For The Right Price 13.

Andy a Natálie zírali na Toma v šoku. Podívali se na Billa stejně překvapeného jako oni.

„Vole, myslíš to vážně?“ zeptal se Andy podruhé.

„Myslím,“ ujistil je oba Tom. „Stejně si ten byt nechávám a nemovitost je dobrá investice, jen pokud tam někdo bydlí. A protože třetina vašich příjmů se vrací domů se mnou, nebudu vám účtovat takový nájem, jaký platíte teď.“ Zacinkal stříbrnými klíči v ruce. „Opravdu na tom trvám.“

Každý z nich si vzal jeden klíč, jako by se báli, že jim Tom uhne na poslední chvíli.

„Tome, to je…“ Natálie zavrtěla hlavou a povzdechla si. „Wow.“

„Totálně,“ souhlasil Andy. „Tome, wow… díky, chlape.“

Tom se usmál, když jeho noví nájemníci odešli zpátky do bytu, který jejich kamarád právě uvolnil. Jeho úsměv se stočil na Billa, jenž kolem jeho boků omotal ruce a dal mu pusu na líčko.

„Nemůžu uvěřit, že tohle děláš. Tome.“

„Jsou to tví přátelé,“ odpověděl jednoduše Tom. „Skoro tvoje rodina. Jejich byt je…“

„… zasraná díra?“ navrhl Bill.

„Dá se to tak říct.“ Tom stiskl Billovu ruku, když si položil hlavu na jeho rameno. „Chci jim trošku pomoct.“

„Ani je nemáš tolik rád,“ připomněl mu Bill.

„Natálie je v pohodě, a Andy… aspoň poděkoval a už mi neříká pan zazobanec.“

„Hodně se změnil. Myslím, že jeho pobyt v nemocnici ho trochu vzbudil. Vím, že stále kouří, ale Natálie říkala, že u něj neviděla žádné pilulky.“

Vstoupili do bytu společně a stali se svědky bitky o to, kdo bude mít větší ložnici. Andyho ruka bouchla do lampy, která se zakývala a málem spadla, kdyby ji nezachytil rukou; usmál se nervózně na svého nového majitele. Bill skrýval smích do Tomova trička. Tom zvedl obočí, Natálie a Andy se rozhodli hodit si mincí.

„Možná vám sem tam udělám přepadovku, abych si to tu zkontrolovat, kdykoliv tu budu.“

Bill otevřel oči a doslova zíral na Toma, nebyl si jistý, jestli ho slyšel správně.

„Děláš si srandu.“ Řekl nevěřícně.

„Jsem smrtelně vážný,“ odpověděl Tom a nabídl Billovi ruku, aby mu pomohl vstát.

„To je… sakra, to je fakt tragédie, Tome,“ zmáčkl Bill Tomovu ruku, když se zvedl z bílé vany. Zkontroloval ji za sebou, aby se ujistil, že jeho boty neudělaly žádnou rýhu. „Bydlíš tady tři roky a nikdy jsi tuhle vanu nepoužil?“

„Jsem spíš na sprchy,“ zasmál se Tom. „A ty jsi ten, který mě donutil do bublinkových koupelí, takže…“

„Já vím, ale tohle je jacuzzi.“ Bill se znovu podíval na vanu. „Tragédie.“ Vydechl.

„Jen přemýšlej,“ ušklíbl se Tom, když se mu Bill vkradl do náručí. „Můžeš to se mnou pokřtít.“

„Oh, měl jsem to v plánu. Pokřtíme celý byt.“ Bill zachytil pohled na Tomově tváři. „Všichni, co přišli přede mnou, žádné hračky, už neexistují. Je to teď naše místo. Musíme to všechno pokřtít.“

„A jak se ti náš byt líbí?“

„Jsem si jistý, že už ho miluju.“ Bill vzal Tomovu ruku a vedl ho dolů. „Ale můžeš se mě znovu zeptat, až si dám oblečení do skříní.“

Bill si sedl na gauč a Tom se k němu přidal, do ruky si vzal šedý ovladač ze stolu. Zmáčkl jedno tlačítko a závěsy se pomalu otevíraly, odhalily výhled na celý New York. Bill popadl dech a uvelebil se pod Tomovýma rukama.

„Zasraně tohle místo miluju,“ vydechl. „A ty, pane, mi musíš zítra ukázat New York. Zítra je sobota, že?“

„Celý den,“ odpověděl Tom a políbil Billa na spánek. „Co chceš vidět?“

„Všechno.“ Bill se zahihňal. Nohy si složil pod sebe a hlavu si opřel o Tomovo rameno. „Times Square a Broadway a Central Park a všechno. Chci vidět, kde pracuješ.“

„Můžeš se podívat z okna a uvidíš Central Park. Proč chceš vědět, kde pracuju?“

„Protože je to to, kde pracuješ. A chci se seznámit s Vanessou a tvými přáteli.“

„To se stane… dříve než později,“ ucukl Tom. „Geo je na mě nasraný, že jsem vycouval z výletu do Chicaga a hodil to na něj na poslední chvíli, takže mu dlužím pizzu a pivo. Staví se zítra a Gustav se k němu přidá.“

„Můžeš to zařídit na večer?“ požádal jej Bill. „Zítra máme památky.“

„Je tady něco, co chceš dělat dneska v noci?“

Bill si vylezl na Tomův klín, nahnul se dopředu a začal líbat jeho krk. Vzal ovladač z Tomových rukou a zavřel závěsy.

***

Další večer se Tom cítil trochu neviditelný. Ale opravdu mu to nevadilo. Bill byl opřený na pohovce vedle něj, a jeho pozornost byla na Georgovi s Gustavem. Vyprávěl Tomovým přátelům historky z Hollywoodu a oni mu řekli všechno, co potřeboval vědět, protože byl teď newyorčan. Tom nebyl zahrnutý v konverzaci, ale byl rád, že jeho přátelé se snažili mluvit s jeho přítelem. Rukou Billa objímal a pravým palcem jemně hladil jeho rameno, usmíval se na něj, když vyprávěl historky s Marilyn Monroe. Tom se nahnul pro pivo, když jim Bill říkal o tom, jak Tom přihazoval na baseballovou pálku, a podíval se na Georga. Georg se díval Billovi do očí a jemně přikyvoval hlavou.

Okolo jedenácté se Bill omluvil a nechal nějaký čas Tomovi, aby strávil se svými přáteli. Zůstali vzhůru dalších pár hodin, do té doby, než se Georg rozhodl přestat ignorovat zprávy své přítelkyně a odešel domů. Tom doprovodil své přátele k výtahu a Gustav ho šel přivolat, zatímco Georg zůstal vzadu.

„Dobře, schvaluju,“ řekl Tomovi. „Chápu, proč jsi musel jet a dostat ho.“

„Jste totálně do sebe udělaní, Tome,“ dodal Gustav přes Georgovo rameno. „Ale vypadá jako dobrý kluk.“

„A rozumí, že musíš trávit čas i s jinými lidmi,“ dodal Georg a zvedl svůj telefon. „Něco, co moje drahá polovička ještě musí zjistit.“

„Vaše komplimenty ho potěší, kluci,“ ujistil je Tom.

„Skoro ti za to stojí, že jsi nechal Chicago na mně,“ zamračil se Georg.

„Pizza na mně na dalšího půl roku. Je mi odpuštěno?“ zasmál se Tom.

„Okej,“ Georgovi se rozsvítily oči. „Uvidíme se v pondělí.“

***

Tom všechno zmuchlal do kuličky a vyhodil to do koše. Sedl si zpátky na židli a usmál se na Billa naproti. „Děkuju za oběd,“ řekl mu, „a za to, že jsi mě donutil to sníst. Neplánoval jsem si dneska vzít pauzu.“

„A já děkuju za vysvětlení, co všichni ostatní okolo dělají.“ Zasmál se Bill. „Myslím, že jsem něčemu i rozuměl.“

Slyšeli zaklepání na dveře, Bill se otočil a sledoval podsaditého člověka s bílými vlasy, který přišel do Tomovy kanceláře, jako by mu to tam patřilo. Držel složku v ruce a klepal si jí o nohu, jeho pohled skákal mezi Tomem a Billem.

„Pane Kaulitzi, rád vás vidím zpět,“ řekl bez náznaku úsměvu. „Věřím, že vaše neodkladná rodinná záležitost je vyřešena.“

„Ano, pane,“ odpověděl Tom.

Bill si všiml, jak nepohodlně Tom sedí ve svém křesle a pochopil, že tohle bude jeho šéf. První dojem z něj nebyl moc dobrý.

„Věřím, že příště, až vám přidělím klienta, nebudou žádné změny na poslední chvíli,“ pronesl starší muž.

„Absolutně ne…“ ujistil ho Tom.

„Dobře, dobře,“ otočil se na Billa a na jeho tváři se objevilo něco jako úsměv, zatímco mu podával ruku. „Edward Blair.“

„Uh. Bill,“ zakoktal, nebyl připravený být zahrnut do téhle konverzace. „Bill Trumper.“

„Rád vás poznávám.“ Otočil svou pozornost znovu na Toma, položil složku na jeho stůl. „Potřebuju vás tenhle čtvrtek v Jacksonville.“

„Ano, pane, postarám se o to,“ ujistil ho Tom. Pan Blair přikývl a odešel bez dalšího slova.

„Edward Blair? Jako ten…“ zeptal se Bill.

„Jako ten, který vlastní tuhle společnost,“ odpověděl Tom.

Billovy oči se rozšířily a on zíral na zavřené dveře. „Tvůj šéf vypadá strašidelně, Tome.“

„Někdy ano, ale očekával jsem to. Díval se na mě, když Georg zmínil výlet do Chicaga na dnešním jednání.“ Tom se díval na novou složku, kterou právě dostal. „Vypadá to, že…“

„… přijdeš dneska v noci pozdě domů? Yeah,“ postavil se Bill. „Už vidím, proč potřebuješ někomu líbat zadek.“ Obešel stůl a sehnul se pro pusu na odchod. „Dej mi vědět, až budeš na cestě, a já něco objednám k večeři.“

„Perfektní.“

Bill ho znovu políbil a Tom slyšel, jak Vanessu pozdravil, zatímco odcházel.

autor: elvisfan