autor: elvisfan
„Jsi tak patetický.“
„Díky, Andy,“ odpověděl Bill, aniž by zvedal hlavu ze stolu. „Jsem tak rád, že mám kamaráda jako ty.“
„Ty jsi tak zabouchnutý do toho kluka, to není vtipné.“
„Znovu díky. Nikdy bych na to sám nepřišel.“ Konečně Bill zvedl čelo ze stolu. Podíval se na své přátele. Zamračil se na Andrease a raději se podíval na Natálii. „Nejsem totálně… patetický, že ne?“
„Zapomněl jsi na naši konverzaci v neděli, když opustil tvůj dům?“
„Ne.“ Zamračil se nad tou myšlenkou. Bill nechal znovu dopadnout svoji hlavu na stůl.
„Říkají ti něco slova ‚nejvíc sexy kluk, na kterém jsem mohl oči nechat ‚?“
„Máte být moji kamarádi,“ zakňučel Bill na ty dva. „Přestaňte se bavit mýma mukama a pomozte mi.“
„Pomoc ti s čím?“ zeptal se Andy a obrátil svou pozornost na krásnou slečnu, která procházela McDonaldem, v němž si užívali oběd.
„Andy, nemůže se mi líbit můj učitel kytary.“
Andy ho obdaroval naštvaným pohledem, když dojedl hranolky. „Myslíš si, že je sexy, že?“
„Jo.“
„Vidíš? Může se ti líbit tvůj učitel kytary.“
„Nepomáháš.“ Bill vzal okurku a hodil ji kamarádovi do tváře.
Andy se zasmál hroznému cíli svého kamaráda a pozornost znovu zaměřil ven.
„Pracuje v Guitar Works, že?“
„Jo,“ Bill zkřížil ruce na stole, vydechl a znovu si položil hlavu dolů.
„No, Guitas works je naproti. Běž se za ním podívat.“
„Oh, mám ho sledovat? Úžasný nápad, Andy. Nejlepší, který jsi kdy měl.“
Bill se s beznadějí otočil ven a díval se přes ulici na obchod. Představoval si Toma uvnitř.
„Nesledoval bys ho, kdyby sis šel koupit ten stojan na kytaru, který si máš koupit.“
Bill otevřel pusu a podíval se na svého kamaráda, jako by ho nikdy předtím neviděl.
„Andy, jsi génius.“
„Mais oui! (Ano jsem)“
***
Ušklíbl se nad pisklavým zvukem, který ohlašoval, že někdo vstoupil do obchodu. Bill se díval okolo sebe a hledal dredáče. Nikoho neviděl a následoval Andyho k různě barevným a velkým stojanům na kytary.
„Možná má dneska volno,“ navrhla Natálie.
„Možná.“ Bill pokrčil rameny a znovu se rozhlédl po obchodě.
„Nebo tě možná viděl přicházet, takže odešel dozadu, aby se ujistil, že vypadá dobře,“ ušklíbl se Andy.
Bill zavrčel a bouchl Andyho do ruky, zrovna když Tom vyšel zezadu s velkou krabicí v rukách.
„Tady je.“ Zašeptal nadšeně a stiskl Natálii ruku.
„Wow, je sladký.“ Natálie byla docela ohromena.
Viděl Toma, jak přichází jejich směrem. Bill se rychle díval na poličku před sebou a nutil se, aby neřekl něco blbého.
„Oh, čau Bille.“ Tom postavil krabici na zem a podíval se na Natálii a Andyho, než znovu obrátil pozornost k Billovi.
„Tome, ahoj.“ Bill doufal, že zní normálně.
„Přišel sis pro ten stojan?“
„Uhm, ano. Nějaké doporučení?“
„No, pokud chceš jen něco obyčejného, máme tady tyhle malé stojany.“ Tom mu podal malý stojan ve tvaru A. „Nebo můžeš jít do většího, anebo věšák na stěnu.“
„Uhm…“ Bill se podíval na ten ve své ruce a pak ho vyměnil za červený. „Vezmu si tenhle.“
„Super. Ještě něco?“
„Ne. Ne, jen tohle.“
„Následuj mě.“
„Bude jen rád.“ Andy zamumlal, když následovali Toma ke kase.
Tom si stoupl za kasu a Bill položil svůj nový stojan na kytaru na stůl. Ze zadní místnosti vyšel starší chlápek. Podíval se na Billa a jeho kamarády a usmál se.
„Vidíš, Tome?“ Poplácal Toma hravě po rameni. „Platící zákaznici. Dnešní den není úplně tak ztracený.“
„Vtipné.“ Tom se podíval na Billa a ukázal palcem směrem na svého šéfa. „To je David. Můj šéf. Myslí si, že je vtipný.“
„Oh, ahoj.“ Bill se usmál a mávl na muže.
„To je Bill, moje 13:00 odpolední neděle,“ pokračoval Tom.
„Ten nový student.“ David odpověděl nadšeně. „Výborně. Klidně doporuč Toma jednomu ze svých hudebně nadaných přátel, Bille. Má vyučování a kolej, za kterou musí platit.“
„Ty jdeš na vysokou?“ zeptal se Bill Toma.
„Takový je plán,“ usmál se Tom. „Odjíždím v srpnu do San Diega.“
„Oh. To je… skvělé, Tome.“
„Špatné pro mě.“ David předstíral, že si utírá slzu. „Ztratím svého nejlepšího zaměstnance.“
„Je to devadesátiminutový let ze San Franciska do San Diega, Davide.“ Tom protočil očima. „Můžeš mě navštívit, když ta bolest neodejde.“ Znovu se usmál na Billa, zatímco mu podával tašku a drobné nazpátek. „Uvidíme se v neděli, Bille.“
„Jo, uvidíme se.“
Bill zamával přes rameno, když s kamarády opouštěli obchod.
„Raději si pohni, Bille,“ utahoval si z něj Andy a zapálil si cigaretu. „Odjíždí za pár měsíců.“
„Andy, proč bych s ním měl jít ven, a pravděpodobně ho mít rád ještě víc, aby na konci léta odjel? Pochybuju, že by se mnou chtěl jít ven.“ Bill zavrtěl hlavou a potáhl si z cigarety. „Už jednou jsem měl v posledním půlroce zlomené srdce, děkuju pěkně.“
„Okej, zadrž.“ Natálie se zastavila čelem k Billovi. „Byla jsem v Tomově přítomnosti asi tři sekundy a už teď můžu říct, že je o hodně milejší, než Jonathan kdy byl. Ne každý kluk je jako Jonathan, Bille.“
„Já vím,“ pokrčil Bill rameny a vydechl, botou kopal o patník.
„Kdo říká, že to musí být le grande amore (velká láska)?“ zeptal se Andy. „Jak jsi řekl, stejně odjíždí na konci léta. Tak proč si neužít trochu zábavy?“
***
„Jsi nějak moc potichu, zlatíčko.“
Bill se podíval nahoru na svou matku a vrátil jí úsměv.
„Jen přemýšlím.“
„Co jsi dneska dělal, Bille?“ zeptal se ho otec.
„Nic moc. Byl jsem na obědě s Natálií a Andym, potom jsem si šel koupit stojan na kytaru.“
A zjistil jsem, že jsem blázen do kluka, který za pár měsíců odjíždí.
„Co budeš dělat, když jsou tví přátelé na letní škole?“ Zeptala se ho matka. „Doufám, že se nebudeš příliš nudit.“
„Nevím.“ Bill si povzdechl a hrál si s bramborami na svém talíři. „Asi budu hodně cvičit.“
„Líbí se ti hraní na kytaru?“ jeho otec se usmál.
„Tati, měl jsem jen jednu hodinu. Ale ano, líbí se mi to.“
„Docela jsem si s tím užil zábavu, když jsem byl ve tvém věku, víš? Ani nevím, proč jsem přestal hrát.“
„Protože jsi dokončil vysokou a tvůj otec tě donutil skončit se skupinou a najít si práci,“ připomněla mu jeho žena.
„Přesně takhle to bylo.“ Zasmál se. „Díky, zlato.“
Bill vypustil zbytek konverzace svých rodičů, omluvil se a šel dolů do své místnosti.
***
„Nezapomeň pracovat na svém brnkání.“ Řekl mu Tom v neděli, když si balil Gibsonku. „Stále jsi na ty struny moc jemný.“
„Okej, budu.“
Bill si položil kytaru na nový stojan a podal Tomovi peníze, snažil se vyhýbat jeho pohledu.
„Díky.“ Tom si schoval peníze a podíval se na Billa. „Co se děje?“
Bill se konečně podíval na svého učitele, viděl, že jeho olivově zelená bandana ladí s jeho olivově zeleným tričkem, obě dvě ladily k jeho očím, a rozhodl se to udělat.
„Tome, můžu se tě zeptat… na něco osobního?“
„Jo, jasně.“
Tom si držel obal na rameni a čekal. Bill otevřel pusu a neměl ani ponětí, odkud ta slova vyletěla. „Řekli mi, že docela dobře líbám a uvažoval jsem, jestli bys mi mohl dát druhý posudek.“
Ta slova vyletěla z jeho pusy a on vystrašeně sledoval Tomovy oči, jak se rozšířily.
Oh bože, co to, do prdele, bylo?
„Uh wow.“ Tom se usmál a podíval se na podlahu, rukou si promasírovával krk. „Hádám, že bych to mohl vzít jako kompliment, že?“ Podíval se na stále překvapeného Billa, hádal, že nechtěl říct přesně tahle slova. „Jsem polichocen, Bille. Ale já jsem…“
„Okej, to je v pohodě.“ Bill si nervózně hrál s rukama před sebou. „Můžeme zapomenout, že jsem řekl něco takového?“
„No, chápej…“
„Prosím, Tome?“
„Jasně.“ Tom se nad ním smiloval a usmál se. „Považuj to za zapomenuté.“
Vydali se ke hlavním dveřím a Bill zatáhl za kliku a čekal na to, až mu Tom řekne, že s ním už nechce nikdy pracovat. To by bylo příliš zvláštní a…
„Takže se uvidíme příští neděli?“
Bill zvedl hlavu a viděl na Tomově obličeji směs naděje a nejistoty.
„Samozřejmě.“ Na Billově tváři byla znát jasná úleva. „Uvidíme se v neděli.“
autor: elvisfan
překlad: Danny
betaread: J. :o)
Hahahaha rehocem sa ako blaaaaazon.
Tak to byla bomba tlemím se ještě teď.
Ten Tom je tááák tvrdohlavý…Mají to v rodině dědičné 😀
[3]: jéé, omyl, to patřilo pod Lykaru 😂
Chudák Bill tohle říct a dostat takovou reakci. Díky za další díl a těším se na další.