For The Right Price 7.

Tom do sebe kopl poslední kapku skotské a snažil se rozhodnout, zda má čas na cigaretu, nebo ne.

„Vím, co děláš, pane nedočkavý.“ Zakřičel Bill z koupelny. „Už jsem skoro hotový.“

„Obleč si cokoliv, Bille. Přísahám, že budeš vypadat dobře.“ Křičel Tom zpátky.

„Musím vypadat lépe než dobře, Tome.“ Bill protočil očima v zrcadle a udělal si tlustší oční linku. „Jinak ty ses taky převlékl.“

„Tričko a džíny, které jsi mi koupil. Mála údržba.“

„Dobře, tohle…“ Bill se zastavil ve dveřích. „Trošku trvá.“

Tom zíral. Jeho oči cestovaly od špičky jeho bot přes vysoké boty, které měl až po kolena, nahoru po nohách oblečených ve stříbrném materiálu, což Tom nemohl vůbec poznat, po pruhovanou černou vestu až k Billovým černým vlasům.

„Oprava.“ Tom vydechl a rukama zajel přes Billovy boky až na jeho zadek. „Mnohem lepší než dobré.“

„Takže to znamená, že chceš zůstat tady?“ Bill si z něj utahoval a olízl Tomovu tepnu na krku.

„Ne.“ Odtáhl se a usmál se Billovu špulení rtů. Vzal jeho ruku do své a vedl ho ke dveřím. „Ty jsi chtěl být ten, kdo chtěl jít ven, protože je to moje poslední noc ve městě. Nemůžu tě zklamat.“

***

Dorazili na pokoj o tři hodiny později, Bill zakopl o svoje vlastní podpatky a spadl na postel. Otočil se na bok a chechtal se, jako by to byla ta nejvtipnější věc.

„Přemýšlel jsem, jak to, že jsi kvůli těm podpatkům nespadl častěji,“ utahoval si z něj Tom a stahoval Billovi nebezpečné boty z chodidel.

„Nikdy nejsem takhle opilý, Tome,“ připomněl mu Bill. Otočil se na záda a mrkal, aby udržel pozornost na Tomovi. Zvedl jednu nohu po druhé, aby mu Tom mohl sundat ponožky. „A tyhle boty by se ti měly líbit. Platit jsi za ně.“

„A mně se líbíš v těchhle botách. Jen nechci, aby ses v nich zranil.“

Bill si povzdechl, jeho oči byly pořád na Tomovi, který ho svlékal. Znovu se zasmál, když mu byla vesta sundána z těla. Neohrabaně se posadil a jeho ruce byly na přední části Tomových džínů. Zamrkal, jeho oči se rozšířily. Když mu podruhé utekl zip u kalhot, Tom vzal jeho ruce a řekl mu, aby si lehl. Bill se zvedl na loktech a na protest vypískl, když Tom dopadl na kolena.

„Tome, ale já mám…“

„Řekl jsi, cokoliv budu chtít, správně?“ zeptal se jej Tom. Nečekal na odpověď, obkroužil Billovo rostoucí vzrušení a pohladil jej, cítil, jak mu tvrdne v ruce. Bill zasténal a dopadl zpátky na postel, ruce přitáhl za hlavu, jakmile se na něj Tomova ústa vrhla. Jeho rty jej chytily na špičce a klesaly, jak nejvíce mohly. Tom nechal svou ruku, aby udělala ten zbytek. Kouřil ho tvrdě, špičkou jazyka obkroužil vrcholek a znovu ho vtáhnul.

„Tome,“ sténal Bill, sevřel Tomovy copánky a směroval mu hlavu ke svému rozkroku. „Oh, bože…“

„Stále chceš, abych přestal?“ ušklíbl se Tom a třel obzvlášť citlivé místo.

„Ne!“ Bill se kroutil na posteli, nohy roztáhl od sebe. Něco se dotklo jeho vstupu a zasténal, když do něj Tom vniknul prstem.

„Okay, Bille?“ zeptal se, stiskl jeho penis a prstem ho projížděl.

„Ano.“ Billova ruka se snažila držet všeho, prostěradla pod ním, Tomova ramena, čehokoliv se mohl dotknout, když Tom pokračoval v kouření. Prudce otevřel oči a klouzal po posteli, když Tom zachytil jeho sladké místo. „Do prdele, zůstaň tam. Přesně tam!“

Tom se staral o lesklý penis a Billa si vzal celého do úst, kouřil ho, až uslyšel hlasitý výkřik, když se mu Bill udělal do pusy. Bill křičel slastí, sténal. Tom se opřel o bok vedle něj.

„Plánoval jsem dneska úžasný rozlučkový sex,“ vydechl Bill. „Ale nemyslím si, že se pohnu. Vysál jsi ze mě veškerou sílu.“

„Hádám… a beru to jako kompliment.“

„Jen… jen mi dej minutku,“ zamumlal Bill. „Úplně ti… otřesu světem.“

***

Když se Bill znovu vzbudil, on a Tom byli pod přikrývkami a slunce už pomalu vycházelo. Zkontroloval otevřený Tomův kufr ležící vedle židle v rohu. Zamračil se a raději se znovu otočil na záda. Tom vedle něj odpočíval, nechával ho spát. Sledoval jeho řasy, které byly vysoko na líčkách, a jeho hrudník zvedající se nahoru a dolů s každým dechem. Nechtěl, aby odešel. Vymotal se z Tomova objetí, vzal si ze země pyžamové kaloty, uvázal si je kolem boků a odešel na balkón. Sledoval oblohu nad LA, byl překvapený, kolik vidí dopravních kolapsů takhle brzy ráno. Přemýšlel o tom, co by chtěl, a nechtěl nechat Toma odejít.

A pokud by mi to vpálil do obličeje, myslel si, aspoň už ho nikdy znovu neuvidím.

Všiml si Tomových cigaret na stole, vzal si jednu a zapálil si. Přivřel oči, když kouř naplňoval jeho plíce. Vykouřil půl cigarety, když uslyšel, jak se dveře za ním otevírají a zavírají. Brzy cítil Tomovy ruce kolem sebe. Tom si od něj vzal cigaretu a potáhl si a zbytek cigarety vyhodil z balkónu.

„Co děláš vzhůru před šestou ranní?“ zeptal se ho Tom, jeho rty byly hned u Billova ucha.

„Probudil jsem se z neznámého důvodu.“ Řekl mu Bill. „A nechal jsi mě usnout včera večer.“ Dodal a našpulil rty.

„Ne, nechal jsem tě odpadnout.“

„Stejná věc.“ Bill přejížděl nehtem po Tomově paži, zhluboka se nadechl, aby sebral odvahu. „Tome, můžeš pro mě něco udělat, než odejdeš?“

„Říkej…“

Bill se otočil a rukama sjel na Tomovy boky.

„Polib mě.“

Tom byl překvapený. Nepřemýšlel ani sekundu a spojil jejich rty dohromady. Billovy rty se okamžitě pootevřely a zvaly Toma dovnitř. Jejich jazyky se proplétaly pomalu a vášnivě. Příliš krátce podle Billa. Tom hravě obkroužil Billův a odtáhl se. „Co tě přimělo změnit názor?“ Zeptal se, když Billova hlava dopadla na jeho ramena.

„Nezměnil jsem ho. Líbání pro mě stále něco znamená a teď i ty.“ Bill se na něj podíval se smutkem v očích. Spodní ret chytil nervózně mezi zuby. „Mám tě rád, Tome, hodně. Zajímám se o tebe, jak dlouho už jsem se o nikoho nezajímal. A až za pár hodin odjedeš … opravdu nechci, aby to bylo naposledy, co tě uvidím.“

Tom polkl, ale nic neřekl a Bill slyšel jen ticho.

„Wow…“ Bill sundal ruce z Tomových zad a podíval se pryč. „Tohle je více než… trapné.“ Bill se snažil odtáhnout, ale Tom jej držel pevněji.

„Bille.“ Tom vydechl a naklonil hlavu pro malou pusu. „Přesně tyhle myšlenky mi běhají v hlavě už nějakou dobu. Zajímám se o tebe tak moc, že mě to až děsí.“

„Něco máme společného.“ Bill se usmál a ulevilo se mu.

„Ale… já žiju v New Yorku, ty žiješ tady. Jsem tady možná jednou za měsíc. Nikdy jsem ve městě nebyl tak dlouho. Není to dobrý začátek vztahu.“

„Možná by mohla tvoje sekretářka přidat pár dní navíc, kdykoliv se vrátíš.“

„Bille…“

„Tome, já vím, že tě neuvidím často. A jsem s tím v pohodě.“ Bill si trval na svém, možná nezněl moc přesvědčivě. „Dobře, možná s tím nejsem v pohodě, ale ty jsi to, co chci já.“

Tom odvrátil pohled jinam, než se znovu podíval na Billa. Kousal se přitom do rtu.

„Takže kdybych se tě zeptal, abys…“

„Nedělal bych to. Chci být pouze s tebou.“ Bill nakrčil nos při té představě. „Stejně se k tomu nechci vrátit. Snad budu mít větší štěstí při hledání práce než před dvěma lety. Patnáct tisíc nebudu mít navždycky.“

„Ne podle toho, jak nakupuješ.“ Tom si z něj utahoval.

„Musí to fungovat na obě strany, víš?“ připomněl mu Bill. „Ten někdo, o kom jsi mi říkal, že ho kolem sebe potřebuješ.“

„Hádám, že už ho nebudu potřebovat,“ odpověděl Tom. Čelo si opřel o Billovo. „Upřímně vůbec netuším, kdy se sem vrátím.“

„Dej mi vědět, jakmile to budeš vědět. A až tvoje letadlo přistane, budu čekat.“

***

Jejich ruce se spojily nad hlavou. Bill držel Tomovy ruce, když se spolu pohybovali ve stejném rytmu naposled. Bill sevřel Tomovy boky svými stehny a jejich oči se setkaly. Bill lapal po dechu a Tom sténal, když se společně udělali. Leželi vedle sebe a měli propletené končetiny. Bill se usmál, kdykoliv Tom hladil jeho rty a nahnul se pro pusu. Využíval nejnovější možnosti. Tom se odtáhl a zvedl obočí, když se Bill začal hihňat do polibku.

„Jsi v tom taky docela dobrý.“ Zašeptal.

Příliš brzy měl Tom tašku přes jedno rameno a druhou vedle něj. Objímal smutného Billa.

„Pokoj je celý tvůj do poledne.“ Řekl mu Tom a políbil jej do vlasů. Vdechl vůni jeho vlasů. Přivřel oči, aby si zapamatoval vůni kokosu. „Pokud chceš zůstat.“

„Možná poslední bublinková koupel,“ souhlasil Bill. Nenáviděl představu, že může být v pokoji, kam se Tom už nevrátí. „Hlavně dobře doleť. A zavolej mi, až se dostaneš do New Yorku.“

„Zavolám.“ Ještě jednou se políbili, tentokrát delší dobu, a Tom už odcházel. Bill se chvíli opíral o dveře. Nenáviděl to ticho. Podíval se po pokoji, kde ještě před chvílí byly Tomovy věci, a už mu chyběl. Odešel ke stolu a vzal si svou tašku, vytáhl Tomův poslední šek na pět tisíc. Nikdy ho nedal do banky, věděl, že když zůstane, bude to zdarma. Roztrhal šek na malé kousky a nechal je padat na podlahu.

autor: elvisfan