše přešel ke stolům pomoci je odnést ke straně, aby měli lidé později toho večera více prostoru k tancování.
„Ty dokážeš být takový blbec,“ zamumlal Tom ke svému blonďatému kamarádovi, když popadli stůl a začali ho odnášet stranou.
„Promiň,“ rozesmál se Andreas. „Ale vy dva jste vypadali tak vtipně. Dokonce jsi i zčervenal,“ dodal se zazubením.
„Ne ne,“ zabručel Tom.
Andreas se usmíval ještě víc široce a pozvedl obočí. Nic nebylo zábavnější, než škádlit nepříjemného Toma.

***

Večer se Tom cítil tak trochu nepotřebně, jelikož byl tím jediným, kdo neměl žádnou práci. Andreas měl plné ruce práce, aby byl večírek úspěšný, a Bill pracoval za barem. Tom ho pozoroval, jak protřepává a nalévá drinky jako opravdový profesionál a usmál se, když černovlasý mladík otočil hlavu a podíval se jeho směrem.

Vyhnul se několika tančícím párům a zamířil k baru, kde se posadil na jednu z vysokých židlí. Bill k němu přišel blíž a Tom si pomyslel, že je divné vidět svého kamaráda v bílé košili, kravatě a vestě. Když Bill nepracoval, oblékal se jako typická rocková hvězda do džín, nápadného trička a kožené bundy, a k tomu všechno to příslušenství, které vždy nosil. Dnes večer to minimalizoval pouze na prsteny a tlustý stříbrný náramek.

„Můžu ti něco nabídnut?“ Zeptal se Bill s úsměvem.

Tom věděl, že si může objednat, cokoliv jen chce, aniž by za to platil.
„Jen pivo,“ vrátil mu úsměv.
Bill zvedl vysokou sklenici, naplnil ji až po okraj a podal mu ji.
„Nemůžeš najít žádné dámy k tanci?“ Zeptal se Bill s pozvednutým obočím.
Tom se na něj jen pousmál a zavrtěl hlavou.
„Já netančím.“
Bill se podíval Tomovi přes rameno a vědoucně se usmál.
„Taková škoda. Myslím, že každou chvíli dostaneš šanci.“
Tom se na něj tázavě podíval a vtom mu na rameni přistála čísi dlaň.
„Hej, krasavče. Prokážeš mi tu čest?“
Otočil se a spatřil před sebou vysokou, velmi atraktivní dívku s kaštanovými vlasy a neuvěřitelně modrýma očima.
„Promiň, já nejsem moc dobrý tanečník,“ řekl s politováním.
Ta dívka se zdála být až příliš sebevědomá, aby se těmi slovy nechala odmítnout. Jednoduše ho popadla za ruku a vytáhla jej do stoje.
„Pak mi to dává šanci tě to naučit.“

Aniž by stihl nějak protestovat, Tom našel sám sebe mezi tančícími páry a nezbylo mu nic jiného, než přiložit ruce k jejímu pasu a napodobovat její kroky, co nejlépe to jen dokázal.

„Doufám, že jsem vás tam od ničeho nevyrušila?“ Zeptala se a zvědavě sledovala jeho reakci.
Tom se na ni zmateně podíval.
„Ten barman,“ vysvětlila.
„Aha,“ řekl Tom a krátce se ohlédl přes rameno na Billa, který měl zrovna plno práce s přijímáním objednávek. „Je to jen kamarád.“
„Dobře,“ usmála se. „Nemám ráda, když jsou holky hezčí než já, ale je to zatracená urážka, když je hezčí i kluk.“
Tom se srdečně rozesmál. Tahle holka byla krásná i vtipná.
„Chápu, co tím myslíš,“ odpověděl.
Dívka ho hravě plácla. „Hej! Ty se mnou nemáš souhlasit.“
Tom se znovu rozesmál. „Promiň.“

Dívka se jeho slovy nezdála být příliš dotčená. Přisunula se v jeho sevření blíž a Tom si pomyslel, že je to hezký pocit mít ke svému tělu přitisknuté jiné, takže mu nevadilo, když mu důvěrně stiskla ramena, a poté jej prsty lehce šimrala na zádech a krku.

Dívka živě gestikulovala a dávala velmi jasně najevo, že má zájem o víc než jen o jeho taneční pohyby. Vědomě tiskla k sobě jejich boky a pohybovala se přitom velmi smyslně.
Tom ji poslouchal jen jedním uchem. Byl zaměstnaný pozorováním muže kolem třicítky opírajícího se o bar a sledujícího Billa intenzivníma, tmavýma očima, zatímco si objednával.
Bill, aniž by byl zíráním nějak obtěžován, připravil muži jeho drink a podal mu jej se zdvořilým úsměvem zdobícím jeho rty. Muž si sáhl do kapsy a pomalým pohybem vytáhl peníze, stále přitom držel Billův pohled.
Tom viděl, jak mu ten muž podal složené bankovky a jedním prstem přitom přejel po hřbetu Billovy ruky, než se opět odtáhl a odešel.

Pokud Bill chápal, že po něm ten muž vyjížděl, nedal to nijak najevo. Rozložil peníze, aby je přepočítal. Tom viděl, jak se zprostředka vynořilo cosi, co vypadalo jako vizitka, ale vzdálenost byla až příliš velká, aby si mohl být jistý. Ať už to bylo cokoliv, Bill to zahodil do koše, do sklenice na baru vložil, jak Tom předpokládal, velké dýško, a zbytek uložil do pokladny.

„Hej, posloucháš mě vůbec?“ Řekla dívka a přivedla tak Toma zpátky k tomu, co aktuálně dělal.

„Oh, omlouvám se,“ řekl omluvně.
„Vypadá to, že se o svého kamaráda opravdu hodně zajímáš,“ řekla lehce dotčená, že ji její flirtování nikam nedostalo.
„Jen se mi prostě nelíbí, jak ho lidé obtěžují,“ bránil se Tom.
„No tak, nevypadal by takhle, kdyby se mu to nelíbilo,“ usmála se dívka a pokoušela se k němu přitisknout blíž. „Polovina mužů u mého stolu vtipkovala o tom, že by po něm vyjeli.“
Tom nevěděl proč, ale slyšet tohle jej opravdu naštvalo. Věděl, že se o sebe Bill dokáže postarat, takže nebylo třeba se tím tak znepokojovat, a přesto si nemohl pomoct a nad jejími slovy se zamračil. Shlédl do těch jejích neuvěřitelně modrých očí a musel se sám sebe ptát, co je to s ním špatně. Tady držel v náručí krásnou dívku; takovou, která mu dávala najevo, že je ochotná dělat mnohem víc, než jen tančit, ale Tom se nikdy za celý svůj život necítil méně v pokušení se s někým vyspat.

Vymanil se z jejího sevření s omluvným úsměvem. „Radši už se vrátím, než mi zteplá pivo,“ řekl. Dívka na něj zůstala civět, než našla svou důstojnost a s hlavou vysoce zdviženou ladně odkráčela. Tom uvažoval, proč tu dívku takhle nechal jít. Nebyl s nikým, ani nikoho nepolíbil už skoro dva měsíce. Jeho tělo toužilo se dotýkat a být dotýkáno někým speciálním. Jen neměl tušení, kdo by ten někdo speciální měl být.

„Bavil ses?“ Zeptal se ho Bill, když se vrátil ke svému pivu a zhluboka se napil.

„Bylo to okay,“ řekl Tom.
Bill připravoval suché Martini se dvěma olivami a položil ho před blonďatou ženu sedící vedle Toma.
„Na tvém tancování jsem nenašel nic špatného,“ řekl Tomovi s úsměvem.
Zrovna když se na něj Tom zašklebil, ramenem do něj narazil chlap, který už toho očividně vypil příliš moc. Zhroutil se vedle Toma na židli, kterou málem minul, a naklonil se přes pult.
„Jak to, že takový krasavec jako ty pracuje za barem? Měl bys být filmová hvězda nebo tak něco,“ řekl muž k Billovi a Tom se musel držet, aby neprotočil oči. Opravdu si ten debil myslel, že tahle fráze bude fungovat? Zdálo se, že se Bill rozhodl v tom okamžiku ohluchnout a pokračoval ve své práci, aniž by vzhlédl. Dívka pracující za barem spolu s Billem věnovala kamarádovi pohled, než k muži přistoupila.

„Co vám mohu nabídnout, pane?“ Zeptala se zdvořile.

„Ne, já chci, aby mou objednávku vzal on,“ řekl muž hrubě a kývl směrem k Billovi.
Dívka pokrčila rameny a soucitně se podívala na Billa. Bill položil sklenici, kterou utíral, a přistoupil k muži.
„Co vám mohu nabídnout, pane?“
Tom nikdy neviděl Billovu tvář zbavenou emocí. Obvykle byla plná různých výrazů. Když Bill mluvil, používal svou tvář téměř stejně tak moc jako ústa. To byla jedna z věcí, která Tomovi přišla na jeho kamarádovi tak okouzlující.
„Co třeba tvoje telefonní číslo,“ zazubil se ten chlap, očividně připadal sám sobě velmi zábavný.
„Pardon, to dnes není v nabídce,“ usmál se Bill suše. Tom mu musel připočítat body za to, že hrál dál, aniž by ukázal nechuť, kterou musel uvnitř rozhodně cítit.
„Tak kdy končíš, drahoušku?“ Pokračoval muž stále s úsměvem na tváři. Nazpět tentokrát žádný neobdržel. „Ukážu ti, jak se trochu pobavit,“ zkoušel to vytrvale dál.

Tom už si déle nemohl pomoct. Nedokázal tam prostě jen tak sedět a nic nedělat.

„Proč ho prostě nenecháte na pokoji?“ řekl, naštvaný mužovým chováním. Opilec se k Tomovi pomalu otočil a prohlídnul si jej od hlavy až k patě.
„Sorry, nevěděl jsem, že už je zadaný,“ řekl a nonšalantně pokrčil rameny, než konečně vstal a na vratkých nohou odkráčel.
Tom potřásl hlavou a podíval se na Billa.
„To jsou všichni takoví?“ Zauvažoval.
„Jen někteří,“ řekl Bill a dál naléval pivo do velké sklenice, kterou následně podal velmi silnému muži, který netrpělivě čekal.
„Vypadá to, že si můžeš vybrat, koho jen chceš,“ řekl Tom s úsměvem.
„Ne toho, kterého chci,“ zamumlal Bill, než se vzdálil, aby přijal objednávky na druhém konci baru.

Tomovi přišlo těžké uvěřit, že by toho krásného černovlasého kluka někdo odmítl. Díval se na jeho jemné rysy, upravené vlasy a dokonale udělaný make-up a našel sám sebe, jak přemýšlí, jak asi Bill vypadá po ránu hned po probuzení, přirozený, s rozcuchanými vlasy a tváří bez make-upu. Tom by se vsadil, že pořád vypadá neuvěřitelně.

***

Později té noci Tom ze spánku vydal spokojený povzdech. Měl ten nejfantastičtější sen ze všech, kde se jemná kůže dotýkala té jeho a hedvábné vlasy mu přejížděly po tváři. Se zasténáním vyhledával plyšové rty pod černým závojem vlasů a setkal se s jazykem divoce hladovým, jak jej vášnivě líbal. Jeho prsty přejížděly přes hubená ramena, až konečně spočinuly na štíhlé křivce spodní části zad. Jak se snažil trochu ulevit svému bolestivému vzrušení, natáhl se dolů, aby k sobě přitiskl ty svůdné boky, ale nebylo to nic platné. Bez ohledu na to, jak silně si k sobě tu osobu tiskl blíž, stále se necítil být uspokojený, jako by síla v jeho pažích byla k ničemu. Odtáhl hlavu a otočil se, jen aby pohlédl do dvou tmavých, medově hnědých očí. Pomyslel si, že ty oči odněkud zná, ale nemohl si vzpomenout odkud, a v jeho stavu snění se o to ani příliš nestaral. Tak dlouho, dokud jej ty nehty nadále hladily po bocích a ta vlhká, hladová ústa nezmizela z jeho dosahu. Znovu hlasitě zasténal, když ucítil tvrdost podobnou své vlastní, jak se mu otírá o břicho, a probudil se se zalapáním po dechu, náhle si uvědomil, kdo mu to v jeho snu přinášel rozkoš.

Rychle se posadil, všiml si, že je jeho penis tvrdý jako skála, a jednou rukou si promnul tvář. Byl až příliš zadýchaný na někoho, kdo ještě před pár vteřinami spal. Ohromeně zíral do tmy své ložnice a mysl mu závodila. Měl právě teď sen, kde se muchloval s Billem?

autor: Sheerac50

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

original

3 thoughts on “In Denial 5.

  1. Nádhera. Tom je tak slepý, ale susedia nie, xi… A našťastie ani jeho podvedome. Už len dúfať, že sa toho nezľakne a skôr naopak, že si viac začne všímať svoje pocity voči Billovi. Ďakujem za preklad.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics