autor: Sheerac50
Jakmile Tom stál před Billovými dveřmi oblečený do uměle vybledlých džín, černého obřího trička a vojenské bundy, uvažoval, jestli měl přinést květiny. Bylo to už tak dlouho, co byl na skutečném rande, že už zapomněl na všechny tyhle drobnosti a naprosto mu vypadlo z hlavy, že by měl cokoliv přinést.
Doufal, že Bill stejně není příliš velký milovník kytek, a s tím také zazvonil.
Bill otevřel se širokým úsměvem a na okamžik vše, co Tom viděl, byla kůže: kožená bunda, kožené vysoké boty, a kolem Billova krku bylo něco jako psí obojek se stříbrnými cvočky, také kožený.
„Ahoj,“ řekl Bill a gestem Toma pozval dovnitř. Tom poslechl a spatřil, že má Bill na sobě také neuvěřitelně těsné džíny, zastrčené do vysokých černých bot, ve kterých jeho zadek vypadá opravdu k nakousnutí. Tom v duchu pouze hvízdnul a vzhlédl od Billova pozadí.
„Připravený?“ Zeptal se, a poté si v hale všiml několika krabic. Hlavou mu prolétla zdrcující myšlenka. „Ty se někam stěhuješ?“
„Ještě ne, ale chystám se na to,“ řekl Bill, vypadal přitom trochu smutně.
„Doufám, že ne moc daleko,“ řekl Tom, cítil, jak se mu v hrudi cosi sevřelo.
„Ne, ale tenhle byt je teď pro mě trochu moc drahý, takže hledám něco menšího.“
„Aha,“ pronesl Tom úlevně. Miloval Billův byt, ale pro barmana vypadal docela draze. Tajně uvažoval, kolik peněz si Bill vydělával jako escort. Nejspíš opravdu hodně.
Bill popadl svou kabelku a s očekáváním se zadíval na Toma.
„Tak kam?“
***
Tom nechtěl tradiční rande, ale když už někoho pozvete na schůzku, většinou předpokládá, že bude nakrmen. Proto zarezervoval místa v malé italské restauraci, kterou měl opravdu rád, a doufal, že Bill dokáže ocenit italské jídlo.
Vzhledem k tomu, že jej znal už déle než dva měsíce, toho o Billovi věděl opravdu málo. Alespoň o tom, co má a nemá rád. Tom si přál, aby se měl koho zeptat, ale nikdo z jeho přátel neznal Billa lépe než Tom, takže tam nebyl nikdo, kdo by mu mohl pomoct.
Ta restaurace se zdála být dobrou trefou, dle toho, jak Bill spořádal své těstoviny. Stále mezi nimi nastávaly rozpačité okamžiky ticha, ale čím více mluvili, tím více se do svých nových rolí vžívali. Tom se bál, že kdyby udělal nebo řekl něco špatně, Bill by si s ním už znovu nevyšel. Cítil, že je stále ve zkušební lhůtě a musí dokázat, že za to stojí. Se způsobem, jakým se Bill jiskřivě smál a neustále mu posílal nesmělé, koketní pohledy, se tyto pocity nejistoty rapidně zmenšovaly.
O hodinu a půl později dovečeřeli a Tomovo auto je odváželo na pro Billa neznámé místo.
„Tohle je vzrušující,“ řekl. „Nevědět, kam to jedeme.“
Tom se jen usmíval a díval se kupředu směrem, kde na ně čekala jejich druhá destinace toho večera.
„Jsme tady,“ pronesl a zastavil.
Bill vzhlédl k velké, jantarové budově před nimi.
„Tady jsem nikdy nebyl,“ řekl a díval se se zájmem na modrý nápis Planetárium na hlavních dveřích.
„To je dobře,“ řekl Tom s úsměvem. Bill se zarazil zrovna ve chvíli, kdy se Tom rozešel do schodů.
„Vypadá to, že je tam tma. Myslím, že mají zavřeno,“ řekl zklamaně.
„Já vím, že mají. Zavírají v osm.“ Tom vzal své rande za ruku a jemně jej táhl za sebou. „Pracuje tady moje sestra a slíbila, že zůstane a pustí celou show jen pro nás dva.“
Na Billově tváři se pomalu rozšířil úsměv a jeho kroky se staly nadšenějšími, jak Toma následoval ke vchodu.
„Tys o nás řekl své sestře?“
Tom se lehce rozpačitě zazubil.
„Ona už to tak trochu věděla,“ řekl a dál to nerozváděl, když se na něj Bill zmateně podíval.
Když jim Catherine otevřela dveře, široce se usmívala.
„Vítejte, kluci.“
Bill se na ni usmál a rozhlížel se po rozlehlé hale.
„Děkuju ti za to,“ zamumlal Tom ke své sestře tak, aby jej Bill neslyšel.
Mrkla na něj a láskyplně se dotkla jeho paže.
„Znáš mě, vždycky mám slabost pro romantiku.“
Tom vzal Billa za ruku a zavedl jej k několika téměř vodorovným sedadlům uprostřed velkého sálu.
Společně pozorovali klenutý strop, a když se proti tmavě modré obloze rozsvítilo tisíce hvězd, Bill s úžasem zalapal po dechu. Hluboký hlas je prováděl galaxiemi, planetami a Mléčnou dráhou.
Tom už to všechno předtím viděl, a tak sledoval Billovu krásnou tvář a rozšířené oči, jak sleduje scénu nad sebou, naprosto fascinovaný. Během celého, téměř hodinového představení, nepromluvili ani slovo, a když byl konec, Tom se k Billovi s úsměvem otočil.
„Líbilo se ti to?“ Zeptal se, i když si mohl přečíst odpověď na Billově tváři.
„Bylo to vážně úžasné. Myslíš, že bychom někdy mohli přijít znovu?“
Tom se cítil být povzbuzený a natáhl se pro Billovu ruku, aby propletl jejich prsty.
„Kolikrát si jen budeš přát,“ slíbil a dodal: „Ale asi budeme muset přijít během běžné otevírací doby. Pochybuju, že by nám Catherine dovolila si z tohohle udělat zvyk.“
„S tím jsem v pohodě,“ řekl Bill a palcem pohladil Tomovu dlaň, zatímco byly jejich pohledy spojené. Tom nemohl odolat a naklonil se, aby vtiskl jemný polibek na Billovy rty. Bill pochvalně zabroukal a jejich okolí zvolna zmizelo, jak Tom nechal jejich rty vzájemně se velmi jemně ochutnávat, zatímco zvedl ruku k Billovu krku a něžně jej hladil.
Zanedlouho poté, co kolem sebe začaly jejich jazyky hravě kroužit, je přerušil zvuk odkašlání a Tom, který téměř vklouzl jednou nohou přes Billovo sedadlo, se otočil ke své sestře stojící v uličce za nimi.
„Já se moc, moc omlouvám, ale mám doma manžela, který na mě čeká,“ omluvila se, když spatřila zamlžený pohled v bratrových očích.
Tom se vyškrábal na nohy a Bill jej napodobil, pěkně se za Tomem červenal.
„Ne, to já se omlouvám. Trošku jsem se zapomněl.“ Tom se usmíval a natáhl se dozadu pro Billovu ruku. „Opravdu si cením toho, že jsi to pro nás udělala.“
„Stálo to za obětování jednoho večera. Vy dva jste spolu prostě tak roztomilí,“ řekla a rozzářila se nad nimi jako pyšná matka. Tom jí poslal varovný pohled a ona se rychle otočila a vyvedla je ven.
Když znovu vystoupili do venkovního chladu, Tomova ruka byla stále pevně připojená k Billově, zatímco kráčeli dolů po ulici k Tomovu autu. Venku byla stále spousta lidí, ale Tom měl oči pouze pro mladíka vedle sebe.
Bill na něj pohlédl a sám pro sebe se usmál.
„Co se děje?“ Zeptal se Tom, když spatřil Billův tajuplný výraz.
„Nic,“ řekl Bill, stále vypadal tajemně. „To jen, že jsi dnes večer udělal pár věcí, které bych od tebe nikdy nečekal.“
„To je dobře nebo špatně?“ Uvažoval Tom, jelikož ho nenapadala ani jediná taková věc.
„No, nikdy jsem si nemyslel, že bys mě držel za ruku na veřejnosti, takže to je rozhodně dobré,“ řekl Bill a s úsměvem Tomovu ruku stisknul. „Většina mužů, kteří si se mnou dříve někam vyšli, obvykle nechtěla, aby lidé věděli, že randí s klukem.“
„Proč?“ Zeptal se Tom. Necítil nic jiného než hrdost, že mohl kráčet vedle někoho, kdo za ten večer otočil více hlav, než jakékoliv jeho předchozí rande.
„Ach, byl bys překvapený, kolik lidí preferuje mít to jako své malé tajemství.“
Tom se zastavil uprostřed chodníku a přinutil tak lidi, aby je museli obejít.
„Mně nevadí dát to lidem vědět,“ řekl, uchopil Billovu tvář a vtiskl mu na rty lehký polibek. Bill se do polibku usmál, než pomalu zavřel oči a nechal Tomova ústa, aby jej pořádně ochutnala. Nedaleko někdo zapískal a Tom se s úsměvem odtáhl. „Vidíš?“
Billovy oči se na něj rozzářily, zatímco potřásl hlavou a tiše se rozesmál.
„Radši bych si kolem tebe měl dávat pozor, zdáš se být až moc dokonalý.“
Tom se hlasitě rozesmál.
„Já jsem všechno, jen ne dokonalý, ale doufal jsem, že si toho nevšimneš dřív, než už bude příliš pozdě.“
„Já myslím, že už je,“ řekl Bill, vypadal přitom nesměle. Díky těmto slovům byl Tom vděčný, že je připoután k zemi Billovou rukou, jinak by si byl jistý, že už by mířil směrem k nebesům.
autor: Sheerac50
překlad: Zuzu
Krásná kapitolka Tom z Billem jsou k sežraní.
Toto bola krásna kapitola. Sladké. Rozkošné. Tom je v tom až po uši a vôbec sa za to nehanbí. A to je úžasné. Ďakujem za preklad.
[1]: plně souhlasím,ještě jednou díky za překlad. Těším se na další díl.
To bolo tak romanticke. 🙂 aj ja chcem take rande